Iluze

[Jana]

Petríto, ještě k té Tvé neuvěřitelné jasnovidnosti:

Ty se z těch afirmací a reiky technik, a kdoví čeho ještě, jednou potentuješ.
Jako, upřímně, tohle co děláš, kam všude strkáš pozornost, mě by to zabilo...

Máš neuvěřitelnou fantazii a úžasnou schopnost jí věřit. Ale, jak jsi přišel zrovna na reiky techniky, jasnovidče?

Nikdy mě nenapadlo se něčím takovým zabývat. A na těchhle stránkách o něčem takovém ode mě nenajdeš ani zmínku.

[Pedro.]

Petríto, ještě k té Tvé neuvěřitelné jasnovidnosti:

Ty se z těch afirmací a reiky technik, a kdoví čeho ještě, jednou potentuješ.
Jako, upřímně, tohle co děláš, kam všude strkáš pozornost, mě by to zabilo...

Máš neuvěřitelnou fantazii a úžasnou schopnost jí věřit. Ale, jak jsi přišel zrovna na reiky techniky, jasnovidče?

Nikdy mě nenapadlo se něčím takovým zabývat. A na těchhle stránkách o něčem takovém ode mě nenajdeš ani zmínku.

To je viď To je jedno jestli se to menuje tak či onak. Jedno jako Drtikolova škola vede dostředivým směrem, a mnohé další všelijaké, jen se podívej, co jsi sem kdy dala,.. mnohá vedou odstředivým směrem. Ač o středu básní.
S reiki si setkala, atp, raděj mlč. Honzam by moh vyprávět!

[Jana]

Takže je rozdíl v činnosti mysli,

jednou slouží k sebevoblbování a podruhé k rozlišování co je co...

Nemám zájem Tě poučovat, pouze může být zajímavé prozkoumat, jak to skutečně je.

S připoutaností k mysli se jeví, že jsme těmi, kdo si něco musí neustále myslet a pokud si něco nemyslí, je to špatně a kdyby došlo ke smrti mysli, která je zrozením moudrosti, tak je s námi konec.

A na druhé straně tady může být uvolnění od mysli, odstup, nepřipoutanost a prohlédnutí čím ta mysl je.

Prázdnota je forma, mysl je prázdná, forma je prázdná, a přitom ten život nemá chybu.

Líbilo by se mi, kdyby někdo z vás k tomu napsal něco sám, případně přidal citaci, která vyjadřuje Bytí osvobozené od mysli, život v prázdnotě mysli.

Můžu sem dát také citaci:

A pak si všimnete počasí, všimnete si, že nepřemýšlíte, všimnete si, že jdete a nepřemýšlíte, ach a jak je všechno v tom okamžiku živější, než to bylo před tím. Protože předtím jste to viděli přes obrazovku konceptualizace.

viewtopic.php?f=60&t=6506#p111006

[Vostálník]

Ano, je tomu tak, Siddhártha osvítil věděním svou vlastní mysl. Uviděl, že živé bytosti trpí, protože nechápou, že mají stejnou přirozenost jako ostatní bytosti: nevědomost působí nekonečnou bolest, zmatky, těžkosti, nenasytnost, hněv, neurvalost, závist a strach, to vše má svůj původ v nevědomosti.

Když se Siddhártha učil zklidnit mysl, aby mohl hlouběji pohlédnout do pravé podstaty věcí, dosáhl pravého poznání, které ničí každou zášť, každou bolest a naplňuje celou bytost odevzdaností a láskou.

Poznal, že poznání a láska jsou jedna a táž věc: bez poznání a pochopení není možno milovat a bez lásky nemohu konat to, co je správné.

Giulio Cesare Giacob

No to je blábol,

nevědomost nezpůsobuje utrpení,

to způsobuje láska, která je tvořivou silou projevu,

ta způsobuje vznik a tedy zákonitě zánik a změnu,

to z čeho byl posranej,

proto se taky rozhodl zničit tu lásku (být existovat) askezí,

což ovšem nejde, nebot i askeze je láska,

a pak mu to možná došlo,

že jít proti tomu nebo naopak jít v souladu s láskou není cesta ven,

a tak to prostě pustil...

[Jana]

Petríto, ještě k té Tvé neuvěřitelné jasnovidnosti:

Ty se z těch afirmací a reiky technik, a kdoví čeho ještě, jednou potentuješ.
Jako, upřímně, tohle co děláš, kam všude strkáš pozornost, mě by to zabilo...

Máš neuvěřitelnou fantazii a úžasnou schopnost jí věřit. Ale, jak jsi přišel zrovna na reiky techniky, jasnovidče?

Nikdy mě nenapadlo se něčím takovým zabývat. A na těchhle stránkách o něčem takovém ode mě nenajdeš ani zmínku.

To je viď To je jedno jestli se to menuje tak či onak. Jedno jako Drtikolova škola vede dostředivým směrem, a mnohé další všelijaké, jen se podívej, co jsi sem kdy dala,.. mnohá vedou odstředivým směrem. Ač o středu básní.
S reiki si setkala, atp, raděj mlč. Honzam by moh vyprávět!

Jasně, Pedrito, je to jedno, co si o kom vymyslíš a jak to pojmenuješ, důležité je, že tomu věříš.

Důležité je, že sis nalezl viníka za své mizerné pocity a že si můžeš ulevit.

[Jana]

Ano, je tomu tak, Siddhártha osvítil věděním svou vlastní mysl. Uviděl, že živé bytosti trpí, protože nechápou, že mají stejnou přirozenost jako ostatní bytosti: nevědomost působí nekonečnou bolest, zmatky, těžkosti, nenasytnost, hněv, neurvalost, závist a strach, to vše má svůj původ v nevědomosti.

Když se Siddhártha učil zklidnit mysl, aby mohl hlouběji pohlédnout do pravé podstaty věcí, dosáhl pravého poznání, které ničí každou zášť, každou bolest a naplňuje celou bytost odevzdaností a láskou.

Poznal, že poznání a láska jsou jedna a táž věc: bez poznání a pochopení není možno milovat a bez lásky nemohu konat to, co je správné.

Giulio Cesare Giacob

No to je blábol,

nevědomost nezpůsobuje utrpení,

to způsobuje láska, která je tvořivou silou projevu,

ta způsobuje vznik a tedy zákonitě zánik a změnu,

to z čeho byl posranej,

proto se taky rozhodl zničit tu lásku (být existovat) askezí,

což ovšem nejde, nebot i askeze je láska,

a pak mu to možná došlo,

že jít proti tomu nebo naopak jít v souladu s láskou není cesta ven,

a tak to prostě pustil...

To je zajímavá teorie.

Nejlépe to vyzkoušet v praxi, kdy je to, čemu říkáš láska v projevu, utrpením a kdy je to, co poznávám jako ničím nepodmíněnou lásku, blahem.

[miroslav]

Co Tě nemá, já jen ralaxuju a bavím se.

Jen tak pro upřesnění toho použitého zájména "já"
Kdo ralaxuje a baví se?
Tvoje tělo?
Tvoje mysl?
Ten, kým ve skutečnosti jsi?
A kdo z nich o tom píše?

[Návštěvník]

No, když přistihneš svojí ženu s jiným v posteli, tak to něco odhaluje, něco to znamená, a ne že to nic neznamená (podobně jako řízená demolice).

Nejvíce nevěrné jsou prý panny.

[Vostálník]

Líbilo by se mi, kdyby někdo z vás k tomu napsal něco sám, případně přidal citaci, která vyjadřuje Bytí osvobozené od mysli, život v prázdnotě mysli.

Tak tady máš citaci k tomu co jsi napsala :

Esto se lo puede meter por el culo !

[miroslav]

No, tak mě to napadlo, když dnes i německý odborník na demolice veřejně tvrdí, že věděli hned, že pád dvojiček byla řízená demolice.

Vono tě to ještě nepřešlo?

A co ty dvě letadla, co do dvojiček narazily, to byla shoda okolností?
To je pech, že s letadly teroristi napálili do objektů, co se zrovna řízeně demolovaly.

[Pedro.]

Jasně, Pedrito, je to jedno, co si o kom vymyslíš a jak to pojmenuješ, důležité je, že tomu věříš.

Důležité je, že sis nalezl viníka za své mizerné pocity a že si můžeš ulevit.

A ty to ventilovat.. a ve své dokonalosti satčitky rozlišovat "mizerné pocity" v druhých, včetně úlevy. Hotový pokrok ...
ne takhle to s tebou je.
Netřeba nic dodávat. Jsi prostě jen obyčejná agresivní bachyně, co to skrývá. Žádný kristus, co nastavuje druhou tvář.
Neboj, tady to všichni dávno vědí. Tedy krom Doda, který se třeba nakonec zabývá svou pingalou, kdo ví...

[Pedro.]

No, když přistihneš svojí ženu s jiným v posteli, tak to něco odhaluje, něco to znamená, a ne že to nic neznamená (podobně jako řízená demolice).

Nejvíce nevěrné jsou prý panny.

Tohle mohla říct jedině panna :-)

No a když nejde být nevěrná v těle, musí na to duchovně

[Jana]

Co Tě nemá, já jen ralaxuju a bavím se.

Jen tak pro upřesnění toho použitého zájména "já"
Kdo ralaxuje a baví se?
Tvoje tělo?
Tvoje mysl?
Ten, kým ve skutečnosti jsi?
A kdo z nich o tom píše?

Tahle existence, která tady je.

[Pedro.]

Co Tě nemá, já jen ralaxuju a bavím se.

Jen tak pro upřesnění toho použitého zájména "já"
Kdo ralaxuje a baví se?
Tvoje tělo?
Tvoje mysl?
Ten, kým ve skutečnosti jsi?
A kdo z nich o tom píše?

Tahle existence, která tady je.

Ne ty trdlo. Podstata umožňuje své projevy. A buď v nich jsi blbá nebo moudrá, atp.... Obojí jsou atributy jediného.

[Návštěvník]

Dilgo Khjentse Rinpočhe

Mysl,

mysl neexistuje,

mysl je čirost.

∼ Pradžňápáramitá

To, co obvykle označujeme za mysl, je mysl zmatená – divoký vír myšlenek vyšlehaný připoutaností, zlobou a nevědomostí. Na rozdíl od osvíceného vědomí se taková mysl věčně nechává unášet jedním bludem za druhým. Myšlenky nenávisti a lpění vyvstávají náhle a bez varování. Spouští je okolnosti jako neočekávané setkání s nepřítelem či přítelem, a pokud je okamžitě nepřekoná nasazená protilátka, rychle se zakoření a šíří, čímž posilují návykové předpoklady mysli k nenávisti a připoutanosti a přidávají se tak další a další karmické vzorce.

Jakkoli silné se tyto myšlenky mohou zdát, jsou pouhými myšlenkami, které se časem rozpustí zpět do prázdna. Dokážete-li rozpoznat přirozenou podstatu mysli, už vás vyvstávající a mizející myšlenky neobalamutí. Jako se mračna tvoří, chvíli přetrvávají a nakonec se rozplývají v prázdno oblohy, stejně tak se klamné myšlenky objeví, chvíli přetrvají a posléze zmizí do prázdna mysli. Ve skutečnosti vůbec nic neproběhlo.

Paprsek projde křišťálem a změní se na všechny barvy duhy. Nemají však nijakou hmotu, které bychom se mohli chopit. Podobně tak myšlenky všeho druhu (oddanosti, soucitu, násilí, touhy atd.) nemají žádnou hmotu. Neexistuje myšlenka, která by byla víc než prázdná. Uvědomíte-li si prázdnou podstatu myšlenek v té samé chvíli, kdy vyvstávají, opět se rozpustí. Připoutanost a nenávist tak nikdy nedostanou šanci mysl rozhodit. Bludné emoce se sami rozpadnou. Nebudou se nabalovat negativní činy, které způsobují trápení.

Pokud při své [meditační] praxi nepropadnete myšlenkám, začnete [odhalovat] svou buddhovskou podstatu. Až poznáte, že všechny jevy samsáry a nirvány jsou pouhými umělými výtvory mysli a že podstata mysli je prázdná, pak nebudete mít problém přeměnit nečisté vnímání v čisté – všechny jevy se jednoduše ukážou jako od počátku čisté. Obecně řečeno vám toto poznání přinese neomezenou vládu nad všemi jevy – hmotou, životem, karmou atd.

Pán vlastního vnímání je pánem všech jevů.

Až se vysvobodíte z rukou bludných myšlenek, budete schopni svou vůlí přeměnit elementy v hmotné předměty. Všechny ty zázraky, které 84 máhásiddhů předvedlo, aby dokázalo svou moc, by nebyly možné bez toho, aby prve nepoznali prázdnotu a osvobodili se z klamu. Posledním krokem je dosáhnout samotného osvícení.

„Heart Treasure of Enlightened Ones, commentary Dilgo Khyentse Rinpoche on Patrul Rinpoche’s verses!, str. 92. ISBN 81-7472-033-2

[Pedro.]

.

[Návštěvník]

Běžná mysl

je hodnotící mysl, která neustále v každém okamžiku analyzuje smyslové vjemy a pocity a reaguje na přicházející podněty. Na základě dříve přijatých názorů pak rozlišuje toto hodnocení na příjemné a pravdivé nebo na nepříjemné a nepravdivé.

Zabývá se minulostí a vytváří jiné alternativní scénáře toho, jaké by to mohlo být, kdyby se něco stalo jinak. Zabývá se budoucností a vytváří si představy o tom, jaké to bude, když se něco stane nějak.

S tím, co je příjemné a pravdivé pak souzní, ztotožňuje se s tím, vyžívá se v tom, skrze další myšlenky to rozvíjí a staví si vzdušné zámky o tom, jak to bylo nebo je úžasné a jak to může být ještě úžasnější. Člověk se pak cítí dobře a je šťastný, ale jen do té doby, dokud se vnější okolnosti přestanou odvíjet podle jeho představ.

K tomu, co je nepříjemné a nepravdivé přijímá negativní stanovisko a odpor, skrze další myšlenky to rozvíjí a vytváří si všelijaké katastrofické scénáře, jak to bylo nebo je hrozné a jak to může být ještě hroznější. Člověk se pak cítí špatně, má strach a je nešťastný, ale jen do té doby, dokud se vnější okolnosti vyvinou příznivějším směrem.

Mysl běžného člověka tak vytváří jeho realitu a ovlivňuje jeho prožívání skrze příchylnost a odpor a z nich vyvěrající radost, štěstí a spokojenost nebo naopak smutek, strach a nenaplněnost. Nekonečné střídání těchto protikladů vede k jeho vnitřní nevyrovnanosti a tím k nesvobodě.

[Návštěvník]

Mysl na cestě

Člověk, který zatouží po vnitřní vyrovnanosti a svobodě, musí svou starou mysl beze zbytku odhodit. Mysl na tzv. „duchovní cestě“ musí být prosta veškerého rozlišování, přijímání a odmítání, dobrého a zlého a osvobozena od všech konceptů, názorů a přesvědčení.

Mnoho usilujících lidí je však zmateno, neboť se při hledání setkávají s různými náboženskými a filozofickými směry, které se snaží pochopit a tím si mysl zanášejí dalšími názory a přesvědčeními, které mohou vést až k fanatismu, tudíž k jiné extrémní formě ulpívání.

V dnešní době se stal velmi perspektivním „esoterický“ byznys, který nabízí spousty seminářů, kurzů, meditací a dalších aktivit za nemalé peníze. Mnoho lidí tak zbytečně investuje čas a především peníze do pochybných metod, které jim mají pomoci vyřešit mnohdy neexistující nebo uměle vytvořené problémy. Ve skutečnosti jsou to ve většině případů pouze další obezličky, pasti, kterých se mysl chytá a zaplétá se do nich.

Cesta ke skutečné vnitřní svobodě nemusí být lemována žádnými pomůckami a obezličkami, v podstatě na ní nepotřebujete vůbec nic, protože všechno už dávno máte, měli jste to ještě před svým narozením. Stačí jen uvolnit sevření své mysli, všechno to pustit, nechat to být a pak uzříte vesmír takový, jaký ve skutečnosti je.

Takže, proč se ještě držíš konceptu dosažení vnitřní svobody? Honem, rychle se ho pusť!

[Návštěvník]

Ne-mysl

Nerozlišující mysl je prázdná, oproštěná od všeho, subjekt (já) i objekty (myšlenky, pocity, vjemy, podněty) zmizí, mysl se ponoří sama do sebe, do svého zdroje.

Další popis zde není třeba, neboť slovy to nejde popsat, musí se to pouze uskutečnit.

Pokud hledajícímu přijde nemožné dosáhnout ne-myšlení, protože se mu v mysli neustále přehrávají nějaké myšlenky, měl by vědět, že to zase až tak obtížné není. Mysl každého člověka se dennodenně dostává do stavu ne-myšlení, jen to obvykle trvá velmi krátkou chvilku (v řádu milisekund) a dotyčný si toho není vědom.

Když staří čchanoví mistři rozkládali svými výroky mentální připoutanost svých žáků, snažili se právě o to, aby vrazili klín do toku jejich myšlení. V jediném okamžiku tak bylo možné dosáhnout stavu ne-myšlení, uvědomit si ho a realizovat ho. Říkalo se tomu „náhlé osvícení“.

Dosažení náhlého osvícení není limitováno věkem, pohlavím ani inteligencí. Vždy záleží pouze na připravenosti dotyčného člověka, zda ve správném okamžiku uvolní sevření své mysli, osvobodí se od všech konceptů a uvědomí si, že již není čeho dosahovat.

Sám „zakladatel“ školy náhlého osvícení, šestý čchanový patriarcha Chuej-neng řekl: „… co se týče buddhovské podstaty, není rozdílu mezi osvíceným a neznalým. Rozdíl je jen v tom, že prvý si ji uvědomuje a druhý ne“.

[Návštěvník]

Fata morgána

Vyžaduje zřeknutí se, abychom byli všichni askety? A kdo bude pomáhat druhým? Odříkání není askeze. Jsou všichni žebráci Kristem? Chudoba není synonymem svatosti, často naopak. Zříkání se je v mysli. Jak to probíhá?

Jednou v poušti, když jsem měl žízeň, uviděl jsem jezero. Bylo uprostřed nádherné krajiny. Bylo obklopené stromy, které se vzhůru nohama odrážely na jeho hladině. Ale ukázalo se, že to byla fata morgána. Tehdy jsem pochopil, co jsem to celý měsíc, každý den viděl. Ale teprve v tom dni žízně jsem pochopil, že je to neskutečné. Každý den během dalšího měsíce jsem viděl obraz znovu. Ale už nikdy jsem ho nepokládal za skutečný. Takže když dosáhneme Boha, zmizí představa vesmíru, těla atd. Později se zase objeví. Ale příště už budeme vědět, že je to neskutečné.

Svámí Vivékánanda