Kdo je opice - aby se to nepletlo

[Pedriito]

Důkaz nedostaneš, i kdybych si vzpoměl, na ten dokument, tak to budeš mít za nesmysly. Tak to ber jako můj pohanský postoj.
Absolutně neměnný

[Pedriito]

Já ti citace nedám, protože to je 25 let... A hledat už nebudu.

Copak ty jsi někdy něco pořádně hledal tyvole... leda tak souložnici... a tohle je výsledek...

Nejsem ty (s tim ovšem Jana nebude souhlasit)...

[lklknml]

Důkaz nedostaneš, i kdybych si vzpoměl, na ten dokument, tak to budeš mít za nesmysly. Tak to ber jako můj pohanský postoj.
Absolutně neměnný

Legrační, jak jsi jako feminista duševně Janě podobný...

Jó chlapče, to je karma.

[Návštěvník]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_z_Tarsu

Obrácení na křesťanství
Když se první křesťané po ukamenování diakona Štěpána, u kterého byl Saul přítomen[3], rozprchli do Judska a Samaří, protože se v Jeruzalémě necítili bezpečně, začal i Saul jezdit po Judsku a pronásledoval stoupence tohoto hnutí. Když byl na cestě do Damašku, kam jel zatknout tamější křesťany, byl cestou oslepen světlem z nebe a slyšel promluvit hlas: „Saule, proč mě pronásleduješ“. V Damašku jej slepoty zbavil dotekem muž jménem Ananiáš, kterého tím Ježíš pověřil ve vidění.[4] Tento okamžik znamenal zlom v jeho životě i v dějinách křesťanství. Pavel přijal křesťanskou víru, kterou do té doby pronásledoval. Nejprve se stáhl do ústraní, několik let žil v Damašku (kde se naučil řemeslu šití stanů?), posléze se připojil k misijním skupinám a začal kázat.

Někteří muslimové však zastávali názor, že Pavel ve skutečnosti nikdy nebyl vyznavačem křesťanství, ale byl pouze najat židovskými učenci, „aby přijal Ježíšovo náboženství a jeho následovníky svedl k vyznání, že Ježíš je Bůh“,[5] čímž mělo být vzmáhající se křesťanství v očích židů, kteří se hlásí k čistému monoteismu, jednou provždy zdiskreditováno. Jiný názor na celou záležitost měli ale ebionité, kteří podle Epifania ze Salaminy († 403) údajně prohlašovali, že Pavel byl původem Řek, který se usadil v Jeruzalémě, kde se zamiloval do dcery židovského kněze. Aby ji získal, podstoupil gijur a nechal se obřezat. „Když se mu pak dívku nepodařilo dobýt, popadl jej vztek a začal brojit proti obřízce a proti šabatu a Zákonu.“[6]

Aha. Tak tady to máme, proč tak špatně mluvil o ženách. Šri Juktešvar to poznal správně.

Jó, muslimové, to bude ten pravej zdroj o křesťanství....

Ebionité byli židovští křest'ané.

[Návštěvník]

Vidíš, Šavel není Pavel. I ty se můžeš odvrátit od zlého, od svého chlípného chtíče, který tě nutí rouhat se a psát tu takové věci.

Vím velmi dobře, co říkám. K svatým lidem mám úctu. Vyjmi z bible Pavla,
a dost ji tím pro sebe pročistíš. Jinak.. tápej ve svatosti někoho, kdo byl jen schopnej chtivej sobeckej ...... prevít. A založ na tom svou duchovědu. Co už s tebou? Proč ti to vyvracet? Nejde to.

A ty jsi nějaký argument dosud předložil (kromě předsudků)? Nejde to, že...

Stačí si ho přečíst v Bibli a hned je vidět ten rozdíl k Ježíšovi. Je holt poznat, že si nikdy nesetkali.
Ale jsi fakt někdy pěkně trhlej, když ti straší v hlavě rouhání.

[Pedriito]

Důkaz nedostaneš, i kdybych si vzpoměl, na ten dokument, tak to budeš mít za nesmysly. Tak to ber jako můj pohanský postoj.
Absolutně neměnný

Legrační, jak jsi jako feminista duševně Janě podobný...

Jó chlapče, to je karma.

Keci, keci, kecičky hodné té pavlačové paničky.

Ty jsi prostě myslíš, že jsi psycholog co někoho načne,
řveš po důkazech, ale jako protidůkazy máš jen svou zákonickou víru. Já tě ale o ničem ty zabedněňče přesvědčovat nechci, aby nebyla mýlka. A celá tvá svatá víra má pro mě cenu papírové roličky na hajzlíku. Aby bylo jasno.

[lklknml]

Ebionité byli židovští křest'ané.

Musíš posuzovat dle ducha, nikoli podle jednotlivosti.

[lklknml]

Ale jsi fakt někdy pěkně trhlej, když ti straší v hlavě rouhání.

Rouhání neboli blasfemie (z řec. βλασφημία bezbožné či rouhavé slovo) je hrubá urážka nebo jakékoliv znevážení Boha nebo jiné osoby požívající náboženské úcty, nehodné používání svatých jmen, špatné smýšlení, zlehčování; zpravidla je spácháno slovy, může však být spácháno i jinak (např. posunkem a chováním).

Takže i kdyby si teď potichu u mobilu Pedriito vztyčil prostředníček, je to rouhání.

[lklknml]

Důkaz nedostaneš, i kdybych si vzpoměl, na ten dokument, tak to budeš mít za nesmysly. Tak to ber jako můj pohanský postoj.
Absolutně neměnný

Legrační, jak jsi jako feminista duševně Janě podobný...

Jó chlapče, to je karma.

Keci, keci, kecičky hodné té pavlačové paničky.

Ty jsi prostě myslíš, že jsi psycholog co někoho načne,
řveš po důkazech, ale jako protidůkazy máš jen svou zákonickou víru. Já tě ale o ničem ty zabedněňče přesvědčovat nechci, aby nebyla mýlka. A celá tvá svatá víra má pro mě cenu papírové roličky na hajzlíku. Aby bylo jasno.

Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem. Člověk obdařený Duchem je schopen posoudit všecko, ale sám nemůže být nikým správně posouzen.
Vždyť kdo poznal mysl Páně a kdo ho bude poučovat?

[Pedriito]

Teď jsi mi to dal, to jo můžeš si udělat zasek na pažbě dobrých skutků...

Ne, je to zbytečný, fakt. Zapomeň, na můj pohled na Pavla. Drž se svého kopyta.

Byla to ode mě chyba, to tu zmiňovat.

[Návštěvník]

Teď jsi mi to dal, to jo můžeš si udělat zasek na pažbě dobrých skutků...

Ne, je to zbytečný, fakt. Zapomeň, na můj pohled na Pavla. Drž se svého kopyta.

Byla to ode mě chyba, to tu zmiňovat.

Nebyla to chyba. Zdeněk nemá žádné argumenty, je jen archaický, křest'anský dogmatik. Místama připomíná svíčkovou bábu.

[Návštěvník]

Ebionité byli židovští křest'ané.

Musíš posuzovat dle ducha, nikoli podle jednotlivosti.

Blablabla....
Chybí ti argumenty.

[Réza]

A já měla za to, že sv. Pavel byl žid, jehož otec si koupil římské občanství.
židovské jméno měl Šavel, pronásledoval židy, po obrácení, aby se ho židé neděsili začal používat římské jméno Pavel.

Já to beru tak, že příběhy jsou příběhy, s každým vyprávěním ožívají. A je jasné, že každý vypravěč dá důraz na něco jiného, podle svého aktuálního vidění světa.
V tom bylo kouzlo příběhů dokud se předávaly ústně. Ty zapsané jsou strnulé. Jsou v nich reálie dávných věků, bez jejichž znalosti jen těžko pochopíme vše tak jak to bylo myšleno. Takže mnohé věci, které třeba kdysi byly myšleny doslova, protože to navazovalo na tehdejší zvyky, my dnes interpretujeme symbolicky a naopak.

Třeba rabíni vykládají tóru vždy čerstvě zas a znova. Ony ty blízkovýchodní jazyky jsou mnohovrstevnaté, jeden výraz má často mnoho významů. Do té skupiny patří hebrejština, ale také aramejština, kterou zřejmě mluvil Ježíš. Překladem bible do řečtiny se to vlastně dost zploštilo. Řecký překladatel už zvolil jeden z výkladů. Pak se to přeneslo do latiny. Pro překlad Nového zákona do bible kralické byl zřejmě podkladem latinský text, s tím že překladatel nahlížel do řecké verze. A pak se přete o písmenka.

[Pedriito]

Teď jsi mi to dal, to jo můžeš si udělat zasek na pažbě dobrých skutků...

Ne, je to zbytečný, fakt. Zapomeň, na můj pohled na Pavla. Drž se svého kopyta.

Byla to ode mě chyba, to tu zmiňovat.

Nebyla to chyba. Zdeněk nemá žádné argumenty, je jen archaický, křest'anský dogmatik. Místama připomíná svíčkovou bábu.

Byla to chyba, protože zbytečné, mluvit ke dřevu

[Pedriito]

Nikoliv sladkému tedy..

[lklknml]

Ebionité byli židovští křest'ané.

Musíš posuzovat dle ducha, nikoli podle jednotlivosti.

Blablabla....
Chybí ti argumenty.

Oni by se daly dedukovat podobné pohnutky i u Ježíše, a to přímo na základě Bible, natož že někde někdo něco napsal. Proto je třeba vycházet z ducha. Ale když jsi bezduchý, no tak se tě holt tahle sféra netýká. Dobře ti tak.

[lklknml]

Ale však si to užijte, sklízíte, ale zejména budete sklízet, co jste zaseli.
Hle na krásného zanedlouho Pedriita

[Pedriito]

Oni by se daly dedukovat podobné pohnutky i u Ježíše, a to přímo na základě Bible, natož že někde někdo něco napsal. Proto je třeba vycházet z ducha. Ale když jsi bezduchý, no tak se tě holt tahle sféra netýká. Dobře ti tak.

Přesně tak, je třeba vycházet z Ducha. Ale jak vidno, ke každému ten Duch promlouvá jinak. Takže kdo si Ducha plete s egem, zaslepepým žvejkalem knih,., to se jednou zviditelní.

[Pedriito]

Oni by se daly dedukovat podobné pohnutky i u Ježíše, a to přímo na základě Bible, natož že někde někdo něco napsal. Proto je třeba vycházet z ducha. Ale když jsi bezduchý, no tak se tě holt tahle sféra netýká. Dobře ti tak.

Přesně tak, je třeba vycházet z Ducha. Ale jak vidno, ke každému ten Duch promlouvá jinak. Takže kdo si Ducha plete s egem, zaslepepým žvejkalem knih,., to se jednou zviditelní.

[Jana]

Jo, Zdeňku. Nestěžuju si. Jsem nesmírně šťastná takhle jak zrovna jsem.

Je to zvláštní, jak ten život umí být Boží, když je jen právě teď a tady bez chtivosti něčeho víc,

jak nic nechybí, když je tady spojení s tím Božím.

Nu a to je důvod, proč Buddha zpočátku zakázal ženám být mniškami a sv. Pavel zakázal ženám o duchovních věcech mluvit na veřejnosti. Protože žena bytostně hledá své štěstí, kdežto muž pravdu (tedy ne že by muž nehledal svoje štěstí, ale není v zásadě upřednostňováno před pravdou, tedy nemělo by být). A když žena své štěstí nalezne, tak má tendenci klidně pravdu překroutit jak potřebuje (a tak z Boha pokoje udělat Boha zmatku). Proto Buddha nařídil, že mniška nesmí odporovat mnichovi.

Když Hakuin dosáhl svůj první průlom, byl nesmírně šťastný. Ale jeho Mistr se s tím nespokojil. I když s ním Hakuin nesouhlasil, tak přesto u něj zůstal (ačkoli jím byl např. zmlácen do bezvědomí). Protože on na svém Mistrovi osvícení rozumově viděl.

Já ti tvoje štěstí neberu Jano, jenom tvrdím, že neunikne koloběhu karmy.

Záleží na tom, za co se považuješ. Jestli jsi ztotožněný s tělem, tak Tvou karmou je karma Tvého těla, jestli jsi ztotožněný s myslí, tak Tvou karmou je karma Tvé duše. Ale pokud tady není žádné přivlastnění a všechno je Boží, tak je všechno Boží.

To, co vzniklo, zákonitě zanikne, to, co je proměnlivé, se mění, ale toho věčného neměnného se karma nedotýká.

Můj tatínek a dědeček i po tom, co se jejich tělo změnilo v popel, září dál v mém nitru Boží láskou, která je živá. A tou živou Boží láskou je i ten, koho znám jako sebe sama.