Poradna zdarma

Návštěvník píše:

vostal petr píše:

chvíli zajímavá atrakce

a pak jen nuda a nuda a nuda...

Co ti nejlíp funguje proti nudě?

vostal petr píše:Tahat papouška za vocas...

hm, to by asi dlouho nevydržel, ohnal by se zobákem, a

Zjistil by, že je v kleci...

vostal petr píše:No to seš na omylu,

vona taky kromě idividuální karmy existuje i skupinová karma,

To je moc pěkný. Teď by bylo možné zjistit, jestli jsi tou snovou osobou, nebo tou skupinou, co má tu snovou karmou, nebo jestli jsi tím pravým Já, se kterým sen ve skutečnosti nic nedělá.

Pak po zvážení toho, čím jsi, s tím pak něco potřebuješ nebo nepotřebuješ, můžeš nebo nemůžeš, musíš nebo nemusíš dělat.

Takže Ty jsi ten svět, který zavlíkají do utrpení ti, kteří nejsou z Tvého světa, kterým jsi?

Proč by neměli bejt Já ?

Jsou Já, akoráte že jsou ztotožnění se svými představami,

proto taky bojují proti utrpení čímž jej zmnožují...

Pro mě svět není utrpení, ale pro ně jo, páč se chytli náký představy...

Tak jako ty, která jsi to dotáhla až k popírání světa a ega....

vostal petr píše:

Takže Ty jsi ten svět, který zavlíkají do utrpení ti, kteří nejsou z Tvého světa, kterým jsi?

Proč by neměli bejt Já ?

Jsou Já, akoráte že jsou ztotožnění se svými představami,

proto taky bojují proti utrpení čímž jej zmnožují...

Pro mě svět není utrpení, ale pro ně jo, páč se chytli náký představy...

Tak jako ty, která jsi to dotáhla až k popírání světa a ega....

Tak pomalinku.

Jsou Já,

Fajn a Ty jakožto Já máš s něčím, co je Já nějaký problém? Může Ti tohle způsobovat nějaké problémy?

akoráte že jsou ztotožnění se svými představami,

A zůstávají i tak pořád to Já, kterým JSI?

Je tady nějaká oddělenost od nich?

Není ta oddělenost od nich jen pouhá představa?

Čí je to představa, která Tě odděluje od toho čím jsi?

Pro mě svět není utrpení, ale pro ně jo, páč se chytli náký představy...

Takže je jasný, že jsou Tebou, pro kterého svět není utrpení, ale je tu nějaká představa, která části Tebe nedovoluje poznat, že je taky Já, kterým jsi?

A co láska? Ta by tu propast mezi tím, čím jasně JSI a tím, co se chytlo nějaké představy, nepřeklenula?

Neměl by to být problém, vždyť jsou Tvé pravé Já, kterým jsi.

Fajn a Ty jakožto Já máš s něčím, co je Já nějaký problém? Může Ti tohle způsobovat nějaké problémy?

Já nemám žádný problémy, to leda ty máš problémy s egem a utrpením...

tak prostě říkám, že plácáš svý představy

A zůstávají i tak pořád to Já, kterým JSI?

Je tady nějaká oddělenost od nich?

Není ta oddělenost od nich jen pouhá představa?

Čí je to představa, která Tě odděluje od toho čím jsi?

Vidíš jak se v tom plácáš, jen představy a představy a otázky

zblblýho ega co vězí až po uši v představácjh...

A jen proto, protože furt utíkáš vod neštěstí k nákýmu štěstí,

od pocitu k pocitu..

Asi Ty musíš vědět sám nejlíp, v čem vidíš nějaký problém.

Možná tím problémem, který tady pořád řešíš, je fakt, že v Boží přítomnosti žádný skutečný zdroj utrpení neexistuje a existence sama je v Boží přítomnosti blahem, tedy nejvyšší úrovní štěstí.

A s tímhle faktem se asi nic nenadělá.

Ale možná je možné nalézt společnou řeč, když se vyjasní, že tím největším štěstím, tím největším blahem, je to samotné Ticho,
klid a mír, ve kterém nejsi povinen, jakožto pravé Já, vůbec nic řešit.

Možná jen vycházíš z mylných informací.

Jaképak honění se za tím co JE?

Jaképak řešení toho, co JE?

Fakt jo ???

No a já myslel že když se někdo pro něco rozhodne, jako třeba ty pro to štěstí jímž se roky voblbuje,

tak pak tomu taky věnuje pozornost,

a ted tedy vidím, že vidím naprosto špatně,

ty vůbec nepíšeš tuny hovadin vo nákým štěstí a lásce,

nebot ty ve skutečnosti tady roky píšeš vo pěstování mrve a kedlunů případně vo štepování ponožek


Nějak mně blbne budto monitor, mozek, nebo neumím číst...

Jaképak honění se za tím co JE?

Jaképak řešení toho, co JE?

No jsou jen převzaté duchovní koncepty,

co jsi narazila na svou neutuchající touhu po medu,

tím se klidně voblbuj, že jsi v cíli a doma apd.

vždyt jak jinak by ses taky dostala k medu ???

Není nad to si představovat že to co není, již je,

jenže v případě osvícení to jaksi nefunguje, si něco představovat,

to funguje jen ve snu, taková snová nirvána...

vostal petr píše:Fakt jo ???

No a já myslel že když se někdo pro něco rozhodne, jako třeba ty pro to štěstí jímž se roky voblbuje,

Možná sis mohl všimnout, že pokud se rozhodne to, co JSI, hledat štěstí někde venku, mimo zdroj toho všeho, tak je každé nalezené štěstí vyváženo stejnou měrou neštěstí. Když se prostě vydáš za tím, co chceš, tak se tím automaticky vynoří i to, co nechceš.

Když jsi šťastný z toho, že jsi získal něco, co jsi neměl a po čem jsi toužil, tak tohle chvilkové štěstí za chvíli vyprchá a může být nahrazeno touhou po něčem dalším, co nemáš, případně trápením se ze ztráty toho, co jsi měl.

Jediné skutečné štěstí, je to, co je zdrojem toho všeho a to není nikde mimo Tebe, je to přímo vědomým bytím.

Což není ale žádné iluzorní oddělené bytí omezené časoprostorem, ale je to poznání přímo Tvého pravého Já, které je skutečně vším.

V tom případě pak už není nic z projeveného světa tím, co je pomíjivým, o co můžeš přijít a trápit se pro to, ale je to proměnlivým projevem, který je zdrojem zábavy.

Nějak mně blbne budto monitor, mozek, nebo neumím číst...

To bych nerada

Možná sis mohl všimnout, že pokud se rozhodne to, co JSI, hledat štěstí někde venku, mimo zdroj toho všeho, tak je každé nalezené štěstí vyváženo stejnou měrou neštěstí. Když se prostě vydáš za tím, co chceš, tak se tím automaticky vynoří i to, co nechceš.

To jsem si u sebe tedy nevšim,

páč žádný štěstí nehledám

V tom případě pak už není nic z projeveného světa tím, co je pomíjivým, o co můžeš přijít a trápit se pro to, ale je to proměnlivým projevem, který je zdrojem zábavy.

No fajn ty sebestředný ego,

a co se nehodí do krámu,

tak to se potom potlačí či případně se zase sebeoblbne další duchovní drogou,

jak to tady už pár hezky předvádíš svými sebevoblbující žvásty a představami...



Není nad to žít ve světě představ a štastných pocitů,

konečně jsi štastně doma ve své neměnné pitomosti,

akoráte, že nejsi ani první a ani poslední,

jen je to u tebe moc hezky vidět,

nebot se voblbuješ dle návodu,

zatímco jiní se museli voblbnout často i bez návodu,

takže jim to taky trvalo mnohem dýl,

zatímco ty jsi měla nirvánu hnedka po přečtení Napoleron Hilla...

vostal petr píše:zatímco ty jsi měla nirvánu hnedka po přečtení Napoleron Hilla...

To si trochu pleteš. Poprvé jsem si uvědomila, co je přesně to, co jsem do té doby hledala, po přečtení Aštávakragíty,

ale nebylo to, že bych díky té četbě pochopila něco nového, naopak, mysl si vzala dovolenou, nic nevěděla, nic neřešila, jen se objevilo na krátký čas samadhi.

Četba Hilla byla několik let před tím a díky němu jsem pochopila, že mysl nemusí být špatný pán, ale může být dobrý sluha.