Poradna zdarma

armin píše:uvědomit si, kdo to pozoruje

armin píše: Doporučuji méně teoretizovat a více praktikovat - meditační praxi.
Pozorovat vlastní mysl (myšlenky, představy, motivace, emoce) a uvědomit si, kdo to pozoruje, kdo je tím vším nedotčen.

armin píše:

Návštěvník píše:Myšlenka "já dávám, ty bereš" egoismus posiluje, prohlubuje představu propastné rozdílnosti mezi entitami.

Myšlenka sama o sobě ego neposiluje ani neoslabuje. Doporučuji méně teoretizovat a více praktikovat - meditační praxi.
Pozorovat vlastní mysl (myšlenky, představy, motivace, emoce) a uvědomit si, kdo to pozoruje, kdo je tím vším nedotčen.

•Z úrovni studu (20) ho uvidíme jako špinavého, odporného a ostudného.

•Z úrovně viny (30) si říkáme: "je to jeho vina, zaslouží si to, co má. Pravděpodobně zneužívá sociální dávky."

•Z úrovně beznaděje (50) vidíme, že se nachází v zoufalé situaci, je to "zatracený důkaz toho, že s problémem lidí bez domova nedokáže naše společnost udělat nic."

•Z úrovně zármutku (75) vypadá starý muž tragicky, nepřátelsky a bezútěšně.

•Na úrovni strachu (100) jej uvidíme jako nebezpečnou společenskou hrozbu. Přemýšlíme o tom, že na něho zavoláme policii - dřív, než spáchá nějaký zločin!

•Na úrovni touhy (120) nás situace frustruje: proč s ním někdo něco neudělá?

•Pokud se nacházíme na úrovni hněvu (150), jeví se nám starý muž jako násilník. Anebo se rozčílíme, proč sakra v naší zemi existují takové podmínky?!

•Z úrovně pýchy (175) tulákem pohrdáme, cítíme, jak je trapný a myslíme si, že pravděpodobně postrádá jakoukoli sebeúctu.

•Z úrovně odvahy (200) přemýšlíme, zda není někde v okolí útulek, říkáme si - "vždyť ten člověk jen potřebuje práci a místo k životu." Máme chuť něco s tím udělat.

•Na úrovni neutrality (250) nám připadá v pořádku, možná dokonce zajímavý. "Vždyť nikomu nijak neubližuje."

•Na úrovni ochoty (310) se rozhodneme sejít dolů a pokusíme se ho rozveselit, dát se s ním do řeči nebo mu nabídneme cigaretu.

•Na úrovni přijetí (350) se nám bude zdát zajímavý. Napadá nás, jaký poutavý příběh by se za tímto podivuhodným chlapíkem, jehož rysy pozorujeme, mohl skrývat. Život nám připadá záhadný a tohoto chlapíka sem jakoby život přivál z tajemných dálek.

•Z úrovně rozumu (400) o něm přemýšlíme jako o možném subjektu pro zajímavou psychologickou či sociologickou studii. Koncentrujeme se na něho a snažíme se ho pochopit.

•Na vyšších úrovních se nám muž začíná jevit přátelsky a mile. Možná vnímáme jeho pocit svobody, kterého má na rozdávání, a který tolika kolemjdoucím chybí. Vidíme, že překročil společenské konvence, je veselý a moudrý.

•Nad úrovní 600 (klid) jej vidíme jako naše vlastní já v jiné formě.

Zdeněk píše:

armin píše:uvědomit si, kdo to pozoruje

armin píše:Pouze uvědomit si kdo to pozoruje..

Návštěvník píše:
Co je ego? Připoutanost k myšlence, že jsem někdo jiný, než ty. Co je osvícení? Poznávání vlastního já ve všech formách.

Návštěvník píše:

armin píše:Pouze uvědomit si kdo to pozoruje..

A pozoruje to kdo?

armin píše:

Návštěvník píše:

armin píše:Pouze uvědomit si kdo to pozoruje..

A pozoruje to kdo?

To je dobrá otázka.
Na tu je dobré odpovídat tím uvědoměním, nikoliv nějakým neživým vysvětlujícím pojmem. Je to to jediné, co nelze objektivizovat - pozorovat. Jediné skutečně živé tady a teď a stále.

armin píše:

Návštěvník píše:

armin píše:Pouze uvědomit si kdo to pozoruje..

A pozoruje to kdo?

To je dobrá otázka.
Na tu je dobré odpovídat tím uvědoměním, nikoliv nějakým neživým vysvětlujícím pojmem. Je to to jediné, co nelze objektivizovat - pozorovat. Jediné skutečně živé tady a teď a stále.

Zdeněk píše:Nebo - po vzoru Ježíše - "to skutečně živé tady a teď a stále" opustit. Čili zemřít. (Ale tudy jsem ještě nešel :-)

Návštěvník píše:

Zdeněk píše:Nebo - po vzoru Ježíše - "to skutečně živé tady a teď a stále" opustit. Čili zemřít. (Ale tudy jsem ještě nešel :-)

Kristus opustil "to skutečně živé tady a teď a stále" a je mrtvý?

Zdeněk píše:

Návštěvník píše:

Zdeněk píše:Nebo - po vzoru Ježíše - "to skutečně živé tady a teď a stále" opustit. Čili zemřít. (Ale tudy jsem ještě nešel :-)

Kristus opustil "to skutečně živé tady a teď a stále" a je mrtvý?

Zmrtvýchvstání není resuscitace.

Návštěvník píše:

Zdeněk píše:Zmrtvýchvstání není resuscitace.

Tak je Kristus živý, nebo mrtvý?

armin píše:
"Opice si myslí, že dosáhla nirvány, ale ve skutečnosti dosáhla jen pomíjivého stavu plného jáství."

To je ale stav sféry bohů, nikoliv osvícení ve smyslu ukončení ega, osvobození, probuzení.

dodo píše:

armin píše:
"Opice si myslí, že dosáhla nirvány, ale ve skutečnosti dosáhla jen pomíjivého stavu plného jáství."

To je ale stav sféry bohů, nikoliv osvícení ve smyslu ukončení ega, osvobození, probuzení.

Tá „opica,“ ktorou nelichotivo nazývaš sféru Bohov, alebo samotný stav Božstva, (mimochodom, jedným z nich je aj Kálí, ktorú máš na obrázku pri svojom nicku),

je na najlepšej ceste k najvyššiemu poznaniu a vyslobodeniu.

Rámakrišna, Kálí nazýval Svätou matkou, lebo: „Aby sa zrodilo božské, musí zomrieť ľudské a i to božské musí nakoniec zomrieť, aby sa zrodilo Zvrchované.“

armin píše:
Myslím, že jde akorát o pojmové nedorozumění.

Zdeněk píše:

Návštěvník píše:

Zdeněk píše:Zmrtvýchvstání není resuscitace.

Tak je Kristus živý, nebo mrtvý?

"nežiji už já, ale žije ve mně Kristus" prohlásil apoštol Pavel (Gal 2,20).

Tak jak to mohl prohlásit, když už nežil?

Jana píše:Apoštol Pavel popsal zkušenost, kdy v nás zemře ego - představa, že jsme osobní já, které je odděleno od Boha, které má osobní vůli.

Zdeněk píše:

Jana píše:Apoštol Pavel popsal zkušenost, kdy v nás zemře ego - představa, že jsme osobní já, které je odděleno od Boha, které má osobní vůli.

Pojem ego se zde příliš nehodí.
Lépe je rozlišovat vrstvy já - nejnižší, kdy se já ztotožňuje se smyslovým vnímáním (hmotou, podobně i u zvířat), vyšší, kdy se ztotožňuje s idejemi a nejvyšší, kdy se ztotožňuje se vším, co je. Noc smyslů resp. noc ducha se týká smrti posledních dvou.