Mysl je hra smrti. Zubatá kosatá. I tu Lílu si přivlastnila. I ta Mája už ji závidí. Peklo i ráj najdeš jen v ní. Koukni mimo ní, a nic z toho, co obsahuje, najednou není. Vrať se, a je to zpět. Zajímavé, ne?
Ne že by šlo o smrť, nezbyde z nikoho ani kosť. A co zbude, už nebudou ti, co nezbudou, komentovat. A voni to ještě jistě neví, co zbude. Jinak by tu neklábosili, žejo. Což nutně neznamená, že ti, co o tom neklábosí, to vědí...