Stránka 2 z 3

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: čtv 14. čer 2018 10:52:15
od Návštěvník
vostal petr píše:Proč by to nešlo, "já" přece může všechno,

ale "Já" nemůže nic...


Takže pravé Já se nijak neúčastní řešení osobního já?

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: čtv 14. čer 2018 10:53:21
od Návštěvník
vostal petr píše:Můžeš se voblbovat prostě čím chceš...


:D

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: čtv 14. čer 2018 10:54:59
od Návštěvník
Návštěvník píše:
vostal petr píše:Proč by to nešlo, "já" přece může všechno,

ale "Já" nemůže nic...


Takže pravé Já se nijak neúčastní řešení osobního já?


"Já" umožnuje osobnímu já, at si řeší, co chce. ;)

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: čtv 14. čer 2018 11:00:06
od Návštěvník
Návštěvník píše:
"Já" umožnuje osobnímu já, at si řeší, co chce. ;)


Jsi dvě já?

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: čtv 14. čer 2018 12:11:39
od vostal petr
Návštěvník píše:
Návštěvník píše:
"Já" umožnuje osobnímu já, at si řeší, co chce. ;)


Jsi dvě já?


Stejně jako ve snu,

můžeš si tam klidně i řešit kolik je "já"

snová osoba může cokoliv...

Já pouze umožnuje...

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: čtv 14. čer 2018 12:59:19
od Návštěvník
vostal petr píše:
Návštěvník píše:
Návštěvník píše:
"Já" umožnuje osobnímu já, at si řeší, co chce. ;)


Jsi dvě já?


Stejně jako ve snu,

můžeš si tam klidně i řešit kolik je "já"

snová osoba může cokoliv...

Já pouze umožnuje...


:yes:

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: čtv 14. čer 2018 15:56:36
od vostal petr
Pokud náš život řídí moudrost,

která říká, že nejsme ničím

a láska, která říká, že jsme vším,

jaké to je, když potká láska lásku, která nespí, nesní, a je probuzená ?


Jako potkat mluvícího papouška,

chvíli zajímavá atrakce

a pak jen nuda a nuda a nuda...

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: čtv 14. čer 2018 16:02:30
od vostal petr
Jana píše:A pokud je tady nějaká představa, že jsi něco jiného,
než jsem, že jsi na tom jinak, než já,
tak je tady sen,
ve kterém se nejspíš nesetkáme.


Na to, abych se setkal sám se sebou vůbec tebe nepotřebuju,

dokonce na to nepotřebuju ani sám sebe,

tak proč bych měl mít nějakou pitomou představu že se mám s někým setkat ???

To je jen sebevoblbování....

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: čtv 14. čer 2018 16:43:04
od Návštěvník
vostal petr píše:

chvíli zajímavá atrakce

a pak jen nuda a nuda a nuda...

Co ti nejlíp funguje proti nudě?

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: čtv 14. čer 2018 19:45:39
od vostal petr
Tahat papouška za vocas...

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: čtv 14. čer 2018 19:55:20
od Návštěvník
Návštěvník píše:
vostal petr píše:

chvíli zajímavá atrakce

a pak jen nuda a nuda a nuda...

Co ti nejlíp funguje proti nudě?

vostal petr píše:Tahat papouška za vocas...

hm, to by asi dlouho nevydržel, ohnal by se zobákem, a :what:

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: čtv 14. čer 2018 20:20:04
od vostal petr
Zjistil by, že je v kleci...

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: pát 15. čer 2018 7:54:12
od Jana
vostal petr píše:No to seš na omylu,

vona taky kromě idividuální karmy existuje i skupinová karma,


To je moc pěkný. Teď by bylo možné zjistit, jestli jsi tou snovou osobou, nebo tou skupinou, co má tu snovou karmou, nebo jestli jsi tím pravým Já, se kterým sen ve skutečnosti nic nedělá.

Pak po zvážení toho, čím jsi, s tím pak něco potřebuješ nebo nepotřebuješ, můžeš nebo nemůžeš, musíš nebo nemusíš dělat.

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: pát 15. čer 2018 8:40:26
od vostal petr
Takže Ty jsi ten svět, který zavlíkají do utrpení ti, kteří nejsou z Tvého světa, kterým jsi?


Proč by neměli bejt Já ?

Jsou Já, akoráte že jsou ztotožnění se svými představami,

proto taky bojují proti utrpení čímž jej zmnožují...

Pro mě svět není utrpení, ale pro ně jo, páč se chytli náký představy...

Tak jako ty, která jsi to dotáhla až k popírání světa a ega....

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: pát 15. čer 2018 9:02:32
od Jana
vostal petr píše:
Takže Ty jsi ten svět, který zavlíkají do utrpení ti, kteří nejsou z Tvého světa, kterým jsi?


Proč by neměli bejt Já ?

Jsou Já, akoráte že jsou ztotožnění se svými představami,

proto taky bojují proti utrpení čímž jej zmnožují...

Pro mě svět není utrpení, ale pro ně jo, páč se chytli náký představy...

Tak jako ty, která jsi to dotáhla až k popírání světa a ega....


Tak pomalinku.

Jsou Já,


Fajn a Ty jakožto Já máš s něčím, co je Já nějaký problém? Může Ti tohle způsobovat nějaké problémy?

akoráte že jsou ztotožnění se svými představami,


A zůstávají i tak pořád to Já, kterým JSI?

Je tady nějaká oddělenost od nich?

Není ta oddělenost od nich jen pouhá představa?

Čí je to představa, která Tě odděluje od toho čím jsi?

Pro mě svět není utrpení, ale pro ně jo, páč se chytli náký představy...


Takže je jasný, že jsou Tebou, pro kterého svět není utrpení, ale je tu nějaká představa, která části Tebe nedovoluje poznat, že je taky Já, kterým jsi?

A co láska? Ta by tu propast mezi tím, čím jasně JSI a tím, co se chytlo nějaké představy, nepřeklenula?

Neměl by to být problém, vždyť jsou Tvé pravé Já, kterým jsi.

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: pát 15. čer 2018 9:18:23
od vostal petr
Fajn a Ty jakožto Já máš s něčím, co je Já nějaký problém? Může Ti tohle způsobovat nějaké problémy?


Já nemám žádný problémy, to leda ty máš problémy s egem a utrpením...

tak prostě říkám, že plácáš svý představy

A zůstávají i tak pořád to Já, kterým JSI?

Je tady nějaká oddělenost od nich?

Není ta oddělenost od nich jen pouhá představa?

Čí je to představa, která Tě odděluje od toho čím jsi?


Vidíš jak se v tom plácáš, jen představy a představy a otázky

zblblýho ega co vězí až po uši v představácjh...

A jen proto, protože furt utíkáš vod neštěstí k nákýmu štěstí,

od pocitu k pocitu..

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: pát 15. čer 2018 9:28:30
od Jana
Asi Ty musíš vědět sám nejlíp, v čem vidíš nějaký problém.

Možná tím problémem, který tady pořád řešíš, je fakt, že v Boží přítomnosti žádný skutečný zdroj utrpení neexistuje a existence sama je v Boží přítomnosti blahem, tedy nejvyšší úrovní štěstí.

A s tímhle faktem se asi nic nenadělá.

Ale možná je možné nalézt společnou řeč, když se vyjasní, že tím největším štěstím, tím největším blahem, je to samotné Ticho,
klid a mír, ve kterém nejsi povinen, jakožto pravé Já, vůbec nic řešit.

:)

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: pát 15. čer 2018 9:56:57
od Jana
Možná jen vycházíš z mylných informací.

Jaképak honění se za tím co JE?

Jaképak řešení toho, co JE?

:)

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: pát 15. čer 2018 10:17:33
od vostal petr
Fakt jo ???

No a já myslel že když se někdo pro něco rozhodne, jako třeba ty pro to štěstí jímž se roky voblbuje,

tak pak tomu taky věnuje pozornost,

a ted tedy vidím, že vidím naprosto špatně,

ty vůbec nepíšeš tuny hovadin vo nákým štěstí a lásce,

nebot ty ve skutečnosti tady roky píšeš vo pěstování mrve a kedlunů případně vo štepování ponožek


Nějak mně blbne budto monitor, mozek, nebo neumím číst...

Re: Upřímné sebevoblbování

Nový příspěvekNapsal: pát 15. čer 2018 10:25:48
od vostal petr
Jaképak honění se za tím co JE?

Jaképak řešení toho, co JE?


No jsou jen převzaté duchovní koncepty,

co jsi narazila na svou neutuchající touhu po medu,

tím se klidně voblbuj, že jsi v cíli a doma apd.

vždyt jak jinak by ses taky dostala k medu ???

Není nad to si představovat že to co není, již je,

jenže v případě osvícení to jaksi nefunguje, si něco představovat,

to funguje jen ve snu, taková snová nirvána...