Veršem, neveršem

Pravidla fóra
POLEMICKÉ FÓRUM

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod lklknml » čtv 23. led 2020 16:32:08

P. En píše:Už tu asi kdysi zazněla...

Každý zdá se to má nějak
kolik knížek tolik mozků
hlavě budiž tělo věšák
a mysl chce dělat vozku.

Od knihovny do knihovny
od příběhu do příběhu
vědomostí mozek plný
ztrácíš dětství v časoběhu.

Vlastní duše zmizela ti
jemná záře čistých očí
zapletená do opratí
dospělý je z tebe kočí.

Co tím chtěl básník říci?
ad 1. sloka
Co to znamená, hlavě budiž tělo věšák? A že mysl chce dělat vozku, to je přeci normální, jestli to je dobře nebo špatně je asi třeba posoudit na okolnostech. Já těm veršům prostě nerozumím.

ad 2. sloka
Děti přeci většinou neběhají z knihovny do knihovny. Ano, dětství plyne v čase příběhů, ale co můžeš chtít po dětech, aby meditovaly? Takovýhle lamentování mi prostě nedává smysl.

ad 3. sloka
Oko okno do duše, říká se. Tedy jemná záře čistých očí mi naopak evokuje přítomnost duše čisté. A do opratí čeho se záře zapletla? A to že je někdo kočí je blbě nebo jaks to myslel?

Tudíž takto zmaten mě napadá jestli nebyly první verše a až potom se na ně hledal smysl.
Ale v podstatě máš pravdu, já se o básničky moc nezajímám, kdysi jsem byl znechucen blbými texty pop písniček, tak jsem si je pro sebe zkoušel převeršovat a tak si tak někdy hraju se slovy.
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod lklknml » čtv 23. led 2020 16:52:41

lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod P. En » čtv 23. led 2020 16:54:38

Zdeněk píše:
P. En píše:Už tu asi kdysi zazněla...

Každý zdá se to má nějak
kolik knížek tolik mozků
hlavě budiž tělo věšák
a mysl chce dělat vozku.

Od knihovny do knihovny
od příběhu do příběhu
vědomostí mozek plný
ztrácíš dětství v časoběhu.

Vlastní duše zmizela ti
jemná záře čistých očí
zapletená do opratí
dospělý je z tebe kočí.

Co tím chtěl básník říci?
ad 1. sloka
Co to znamená, hlavě budiž tělo věšák? A že mysl chce dělat vozku, to je přeci normální, jestli to je dobře nebo špatně je asi třeba posoudit na okolnostech. Já těm veršům prostě nerozumím.

ad 2. sloka
Děti přeci většinou neběhají z knihovny do knihovny. Ano, dětství plyne v čase příběhů, ale co můžeš chtít po dětech, aby meditovaly? Takovýhle lamentování mi prostě nedává smysl.

ad 3. sloka
Oko okno do duše, říká se. Tedy jemná záře čistých očí mi naopak evokuje přítomnost duše čisté. A do opratí čeho se záře zapletla? A to že je někdo kočí je blbě nebo jaks to myslel?

Tudíž takto zmaten mě napadá jestli nebyly první verše a až potom se na ně hledal smysl.
Ale v podstatě máš pravdu, já se o básničky moc nezajímám, kdysi jsem byl znechucen blbými texty pop písniček, tak jsem si je pro sebe zkoušel převeršovat a tak si tak někdy hraju se slovy.

Tyvole Zdeňku, nad tím se musím zamyslet..
P. En
 

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod P. En » čtv 23. led 2020 17:15:17

1. Ten čte to a ten ono, nedohodnou se. I když ještě před časem spolu lezli po stromech, a prováděli lumpárny.
2. Ale teď každý věří svému vyznání, své cestě, a jde nezadržitelně cestou knih... dál a dál
3. Až mu to dojde, prostě. Že celou dobu hledal sebe, ale To přece nikdy nezmizelo... Tedy doufejme, že za tou poslední slokou, to dojde.
P. En
 

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod lklknml » čtv 23. led 2020 18:12:28

P. En píše:1. Ten čte to a ten ono, nedohodnou se. I když ještě před časem spolu lezli po stromech, a prováděli lumpárny.
2. Ale teď každý věří svému vyznání, své cestě, a jde nezadržitelně cestou knih... dál a dál
3. Až mu to dojde, prostě. Že celou dobu hledal sebe, ale To přece nikdy nezmizelo... Tedy doufejme, že za tou poslední slokou, to dojde.

Tyvole to abych byla
Sibyla

A kdo Sibyla nejsi
flašku rumu dej si
A až tě rum dorazí
přejdou blbý dotazy
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod P. En » čtv 23. led 2020 18:25:50

Kdybych byl žena
tak jsem lesba.
P. En
 

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod lklknml » čtv 23. led 2020 18:35:48

lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod lklknml » čtv 23. led 2020 19:09:38

Mě se taky líbí ten otec, jak se tváří. Přitom vybudoval atmosféru, kde se dvouleté dítě raduje a zpívá si.
Inu youtuberování, novodobé umění.
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod P. En » čtv 23. led 2020 19:20:31

P. En
 

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod lklknml » čtv 23. led 2020 19:40:52

P. En píše:

Tyjo, to je Supr.
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod P. En » čtv 23. led 2020 19:42:24

Nádhera
P. En
 

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod lklknml » čtv 23. led 2020 20:02:22

Hallelujah taky předpokládá znalost kontextu (biblický příběh), bez které ji nejde plně pochopit. Ale ten je všeobecně dostupný. Myslet si, že mohu vybudovat báseň na základě nesdíleného kontextu ve své hlavě, je šílené.
Rhema Marvanne k tomu implicitně přidává i svůj kontext (sdílený) - předtím jí zemřela maminka na rakovinu.
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod miroslav » pát 24. led 2020 9:47:11

P. En píše:Přesně, já sem ty texty dal, kvůli názoru, prvotní záměr byl, jestli by někdo neporadil jejich název.


Já bych to dal do jedné ucelené sbírky a tu bych nazval "Říkadla a jiné veršovánky"
Na rozdíl od poezie v nich totiž chybí srdce.
A jen srdce tvoří z obyčejných slov poezii.
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3399
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod Tara » pát 24. led 2020 10:15:06

Díky, Miroslave.
Zatím to byla hlavová agrese. A do takového prostředí se mi už nechce zapojovat...

Nedávno jsem sdílela na FB slova přítele, snad se nebude zlobit:


Letící pavoučí nit nesena vánkem se sem a tam rozsvítí protne-li dráhu slunečního paprsku.
Podzimní den je v teplém proudu babího léta plně otevřen všemu.
Tam za zahradou u lesa,tam kde se nebesa dotýkají špiček stromů,tam chodívám domů.
Tam uléhám ke spánku v teplém podzimním vánku.
Uložen v peří,uložen v prázdno,uložen v prostor,uložen v krásno,držíc se pavoučí nitky unášen jsem sem a tam.

Tam,kde z lesů se k nebesům voda zvedá stávajíc se lehčí než vzduch.
Tam kde pruh světla mezi stromy osvětluje měchy plné vody,tam usínám do pohody.Do stavu bytí kde života kruh objímá mne jako vzduch,který řídí moje dechy.
Tam kde louka bzučením přehlušuje ticho a nad květy tetelí se vhorku mája.
Tam kde potok klikatí se mezi kameny a příjemně je studí,mne svým šuměním budí do kraje bez máje,kde nad květy vznášejí se světy plné života a světla.

Tam kde kořeny spleteny s kameny vrostly v prameny řek.
Tam kde matka země od nepaměti kojí své děti utvářejíc svět.
Tam kde světy vznášejíc se nad květy vesmírného kraje v němž neposedné dítko si hraje.
Tam kde ego v dohlednu má nedohledno.
Tam kde z množství stává se jedno.
Tam probuzen jsem.
Probuzen,novým dnem povzbuzen, s vánkem kolem nosu koukám na letící pavoučí nit,která se sem tam rozsvítí ve slunci.

Tyto podoby přírody,třeba u vody, kdy srdce plesá při vnímání lesa, při pohledu na nebesa, na noční krajinu, na jezerní hladinu,
- mne vrací k domovině,k rodině,ke zdroji co nás pojí ke všemu živému.Neboť vše je živé v tomto příběhu,kdy v koloběhu života na místě zvaném pleneta země, zaseto jest sémě jeho dechu.Dechu ,který mne živí,který mne žije - v této krajině,v této hladině,v tomto lese,v této řece,v tomto čase, znovu a zase.


K.H.
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 2683
Registrován: stř 20. lis 2013 8:44:22

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 24. led 2020 11:25:10

miroslav píše:
P. En píše:Přesně, já sem ty texty dal, kvůli názoru, prvotní záměr byl, jestli by někdo neporadil jejich název.


Já bych to dal do jedné ucelené sbírky a tu bych nazval "Říkadla a jiné veršovánky"
Na rozdíl od poezie v nich totiž chybí srdce.
A jen srdce tvoří z obyčejných slov poezii.


Chybí tam srdce, které sdílí, nebo tam chybí srdce, které je na příjmu?

:crazy:
Návštěvník
 

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod P. En » pát 24. led 2020 12:29:13

Tara píše:Díky, Miroslave.
Zatím to byla hlavová agrese. A do takového prostředí se mi už nechce zapojovat...

Nedávno jsem sdílela na FB slova přítele, snad se nebude zlobit:


Letící pavoučí nit nesena vánkem se sem a tam rozsvítí protne-li dráhu slunečního paprsku.
Podzimní den je v teplém proudu babího léta plně otevřen všemu.
Tam za zahradou u lesa,tam kde se nebesa dotýkají špiček stromů,tam chodívám domů.
Tam uléhám ke spánku v teplém podzimním vánku.
Uložen v peří,uložen v prázdno,uložen v prostor,uložen v krásno,držíc se pavoučí nitky unášen jsem sem a tam.

Tam,kde z lesů se k nebesům voda zvedá stávajíc se lehčí než vzduch.
Tam kde pruh světla mezi stromy osvětluje měchy plné vody,tam usínám do pohody.Do stavu bytí kde života kruh objímá mne jako vzduch,který řídí moje dechy.
Tam kde louka bzučením přehlušuje ticho a nad květy tetelí se vhorku mája.
Tam kde potok klikatí se mezi kameny a příjemně je studí,mne svým šuměním budí do kraje bez máje,kde nad květy vznášejí se světy plné života a světla.

Tam kde kořeny spleteny s kameny vrostly v prameny řek.
Tam kde matka země od nepaměti kojí své děti utvářejíc svět.
Tam kde světy vznášejíc se nad květy vesmírného kraje v němž neposedné dítko si hraje.
Tam kde ego v dohlednu má nedohledno.
Tam kde z množství stává se jedno.
Tam probuzen jsem.
Probuzen,novým dnem povzbuzen, s vánkem kolem nosu koukám na letící pavoučí nit,která se sem tam rozsvítí ve slunci.

Tyto podoby přírody,třeba u vody, kdy srdce plesá při vnímání lesa, při pohledu na nebesa, na noční krajinu, na jezerní hladinu,
- mne vrací k domovině,k rodině,ke zdroji co nás pojí ke všemu živému.Neboť vše je živé v tomto příběhu,kdy v koloběhu života na místě zvaném pleneta země, zaseto jest sémě jeho dechu.Dechu ,který mne živí,který mne žije - v této krajině,v této hladině,v tomto lese,v této řece,v tomto čase, znovu a zase.


K.H.

Parada :yes:
P. En
 

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod P. En » pát 24. led 2020 12:32:20

miroslav píše:
P. En píše:Přesně, já sem ty texty dal, kvůli názoru, prvotní záměr byl, jestli by někdo neporadil jejich název.


Já bych to dal do jedné ucelené sbírky a tu bych nazval "Říkadla a jiné veršovánky"
Na rozdíl od poezie v nich totiž chybí srdce.
A jen srdce tvoří z obyčejných slov poezii.


Super nápad, k tomu názvu bych jestě přidal - bez srdce :yes:
P. En
 

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod Tara » pát 24. led 2020 13:32:03

P. En píše:
miroslav píše:
P. En píše:Přesně, já sem ty texty dal, kvůli názoru, prvotní záměr byl, jestli by někdo neporadil jejich název.


Já bych to dal do jedné ucelené sbírky a tu bych nazval "Říkadla a jiné veršovánky"
Na rozdíl od poezie v nich totiž chybí srdce.
A jen srdce tvoří z obyčejných slov poezii.


Super nápad, k tomu názvu bych jestě přidal - bez srdce :yes:

Bez srdce nemusí být, to je zbytečně zdehodnostňující. Odrazující.
Duší, které touží = potřebují to druhé, druhého, odezvu je více, než těch, kde zdroj je v sobě....
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 2683
Registrován: stř 20. lis 2013 8:44:22

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod P. En » pát 24. led 2020 14:03:45

Líbil se TI některý z tech textů? Jestli ano, řekni jaký a proč, co konkrétně TĚ oslovilo..
P. En
 

Re: Veršem, neveršem

Nový příspěvekod P. En » pát 24. led 2020 17:43:49

Rozhovor

Jsi uvnitř, bytost svého jména?
Jsi uvnitř, dítě, muž či žena?
Jsi uvnitř, když z venku se tě ptají?
Jsi uvnitř, v tom nekonečném kraji?

Jsem uvnitř všech i těch, co se ptají.
Jsem každým bodem v nekonečném kraji.
Jsem bytost, dítě, muž i žena, a
Jsem vně všeho, dálka bezejmenná.
P. En
 

PředchozíDalší

Zpět na Cokoliv je libo

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 18 návštevníků