Upřímné sebevoblbování

Pravidla fóra
POLEMICKÉ FÓRUM

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekod Jana » pát 15. čer 2018 9:45:50

vostal petr píše:Fakt jo ???

No a já myslel že když se někdo pro něco rozhodne, jako třeba ty pro to štěstí jímž se roky voblbuje,


Možná sis mohl všimnout, že pokud se rozhodne to, co JSI, hledat štěstí někde venku, mimo zdroj toho všeho, tak je každé nalezené štěstí vyváženo stejnou měrou neštěstí. Když se prostě vydáš za tím, co chceš, tak se tím automaticky vynoří i to, co nechceš.

Když jsi šťastný z toho, že jsi získal něco, co jsi neměl a po čem jsi toužil, tak tohle chvilkové štěstí za chvíli vyprchá a může být nahrazeno touhou po něčem dalším, co nemáš, případně trápením se ze ztráty toho, co jsi měl.

Jediné skutečné štěstí, je to, co je zdrojem toho všeho a to není nikde mimo Tebe, je to přímo vědomým bytím.

Což není ale žádné iluzorní oddělené bytí omezené časoprostorem, ale je to poznání přímo Tvého pravého Já, které je skutečně vším.

V tom případě pak už není nic z projeveného světa tím, co je pomíjivým, o co můžeš přijít a trápit se pro to, ale je to proměnlivým projevem, který je zdrojem zábavy.



Nějak mně blbne budto monitor, mozek, nebo neumím číst...


To bych nerada

:D
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10543
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekod vostal petr » pát 15. čer 2018 10:12:36

Možná sis mohl všimnout, že pokud se rozhodne to, co JSI, hledat štěstí někde venku, mimo zdroj toho všeho, tak je každé nalezené štěstí vyváženo stejnou měrou neštěstí. Když se prostě vydáš za tím, co chceš, tak se tím automaticky vynoří i to, co nechceš.


To jsem si u sebe tedy nevšim,

páč žádný štěstí nehledám
vostal petr
 

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekod vostal petr » pát 15. čer 2018 10:26:18

V tom případě pak už není nic z projeveného světa tím, co je pomíjivým, o co můžeš přijít a trápit se pro to, ale je to proměnlivým projevem, který je zdrojem zábavy.


No fajn ty sebestředný ego,

a co se nehodí do krámu,

tak to se potom potlačí či případně se zase sebeoblbne další duchovní drogou,

jak to tady už pár hezky předvádíš svými sebevoblbující žvásty a představami...



Není nad to žít ve světě představ a štastných pocitů,

konečně jsi štastně doma ve své neměnné pitomosti,

akoráte, že nejsi ani první a ani poslední,

jen je to u tebe moc hezky vidět,

nebot se voblbuješ dle návodu,

zatímco jiní se museli voblbnout často i bez návodu,

takže jim to taky trvalo mnohem dýl,

zatímco ty jsi měla nirvánu hnedka po přečtení Napoleron Hilla...
vostal petr
 

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekod Jana » pát 15. čer 2018 13:46:22

vostal petr píše:zatímco ty jsi měla nirvánu hnedka po přečtení Napoleron Hilla...


:D

To si trochu pleteš. Poprvé jsem si uvědomila, co je přesně to, co jsem do té doby hledala, po přečtení Aštávakragíty,

ale nebylo to, že bych díky té četbě pochopila něco nového, naopak, mysl si vzala dovolenou, nic nevěděla, nic neřešila, jen se objevilo na krátký čas samadhi.

Četba Hilla byla několik let před tím a díky němu jsem pochopila, že mysl nemusí být špatný pán, ale může být dobrý sluha.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10543
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Předchozí

Zpět na Cokoliv je libo

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků