Nevědomá touha

[vostal petr]

Já nic nepreferuju

Nebylo to tam náhodou vo kousek delší ???

Nejspíš to vypadá že tobě je jedno, co použiješ, třeba i to půlení vět, že jo....

[Návštěvník]

Já nic nepreferuju

říká ego, které si na plné pecky užívá svoje neustálé oponování ostatním,
a je mu celkem jedno, co k tomu použije

Nu vrací se ti to, co jsi vyslal,

takže

u mě si neztěžuj...

Díky za řadu praktických ukázek, jak umíš ve svůj prospěch zneužít a překroutit cokoliv, co někdo napíše.
Taková mazanost se opravdu jen tak nevidí.
Bylo zábavné to chvíli sledovat.
Tak si to užívej, dokud můžeš a dokud Tě to baví.

[Návštěvník]

Nu vrací se ti to, co jsi vyslal,

takže

u mě si neztěžuj...

Díky za řadu praktických ukázek, jak umíš ve svůj prospěch zneužít a překroutit cokoliv, co někdo napíše.
Taková mazanost se opravdu jen tak nevidí.
Bylo zábavné to chvíli sledovat.
Tak si to užívej, dokud můžeš a dokud Tě to baví.

Egouškové se zase dohadujou - stále stejně (blbě). A užívají si to, jak je vidět. Kdy tě to asi přestane bavit, egoušku?

[vostal petr]

Bylo zábavné to chvíli sledovat.

Bohužel, totéž nelze říci vo tobě,

ten tvůj prostor bude asi tak dobrej jako ta Janiny nezpodmínečná láska,

proto ti budu říkat Jano, doufám, že ti to Jano nevadí...

Tak až zase hupneš do toho svýho prostoru, tak mně zas něco napiš,

třeba to, jak jsem hroznej...

[inuholt]

Egouškové se zase dohadujou - stále stejně (blbě). A užívají si to, jak je vidět. Kdy tě to asi přestane bavit, egoušku?

Výsměch druhým je projevem pocitu pýchy a namyšlenosti, což jsou jedny z největších neduhů duše, které mohou člověka postihnout.
Ale dokud to někoho baví

[Návštěvník]

Egouškové se zase dohadujou - stále stejně (blbě). A užívají si to, jak je vidět. Kdy tě to asi přestane bavit, egoušku?

Výsměch druhým je projevem pocitu pýchy a namyšlenosti, což jsou jedny z největších neduhů duše, které mohou člověka postihnout.
Ale dokud to někoho baví

Domníváš se vnímat výsměch, protože je v tobě pýcha a namyšlenost. Proto to vidíš ve druhém. Zrcadlový princip. Jaké to má následky, jsi popsala. Ale dokud tě to baví.

[Jana]

Bylo zábavné to chvíli sledovat.

Bohužel, totéž nelze říci vo tobě,

ten tvůj prostor bude asi tak dobrej jako ta Janiny nezpodmínečná láska,

proto ti budu říkat Jano, doufám, že ti to Jano nevadí...

Tak až zase hupneš do toho svýho prostoru, tak mně zas něco napiš,

třeba to, jak jsem hroznej...

Návštěvník je bezesporu ve skutečnosti taky Já, stejně jako Ty, takže, jestli smím prosit, říkej mu vostal petr, znáš to, bližší košile, než kabát, třeba si spolu budete tím pádem líp rozumět.

[Návštěvník]

Domníváš se vnímat výsměch, protože je v tobě pýcha a namyšlenost. Proto to vidíš ve druhém. Zrcadlový princip

Je zřejmě obtížné nedělat totéž a nepřisuzovat v diskusi někomu druhému svoje představy o něm - že je pyšný a namyšlený.

[vostal petr]

Návštěvník je bezesporu ve skutečnosti taky Já, stejně jako Ty, takže, jestli smím prosit, říkej mu vostal petr, znáš to, bližší košile, než kabát, třeba si spolu budete tím pádem líp rozumět.

To není vo tom, co je blíž nebo dál,
ale o tom čím je to Já voblblý...

A todle Já je voblblý duchovnem stejně jako ty...

[vostal petr]

A navíc,

nedokáže díky své připoutanosti k tomu duchovnu pochopit, co říkám, podobně jako ty :

Já nic nepreferuju, preferujou vasány a pozornost je zaměřená , takže žádná nevšímavost, toho si můžeš možná i všimnout že pozornost je vždy někam zaměřená...

[Jana]

Návštěvník je bezesporu ve skutečnosti taky Já, stejně jako Ty, takže, jestli smím prosit, říkej mu vostal petr, znáš to, bližší košile, než kabát, třeba si spolu budete tím pádem líp rozumět.

To není vo tom, co je blíž nebo dál,
ale o tom čím je to Já voblblý...

A todle Já je voblblý duchovnem stejně jako ty...

Nevěř všemu, co se v mysli objeví. Tvé pravé Já nic nijak neoblbne, nic si totiž o ničem nemyslí.

[vostal petr]

To je nesmysl,

kdyby se Já nedalo voblbnout, nemohlo by zde být ztotožněné Já - ego...

Voblbování se neděje myšlením, ale pozorováním a ztotožnováním s pozorovanými jevy,

jinak by se Já nemohlo dát voblbnout, páč nemyslí...

[vostal petr]

A když už mně chce někdo dávat kázání vo bdělý pozornosti,

tak at si to v tom dzogčhenu přečte jak je to celý :

Takže v první částí praxe si pohodlně sedneme, zavřeme oči a díváme se na svou vizi. vyslovte nahlas:

„Vize je mysl“.

Dívejte se na obrazy v mysli:

„Vize je mysl“.

Má vize strachu je mou myslí.
Má mysl je ta, kdo ty vize vytváří.
Můžete několikrát zopakovat, abyste si to připomněli a pak se na to uvnitř z blízka dívejte,
jděte k tomu blíž a ještě blíž, jako byste si prohlíželi nějakou květinu. Přiblížíte pohled, díváte se z blízka a ještě blíž. Díváte se zblízka svými smysly, vnitřně se díváte nekonceptuálním uvědoměním blíž, blíž a ještě blíž.

Při pohledu zblízka se stane, že vize se rozplynou, tak jako se rozplývají mraky na nebi. Mraky mizí, rozfoukal je jemný a mocný vítr vašeho uvědomění.
Vize se rozjasňují a mizí a vy už nic nevidíte!
V určité chvíli je už nevidíte.
Všechny ty příběhy prostě zmizí.
A co zbude?

Takže nazdar, naprosto stejně to funguje v relaxaci,

a už mě neotravujte kravinou zvaná bdělá pozornost,

protože tady je to popsaný přesně tak, jak to má být...

[Návštěvník]

tak at si to v tom dzogčhenu přečte jak je to celý :

Takže v první části praxe si pohodlně sedneme, zavřeme oči a díváme se na svou vizi. vyslovte nahlas:

„Vize je mysl“.

Dívejte se na obrazy v mysli:

„Vize je mysl“.

Má vize strachu je mou myslí.
Má mysl je ta, kdo ty vize vytváří.
Můžete několikrát zopakovat, abyste si to připomněli a pak se na to uvnitř z blízka dívejte,
jděte k tomu blíž a ještě blíž, jako byste si prohlíželi nějakou květinu. Přiblížíte pohled, díváte se z blízka a ještě blíž. Díváte se zblízka svými smysly, vnitřně se díváte nekonceptuálním uvědoměním blíž, blíž a ještě blíž.

Při pohledu zblízka se stane, že vize se rozplynou, tak jako se rozplývají mraky na nebi. Mraky mizí, rozfoukal je jemný a mocný vítr vašeho uvědomění.
Vize se rozjasňují a mizí a vy už nic nevidíte!
V určité chvíli je už nevidíte.
Všechny ty příběhy prostě zmizí.
A co zbude?

tady je to popsaný přesně tak, jak to má být...

v první části praxe

Pak cesta k Sebepoznání pokračuje

druhou částí praxe

Sem tongpa Mysl je prázdná (bongaruda.cz)

třetí částí praxe

Tongpa ösel Prázdnota je čiré světlo (bongaruda.cz

čtvrtou částí praxe

Ösel zungjuk Čiré světlo je spojení (bongaruda.cz)

a pátou částí praxe

Zungjuk dewa chenpo Spojení je velká blaženost (bongaruda.cz)


Podrobně jsou jednotlivé části ocitovány ve vostalpetrově příspěvku na inspiruj.cz
http://www.inspiruj.cz/viewtopic.php?f=37&t=1475

[Jana]

To je nesmysl,

kdyby se Já nedalo voblbnout, nemohlo by zde být ztotožněné Já - ego...

Voblbování se neděje myšlením, ale pozorováním a ztotožnováním s pozorovanými jevy,

jinak by se Já nemohlo dát voblbnout, páč nemyslí...

Když spíš a zdá se Ti sen, jsi oblblý, nebo se jen objevil sen, který zase zmizí?

Může to vypadat tak, že v tom snu zapomeneš na to, kým jsi, ztotožníš se se snovou postavou a pak jako snová postava můžeš cokoliv.

Když se však probudí v srdci Kristus, světlo Bytí, které je v bdění, snění i spánku stejné, tak je jasné, co je sen a co je skutečné, tak je jasné, že to, kým skutečně JSI, je projevem, myšlenkou, nedotknutelné. Ty, který JSI, jen tím, který JSI, nikdy neblbneš. Blbnout může jen snová postava ve Tvém snu. Blbnutí může být jen projevem mysli, ale proč by se něco takového mělo týkat toho, koho se nic nedotýká?

[vostal petr]

Tvůj problém je, že nechápeš, že samsára je nirvána,

že ten sen vo kterým tady v jednom kuse vytrubuješ že neexistuje či je neskutečný,

není prostě ničím jiným než Vědomím,

co jinýho by to asi sakra tak mělo bejt ???

Ten sen je přece vytvořenou tebou, z tebe a v tobě...(univerzálním vědomí)

Já za to nemůžu že ty tady roky posedle popisuješ začátečnickou úroven nějakýho atmanu,

kterýho se nic nedotýká...

To je jen takový egocentrický únik před tím zlým světem...

Proč se mám ale tím zaobírat toudle pitominou,

napsal jsem, že ZTOTOŽNOVÁNÍ SE DĚJE POMOCÍ POZOROVÁNÍ,

jak asi jinak, stejně tak i v osobním snu...

Ta tvoje pitomost co zde roky hlásáš platí jen u tebe, ty se tady voblbuješ myšlením,

takže si pak nemůžeš ani povšimnout faktu, že voblbování se děje pomocí pozorování a ztotožnění se s pozorovaným jevem...


Proč ti to ale psát, opět spustíš ty svoje pitominy...

[vostal petr]

To co je - Existence - samozřejmě kašle na nějaký názory,

prostě neustále sama ze sebe a sama sebou vytváří projevený svět,

a před tím není úniku...

[Návštěvník]

voblbování se děje pomocí pozorování a ztotožnění se s pozorovaným jevem...

prostřednictvím pozorování osobním já. Které neumí nic jiného než ztotožnit se s pozorovaným jevem coby "svým" a pak na něj osobně zareagovat.

Na rozdíl od prostorového pozorování dotyčného jevu neosobním vědomím, ke kterému vede i dzogčhen - tím, že vysvětluje, jak ve vědomí
a) rozpoznávat tyhle tendence pozorujícího a ztotožňujícího se osobního já a
b) všechno to nechávat ve vědomí probíhat jako pouhé pohyby Vědomí, pozorované neosobním Vědomím.

[Návštěvník]

Tvůj problém je, že nechápeš, že samsára je nirvána,

že ten sen vo kterým tady v jednom kuse vytrubuješ že neexistuje či je neskutečný,

není prostě ničím jiným než Vědomím,

co jinýho by to asi sakra tak mělo bejt ???

Ten sen je přece vytvořenou tebou, z tebe a v tobě...(univerzálním vědomí)

Já za to nemůžu že ty tady roky posedle popisuješ začátečnickou úroven nějakýho atmanu,

kterýho se nic nedotýká...

To je jen takový egocentrický únik před tím zlým světem...

Proč se mám ale tím zaobírat toudle pitominou,

napsal jsem, že ZTOTOŽNOVÁNÍ SE DĚJE POMOCÍ POZOROVÁNÍ,

jak asi jinak, stejně tak i v osobním snu...

Ta tvoje pitomost co zde roky hlásáš platí jen u tebe, ty se tady voblbuješ myšlením,

takže si pak nemůžeš ani povšimnout faktu, že voblbování se děje pomocí pozorování a ztotožnění se s pozorovaným jevem...


Proč ti to ale psát, opět spustíš ty svoje pitominy...

[Návštěvník]

To co je - Existence - samozřejmě kašle na nějaký názory,

prostě neustále sama ze sebe a sama sebou vytváří projevený svět,

a před tím není úniku...