Pedriito píše:Zdeněk píše:Jana píše:Jo, Zdeňku. Nestěžuju si. Jsem nesmírně šťastná takhle jak zrovna jsem.
Je to zvláštní, jak ten život umí být Boží, když je jen právě teď a tady bez chtivosti něčeho víc,
jak nic nechybí, když je tady spojení s tím Božím.
Nu a to je důvod, proč Buddha zpočátku zakázal ženám být mniškami a sv. Pavel zakázal ženám o duchovních věcech mluvit na veřejnosti. Protože žena bytostně hledá své štěstí, kdežto muž pravdu (tedy ne že by muž nehledal svoje štěstí, ale není v zásadě upřednostňováno před pravdou, tedy nemělo by být). A když žena své štěstí nalezne, tak má tendenci klidně pravdu překroutit jak potřebuje (a tak z Boha pokoje udělat Boha zmatku). Proto Buddha nařídil, že mniška nesmí odporovat mnichovi.
Když Hakuin dosáhl svůj první průlom, byl nesmírně šťastný. Ale jeho Mistr se s tím nespokojil. I když s ním Hakuin nesouhlasil, tak přesto u něj zůstal (ačkoli jím byl např. zmlácen do bezvědomí). Protože on na svém Mistrovi osvícení rozumově viděl.
Já ti tvoje štěstí neberu Jano, jenom tvrdím, že neunikne koloběhu karmy.
Jsou to jen tvoje dedukce. Za Buddhu mluvili jiní, a za Ježíše se ujal slova Pavel, kterej byl svatý asi jako Babiš je čistý... Držíš jen chiméru, která tě vede bludištěm bez východu.
Proto se dívám do původních textů, co nejblíže k Osvíceným. Pavel z Tarsu je však původní autor, proto ti do novodobého feministického oblouznění nezapadá, resp. s ním už nemáš jak se vylhat.