Poradna zdarma

Zdeněk píše:

Je potom ještě někdo, kdo to řeší? To - kdo je kde?

Pedriito píše:

Zdeněk píše:
Mno.. já čekám Pedriito..

A co jako? Měl jsem se dozvědět něco novýho? Co by se mělo stát s kýmkoliv, kdo realizuje? Myslíš že zmizí z projevu, jako bytost, nebo že zmizí bytosti svět, a ona se ocitne na nějakém prázdném ne-místě? Že ti, co se maj rádi, se pošlou k šípku, děti šoupnou do děcéku či kláštera a usednou do věčné nirvány? Tohle je teprve ten fantas, co božskému tvoření přisuzuje hodnotu klamu, z kterýho pak zástupy blbnou, ať už jako ateisti nebo věřící. Myslíš že si Ono dává tu práci a tvoří pro nic zanic, proto aby bylo kam utíkat, či mizet? Ten kdo chce utíkat, mizet, páč tu (v projevu) má s tím projeveným problém, chce proto realizovat. Anebo třeba fetovat, dělat kariéru, ujíždět na sexu, cokoliv co mu dá zapomenout, dle momentálních dispozic, nastavení... Ale když se to jednou stane, to uskutečnění, tak vidí že není kam zdrhnout, páč projev a zdroj je náhle Jedno. Kam se náhle poděla ta letitá iluze? Inu vyprchala z jeho mysli v podobě mentálních elementů, jak ten čmoud. Clona myšlenek, pocitů a představ, formovaných do předsudků, pochybností, výčitek.. pouček.. kdoví čeho ještě. To vše vyplňuje domělé obzory mezi Duchem a jeho Sílou - prostor Vědomí. Kde jediným skutečným vztahem je spojitost a čirost. A tohle je o božské (univerzální) spontaneitě, nikoliv o něčem uměle vychtěném myslí, v níž momentálně doutná egoismus... Čili, tělo je neviné, dokud ho mysl nezasere, a zas neviné je, když to zasírání ustane... A dle toho jsou takové i vztahy, život(y), cesta, vše... Páč dle toho a přesně v takové míře zasranosti či nezasranosti, TO pak prožíváme.. atd.

Tuhle tvou představu, ani nejsem schopen sledovat. Vědomí hluboké tak, že jej objekty v tom prostoru deformují?
A umíš si přestavit, či lépe zažít Prostor, který je nedotknutelný, který žádný objekt v něm nijak nedeformuje? Toto je to Buddhovo Prázdno.

vostal petr píše:

Tuhle tvou představu, ani nejsem schopen sledovat. Vědomí hluboké tak, že jej objekty v tom prostoru deformují?
A umíš si přestavit, či lépe zažít Prostor, který je nedotknutelný, který žádný objekt v něm nijak nedeformuje? Toto je to Buddhovo Prázdno.

Já bych klidně zastával oba dva názory,

ta deformace by mohl bejt v tom, že tam třeba je nějaká forma a ne nějaká jiná forma,

tedy že již byla provedena určitá "možnost"

viz ta Schrödingerova kočka

https://cs.wikipedia.org/wiki/Schr%C3%B ... ko%C4%8Dka

Pedriito píše:A co jako? Měl jsem se dozvědět něco novýho? Co by se mělo stát s kýmkoliv, kdo realizuje? Myslíš že zmizí z projevu, jako bytost, nebo že zmizí bytosti svět, a ona se ocitne na nějakém prázdném ne-místě?

Že ti, co se maj rádi, se pošlou k šípku, děti šoupnou do děcéku či kláštera a usednou do věčné nirvány?

Tohle je teprve ten fantas, co božskému tvoření přisuzuje hodnotu klamu, z kterýho pak zástupy blbnou, ať už jako ateisti nebo věřící. Myslíš že si Ono dává tu práci a tvoří pro nic zanic, proto aby bylo kam utíkat, či mizet?

Ten kdo chce utíkat, mizet, páč tu (v projevu) má s tím projeveným problém, chce proto realizovat. Anebo třeba fetovat, dělat kariéru, ujíždět na sexu, cokoliv co mu dá zapomenout, dle momentálních dispozic, nastavení... Ale když se to jednou stane, to uskutečnění, tak vidí že není kam zdrhnout, páč projev a zdroj je náhle Jedno.

Kam se náhle poděla ta letitá iluze? Inu vyprchala z jeho mysli v podobě mentálních elementů, jak ten čmoud. Clona myšlenek, pocitů a představ, formovaných do předsudků, pochybností, výčitek.. pouček.. kdoví čeho ještě. To vše vyplňuje domělé obzory mezi Duchem a jeho Sílou - prostor Vědomí. Kde jediným skutečným vztahem je spojitost a čirost. A tohle je o božské (univerzální) spontaneitě, nikoliv o něčem uměle vychtěném myslí, v níž momentálně doutná egoismus... Čili, tělo je neviné, dokud ho mysl nezasere, a zas neviné je, když to zasírání ustane... A dle toho jsou takové i vztahy, život(y), cesta, vše... Páč dle toho a přesně v takové míře zasranosti či nezasranosti, TO pak prožíváme.. atd.

Vari píše:

Zdeněk píše:

Vari píše:Takže těžko říct na, co se ptáš.

Ptám se na hloubku vědomí. To by se dalo opsat jako prostor, ve kterém jsou objekty, které svojí přitažlivostí, svými siločárami, prostor deformují.

Tuhle tvou představu, ani nejsem schopen sledovat. Vědomí hluboké tak, že jej objekty v tom prostoru deformují?
A umíš si přestavit, či lépe zažít Prostor, který je nedotknutelný, který žádný objekt v něm nijak nedeformuje? Toto je to Buddhovo Prázdno.

Láska k těmto objektům je nesobecká v míře, v jaké si prostoru nepřestává být vědoma.

Můžeš to nějak rozvést? Láska objektu k jinému objektu? Nebo láska subjektu k objektu? V tom případě, co je tím subjektem?

IMHO si myslí, že si do děláš zbytečně složité.

Čili Buddhova cesta jde skrze osekání možnosti působení siločar magnetů v prostoru. Čili bezdomovectví, žádný majetek, chudá strava, žádný sex, meditování nad pomíjivostí/mrtvolama... než se prostor vyčistí od starého subjektu a nové vědomí prostoru je umožněno.

Nebo strach z koronaviru a strach z očkování potažmo ze spiknutí mocných je kvalitativně jiný strach?

vostal petr píše:
Proto vy zmrdi budhistický jste takový vodporní sráči,

páč furt jede v koncetracích, stejně jako mamrdi křestanský...

A to je jediný co se "deformuje" z meditace je zúžená koncetrace...

Vari píše:Jo zastávat můžeš oba názory. Ale pokud je to názor je to názor a je pozorovatelný jako názor.

Zdeněk píše:Z čehož můžeme vyvodit otázku, jaký subjekt si je vědom celého prostoru? A může pak takovýto subjekt být jednotlivým magnetem (objektem) v prostoru přitažen tak, aby vědomí prostoru zredukoval na své bezprostřední okolí?

Zdeněk píše:Podívej Petře ode mne je to služba. Služba buranskému bližnímu svému, který i to své buranství považuje za svůj duchovní pokrok. Ale žádný není. Už tady jsem ti psal, jak ovládám zamlženého Vostála. Stačí mi 4 slůvka v závorce a skáčeš jak Pepek Vyskoč. A jsi z toho tak rozrušen, že sem i pleteš reakce z jiné diskuze.

Důležitá je relevantní praxe, nikoli teorie, ta totiž bez praxe vytváří falešný dojem realizace. Nu a ta tvoje praxe uvolňování jak vidíš stojí za hovno.

Není zač.

Vari píše:

Zdeněk píše:Z čehož můžeme vyvodit otázku, jaký subjekt si je vědom celého prostoru? A může pak takovýto subjekt být jednotlivým magnetem (objektem) v prostoru přitažen tak, aby vědomí prostoru zredukoval na své bezprostřední okolí?

A s touhle otázkou bych zůstal.
Jaký subjekt si je vědom celého toho promněnliveho prostoru?

Už tady jsem ti psal, jak ovládám zamlženého Vostála. Stačí mi 4 slůvka v závorce a skáčeš jak Pepek Vyskoč. A jsi z toho tak rozrušen, že sem i pleteš reakce z jiné diskuze.