Vhled do jádra pudla

[Jana]

S poznáním, že

....všech pět složek (rúpa, vedaná, saňdžňá, sanskára, vidžňána), ze kterých se skládá osobnost, jsou ze své podstaty prázdné...

je jasné, že osobnost je prázdná, tudíž tady není ani ten, koho by se urážlivá slova mohla dotknout a ani ten, kdo by měl koukat něco dělat.

Kde by se tady vzal konatel?

Nicméně citlivost, úcta, takt a zdvořilost odlišuje moudrého od neomalenosti nemoudrého.

[lklknml]

A když Buddha nazval svého pokročilého žáka "pojídačem plivanců" a Ježíš zákoníky "plemenem zmijí", taky to byla neomalenost nemoudrého?
Postihlo tě to, co v Zenu nazývají zlá nemoc, totiž když si žák vše nastudoval, ví perfektně odpovědi na všechny koany a cítí se (skoro)osvícen. Prásk, prásk, tohohle Čecha zmlátili v japonském klášteře do krve.

A já napíšu jenom co meleš a ještě s k tomu přidám ušlechtilý úsměv........................

[dodo]

A když Buddha ....a Ježíš ......

A já ...

Hmmm..." Quod licet Iovi, non licet bovi"

[Jana]

Vhled do jádra pudla

Take me to your heart.
For it's there that I belong,

Jsi láskou v srdci všech Probuzených, protože tam patříš, protože Tě znají.

S poznáním téhle milosti se Tvé srdce stává milostí, ve které každý může nalézt Sebe.

Protože každého znáš, jako Sebe Sama.

[lklknml]

Jsi láskou v srdci všech Probuzených, protože tam patříš, protože Tě znají.

S poznáním téhle milosti se Tvé srdce stává milostí, ve které každý může nalézt Sebe.

Protože každého znáš, jako Sebe Sama.

Neznáš, protože jsi nevyvážená, nevytříbená, jako povodeň. Proto se Vostál instinktivně mstí, nechce být utopen.

Musíš se z lásky stát Vostálem. To neznamená eliminovat sebe, ale izolovat sebe a Vostála. Podobně jako když máš v bytě dráty el. vedení, musíš + a - izolovat, jinak vyhoříš. Tím, že vytvoříš, izoluješ v sobě Vostála a sebe, zároveň musíš od sebe poodstoupit, čili objevit v sobě další prostor, neboli aktivovat modrý paprsek. To je užitečná práce, která skrze Vostála může být vykonána. Tvoje snaha kontaktovat negativního Vostála a proměnit jej na pozitivního je neužitečná práce, je to ono spojení dvou drátů, kdy dochází k tzv. zkratu.
"Bože odpusť jim, neboť nevědí, co činí" neznamená poučovat Boha skrze vlastní větší soucit (= tvůj postoj), ale realizovat, uvědomit si stav těch, co nevědí, co činí.

Tudíž Vostále, ten tvůj slepý nevědomý sračkomet je k ničemu. Poznej svého nepřítele, realizuj Janu v sobě, jen tak s ní můžeš efektivně něco dělat, jen tak jí můžeš efektivně svou sračkou zasáhnout, aby se (si tě) uvědomila. Což se ti za ta léta zjevně nedaří. Vždyť Bůh je všude, tady i v Janě (dokonce i ve Vostálovi pravím se skřípěním zubů, ale to nic, to je jen takové jiskření mezi dráty).

[Jana]

Jsi láskou v srdci všech Probuzených, protože tam patříš, protože Tě znají.

S poznáním téhle milosti se Tvé srdce stává milostí, ve které každý může nalézt Sebe.

Protože každého znáš, jako Sebe Sama.

Neznáš, protože jsi nevyvážená, nevytříbená, jako povodeň. Proto se Vostál instinktivně mstí, nechce být utopen.

Musíš se z lásky stát Vostálem. To neznamená eliminovat sebe, ale izolovat sebe a Vostála. Podobně jako když máš v bytě dráty el. vedení, musíš + a - izolovat, jinak vyhoříš. Tím, že vytvoříš, izoluješ v sobě Vostála a sebe, zároveň musíš od sebe poodstoupit, čili objevit v sobě další prostor, neboli aktivovat modrý paprsek. To je užitečná práce, která skrze Vostála může být vykonána. Tvoje snaha kontaktovat negativního Vostála a proměnit jej na pozitivního je neužitečná práce, je to ono spojení dvou drátů, kdy dochází k tzv. zkratu.
"Bože odpusť jim, neboť nevědí, co činí" neznamená poučovat Boha skrze vlastní větší soucit (= tvůj postoj), ale realizovat, uvědomit si stav těch, co nevědí, co činí.

Tudíž Vostále, ten tvůj slepý nevědomý sračkomet je k ničemu. Poznej svého nepřítele, realizuj Janu v sobě, jen tak s ní můžeš efektivně něco dělat, jen tak jí můžeš efektivně svou sračkou zasáhnout, aby se (si tě) uvědomila. Což se ti za ta léta zjevně nedaří. Vždyť Bůh je všude, tady i v Janě (dokonce i ve Vostálovi pravím se skřípěním zubů, ale to nic, to je jen takové jiskření mezi dráty).

Je to trochu jinak. Není ve mně nejmenší snaha proměňovat Vostála v něco jiného, než je.

Je ve mně poznání čím je, protože je ve mně poznání, kým jsi, kým jsem.

Proto je ve mně v téhle chvíli jen radost, láska, štěstí a vděk.

A navíc je ve mně jistota, že v okamžiku prohlédnutí se stává život každého z nás stejnou oslavou existence, namísto snahy získat něco víc.

Ale s tou povodní a strachem z utonutí máš zřejmě pravdu. Může tady být strach kapky vody padající do moře ze ztráty identity.

Být ta kapka vody přemýšlející a mluvící, a navíc považující se za něco lepšího, než je to ostatní, s čím by měla splynout, tak může sprostě nadávat.

Nicméně, je jí to málo platné, co vzniklo, tak jako tak zanikne

a to věčné zůstává vznikem a zánikem nedotčeno.

[lklknml]

Je ve mně poznání čím je, protože je ve mně poznání, kým jsi, kým jsem.

Ale to je leda tak poznání fragmentu hologramu, že existuje hologram. Není to poznání jiné části hologramu.

Chceš někomu něco sdělit a nechceš se učit jeho jazyk, tj. nechceš, aby ti rozuměl? To je nesmysl.

[lklknml]

Není ve mně nejmenší snaha proměňovat Vostála v něco jiného, než je.

Tehdy řekne král těm po pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘
Tu mu ti spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?‘
Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘

Může být v tvém podání Král nahý, hladový, nemocný? Nemůže. Proto nemáš žádnou "snahu proměňovat". A proto, milá Jano, i když svého Krále blahořečíš, skončíš mezi kozly na levici. Těm ten pravý nefalšovaný Král řekne: "Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!"

[Jana]

Je ve mně poznání čím je, protože je ve mně poznání, kým jsi, kým jsem.

Ale to je leda tak poznání fragmentu hologramu, že existuje hologram. Není to poznání jiné části hologramu.

   Skrz projekci  mysli, je tady  poznávání nekonečné různosti a odlišnosti.  V poznání vědomí Krista, které je mimo mysl, je tady jen stejnost. Je to tak, jak říkají Probuzení. Tvá podstata je stejná, jako jejich. Všechno je v malém i velkém totéž. Vlastně dělit Jsoucno na malé a velké, je nesmysl.  Tvá existence není nějakou malou částí velké existence. Bez ztotožnění s myslí, je tady vědomí, že  jen JSI, který JSI.

  jsi ... jako povodeň. ... nechce být utopen. .... Chceš někomu něco sdělit a nechceš se učit jeho jazyk, tj. nechceš, aby ti rozuměl? To je nesmysl.

Rozumím Ti. Ve vědomí nekonečné věčné volnosti je uvědomění existence nekonečně  nádherné, krásné, 
při ztotožnění s formou, která je odsouzena k zániku, která je oddělena od toho, po čem touží, tady může být děs a  zoufalství z ohrožení. 

Co by mělo říct moře kapce vody děsící se svého pádu, děsící se ztráty své formy, ztráty své jedinečnosti, výjimečnosti, ztráty své velikosti ? 
 "Spojuješ  se se mnou, umíráš  pro mě, umírám i já pro Tebe,  už nebudeme odděleni, jsi Já,  je to skvělé..."

Co může říct  Bůh, když chce mluvit jazykem člověka?
"Jsem jako Ty. Jsme  ze stejného materiálu. Jsem Láska, i Ty jsi Láska. Neboj se  spojení.  To, kým jsi,  se nemění."

[Jana]

Není ve mně nejmenší snaha proměňovat Vostála v něco jiného, než je.

Tehdy řekne král těm po pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘
Tu mu ti spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?‘
Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘

Může být v tvém podání Král nahý, hladový, nemocný? Nemůže. Proto nemáš žádnou "snahu proměňovat". A proto, milá Jano, i když svého Krále blahořečíš, skončíš mezi kozly na levici. Těm ten pravý nefalšovaný Král řekne: "Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!"

To, co je Boží, zůstává Boží. S odevzdáním všeho je nesmysl si cokoliv přivlastňovat. Činit si nárok na jakoukoliv zásluhu i vinu. Když se objeví Boží vůle kohokoliv nakrmit, bude nakrmen. Možná k tomu použije mé ruce nebo Tvé ruce.

Důležité je tady jen spojení s Boží přítomností, nic jiného.

Být otevřený a důvěřivý Boží lásce, jako bytosti pak jsme nástroji v rukou Božích.

[lklknml]

Když se objeví Boží vůle kohokoliv nakrmit, bude nakrmen. Možná k tomu použije mé ruce nebo Tvé ruce.

Důležité je tady jen spojení s Boží přítomností, nic jiného.

Ale ti spravedliví v tom Boží vůli neviděli, vždyť ptali se "Pane, kdy jsme tě viděli hladového?". A tudíž své skutky nedělali pro něco nebo kvůli něčemu. Nebyli si něčeho takového vědomi. A proto byli vyzdviženi, protože takoví byli.

Tvoje vědomí je stále vědomí něčeho. Nějakého Boha, který je nekonečný. Avšak Bůh, který se zjevuje, není od svého zjevení oddělen, nepřebývá někde za ním. Proto pro lidi přebývá v nepřístupném světle. A spravedlivého pohne k činu bez Sebe.

[Jana]

Když se objeví Boží vůle kohokoliv nakrmit, bude nakrmen. Možná k tomu použije mé ruce nebo Tvé ruce.

Důležité je tady jen spojení s Boží přítomností, nic jiného.

Ale ti spravedliví v tom Boží vůli neviděli, vždyť ptali se "Pane, kdy jsme tě viděli hladového?". A tudíž své skutky nedělali pro něco nebo kvůli něčemu. Nebyli si něčeho takového vědomi. A proto byli vyzdviženi, protože takoví byli.

Tvoje vědomí je stále vědomí něčeho. Nějakého Boha, který je nekonečný. Avšak Bůh, který se zjevuje, není od svého zjevení oddělen, nepřebývá někde za ním. Proto pro lidi přebývá v nepřístupném světle. A spravedlivého pohne k činu bez Sebe.

Zdenku, může to tak být, že je život žitý skrz ztotožnění s tělem, myslí, představou individuality, osoby, konatele, tedy život žitý skrz to, čemu se říká ego. Pak děláš věci, které si myslíš, že díky tomu dosáhneš toho, čeho chceš dosáhnout. Například můžeš věřit, že když budeš dělat dobré skutky, že například budeš mít dobrou karmu, nalezneš Boží království, Nirvánu. Jenže i tyhle věci, které se jeví z osobní mysli dobré, jsou produktem sobectví. Děláš to pro zisk. Aby sis zajistil, že neskončíš mezi kozly na levici, jak říkáš.

Být zajedno s Bohem je zcela jiná věc. Neděláš nic pro odměnu, pro zisk.

Boží přítomnost je tím nejlepším, co je, jak bys mohl chtít ještě víc?

Je tu jen vděčnost, žádná touha, žádná chtivost, žádný strach.

[Jana]

Kapku vody, která zmizela v moři, nenajdeš, najdeš jen moře.

[lklknml]

Boží přítomnost je tím nejlepším, co je, jak bys mohl chtít ještě víc?

Jak praví Mistr Eckhart: "Bůh není ani toto, ani ono. A jeden mistr říká: kdo si myslí, že poznal Boha, a přitom poznal něco, ten Boha poznat nemohl."

Boží přítomnost, moře, to, co je, to nejlepší, to všechno je něco.

[Jana]

Boží přítomnost je tím nejlepším, co je, jak bys mohl chtít ještě víc?

Jak praví Mistr Eckhart: "Bůh není ani toto, ani ono. A jeden mistr říká: kdo si myslí, že poznal Boha, a přitom poznal něco, ten Boha poznat nemohl."

Boží přítomnost, moře, to, co je, to nejlepší, to všechno je něco.

A ta přítomnost, která je boží, je Láska, jen si pod tím nesmíš nic představovat, ale to neznamená, že to není uvědomitelné.

[lklknml]

Boží přítomnost je tím nejlepším, co je, jak bys mohl chtít ještě víc?

Jak praví Mistr Eckhart: "Bůh není ani toto, ani ono. A jeden mistr říká: kdo si myslí, že poznal Boha, a přitom poznal něco, ten Boha poznat nemohl."

Boží přítomnost, moře, to, co je, to nejlepší, to všechno je něco.

A ta přítomnost, která je boží, je Láska, jen si pod tím nesmíš nic představovat, ale to neznamená, že to není uvědomitelné.

Něco právě znamená něco uvědomitelného (představa je jen podmnožinou toho).

[lklknml]

Psáno jest:
Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.
Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náručí Otcově, nám o něm řekl.

Jak to? Což prvně Bůh neřekl Mojžíšovi: Řekni Izraelcům toto: JSEM posílá mě k vám?

Přiznej Jano, že pro Ježíšovu misi nemáš duchovní odůvodnění. Tys v podstatě kabalistka.

[Jana]

Něco právě znamená něco uvědomitelného (představa je jen podmnožinou toho).

Uvědomitelné je samo vědomé vědomí, které je oním Božským nekonečným jsoucnem. Sat-čit-ánanda. Tyhle tři věci jsou jedním. Zcela mimo mysl a její představy.

[Jana]

Psáno jest:
Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.
Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náručí Otcově, nám o něm řekl.

Jak to? Což prvně Bůh neřekl Mojžíšovi: Řekni Izraelcům toto: JSEM posílá mě k vám?

Přiznej Jano, že pro Ježíšovu misi nemáš duchovní odůvodnění. Tys v podstatě kabalistka.

Co Ty si ještě nevymyslíš?

[lklknml]

Uvědomitelné je samo vědomé vědomí, které je oním Božským nekonečným jsoucnem. Sat-čit-ánanda.

To nepopírám (odhlédneme-li od sémantiky).
Ale přesto: "Bůh není ani toto, ani ono. A jeden mistr říká: kdo si myslí, že poznal Boha, a přitom poznal něco, ten Boha poznat nemohl." Bůh není oním Božským nekonečným jsoucnem, protože jsoucno je něco.