Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.
Napsal: úte 05. bře 2024 18:10:22
Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži.
Zdroj: Malý princ, Kapitola XXI Kontext:
„Sbohem...,“ řekla liška. „Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“ „Co je důležité, je očím neviditelné,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval. „A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá.“ „A pro ten čas, který jsem své růži věnoval...,“ opakoval malý princ aby si to zapamatoval. „Lidé zapomněli na tuto pravdu,“ řekla liška. „Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži...“ „Jsem zodpovědný za svou růži...,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
Zdroj: https://citaty.net/citaty/1563-antoine- ... -sobe-pri/
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Prosím o vaše názory na tento konkrétní citát z knihy Malý princ od Exupéryho.
Nějak už na můj vkus dlouho :-) se s ním vnitřně nedokážu ztotožnit..... a to ztotožnění u mě musí být prostě vnitřní ztotožnění = přesvědčení......
Co si o tomto citátu myslíte vy.
Jak ho vnímáte? Ztotožňujete se s tím? Jak si ho vysvětlujete?
Uvedu příklad - mám tři děti , samozřejmě krom manžela a nejbližších přátel, a mám k nim vytvořen velice blízký vztah..... trápí mě jejich trápení, neúspěch, dělá mi radost jejich úspěch, radost atd....., více a převelice více, než u jiných, které neznám....., s kterými nejsem ve styku..... ale proč bych měla být já zodpovědná za jejich cestu, za ně? O čemž hovoří ten citát?
S tím se prostě pořád v sobě peru a nedokážu to vnitřně pochopit a přijmout.
Díky.
PS: Miroslav mě zná asi nejlépe, ví, že každá odpověď musí být moje a proto mi moc nepomáhá. Díky za to. Jako s tím koněm.
A je to tak.
Ale právě u něho si myslím, ale je to jenom moje domněnka, že v tom máme něco společného....
Budu ráda za každé vaše zamyšlení.
Nebudu rychle reagovat, musím si to nechat projít sebou...
Díky moc.
Zdroj: Malý princ, Kapitola XXI Kontext:
„Sbohem...,“ řekla liška. „Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“ „Co je důležité, je očím neviditelné,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval. „A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá.“ „A pro ten čas, který jsem své růži věnoval...,“ opakoval malý princ aby si to zapamatoval. „Lidé zapomněli na tuto pravdu,“ řekla liška. „Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži...“ „Jsem zodpovědný za svou růži...,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
Zdroj: https://citaty.net/citaty/1563-antoine- ... -sobe-pri/
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Prosím o vaše názory na tento konkrétní citát z knihy Malý princ od Exupéryho.
Nějak už na můj vkus dlouho :-) se s ním vnitřně nedokážu ztotožnit..... a to ztotožnění u mě musí být prostě vnitřní ztotožnění = přesvědčení......
Co si o tomto citátu myslíte vy.
Jak ho vnímáte? Ztotožňujete se s tím? Jak si ho vysvětlujete?
Uvedu příklad - mám tři děti , samozřejmě krom manžela a nejbližších přátel, a mám k nim vytvořen velice blízký vztah..... trápí mě jejich trápení, neúspěch, dělá mi radost jejich úspěch, radost atd....., více a převelice více, než u jiných, které neznám....., s kterými nejsem ve styku..... ale proč bych měla být já zodpovědná za jejich cestu, za ně? O čemž hovoří ten citát?
S tím se prostě pořád v sobě peru a nedokážu to vnitřně pochopit a přijmout.
Díky.
PS: Miroslav mě zná asi nejlépe, ví, že každá odpověď musí být moje a proto mi moc nepomáhá. Díky za to. Jako s tím koněm.
A je to tak.
Ale právě u něho si myslím, ale je to jenom moje domněnka, že v tom máme něco společného....
Budu ráda za každé vaše zamyšlení.
Nebudu rychle reagovat, musím si to nechat projít sebou...
Díky moc.