Duchovní povídání

[Petra]

Ale mně šlo o to v souvislosti s egem.

Že ne celé lidské vědomí je identifikované - ego, ale jen jeho větší či menší část, to je individuální.
Vědomí neidentikované je si vědomé své pravé podstaty a je možné, že se projevuje v člověku jako svědomí.

[Linda]

Na čem závisí možnost se dorozumět, těžko říct.

Ideální je když učitel dokáže poznat, na jaké úrovni je žák a na té mu odpoví tak, aby mu to mohlo pomoci.

Proto na satsangu mluví s jedním z hlediska dvojnosti a v další chvíli řekne druhému něco na první pohled protichůdného tomu, co říkal před chvílí. A je mu úplně fuk, že si protiřečí.

Když jsem četla "Buďte čím skutečně jste" (Učení Šrí Ramany Maharišiho podle Davida Godmana http://www.advaita.cz/article/2301.sri- ... ecne-jste/ ), překvapilo mě, že i Mahariši nedoporučoval všem návštěvníkům sebedotazování, ačkoli všechny někdejší české překlady satsangů s ním byly výhradně o tom a vypadalo to, že nic jiného neučí. Když opakovaně viděl, že hledající nechápe, že touží od něho slyšet, jako mantru by měl opakovat, Mahariši mu jednu mantru vybral. A takových případů je tam popsaných víc.

[Petra]

Když jsem četla "Buďte čím skutečně jste" (Učení Šrí Ramany Maharišiho podle Davida Godmana http://www.advaita.cz/article/2301.sri- ... ecne-jste/ ), překvapilo mě, že i Mahariši nedoporučoval všem návštěvníkům sebedotazování, ačkoli všechny někdejší české překlady satsangů s ním byly výhradně o tom a vypadalo to, že nic jiného neučí. Když opakovaně viděl, že hledající nechápe, že touží od něho slyšet, jako mantru by měl opakovat, Mahariši mu jednu mantru vybral. A takových případů je tam popsaných víc.

To vím právě od Ramany - že hromadná nauka nepříchází v úvahu. Snad jen kdyby se sešli žáci stejné úrovně.

[nop]

Když jsem četla "Buďte čím skutečně jste" (Učení Šrí Ramany Maharišiho podle Davida Godmana http://www.advaita.cz/article/2301.sri- ... ecne-jste/ ), překvapilo mě, že i Mahariši nedoporučoval všem návštěvníkům sebedotazování, ačkoli všechny někdejší české překlady satsangů s ním byly výhradně o tom a vypadalo to, že nic jiného neučí. Když opakovaně viděl, že hledající nechápe, že touží od něho slyšet, jako mantru by měl opakovat, Mahariši mu jednu mantru vybral. A takových případů je tam popsaných víc.

To vím právě od Ramany - že hromadná nauka nepříchází v úvahu. Snad jen kdyby se sešli žáci stejné úrovně.

Ale je možné jakési dobro předávat hromadně beze slov. Tak to dělal Sai Satja Bába, tak to dělá Matka Meera v Německu a Matka Lasana v Čechách. Ba právě, že při tom nejsou slova, není dotazování, není slovní výraz.
Podobně anergie reiki se může poskytovat beze slov. A ta si najde cestu kde má působit. Podobně u obou Matek to působí tam kde chce (ono si to najde kde) a ne ve slovech. Takže beze slov to je také výchova, předávání k dobru žáka.

[Linda]

Ano, a je to ta největší možná pomoc. Vyvrcholením takového vztahu je Guru-jóga, při níž dochází k plné transformaci žáka vnitřním sjednocením s Učitelem, beze slov. V takovém vztahu ani vzdálenost mezi nimi nehraje žádnou roli, dokonce ani když Učitel odejde z tohoto světa, se nic nezmění. Po odchodu Mistra se stává, že se vztah k němu ještě prohloubí - už tu není jeho tělo, za které ho hledající - podle sebe soudě - mylně považoval.

Jenže k tomu je nutné být naprosto otevřený, celým tělem i duší se otevřít - ne osobě Učitele, ale TOMU v něm, čím Probuzený už vědomě JE. Taková otevřenost není u každého z hledajících samozřejmá a většinou nějaký čas trvá, než se to v nich pročistí natolik, že k plnému sebeotevření dojde, někdy to může trvat i dost dlouho. Navíc každému sedí jiný druh Učitelů, je nutná určitá vnitřní spřízněnost.

A tak pro ty, kteří se nedokážou vnitřně otevřít, jsou nezbytná slova. Probuzenému přicházejí ta pravá slova sama od sebe, protože je s hledajícím Jedno, a tak jasně vnímá, co ten který člověk právě potřebuje slyšet.

[Návštěvník]

Om Guru Dev Guru Dev namo

klaním se nejvyšší moudrosti

[Návštěvník]

klaním se nejvyšší moudrosti ... která je ve mně ...

Guru Dev namo

[Návštěvník]

teda tady příspěvky mizí jen to fikne



tak to zkusím ještě znovu

místo om tam má být - jde i o změnu ve výslovnosti ... ong se vyslovuje jako dlouhá táhlá nosovka

ong namo guru dev namo

klaním se nejvyšší moudrosti, která je ve mně

to byl pokus doplnění ke guru joze kterou zmínila Linda ...

[Návštěvník]

zdá se mi, že několik lidí tady preferuje monolog a to ve formě, šíři a šuplíkách, která jim osobně vyhovuje ...

co se jim nehodí nebo jinak narušuje jejich představu - zlikvidují

říkám si, že je skutečnou Milostí, že Skutečnost má pro všechno místa dost ... asi ví, že jí nemůže nikdo a nic narušit, znečistit, ubrat ani přidat

[Linda]

Tak to promiň, Návštěvníku

Ve Tvých příspěvcích se opakovalo několikrát totéž s malými obměnami a doplněními a vypadalo to, že zkoušíš, jak to správně vyjádřit. Monology tady zaznívají, jak píšeš, ale obvykle v jednom souvislém vyjádření. Když to probíhá na pokračování, je někdy těžké rozpoznat, co je sdělení a co překlep.

[Návštěvník]

Sri Nisargadatta Maharaj, born Maruti Shivrampant Kambli

[Polina]

Saša Hendruk
od Linda » ned 30. říj 2011 18:47:49

Struktura mysli

Když budeme pozorovat mysl a náš denní způsob fungování, uvidíme, že mysl je... obrovská struktura – stejně jako svět. Když se podíváte na svět, je to infrastruktura... jsou tam inženýrské sítě, energetické sítě, je to fofor. Když se člověk zastaví, když se začne dívat do mysli a pozorovat ji, najednou začne rozpoznávat, že ten vnější a vnitřní svět jsou si hodně podobný – v tom smyslu, jak jsou složený.

A proto když se člověk dostane do momentu, že neví, třeba tam automaticky nenaskakuje nic, protože tam je spousta jiných přesvědčení, který se snaží aplikovat, aniž by jim rozuměl. Takže vlastně se může stát, že místo toho, aby koleje na trase pochopení nějakého tématu byly volný a mohl tam volně projíždět vlak, tak přes ty koleje leží nějaká víra, že to je jinak. Blokuje to – když to takhle nějak schematicky popíšu. To znamená, že to není ani náhoda, ani tajemství; něco tam v tý mysli je, co tomu brání. A dá se to najít. Stejně jako když vypne někde proud, tak jsou vyhozený pojistky. Není to tajemství, prostě praskla žárovka. Vysvětlení tam někde je, úplně logický a úplně jasný. A je jedno, na jaký úrovni mysli. Protože mysl se dá pozorovat, chová se, jako by měla mnoho úrovní svého fungování.

Takže na jedné úrovni je nám to třeba jasný, a když přelejzáme k druhé, tak nám tam začíná být něco nejasného, protože v té úrovni se nepohybujeme svým intelektem tak flexibilně, spíš se tam pohybujeme v podobě pocitů a přesvědčení, kterým vlastně ani třeba nerozumíme. Takže když se nad tím zahloubáme, můžeme zpětně nacházet cestu k těm blokům, můžeme je odstranit, nějakým způsobem je eliminovat – vždycky tím, že je pochopíme. Řekl bych, že když se dostaneme do bodu, kdy pochopíme, z čeho jsou složený, máme šanci z nich vykročit nebo je překročit.

Zaseknutí na nějakém přesvědčení, se mi občas stávalo ve snu.
Zdálo se mi třeba, co se vymykalo současně obecně platné znalosti a já si ve snu řekla, že je to přece jinak, než vidím - a sen okamžitě skončil, bez pokračování.
Třeba - jednou se mi zdálo, že "letím" kolem planet naší sluneční soustavy a pojmenovávám si je. U těch vnitřních planet to bylo v pořádku, ale pak, když jsem letěla dál od Slunce, tak jsem potkala víc planet s prstencem, než připouštěla tehdejší astronomie. Řekla jsem si, že je to nesmysl, že prstenec má jenom Saturn - a sen okamžitě skončil.
Ten sen se mi zdál v době, kdy průzkumné družice, letící k vnějším planetám, teprve startovaly. Dosud ještě nebyly k mání fotografie prstenců u dalších planet.
Sen byl vlastně pravdivý, jen tehdejší astronomické poznatky o kterých jsem četla v knihách, byly jen částečné.
Později se mi podobné nenadálé ukončení snu stalo ještě několikrát, vždy, když jsem narazila na střet skutečnosti a toho, co lidé o té které záležitosti dosud věděli (tudíž i já)...

[Návštěvník]

Tak vnikající diskuse na duchovní témata se fakt jentak nevidí

[Honzam]

Tak vnikající diskuse na duchovní témata se fakt jentak nevidí

Když už utrpení dosáhne vrcholu, je třeba hledat od něj úlevu třeba v Sat-čit-ananda.

[Honzam]

Červený trpaslík
Série VII Epizoda 4, „Zkouška kanálem“

Ubikace na Kosmiku
LISTER orosený potem leží v posteli. Zběžně se podívá na teploměr na zdi.
LISTER: 32 stupňů... Ježiši!
Urovná si polštář. Bere z poličky sklenici, ale zjišťuje, že je prázdná.
LISTER: Mám žízeň, ale nechce se mi vstávat... Potřebuju čůrat, ale nechce se mi jít tak daleko... To je to základní lidský dilema - to, před kterým člověk stojí od počátku věků... močit či nemočit... to je ta otázka. Ne, zůstanu ležet i s tou žízní i s plnym močákem a pokusím se usnout.
Zkouší to.
LISTER: To je v pytli!
Nakonec vstane.

Jiná ubikace na Kosmiku
KOCHANSKÁ leží v posteli, zírá zlostně na trubku, jež vede na zdi vedle její postele, a v pěstech křečovitě svírá francouzák.
KOCHANSKÁ: Ještě jednou a tímhle dostaneš. Slyšelas?? Nedělám si legraci! Ještě jeden zvuk, jen - jediný.
Trubka najednou vydá ohavný, kvílivý, nervy drásající zvuk. KOCHANSKÁ do ní napruženě třikrát flákne francouzským klíčem.
KOCHANSKÁ: Co jsem ti říkala? Říkala jsem ti to! Nebo snad ne?? Kolikrát ti to mám říkat? Tak, co to bylo teď?
Vezme z poličky zápisník a projde si poslední záznamy.
KOCHANSKÁ: „Ňurik“. Takže další zvuk bude „rutat“ a pak bude následovat „hérangr“. (Zkontroluje čas na hodinkách) Čtyři sekundy, tři sekundy, dvě sekundy...
Z trubky se vydere další zvuk a KOCHANSKÁ do ní opět zlostně udeří francouzákem.
KOCHANSKÁ: A teď „hérangr“...
Ozve se další otřesný zvuk. KOCHANSKÁ se chystá rouru opět majznout, ale zarazí se.
KOCHANSKÁ: Ne, to je špatně! Klidně si přeskakuješ! (Listuje) „Ňurik“, „rutat“, „hérnangr“ - co je to s tebou??
Uštědří jí další tři rány.
KOCHANSKÁ: Když už bráníš spánku, tak aspoň podle pravidel.
Ozve se další ohavné zavytí.
KOCHANSKÁ: „Skvílukl“?? Kde ten se tady vzal?? Ten je tu nový!

[nop]

Koukám, že vás jen tak nezmatu a nepopletu...

A proč bys měl? je to úloha, zábava, koncepce, přání ? laškovat s námi?

[nop]

.......
Zaseknutí na nějakém přesvědčení, se mi občas stávalo ve snu.
Zdálo se mi třeba, co se vymykalo současně obecně platné znalosti a já si ve snu řekla, že je to přece jinak, než vidím - a sen okamžitě skončil, bez pokračování.
Třeba - jednou se mi zdálo, že "letím" kolem planet naší sluneční soustavy a pojmenovávám si je. U těch vnitřních planet to bylo v pořádku, ale pak, když jsem letěla dál od Slunce, tak jsem potkala víc planet s prstencem, než připouštěla tehdejší astronomie. Řekla jsem si, že je to nesmysl, že prstenec má jenom Saturn - a sen okamžitě skončil.
Ten sen se mi zdál v době, kdy průzkumné družice, letící k vnějším planetám, teprve startovaly. Dosud ještě nebyly k mání fotografie prstenců u dalších planet.
Sen byl vlastně pravdivý, jen tehdejší astronomické poznatky o kterých jsem četla v knihách, byly jen částečné.
Později se mi podobné nenadálé ukončení snu stalo ještě několikrát, vždy, když jsem narazila na střet skutečnosti a toho, co lidé o té které záležitosti dosud věděli (tudíž i já)...

sen také končí, když se nahromadí problém, který se nevyřeší na té úrovni v útlumu ve kterém se nachází naše spaní. Bdělé něco v nás vybudí další vrstvu, méně hlubokou, která je výše a blíže k vědomí asi za účelem řešení (obrátí se s problémem výše, nebo se zvýší ostražitost spícího tvora). Když to nejde vyřešit, probouzí se potom nejvyšší vrstva, to je plné vědomí a najednou se bdí.
Objevil jsem tento princip, když se mi zdál technický sen o měřicí cívce voltmetru, která měla výšku dva metry a otáčela se v papírnictví (v praxi je vysoká tak 1 cm). Na zemi byl šedivý igelit a ten nešel použít bez potíží, bez proděravění. Zamyslel (vlastně zakoukal ) jsem se nad tou podlahou, protože by to technicky nešlo. Vědomí, že něco drhne mne vybudilo k vědomí. Opravdu by to nebylo možné. Sen to nevyřešil a poslal pozornost výše, až jsem se vzbudil.
Jinak ve snu jsou možné věci, které nejdou v praxi, na příklad současně vidět před sebe i vidět na sebe odzadu přes hlavu.
Někdy sen ve zkratce ukáže charakteristické věci toho kterého člověka, které o něm ve bdění nevím.

[Návštěvník]

http://holly.cervenytrpaslik.cz/index.p ... 0&popis=40

V jiné kajutě má Kochanská odlišný problém. Kanalizační potrubí, vedle kterého leží, vydává trýznivé zvuky jako "njurík", "rútat", "hérangr" a "squírukl" a ještě k tomu na přeskáčku. Celá zoufalá si ucpe uší a znovu ulehne. "Klidně si rourácej, jak chceš,"osloví trubky. "Já už neuslyším ani píp." Z útrob potrubí se ozve další hluboký zvuk. Jako smyslů zbavená začne Kochanská mlátit do trubek francouzským klíčem.
...

[maros]

Tak ma napadlo, ponúknuť Gorovi a Danovi/i keď u Gora zrejme vplyvom Honzama došlo cez víkend k ďaľšiemu kvantovému posunu, takže tam už to potrebné možno ani nebude/ nejaké nadávky z ČT/Red Dwarf/.
Napr:úzkoprsý přízemní trouba/Rimmer/,hloupá páchnoucí podebraná kočičí nádhera/Rimmer/, trapnej a nafoukanej firofax/Rimmer/,nanicšprt/Rimer/, molekulovej mozog/Lister/ a pod.
Podľa mňa by bola väčšia sranda.....

[rosada]

Tak mě mrzí, že jsem tuto debatu ignorovala, je na patřičné úrovni
ňurik, ňurik, rutat, ňurik, grrrhrtrum