Stránka 1 z 2

Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: pon 18. úno 2019 20:38:03
od Návštěvník
Neustále něco předpokládáme, ne myšlením, ale naprosto automaticky, a vůbec si to neuvědomujeme - v tom je ten problém. Všechny naše předpoklady automaticky vycházejí z našich dosavadních zkušeností, jsou uložené v našem podvědomí, mimo vědomou mysl. Potíž je v tom, že právě ony rozhodují, co nás napadne, jak myšlenkově zareagujeme.

Když se podívám na fotku své vnučky, objeví se mi úplně jiný pocit a napadají mě spokojené, docela jiné myšlenky, než když se podívám na fotku jistého politika: a právě ten "samozřejmý", automaticky vyvstalý pocit pokaždé určí, co bezděčně od toho člověka (nebo od té situace) dál předpokládám... Nemám přitom o tomhle svém předpokládání vůbec tušení, je úplně automatické a má za následek můj "samozřejmý" přístup jak k dotyčnému, tak k tomu, co se děje.

Je ale možné začít si uvědomovat, co vlastně v dané situaci cítím => bezděčně předpokládám... upustit od toho všeho a zkusit se pak na to podívat znovu, jako by tu ta situace byla poprvé.

Když se to podaří, pak se nestačíme divit...

Vševědoucí ego se tímhle změněným přístupem ke svým "neotřesitelným jistotám" postupně rozpouští a život konečně začal mít smysl. Přestává jen bolet a dokonce začne obohacovat, kdykoliv se dokážeme uvolnit od svých automatických přístupů a nezareagovat pod jejich velením.


Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: úte 19. úno 2019 13:37:29
od Jana
Je ale možné začít si uvědomovat, co vlastně v dané situaci cítím => bezděčně předpokládám... upustit od toho všeho a zkusit se pak na to podívat znovu, jako by tu ta situace byla poprvé.

Jako by to bylo bez minulosti?

Díky, je to zajímavé osvobozovat se takhle od připoutanosti k mysli, od připoutanosti k tomu, co si myslíme, že o druhých víme.

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: úte 19. úno 2019 15:21:47
od Návštěvník
...osvobozovat se od připoutanosti k tomu, co si myslíme, že o sobě a o druhých víme.

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: úte 19. úno 2019 20:47:59
od Návštěvník
Návštěvník píše:osvobozovat se od připoutanosti k tomu, co si myslíme, že o sobě a o druhých víme.

S mizením téhle připoutanosti mizí i potřeba vševědoucího ega stavět se nad ostatní a dokazovat jim, že to ví líp než oni.

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: úte 19. úno 2019 21:24:50
od armin
Návštěvník píše:
Návštěvník píše:osvobozovat se od připoutanosti k tomu, co si myslíme, že o sobě a o druhých víme.

S mizením téhle připoutanosti mizí i potřeba vševědoucího ega stavět se nad ostatní a dokazovat jim, že to ví líp než oni.

A kdo je připoutaný?
A proč?

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: stř 20. úno 2019 14:26:29
od Návštěvník
armin píše:
Návštěvník píše:
Návštěvník píše:osvobozovat se od připoutanosti k tomu, co si myslíme, že o sobě a o druhých víme.

S mizením téhle připoutanosti mizí i potřeba vševědoucího ega stavět se nad ostatní a dokazovat jim, že to ví líp než oni.

A kdo je připoutaný?
A proč?

Kdo se ptá?

Koho se ptá?

A proč se ho ptá?


;)

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: stř 20. úno 2019 15:23:02
od armin
Návštěvník píše:
armin píše:
Návštěvník píše: S mizením téhle připoutanosti mizí i potřeba vševědoucího ega stavět se nad ostatní a dokazovat jim, že to ví líp než oni.

A kdo je připoutaný?
A proč?

Kdo se ptá?

Koho se ptá?

A proč se ho ptá?


;)


To jsou také dobré otázky. Ale odpovědi zatím žádné.
:(

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: stř 20. úno 2019 16:41:19
od Linda
Když člověk začne z vlastního rozhodnutí pokládat ostatním otázky, přirozeně předpokládá, že by měli na ně odpovědět.
A ne že se někdo místo toho pokusí svou reakcí naznačit, proč tenhle způsob komunikace nebývá v diskusích příliš úspěšný.

Tohle se totiž v diskusích stává, když se rozhodneme převzít otěže a místo reakce k tématu začneme druhým pokládat otázky, které s tématem nesouvisejí. Například otázky umožňující uvědomit si fakt, že osobní já ve skutečnosti neexistuje.

Co potom? Je možné si díky tomu všimnout, jak nás to kdysi učili i Tomášovi, že

Neustále něco předpokládáme, ne myšlením, ale naprosto automaticky, a vůbec si to neuvědomujeme...

Dokud totiž jednáme podle svých neuvědomovaných motivací, včetně našeho očekávání, že by něco mělo nastat, pak i přes to, že se při meditaci objevila zkušenost neduálního vnímání, při každodenních činnostech dál přetrvává advaitové pochopení jen jako znalost osobního já: neuvědomované sebeztotožňování se všemi dosud nerozpoznanými motivacemi znemožňuje všechno existující včetně sebe neduálně přímo vnímat stále, spontánně, i během všeho každodenního dění.

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: stř 20. úno 2019 18:09:47
od armin
Návštěvník píše:
Je ale možné začít si uvědomovat, co vlastně v dané situaci cítím => bezděčně předpokládám... upustit od toho všeho a zkusit se pak na to podívat znovu, jako by tu ta situace byla poprvé.


Právě k tomu může napomoci dobře zvolená otázka, která může zastavit rozvíjení předpokladů, zastavit se a uvědomit si celý problém z širšího pohledu.

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: stř 20. úno 2019 18:42:42
od Linda
armin píše:
Návštěvník píše:
Je ale možné začít si uvědomovat, co vlastně v dané situaci cítím => bezděčně předpokládám... upustit od toho všeho a zkusit se pak na to podívat znovu, jako by tu ta situace byla poprvé.


Právě k tomu může napomoci dobře zvolená otázka

kterou nám ovšem nepoložil někdo druhý, ale jen my sami sobě.

V diskusích se automaticky zaktivuje motivace, která nám tohle neumožnuje. Proč?

V diskusi je celá naše pozornost obrácená ven: přirozeným a naprosto pochopitelným zájmem každého diskutujícího je odpovědět způsobem, kterým navenek, těm druhým prezentuje svoje momentální pochopení. To, o čem je přesvědčený, protože... ... ...

Je to opak motivace, která se v nás zaktivuje introspekcí, v úplné vnitřní tichosti. Pozornost je přitom plně, 100% obrácená dovnitř, ve stavu "nevím": jen tehdy může probíhat prohlubující se vhled díky upřímnému, plnému zájmu pokusit se začít rozpoznávat a uvědomit si doteď nevnímané motivace: příčiny, podle kterých pokaždé ze zvyku zareagujeme.

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: stř 20. úno 2019 19:17:21
od armin
Linda píše:[

V diskusích se automaticky zaktivuje motivace, která nám tohle neumožnuje. Proč?

V diskusi je celá naše pozornost obrácená ven: přirozeným a naprosto pochopitelným zájmem každého diskutujícího je odpovědět způsobem, kterým navenek, těm druhým prezentuje svoje momentální pochopení. To, o čem je přesvědčený, protože... ... ...

Je to opak motivace, která se v nás zaktivuje introspekcí, v úplné vnitřní tichosti. Pozornost je přitom plně, 100% obrácená dovnitř, ve stavu "nevím": jen tehdy může probíhat prohlubující se vhled díky upřímnému, plnému zájmu pokusit se začít rozpoznávat a uvědomovat si svoje doteď nevnímané motivace.


U mne v diskuzi není celá moje pozornost obrácena ven. Naopak, když dostanu otázku naladím se na tázajícího, nechám otázku v sobě (v myšlenkovém tichu) působit a objeví se odpověď. Uplatňuje se zřejmě intuice. V podstatě se tím probudí i moje introspekce a i já se z otázky a odpovědi, která se objevila, mnohdy poučím. I když třeba vznikne konflikt a disharmonie, je tu právě možnost poznávat hnutí mysli a emocí (moje i těch druhých), která se v harmonickém rozhovoru neprojevují.
Samozřejmě hodně lidí reaguje tak, jak píšeš. Že se chtějí pouze prezentovat před druhými i sami před sebou, jak to dobře vidí a otázka je pro ně příležitostí dát takové potřebě průchod.
Na přednáškách dobrý přednášející klade otázky (třeba i jen řečnické) a občas použije žert. Tím se uspávající proud řeči přeruší a probudí se tím uvadající pozornost a aktivní vnímání posluchačů (v rozhovoru pak pozornost a vnímání partnera rozhovoru).

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: stř 20. úno 2019 19:32:32
od Linda
Ano, do jisté míry je to možné. Po nějaké době se může ukázat, že je možné pokoušet se i během diskuse o jistou míru introspekce. Jenže za takových podmínek k úplné vnitřní tichosti nedojde. Kdyby k ní došlo, zájem diskutovat by zmizel.

Vnímám proto jako podstatné všímat si především konkrétních reakcí i toho, co z nich vyplývá.
A tak vrátíme-li se k tématu

armin píše:To jsou také dobré otázky. Ale odpovědi zatím žádné.
:(

je zřejmá i následující souvislost:

Když člověk začne z vlastního rozhodnutí pokládat ostatním otázky, přirozeně předpokládá, že by měli na ně odpovědět.

Tohle se totiž v diskusích stává, když se rozhodneme převzít otěže a místo reakce k tématu začneme druhým pokládat otázky, které s tématem nesouvisejí.

Co potom? Je možné si díky tomu všimnout, že

Neustále něco předpokládáme, ne myšlením, ale naprosto automaticky, a vůbec si to neuvědomujeme...

Dokud totiž jednáme podle svých neuvědomovaných motivací, včetně našeho očekávání, že by něco mělo nastat, pak i přes to, že se při meditaci objevila zkušenost neduálního vnímání, při každodenních činnostech dál přetrvává advaitové pochopení jen jako znalost osobního já: neuvědomované sebeztotožňování se všemi dosud nerozpoznanými motivacemi znemožňuje všechno existující včetně sebe neduálně přímo vnímat stále, spontánně, i během všeho každodenního dění.



Obrázek

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: stř 20. úno 2019 19:50:32
od armin
Linda píše:Vnímám jako užitečné všímat si pozorně konkrétních reakcí i toho, co z nich vyplývá.
A tak vrátíme-li se k tématu

armin píše:To jsou také dobré otázky. Ale odpovědi zatím žádné.
:(

je zřejmá i následující souvislost:

Když člověk začne z vlastního rozhodnutí pokládat ostatním otázky, přirozeně předpokládá, že by měli na ně odpovědět.


Já nepředpokládám, že by měl, ten, koho se ptám, odpovědět. Doufám jen, že se třeba zamyslí nad tím co píše (podívá se) i z pohledu položené související otázky. A třeba odpoví nebo neodpoví. Nebo odpoví otázkou, jako v daném případě. A já tím svým Ale odpovědi zatím žádné. :( ho pokouším vyprovokovat ho/ji k pokusu odpovědět nebo třeba vyprovokovat někoho jiného k odpovědi, z těch kdo to sledují.
Vždyť je to dost zásadní a přitom sporná otázka "kdo..." na kterou se v zápalu vysvětlování a poučování většinou zapomíná.

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: stř 20. úno 2019 20:02:57
od armin
P.S.
Já zkrátka podobně jako Carrie Bradshaw se nebojím se zeptat. :)

Mnozí lidé se bojí zeptat, aby se neprozradili, že něco nevědí (že to neví jejich vševědoucí už osvícené ego) :D

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: sob 23. úno 2019 9:19:41
od Návštěvník
Cesta k trvalé realizaci trvá někomu pár měsíců, jinému léta, podle toho, jak silný je návyk ztotožňovat se s neexistujícím já. A taky se naopak může vytvořit nové vševědoucí duchovní já, které "má" zkušenost neexistence já a dává to najevo.


Závodník doběhl až na pás... a hurá!!! ... spokojeně ho považuje za cíl

Obrázek

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: sob 23. úno 2019 9:29:33
od Jana
Bytí samo je v cíli pořád, pořád JE, bez ohledu na to, jestli je tady běh na běžícím pásu nebo nějaká cedule s cílem.

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: sob 23. úno 2019 9:39:29
od Jana
Představa - iluze - že jsme něčím, co se musí dostat někam jinam, než je, brání poznání, že ten cíl tady stále JE.

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: sob 23. úno 2019 9:53:32
od Návštěvník
Návštěvník píše:
Cesta k trvalé realizaci trvá někomu pár měsíců, jinému léta, podle toho, jak silný je návyk ztotožňovat se s neexistujícím já. A taky se naopak může vytvořit nové vševědoucí duchovní já, které "má" zkušenost neexistence já a dává to najevo.


Závodník doběhl až na pás... a hurá!!! ... spokojeně ho považuje za cíl

Obrázek

S neutuchající vášní pak prohlašuje, že žádné kroky neexistují


Nedokáže se zastavit


zmlkout

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: sob 23. úno 2019 10:01:52
od Jana
Vševědoucí ego "ví" co je špatně, co by mělo být jinak,

bez ega je tady jen užívání si toho co JE, ať se objeví cokoliv.

Ticho Bytí nenaruší žádný projev - ani psaní a ani hlasité mluvení.

Re: Vševědoucí ego

Nový příspěvekNapsal: sob 23. úno 2019 10:20:14
od Jana
"Je tu zkrátka to, co se děje teď, a tak, jak se to děje. Pouliční zvuky dopravy, štěbetání ptáků, bolavé koleno, vůně kávy, letmá myšlenka, chuť ovesné kaše. Zametání podlahy, výměna špinavých plen, telefonování kamarádovi, vaření oběda, cesta autem do kanceláře, sledování televize – jenom tohle. Nic víc, nic míň. Svatá Skutečnost je právě zde, skrytá přímo před námi ve zjevné všednosti."
viewtopic.php?f=140&t=758&p=39089#p39089