Stránka 2 z 3

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: úte 26. čer 2018 7:04:50
od Návštěvník
Návštěvník píše:
mnich Sarana píše:Kontrola je, když se děje to, co si přejeme.

Ano, když se děje to, co si přeje naše osobní já.


Tvoje osobní já chce prosadit svoji osobní pravdu, nic víc. Je to ale bohužel zcela nevědomé. Tvoje osobní já si samozřejmě namlouvá, že to tak není.

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: úte 26. čer 2018 7:06:38
od Návštěvník
Návštěvník píše:
Návštěvník píše:
mnich Sarana píše:Kontrola je, když se děje to, co si přejeme.

Ano, když se děje to, co si přeje naše osobní já.


Tvoje osobní já chce prosadit svoji osobní pravdu, nic víc. Je to ale bohužel zcela nevědomé. Tvoje osobní já si samozřejmě namlouvá, že to tak není.


P.S. Potřebné argumenty si vždycky najde, ber co ber.

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: úte 26. čer 2018 7:20:41
od Návštěvník
mnich Sarana píše:Když se rozhodne pozorovat přítomný okamžik, tak jej pozoruje - kdykoliv, kdekoliv, bez zádrhelu, bez obav, bez namyšlenosti, otevřený, přijímající, chápavý, skromný.



Staré, moudré, fungující.
Ale momentálně je v modě tzv. korektnost - zřejmě se u někoho dostala už i do duchovního slovníku - a tato korektnost je pro některé důležitější než moudrost. Když vynecháš to "rozhodne se", tak už se do té "duchovní korektnosti" vejdeš, a projde ti to. Slovíčkaření ted vládne světem.

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: úte 26. čer 2018 11:31:59
od mnich Sarana
Aha, už to vidím.

Omlouvám se za svou poangličtenou češtinu (neříká se tomu "barbarství"?). ;)

"Kontrolou" jsem měl na mysli nadvládu/ovládnutí. Vůbec mě ten původní český význam nenapadl.
Děkuji za upozornění, snad teď bude jasnější, co jsem měl tenkrát na mysli.

Když (ve Vinaya Pitaka - Párádžika Páli - Véraňdžakanda) Buddha popisuje, jak se stal Buddhou, zmiňuje se o tom, jak byla jeho mysl - po dosažení čtvrté džhány na dech - snadno pod kontrolou (tj. mohl se rozhodnout co mysl bude dělat, a to dělala). Tohle ale není jediné místo, kde Buddha zmiňuje, jak dosáhl nadvlády nad svou myslí, a díky tomu dosáhl Osvícení.

Ovládnutí mysli je možné skrze "samatha" (koncentraci). Ctihodný Buddhaghósa se zmiňuje o čtyřiceti předmětech vhodných k praxi samatha, a tudíž k ovládnutí své mysli.

V Komentářích se dozvídáme, že Buddha ukázal světu svou schopnost ovládnout svou mysl svým "Divem Dojitosti" (jamaka pátihára). Při něm se Buddha vznesl do vzduchu a střídavě na element ohně a vody dosáhl čtvrté džhány, díky čemuž mu z těla šlehaly plameny a tekla voda zároveň. K tomu bylo třeba vejít do čtvrté džhány na oheň, vyjít ven, vejít do čtvrté džhány na vodu, vyjít ven, a pak znovu oheň, a znovu vodu, takhle několikrát za vteřinu. (Schopnému meditujícímu může vchod byť i jenom do první džhány trvat i tři dny.)


A pro ty, kdo nečetli předchozí konverzaci, připomínám ještě jednou -
"Ovládnutí své mysli" se děje pouze v konvenční rovině. Protože jsem vysvětloval, co má vliv na pokrok k Osvícení, bylo třeba mluvit v konvenční rovně - poněvadž i ten "člověk" který dosahuje pokroku je pojem konvenční roviny.

V ultimátní rovině samozřejmě není nikdo, kdo by ovládal, ani nic, co by se ovládalo. Všechno jsou pouze příčiny a následky, které diktují neustálé proudění hmoty a vyvstávání-zanikání momentů vědomí.

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: úte 26. čer 2018 11:48:35
od reseek
mnich Sarana píše:"Ovládnutí své mysli" se děje pouze v konvenční rovině. Protože jsem vysvětloval, co má vliv na pokrok k Osvícení, bylo třeba mluvit v konvenční rovně - poněvadž i ten "člověk" který dosahuje pokroku je pojem konvenční roviny.

V ultimátní rovině samozřejmě není nikdo, kdo by ovládal, ani nic, co by se ovládalo. Všechno jsou pouze příčiny a následky, které diktují neustálé proudění hmoty a vyvstávání-zanikání momentů vědomí.

Yes :)

Díky za upřesnění.

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: ned 05. srp 2018 19:01:34
od vostal petr
reseek píše:
mnich Sarana píše:"Ovládnutí své mysli" se děje pouze v konvenční rovině. Protože jsem vysvětloval, co má vliv na pokrok k Osvícení, bylo třeba mluvit v konvenční rovně - poněvadž i ten "člověk" který dosahuje pokroku je pojem konvenční roviny.

V ultimátní rovině samozřejmě není nikdo, kdo by ovládal, ani nic, co by se ovládalo. Všechno jsou pouze příčiny a následky, které diktují neustálé proudění hmoty a vyvstávání-zanikání momentů vědomí.

Yes :)

Díky za upřesnění.


Ale blbost,

to přece platí i v konvenční rovině,

jen to pro některý blby je dost těžko pochopitelný,

že si nemaj honit triko dle nějakejch převzatejch vopičáren...

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: pon 06. srp 2018 13:31:56
od terkam
Jsem tu na fóru nová a všehny příspěvky mi tady otevírají oči a mysl :)

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: pon 06. srp 2018 17:47:23
od Jana
Terko, díky.

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: stř 08. srp 2018 10:28:10
od mnich Sarana
vostal petr píše:Tedy pardon...



Pokud jsi tou cestou z utrpení ještě neprošel, tak Ti to zcela jistě může znít jako lež.

Pro ty, kdo prošli, je to pravda. ;-)

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: ned 12. srp 2018 9:52:56
od vostal petr
Pro ty, kdo prošli, je to pravda. ;-)


A mělo by to snad bejt jinak ???

Když někdo uvěří lži, pak už je ta lež pro něj prostě pravda

a s oblibovou tu svoji lež pak vytrubuje do světa jako pravdu,

a přitom je to lež ...




To je jak v matematickém příkladu,

uděláš chybu a pak už můžeš počítat sebelépe a správně,

A PŘESTO - VÝSLEDEK JE ŠPATNĚ...

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: ned 12. srp 2018 11:41:50
od mnich Sarana
Mají Tvá slova jakýkoliv jiný podklad než jenom, že je to Tvůj vlastní pocit?
Tvé sténání, Tvůj řev, Tvůj pláč.

To je z Tvých slov cítit. Nikoliv moudrost, nikoliv znalost.

Někdy je dobré se nad sebou samým zamyslet a uvědomit si, že tu nejsme sami.
Někdy je dobré se nad sebou samým zamyslet a uvědomit si, že byli, jsou, a budou lepší, moudřejší lidé než jsme my.

Někdy je dobré být všímavý a uctivý. Bezohlednost a neúcta vedou k samotě a opuštění.

Všímavost a úcta vedou k uznání, přátelství, a blahobytu.

Nevíš, kolik života Ti ještě zbývá. Važ si toho, že ještě jsi na živu, a že můžeš být lepším člověkem.
Je pravý čas, abys se sebou něco dělal.
Doteď jsi byl sprostý, namyšlený a neuctivý. Nepomáhá to ani Tobě, ani ostatním.

Slušnost, pokora, a úcta Ti zahojí Tvou bolest.

Trpělivost je Tvým klíčem ke štěstí.

Hodně štěstí na Tvé Cestě.

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: pon 13. srp 2018 5:46:29
od mnich Sarana
Jsem rád, že jsi zamkl sprostého, hloupého Petra :crazy: na půdě.

Tady na fóru chceme jenom slušného, moudrého Petra. 8)

Mám radost, že ses otevřel a že se Ti daří se srozumitelně vyslovit o tom, jak cítíš, že se věci mají.

Přesně tak se vyslovoval Buddha - skrze vlastní zkušenost.

Právě tak, jako Ty věříš tomu, co Ti Tvá moudrost říká, stejným způsobem věřil Buddha tomu, co mu Jeho moudrost říkala.

Všechno co známe, čemu věříme, je zcela závislé na tom, co nám nadiktuje naše oko, ucho, nos, jazyk, tělo, a mysl.
Jsi otrokem svých šesti smyslových bran, stejně tak jako jsme my, všichni ostatní.

Je tedy užitečné se otevřít tomu, co ostatní "prožívají", možná se dozvíme něco, co bychom se jinak nedozvěděli. To nám možná nepomůže přímo, ale může nás to inspirovat dál na vlastní cestě.

Pro Buddhu nebyly duševní zkušenosti, spojení s jednotou, a podobné záležitosti tak důležité jako (A) etické a (B) samsárické důsledky vlastních rozhodnutí -

(A) Pokud se věnujeme štědrosti, etickému chování, a meditaci, je možné se vymanit ze vší chamtivosti, nenávisti, a zaslepenosti. Lidé, kteří se vymanili ze vší chamtivosti, nenávisti, a zaslepenosti - lidé, kteří jsou dokonalí ve (1) štědrosti, (2) etice, (3) odevzdání, (4) moudrosti, (5) úsilí, (6) trpělivosti, (7) pravdomluvnosti, (8) rozhodnosti, (9) milující dobrotivosti a (10) vyrovnanosti jsou prospěšní pro společnost, ve které se nacházejí.

A jestliže teda už máme tadyhleten život a musíme jednat s lidmi, tak se bude hodit, abychom se měli rádi, a byli jeden k druhému trpěliví a nápomocní.
Osvícení tak, jak ho učil Buddha, vede právě k dokonalosti v trpělivosti a nápomoci. Tj. ne jenom když se nám všechno daří, ale i když se nám nic nedaří.
Bohužel lidé, kteří se zrovna cítí dobře, si nejsou schopni vzpomenout na svou zlost a chamtivost, kterými podléhali nesčetněkrát v minulosti. A také si nevzpomenou na ty případy, kdy kvůli jejich zlosti a chamtivosti druzí lidé trpěli ztrátu, nemoc, nebo i smrt.

Buďme k sobě uctiví, nápomocní, trpěliví, a pravdiví. To nám pomůže.
A abychom toho byli schopni v každém případě, je tu k dispozici trénink ve štědrosti, etice, a meditaci.

(B) Buddha ve své meditaci viděl minulé životy své i ostatních bytostí. Viděl, že se bytosti rodí a umírají na základě svých činů - dobrých a zlých. Dobré činy vedou ke zrození ve světě blaha, zlé činy vedou ke zrození ve světě utrpení. Ať je to jak chce, ty bytosti, i když by dělali dobro po mnoho životů, za nějakou dobu se jim něco nepodaří, někoho zabijí, ukradnou, zacizoloží, řeknou lež, opijí se, nebo promluví sprostě či neuctivě o těch, kdo žijí eticky.

(To je přímo zmíněné v našich spisech jakožto Buddhovo slovo. Za sprostou nebo neuctivou mluvu o eticky žijících lidech následuje utrpení ve světech pekla. To je také důvod, proč Ti doporučuji, abys nechal sprostého, hloupého Petra zamčeného na půdě. Je čas, aby ses napravil, a sekal jenom dobrotu.)

Buddha si všimnul, že veškeré to zrození, stárnutí, nemoci, a smrt jsou závislé na ulpívání. Pokud ulpíváme na smyslné rozkoši, existenci, nebo neexistenci, připravujeme si Tím další zrození - a tím zase stáří, nemoc, a smrt. Pokud ale nebudeme ulpívat na smyslné rozkoši, existenci, nebo neexistenci, je možné se znovu nezrodit, vymanit se z toho koloběhu (Samsára).

A abychom neulpívali, je třeba následovat osmičlennou stezku - (1) Správný Názor, (2) Správné Smýšlení, (3) Správná Mluva, (4) Správné Konání, (5) Správné Živobytí, (6) Správné Úsilí, (7) Správná Všímavost, (8) Správné Soustředění. Postupně si všimneme, že toto tělo i mysl jsou zcela podmíněné, jsou to jen příčiny a následky, bez nikoho, kdo by je ovládal (v ultimátním smyslu). Rozlišíme, že je konvenční rovina, kde komunikujeme, jíme, spíme, pomáháme si, a pak ultimátní rovina, kde je všechno pomíjivé, neuspokojivé, a bez jakéhokoliv trvalého "já". S tím poznáním se odpoutáme od smyslných rozkoší, existence, i neexistence, a tím se vymaníme ze zrozování.

Pro Buddhu a ty, kdo věří v minulé a budoucí životy, je toto poznání a návod ke svobodě nesmírně důležité.
Pokud nevěříš v minulé a budoucí životy, tak Ti čtenáři tohoto fóra, a pokud ne tak já (já ale jen v angličtině) velice rádi poskytnou záznamy moderního přísně-vědeckého výzkumu, které poukazují na to, že minulé i budoucí životy jsou prokazatelnou skutečností.

A takže jestli je všechno jednota, nebo jestli hledáme sami sebe, nebo smysl života, nebo ... nebo ... doplň si sám, nic z toho nemá pro Buddhu význam.
Pro Buddhu má význam pouze to, jestli se snažíme být trpělivými, ohleduplnými lidmi za každé okolnosti, a jestli se nám daří se vymanit z koloběhu zrození a smrti.

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: pon 13. srp 2018 7:44:37
od Návštěvník
Dotaz nejen pro Saranu a vostala petra. Co si myslíš o anarchistech?
Může vést anarchismus ke svobodě?
Jaké je místo anarchie na cestě ke svobodě?

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: pon 13. srp 2018 8:20:08
od mnich Sarana
Dotaz nejen pro Saranu a vostala petra. Co si myslíš o anarchistech?
Může vést anarchismus ke svobodě?
Jaké je místo anarchie na cestě ke svobodě?


Jistě pomůže, pokud vysvětlíš jak si představuješ anarchismus coby podmínku/příčinu osobního štěstí.
A také by bylo zajímavé kdybys popsal, jak si představuješ, že by anarchismus ("bezvládí") úspěšně udrželo štěstí lidí ve společnosti, včetně těch, kdo by jej chtěli převrhnout a vládnout, a těch, kdo se cítí bezpečněji pokud je někdo za jejich bezpečí zodpovědný.

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: pon 13. srp 2018 8:55:21
od nop
Návštěvník píše:Dotaz nejen pro Saranu a vostala petra. Co si myslíš o anarchistech?
Může vést anarchismus ke svobodě?
Jaké je místo anarchie na cestě ke svobodě?

Nedá mi než uvést metafory z povídek Gustava Meyrinka.

Socialista mluví: "ty jdi pryč a pusť mne tam"-
Anarchista: "nejdřív všechno rozbijeme a potom se uvidí."

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: sob 18. srp 2018 19:46:53
od vostal petr
Tady na fóru chceme jenom slušného, moudrého Petra.


No a TO JE PŘESNĚ VONO,

nějakej trouba něco CHCE...

a to jsi tady něco výše čmáral na nějakým ulpívání,

takže

jen prázdný kokotský kecy...


A pak se divíš, že tady píšu lidem jsou idioti,

no prostě jsou...

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: sob 18. srp 2018 19:50:52
od vostal petr
A abychom neulpívali, je třeba následovat osmičlennou stezku - (1) Správný Názor, (2) Správné Smýšlení, (3) Správná Mluva, (4) Správné Konání, (5) Správné Živobytí, (6) Správné Úsilí, (7) Správná Všímavost, (8) Správné Soustředění.


to jako mám ulpět na těhle pitominách ?????

Takto se touha a ulpívání na touze

NEROZPOUŠTÍ....

:D :D :D

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: sob 18. srp 2018 20:05:55
od Návštěvník
Je něco dobře?

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: sob 18. srp 2018 20:15:00
od vostal petr
Návštěvník píše:Dotaz nejen pro Saranu a vostala petra. Co si myslíš o anarchistech?
Může vést anarchismus ke svobodě?
Jaké je místo anarchie na cestě ke svobodě?



První anarchisté byli taoisté,

jejich princip wu wei je to samé co https://cs.wikipedia.org/wiki/Laissez_faire,

a to je duchovní princip,

ke kterému si ani většina duchnáku ani nepřičichne...

Re: O štěstí (bez duchovních lží)

Nový příspěvekNapsal: sob 18. srp 2018 20:33:37
od vostal petr
Anarchista: "nejdřív všechno rozbijeme a potom se uvidí."


Anarchista: "nejdřív všechno PUSTÍME a potom se uvidí."