Částečný mír na Ukrajině není řešením, uvedli Fiala, Heger a Morawiecki
Částečný mír na Ukrajině není řešením, válka může skončit jen při splnění podmínek, které si klade Kyjev, napsali premiéři Česka, Slovenska a Polska Petr Fiala, Eduard Heger a Mateusz Morawiecki ve společném článku v časopise Foreign Affairs.
Sraz fanoušků rychlých aut a nelegálních závodů skončil v Kyjevě povolávacími rozkazy
Zpoza volantu nadupaných mašin na frontu. Tak skončil nedělní sraz fanoušků rychlých aut v Kyjevě. Policie na něj pozvala zástupce vojenských komisariátů, kteří řidičům začali rozdávat povolávací rozkazy, uvedla Ukrajinska pravda s odkazem na náměstka oddělení hlídkové policie Oleksije Bilošického.
Desetitisícové nedoplatky za teplo jsou likvidační, zoufají si lidé v Lubech
Obyvatele městských bytů v Lubech na Chebsku zaskočila vysoká vyúčtování spotřeby tepla a teplé vody za loňský rok. Desetitisícové nedoplatky jsou prý pro mnohé likvidační. Například Kristýna Krišková má před sebou rozpis služeb s doplatkem přes 50 tisíc korun. A není sama.
Přibližně sto padesát obyvatel městských bytů kvůli tomu přišlo v pondělí před lubskou radnici, kde chtěli o problému diskutovat s vedením města. Vydali se i do samotné budovy radnice, kde právě zasedalo městské zastupitelstvo. Vzhledem k velikosti sálu se sem ale všichni nevešli.
„Tady před sebou mám vyúčtování s nedoplatkem 55 957 korun,“ ukazuje Kristýna Krišková, která žije v bytě 2+1 sama. „V říjnu to budou čtyři roky, co zde bydlím. V začátku jsem komplet za byt platila 4450 korun, teď už jsem na dvojnásobku. Samozřejmě bez elektriky. A teď navíc přišlo ještě vyúčtování nedoplatku,“ zoufá si.
Nechápe, jak je možné, že protopila devadesát tisíc korun za rok. „A to jsem šetřila,“ kroutí nevěřícně hlavou. „Ale i kdybych měla kohoutky na radiátorech naplno, tolik tepla přece nemůžu spotřebovat,“ pokračovala Krišková, která platí v současné době zálohu za topení zálohy kolem 3,5 tisíce korun.
Na to, aby zaplatila téměř šedesátitisícový nedoplatek podle svých slov nemá. „Budu žádat revizi,“ řekla.
Podobně je na tom třeba Petra Mračková, která za byt 1+1 doplácí 37 tisíc. „Nemám na to, bude mi muset pomoct přítel,“ svěřila se.
Nespokojený nájemník Martin Krajčík je odhodlaný dokonce podat trestní oznámení. „Jak tohle mohlo město dopustit? Nikdo nás o tom, že hrozí takové problémy, neinformoval,“ zlobí se muž, který dluží na teplu 33 tisíc korun.
„Lidé by se měli dozvědět, jak tato situace vznikla a kdo pochybil, hlavně ohledně komunikace. Protože správce bytů je město a to by si mělo tyto věci pohlídat. Znám lidi, kteří mají nyní doplácet i padesát tisíc korun, ale i víc. Pro řadu z nich to je téměř nemožné splatit,“ řekla Petra Šístková, jedna z nájemnic obecních bytů.
Město cenu tepla neovlivní
Starosta Lubů Vladimír Vorm ale míní, že město je v kauze nevinně, protože ovlivnit cenu tepla nemůže. „Všichni víme, jak se vyvíjel trh s energiemi. Město je v roli toho, kdo dostane od firmy vyúčtování za své byty, zaplatí ho a pak náklady rozúčtuje mezi nájemníky. Už v minulých letech byly na Lubské Kaloře kontroly Energetického regulačního úřadu a nezjistily pochybení. Vláda loni slibovala pomoc i teplárnám, ale dosud se tak nestalo. A zastropování cen plynu přišlo až od začátku letošního roku,“ uvedl starosta.
Připomněl, že lidé mohou do konce května podat odvolání a případně do konce srpna požádat o splátkový kalendář. Rovněž slíbil, že osloví představitele Lubské Kalory, která městu dodává teplo a teplou vodu, a požádá je, aby na společném jednání lidem vysoké doplatky a vše kolem vyúčtování podrobně vysvětlili.
Společnost Lubská Kalora, která ve městě vyrábí a dodává teplo do městských a dalších bytů, tvrdí, že musela nakupovat plyn za aktuální spotové ceny. „My nevytápíme jen Luby. Cena tepla kvůli cenám plynu v loňském roce ohromně narostla všude. My jsme o tom naše odběratele včas informovali, někteří na to reagovali tím, že zvýšili zálohy,“ vysvětlil jednatel Lubské Kalory Jaromír Brož.
Chtějí lidem vše vysvětlit
Takzvané proměnné náklady na nákup energií podle něj stouply v Lubech ze 4,5 milionu korun v roce 2021 na 16,2 milionů v roce 2022. „Z toho je 98 procent cena plynu. S tím se nedalo nic dělat. My jsme snížili vlastní náklady, odpisy a zastavili investice, aby ta cena dál nerostla, ale to samozřejmě ceny plynu nevyrovnalo,“ doplnil a připomněl, že kalkulovaná cena tepla navíc podléhá kontrole Energetického regulačního úřadu.
S návrhem starosty, aby se uskutečnilo v nejbližší době společné jednání, na kterém by nespokojeným nájemníkům vše vysvětlil, problém nemá. „Určitě se chceme setkat, ta situace není jednoduchá ani pro naši společnost. Navíc se už tři čtvrtě roku jedná o možné kompenzaci státu pro teplárny. Zatím ale bez výsledku. Pokud by se dotace schválily, pak by se odběratelům tyto peníze přeposlaly zpět,“ dodal.
Dvojí metr. Lidé musí platit a dodržovat zákon, stát ne
Když nezaplatí člověk státu to, co je povinen, má problém. Když nezaplatí stát lidem to, co je povinen, mají problém lidé. Ukazuje se, že zatímco stát by měl být sluhou a pomocníkem občanů, u nás je občan nevolníkem, který musí dodržovat zákony, přičemž stát na něj kašle. Ministr jen s klidem konstatuje, že „došlo k porušení zákona“.
„Játra, ledviny, plíce.“ Obilí z Ukrajiny: Ohrožení. Přimíchávání. Mouka
„Obilí z Ukrajiny nepotřebujeme, máme svého dostatek. Kvalitního. Ještě vyvážíme,“ říká bývalý prezident Agrární komory ČR a člen Klubu 2019 Jan Veleba. V souvislosti s obilím z Ukrajiny zmiňuje například obavu z mykotoxinů a vysvětluje jejich rizika. Ministru Nekulovi ohledně jeho postoje k dovozu ukrajinského obilí vzkazuje: „Obhajujete neobhajitelné a pracujete v tomto případě proti vlastní zemi a jejím občanům.“ Zmínil i drahé potraviny a odsoudil také chování ministra Nekuly vůči některým českým zemědělcům.
Čech 9412 Kč, Polák 3928 Kč. Elektřina. A ještě zajímavější věc
Čtvrtá nejdražší cena elektřiny v EU vzbuzuje v Česku pohoršení, tím spíše, že na paritu kupní síly ji má ČR nejdražší. Ekonom Lukáš Kovanda srovnal, kolik za elektřinu platí sousedé z V4. Nejblíže jsou Slováci, kteří platí jen polovinu, Maďaři pak platí více než třikrát méně. Čech konkrétně platí 9412 Kč. Slovák 4612 Kč, Polák 3928 Kč a Maďar pouhých 2654 Kč. Potíž není jen elektřina, ale i plyn. A co je zajímavější: V ČR roste zadlužení, ve zbytku V4 klesá.
...
Méně než Češi v roce 2022 platili také Italové, Němci, Španělé, Rakušané, Norové či Finové. Nejnižší ceny elektřiny jsou na Balkáně, u Eurostatu obsadily posledních pět příček, přičemž nejnižší cena je v Kosovu. Za ním následuje Srbsko, Bosna a Hercegovina, Albánie a Severní Makedonie.
Co je na této situaci unikátní, je to, že Česko je čistý exportér elektřiny. „Česko loni navýšilo svůj čistý export elektřiny o 27 procent, je třetím největším čistým vývozcem elektřiny v EU. České domácnosti ale elektřinu mají jednu z nejdražších v EU,“ upozorňuje Kovanda. Loni ČR vyvezla o 13,6 milionu MWh elektřiny než dovezla, v roce 2021 to bylo 10,7 mil. MWh. Větší vývozci v EU jsou jen Francie a Švédsko.
....
Návštěvník píše:https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/kauzy/-Jatra-ledviny-plice-Obili-z-Ukrajiny-Ohrozeni-Primichavani-Mouka-735051„Játra, ledviny, plíce.“ Obilí z Ukrajiny: Ohrožení. Přimíchávání. Mouka
„Obilí z Ukrajiny nepotřebujeme, máme svého dostatek. Kvalitního. Ještě vyvážíme,“ říká bývalý prezident Agrární komory ČR a člen Klubu 2019 Jan Veleba. V souvislosti s obilím z Ukrajiny zmiňuje například obavu z mykotoxinů a vysvětluje jejich rizika. Ministru Nekulovi ohledně jeho postoje k dovozu ukrajinského obilí vzkazuje: „Obhajujete neobhajitelné a pracujete v tomto případě proti vlastní zemi a jejím občanům.“ Zmínil i drahé potraviny a odsoudil také chování ministra Nekuly vůči některým českým zemědělcům.
Návštěvník píše:https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/kauzy/-Jatra-ledviny-plice-Obili-z-Ukrajiny-Ohrozeni-Primichavani-Mouka-735051„Játra, ledviny, plíce.“ Obilí z Ukrajiny: Ohrožení. Přimíchávání. Mouka
„Obilí z Ukrajiny nepotřebujeme, máme svého dostatek. Kvalitního. Ještě vyvážíme,“ říká bývalý prezident Agrární komory ČR a člen Klubu 2019 Jan Veleba. V souvislosti s obilím z Ukrajiny zmiňuje například obavu z mykotoxinů a vysvětluje jejich rizika. Ministru Nekulovi ohledně jeho postoje k dovozu ukrajinského obilí vzkazuje: „Obhajujete neobhajitelné a pracujete v tomto případě proti vlastní zemi a jejím občanům.“ Zmínil i drahé potraviny a odsoudil také chování ministra Nekuly vůči některým českým zemědělcům.
miroslav píše:Ideální počasí na Ukrajině na rozdíl od našich podmínek mimo to neumožňuje rozvoj houbových chorob v klasech a na obilí po sklizni. Nemusí se tedy před sklizní postřikovat fungicidy, jako se to musí dělat u nás, když je deštivé počasí v době dozrávání.
Když mluví mezi sebou. Ukrajina: Stropnický vynesl, co slyšel
Za svou mírovou iniciativu sklidil bývalý politik Matěj Stropnický hodně nadávek. Populista, chcimír, dezolát či kolaborant. Ta poslední už mu vadí. „Kdybych byl milionář, tak se asi mohu soudit s těma novinama. Asi bych ty věci prostě vyhrál. Ale teď jít do nějakého soudu, to je prostě na dlouho, to je lepší udělat rozhovor a dělat si z toho trošku srandu,“ říká v rozhovoru s Tomášem Lukavcem. Nemá iluze, že jeho mírová iniciativa povede ke konci války. Ale v Evropě je jich hned několik a v červnu má být velké setkání. Iniciativu zorganizoval, aby se za mír nemuseli za Čechy zasazovat Němci.
Stropnický míní, že pozdvižení vyvolávají jeho výroky proto, protože říká to, co si lidé myslí, ale neodváží se to říci. „Nebo je s tím nikam do médií nepustěj,“ přidal druhou možnost. Tito lidé si tyto myšlenky myslí doma. „Já to tak cítím, tak to řeknu,“ vysvětlil jednoduše. Konstatoval, že jeho výzva ke zhodnocení průběhu války a návratu k diplomacii vyvolala „krutou paniku“.
Má pocit, že „zakázaných“ výroků je čím dál více. „Slovo ‚mír‘ samo o sobě, to už jste kolaborant. Když řeknete, že jste pro mírové řešení a ukončení toho zabíjení, tak jste vlastně proruský šváb, který ve skutečnosti chce pomoct Putinovi. Přitom já vůbec neregistruju, že by Putin chtěl nějaký mír,“ poznamenal Stropnický s tím, že si nemyslí, že výzvy k míru nahrávají kterékoliv ze dvou stran konfliktu.
Zastání se lidí na náměstích pak vede k tomu, že budete označen za dezoláta, pokračoval bývalý politik a aktivista. A obecně cokoliv mimo mainstream dle něho není povoleno. Zastávání se lidí je pak populismus. „Kdo si myslí, že bychom si mohli odepřít nejdražší stíhačky na světě a místo toho nesnižovat valorizaci důchodcům, tak to když řeknete, tak pak jste populista,“ vyjmenovával a poukázal, že zatímco šetření na důchodcích je bráno jako rozpočtově zodpovědné, utrácení za stíhačky jako nezodpovědné bráno není.
Označen byl prý za všechny tři, přičemž označení za kolaboranta už je podle něho „trochu moc“. „To je jako fakt hodně nehorázný,“ řekl, jinak mu různá přízviska ani nevadí.
„Kdybych byl milionář, tak se asi mohu soudit s těma novinama. Asi bych ty věci prostě vyhrál. Ale teď jít do nějakého soudu, to je prostě na dlouho, to je lepší udělat rozhovor a dělat si z toho trošku srandu,“ usuzuje.
Pořádá na téma válka na Ukrajině debatu a chce na ní i zastánce toho, aby válka pokračovala. Dodal, že si nemyslí, že by dotyční byli krvelační, ale myslí si, že postup je správný a jinak to nejde, protože Ukrajina musí vyhrát. „Ale nikdo tam nechce přijít, z těch oponentů. Protože nikdo nechce být ten, kdo vypadá, že tu válku hájí,“ domnívá se bývalý politik. „Ale pak když jsou mezi sebou, novinář na Seznamu nebo v HN či v ČT, tak tam se samozřejmě poplácávají po ramenech a říkají: Jo, musí se pokračovat, do posledního muže a jedeme dál,“ dodal a zhodnotil: „Tohle mi přijde jako srabáctví.“
Debata je podle něj hodně cenzurovaná, i když se toto slovo nadužívá. A podotkl, že zase přijde výsměch, že veřejně prohlašuje, že je cenzurován. Na to namítl, že v „oficiálních médiích“ tento prostor skutečně není, takže pak lidé chodí právě na internetové kanály. „Kde zaniká prostor pro diskuzi, tam dříve nebo později zaniká demokracie,“ varoval.
Uznal, že proti válce protestuje málo lidí, pod výzvou je podepsaných jen asi 16 000. Nicméně, někteří by podepsat chtěli, ale mají obavu z konfliktu v rodině nebo v zaměstnání. „Dokonce i někteří ti známější lidé mi říkali, jaké mají problémy se zaměstnavateli,“ svěřil se. Jeden ředitel galerie mu dokonce řekl, že když jeho podpis vešel ve známost, tak si tři umělci odnesli svá umělecká díla z probíhající výstavy. „Kam jsme došli, jenom abychom věděli, kde se teď nacházíme,“ komentoval Stropnický.
Když ho lidé posílají do Ruska, on je posílá bojovat za Ukrajinu. „Jiná odpověď proti takhle pitomému útoku ani není,“ prohlásil. Je si vědom toho, že strany k mírovým jednáním nepřivede jedna iniciativa z Česka. „I kdyby měla 500 tisíc podpisů, jako že jich má 16 tisíc,“ dodal. Ale mírových iniciativ je v Evropě více, v červnu bude jejich konference ve Vídni a Stropnický má v plánu se zúčastnit. Výstup bude zaslán Evropskému parlamentu. „Já jsem nechtěl, aby Česko mělo ostudu, že se tu nic neděje a musí to za nás dělat Němci,“ zmínil jeden z důvodů, proč iniciativu zorganizoval a doplnil, že v Německu iniciativu podepsalo cca 800 tisíc lidí, tedy jedno procento obyvatel.
I když se na jejich hlavu snáší nenávist a dehonestace, je Stropnický rád, že téma míru bylo navráceno do veřejné diskuze. Podle něho každá válka nakonec skonči diplomaticky, ale je třeba, aby to bylo co nejdříve.
Stropnický souhlasil, že za covidu se „nažral“ farmaceutický byznys, a nyní jsou zlatá léta pro ten zbrojařský. Podle něho chtějí jeho zástupci na Ukrajinu poslat moderní zbraně, aby státy pak musely doplňovat stavy. „To je to, kam nás ten zbrojní průmysl chce dostat. Tady už dlouho nebyla válka, do které by se zapojilo hodně zemí, které mají hodně peněz. Často se válčí tam, kde moc peněz není, když to tady je najednou širokým mediálním prostorem ta válka legitimizovaná. Pro zbrojaře ideální situace, miliardy tečou,“ soudí.
Sám ubytoval dle svých slov celkem asi 20 uprchlíků z Ukrajiny, z nichž někteří se na Ukrajinu vrátili, jiní si anšli práci v Praze. Jedna rodina zůstává. Dotyční si podle rozhovorů přáli se vrátit domů tam, kde nebude válka. Má za to, že válka je mimo jiné i selháním politiků.
Návštěvník píše:
Klidně se ukrajinským obilím živ, nikdo ti v tom bránit nebude, ale nenut do toho ostatní.
Návštěvník píše:miroslav píše:Ideální počasí na Ukrajině na rozdíl od našich podmínek mimo to neumožňuje rozvoj houbových chorob v klasech a na obilí po sklizni. Nemusí se tedy před sklizní postřikovat fungicidy, jako se to musí dělat u nás, když je deštivé počasí v době dozrávání.
Na Ukrajině se smějí používat prostředky, které jsou už v EU zakázané.
Klidně se ukrajinským obilím živ, nikdo ti v tom bránit nebude, ale nenut do toho ostatní.
Česká tragédie: Za rok zdražil plyn nejvíc v EU – o 231 procent. Slovákům jen o 18 procent
Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Růst činil 231 procent, zatímco například na Slovensku dosáhl 18 procent a byl druhý nejnižší v Unii. Ve své zprávě to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Pokud se cena vyjádří v eurech, nejlevnější plyn měly domácnosti v Maďarsku.
Uživatelé procházející toto fórum: miroslav a 9 návštevníků