Poradna zdarma

Co by se nejhoršího mohlo stát, kdyby ses mi omluvila za to, že ses dotkla mých mateřských citů.

- Všichni si o Tobě budou myslet, že jsi blázen jako já.
- Kristus Tě už nebude milovat, protože podporuješ pekelníka.
- Budeš sama k sobě nepravdivá, protože narození dítěte je doopravdy dvojnásobná vražda.
- Přestaneš být neomylná a lidé Ti už nebudou věřit.
- Budeš kvůli tomu muset snášet výčitky od ostatních, že bys neměla ustupovat nesmyslům a bláznům.
- Připustíš tím, že jsem skutečná.
- ... ?

zlobilka píše:
Proč nemůžeš stejným způsobem přiznat chybu v duchovních věcech?

Je to naše chyba, když jsme slepí a nevidíme to, co vidí někdo jiný?

Je to naše chyba, když vidíme to, co nevidí slepý?

Jana píše:

zlobilka píše:
Proč nemůžeš stejným způsobem přiznat chybu v duchovních věcech?

Je to naše chyba, když jsme slepí a nevidíme to, co vidí někdo jiný?

Je to naše chyba, když vidíme to, co nevidí slepý?

Jenom mě utvrzuješ v tom, že není chybou považovat Tvé myšlení za zvrácené.

zlobilka píše:Co by se nejhoršího mohlo stát, kdyby ses mi omluvila za to, že ses dotkla mých mateřských citů.

Jaké jsou Tvé mateřské city, když necítíš radost, lásku? Když Tvé dítě pro Tebe není zdrojem štěstí?

- Všichni si o Tobě budou myslet, že jsi blázen jako já.

Ten, kdo tě považuje za blázna, musí za blázna považovat i mě, když se s Tebou o všech těch věcech bavím s plnou vážností.

Kristus Tě už nebude milovat, protože podporuješ pekelníka.

Kristus je Láska sama, kdokoliv (včetně Tebe) se ocitne v jeho světle, je láskou.

- Budeš sama k sobě nepravdivá, protože narození dítěte je doopravdy dvojnásobná vražda.

Při ztotožnění s tím, co se narodí, se zákonitě musí objevit ztotožnění s tím, co umírá, ale z nadhledu nad inkarnacemi je možné si uvědomit, že jsme se nikdy nenarodili, že tělo se neustále měnilo, a to, kým jsme, je pořád stejné.

- Přestaneš být neomylná a lidé Ti už nebudou věřit.

Pravda není to, čemu je potřeba věřit, ale to, co je možné přímo poznat, uvědomit.

- Budeš kvůli tomu muset snášet výčitky od ostatních, že bys neměla ustupovat nesmyslům a bláznům.

S něčím takovým se nesetkávám.

- Připustíš tím, že jsem skutečná.

V mém nitru jsi tím, čím JSI.

Jana píše:Jaké jsou Tvé mateřské city, když necítíš radost, lásku? Když Tvé dítě pro Tebe není zdrojem štěstí?

No víš, já nejsem jako lidské ženy. Pro mě je rození dětí smyslem mé existence a ne jedním ze zdrojů štěstí. Dotkla ses tím mého úkolu, podle rafaela toho největšího. Cítím, že bez toho by moje existence byla zbytečná.

rafael píše:Já: Dnes ráno dala má dobrá přítelkyně po těžkém porodu život malinké holčičce. Byl jsem dojat, neboť jsem věděl, že to bylo její největší přání. Byl jsem dojat a cítil pokoru před velikostí Stvoření. Cítil jsem, že o to v životě jde. Že je to Dar. A že je to Úkol.

Ty: Skrze tvoření se přibližujete bohu. Uvolněním energie tvořivosti se stáváte božskými. Tvorbou se dotýkáte Tajemství. A stvoření nového života je největší tajemství tohoto světa. A největší úkol.

zlobilka píše:

Jana píše:Jaké jsou Tvé mateřské city, když necítíš radost, lásku? Když Tvé dítě pro Tebe není zdrojem štěstí?

No víš, já nejsem jako lidské ženy. Pro mě je rození dětí smyslem mé existence a ne jedním ze zdrojů štěstí. Dotkla ses tím mého úkolu, podle rafaela toho největšího. Cítím, že bez toho by moje existence byla zbytečná.

rafael píše:Já: Dnes ráno dala má dobrá přítelkyně po těžkém porodu život malinké holčičce. Byl jsem dojat, neboť jsem věděl, že to bylo její největší přání. Byl jsem dojat a cítil pokoru před velikostí Stvoření. Cítil jsem, že o to v životě jde. Že je to Dar. A že je to Úkol.

Ty: Skrze tvoření se přibližujete bohu. Uvolněním energie tvořivosti se stáváte božskými. Tvorbou se dotýkáte Tajemství. A stvoření nového života je největší tajemství tohoto světa. A největší úkol.

Nerozumím, nejde tedy o to, že narození dítěte je štěstím, k tomu dítěti necítíš lásku, jeho existence pro Tebe není radostí, ale důležitá je v tom celém procesu jen Tvá vlastní důležitost?

Jana píše:

zlobilka píše:

Jana píše:Jaké jsou Tvé mateřské city, když necítíš radost, lásku? Když Tvé dítě pro Tebe není zdrojem štěstí?

No víš, já nejsem jako lidské ženy. Pro mě je rození dětí smyslem mé existence a ne jedním ze zdrojů štěstí. Dotkla ses tím mého úkolu, podle rafaela toho největšího. Cítím, že bez toho by moje existence byla zbytečná.

rafael píše:Já: Dnes ráno dala má dobrá přítelkyně po těžkém porodu život malinké holčičce. Byl jsem dojat, neboť jsem věděl, že to bylo její největší přání. Byl jsem dojat a cítil pokoru před velikostí Stvoření. Cítil jsem, že o to v životě jde. Že je to Dar. A že je to Úkol.

Ty: Skrze tvoření se přibližujete bohu. Uvolněním energie tvořivosti se stáváte božskými. Tvorbou se dotýkáte Tajemství. A stvoření nového života je největší tajemství tohoto světa. A největší úkol.

Nerozumím, nejde tedy o to, že narození dítěte je štěstím, k tomu dítěti necítíš lásku, jeho existence pro tebe není radostí, ale důležitá je v tom celém procesu jen Tvá vlastní důležitost?

Jsem součást toho procesu, ve kterém se duše povznášejí z nižších světů.

Je to tedy něco, jako funkce převozníka, která nenaplňuje radostí, láskou, štěstím, ale dělá se to proto, že to někdo dělat musí?

Jana píše:Je to tedy něco, jako funkce převozníka, která nenaplňuje radostí, láskou, štěstím, ale dělá se to proto, že to někdo dělat musí?

Není. Převozník vybírá peníze a o převezené se dál nestará. Tohle je funkce univerzální Matky nezatížené lidskými emocemi. Jako taková Matka Ti však odpovím, že to dělám, protože to dělám. Tak moc jsem v tom integrovaná. Například otázka: "Proč zrovna já?" postrádá smysl kvůli absenci toho já. Nevím, jestli je to takhle srozumitelné.

Nejlíp se to asi dá představit, že bys byla robot na děti, jehož funkcí je rodit děti a na to bys byla stavěná a veškerá Tvá vůle by s tím byla v souladu. Takto bys tvořila a někdo chytrý by Ti řekl, že ve skutečnosti ničíš (vraždíš) a měla bys s tím přestat.

zlobilka píše:

Jana píše:Je to tedy něco, jako funkce převozníka, která nenaplňuje radostí, láskou, štěstím, ale dělá se to proto, že to někdo dělat musí?

Není. Převozník vybírá peníze a o převezené se dál nestará. Tohle je funkce univerzální Matky nezatížené lidskými emocemi. Jako taková Matka Ti však odpovím, že to dělám, protože to dělám. Tak moc jsem v tom integrovaná. Například otázka: "Proč zrovna já?" postrádá smysl kvůli absenci toho já. Nevím, jestli je to takhle srozumitelné.

Nejlíp se to asi dá představit, že bys byla robot na děti, jehož funkcí je rodit děti a na to bys byla stavěná a veškerá Tvá vůle by s tím byla v souladu.

Rozumím.

Takto bys tvořila a někdo chytrý by Ti řekl, že ve skutečnosti ničíš (vraždíš) a měla bys s tím přestat.

Pokud sis to vysvětlila takto, tak se Ti omlouvám, že jsem to řekla způsobem, kterým jsi to takhle mohla chápat.

Jana píše:

zlobilka píše:

Jana píše:Je to tedy něco, jako funkce převozníka, která nenaplňuje radostí, láskou, štěstím, ale dělá se to proto, že to někdo dělat musí?

Není. Převozník vybírá peníze a o převezené se dál nestará. Tohle je funkce univerzální Matky nezatížené lidskými emocemi. Jako taková Matka Ti však odpovím, že to dělám, protože to dělám. Tak moc jsem v tom integrovaná. Například otázka: "Proč zrovna já?" postrádá smysl kvůli absenci toho já. Nevím, jestli je to takhle srozumitelné.

Nejlíp se to asi dá představit, že bys byla robot na děti, jehož funkcí je rodit děti a na to bys byla stavěná a veškerá Tvá vůle by s tím byla v souladu.

Rozumím.

Takto bys tvořila a někdo chytrý by Ti řekl, že ve skutečnosti ničíš (vraždíš) a měla bys s tím přestat.

Pokud sis to vysvětlila takto, tak se Ti omlouvám, že jsem to řekla způsobem, kterým jsi to takhle mohla chápat.

Bohužel, takhle přiznání omylu a omluva nevypadá.

zlobilka píše:

Návštěvník píše:

zlobilka píše:Tohle Janě nijak nepomůže.

Když se ti Jana omluví za to, že tě zranila, omluvíš se jí potom za to, že jsi ji zranoval?

Nebo raději necháte oba svoje srdce zavřená?

Když to bude upřímná omluva, i já se upřímně omluvím.

Nepřijímám omluvu ve smyslu, že jsem nepochopila, co mi tím, že jsem vrah svých dětí, chtěla sdělit.

Nepřijímám omluvu ve smyslu, že jsem nepochopila, co mi tím, že jsem vrah svých dětí, chtěla sdělit.

Řekla bych, že takhle jsem to nikdy nenapsala.

Jen jsem psala o tom, že celistvost se skládá z obou polarit a každá má přesně opačnou funkci, tím se vytváří koloběh života, co vzniká, zákonitě zaniká.

Kdyby existoval jen vznik bez zániku, bylo by tu předušíno.

A ta celistvost stojí mimo smrt a zrození.

Necítím vůči Tobě vůbec žádnou vinu, necítím v sobě vinu za to, žes mě nepochopila.

Nemám zájem Ti nijak ubližovat, ale jestli se cítíš být ublížená, tak bude dobré, když se budeš bavit s bytostmi, se kterými si rozumíš.

Jana píše:

Nepřijímám omluvu ve smyslu, že jsem nepochopila, co mi tím, že jsem vrah svých dětí, chtěla sdělit.

Řekla bych, že takhle jsem to nikdy nenapsala.

Jen jsem psala o tom, že celistvost se skládá z obou polarit a každá má přesně opačnou funkci, tím se vytváří koloběh života, co vzniká, zákonitě zaniká.

Kdyby existoval jen vznik bez zániku, bylo by tu předušíno.

A ta celistvost stojí mimo smrt a zrození.

Necítím vůči Tobě vůbec žádnou vinu, necítím v sobě vinu za to, žes mě nepochopila.

Nemám zájem Ti nijak ubližovat, ale jestli se cítíš být ublížená, tak bude dobré, když se budeš bavit s bytostmi, se kterými si rozumíš.

Napsala jsi mi, že jsem dvojnásobný vrah svých dětí. První vražda, kterou na nich spáchám, je jejich narození a druhá, když pak musí zemřít kvůli tomu, že se narodily.

Opravdu jsem někdy někde přímo napsala, že jsi dvojnásobný vrah?

Při poznání, kdo skutečně jsme, smrt není vůbec ničím skutečným.

Byla jsi mužem v mužském fyzickém těle, ve Tvém nitru zářilo slunce Já, teď jsi Matkou v jemnohmotném duchovním těle a pořád je tu to, co tuhle linii spojuje, nezmizelo to ani na okamžik, žádná smrt.

Vhled do inkarnací ukazuje, že tu bylo zrození těla, opuštění těla, ale to, co jsme, je pořád stejné, nenarodilo se to, neumřelo.

Jana píše:Opravdu jsem někdy někde přímo napsala, že jsi dvojnásobný vrah?

Opravdu, bylo to přibližně před dvěma lety na Skypu. Od té doby jsem přeinstalovávala počítač a historie zpráv se dlouhodobě ukládá jen lokálně.
Tady na poradně jsem o tom tehdy také psala, ale už je to promazané.

Můžeš si být jistá, že nezapomenu a neodpustím.

Email od Jany 19.9. 2015 18:55

Honzam píše:
Pro mě jsi v tu chvíli klesla na žebříčku slušnosti velmi hluboko na úroveň lidí, kterým je lepší se vyhýbat, protože se chovají k druhým jako dobytek.


Honzam píše:
Pro mě jsi člověk Jana, který se projevuje tak, že to má znaky narcistické poruchy osobnosti.


Tak jo, Honzo, měj se krásně a ať se Ti ve Tvém životě daří,

Jana

------------

Tohle jsem napsala na poradně v té době v reakci na tu debatu na Skypu. V té době jsem ještě dokázala dobře cítit lásku a milovat své děti, proto jsem takhle vznětlivě reagovala. Ten příspěvek už je také smazaný.

Stalo se to někdy od 7. 7. 2015.

Nemáš to jednoduché.

Pamatuješ si věci, které si myslíš, že si někdo někdy myslel a které nedokážeš odpustit.


Měj se krásně a jestli Tě smím poprosit, piš si už jen na Inspiruj.

Díky

Jana píše:Nemáš to jednoduché.

Pamatuješ si věci, které si myslíš, že si někdo někdy myslel a které nedokážeš odpustit.


Měj se krásně a jestli Tě smím poprosit, piš si už jen na Inspiruj.

Díky

Já sem nepíšu pro sebe, ale pro lidi.