Poradna zdarma

Uprostřed nekonečné a věčné existence si mohu dovolit jednu báječnou výsadu. Být bláznem. Martin

Mysl, když opustí svůj Zdroj, kde je Doma, musí být vždycky bláznivá. Jen blázen by opustil místo, kde je osvícený, šťastný, dokonalý, kde mu nic nechybí a vydal se do temnot nevědomosti, do iluze oddělenosti, ve které nalézá špatnost, zlo, ohrožení, nedostatek, bolest, touhy, trápení a smrt.

Ale nejspíš to dobrodružství za to stojí, snad pro tu možnost návratu.

A nejkrásnější na tom celém je to, že Tvé skutečné samotné čisté nijak neztotožněné JSEM - bez jakýchkoliv přívlastků - je stejně Boží, krásné a dokonalé, jako Nisargadattovo.

Obrázek

Což se skrz tu mentální iluzorní projekci oddělenosti může jevit jako narcismus.

Jsem šťastný. Martin

Život je jen láska pro Tebe. Martin

JÁ JSEM život, láska a to všechno, pokud je jasné, kdo JSI.

Pokud o svobodě přemýšlíte podmíněně, tohle je svoboda a tamto už není svoboda, pak nevíte nic o svobodě. Sám život je svoboda. Být a prožívat cokoli, třeba pocit nesvobody, to je svoboda. Martin

Lidé jsou úžasní a ani to neví. Vše v přírodě prochází transformací, to, jak se květ změní v pomeranč, nebo jablko. Jak se trocha mouky, smíchané s vodou, změní v chléb. Transformace jsou fascinující. A člověk si myslí, že je z tohoto fenoménu vyjmut. Myslí si, že se narodí jako člověk, umře jako člověk a to je vše. Člověk je jednou z nejvelkolepějších transformací, protože člověk se mění v boha, člověk se rozpoznává jako bůh. Ne intelektuálně, ne ve fantazii a představách, ale skutečně projde transformací, tak jako housenka se stává motýlem, člověk se transformuje v boha. Martin

Lidé hovoří o magii. Jak někoho uhranout, proklít, či na dálku zabít. Ti inteligentnější hovoří o zpětném nárazu, protože, co zaseješ, to sklidíš. Jenže skutečná inteligence si uvědomuje, že člověk je vtělení lásky, že za vším je božství, že všichni jsme jedno, není tedy koho trestat. Projev temnoty je tedy příležitost k projevení světla. Když už tady máme tedy nějakého padoucha, kterého by všichni nejraději ukřižovali, místo trestů a likvidace můžeme meditovat na to, jak je ten člověk zaléván světlem, můžeme si ho představit před naším srdcem, jak k němu proudí naše láska, můžeme si představovat, jak se na něj snášejí okvětní plátky růží, jak se ten člověk proměňuje na světlo, jak s každým naším nádechem roste světlo v jeho srdci. Ve svém srdci a v našem vědomí můžeme toho člověka doslova proměnit na světlo. To je ta správná reakce na takovou situaci. Ten člověk, kterého chtějí trestat je také jen vtělení lásky a jen láska ho může přivést k vědomí té lásky. Tresty určitě ne. Trest ho buď zablokuje, nebo z něj udělá ještě většího a bezohlednějšího a rafinovanějšího padoucha. Jen světlo tvoří více světla a vy jste tvůrci. Můžete tvořit temné nesmysly, nebo lásku. Buď podpoříte utrpení a bolest, nebo světlo a lásku. Martin

Při jakékoliv činnosti nic nedělám. Martin

Když lidé slyší, všeho se vzdejte, moc se jim to nelíbí. Chybí tomu dovětek. Abyste mohli vše dostat, musíte se všeho vzdát. Martin

Návštěvník píše:

vostal petr píše:
Todle umí přece i ego, furt je "já"...

Vod tý doby co jsem "já" jsem furt "já", cobych sakra asi měl bejt ????

A jak se liší tvé skutečné já od iluzorního já - ega?

Nikdo není lhářem. Pokud si někdo o sobě vymýšlí, pak to jednoduše znamená, že o sobě sní v širším měřítku. Naším úkolem není ho soudit, či kritizovat, ale naslouchat. Martin

Ano, není naším úkolem nikoho soudit, kritizovat a ani obviňovat ze snění, naším úkolem není ani zaplétat se do snů, naším úkolem je milovat.

A jak se liší tvé skutečné já od iluzorního já - ega?

vostal petr píše:

A jak se liší tvé skutečné já od iluzorního já - ega?

Mé skutečné Já není mé...

Návštěvník píše:

vostal petr píše:

A jak se liší tvé skutečné já od iluzorního já - ega?

Mé skutečné Já není mé...

To je celý ten rozdíl?