Poradna zdarma

Kladení otázek je jeden ze způsobů, jak se dostat z nepříjemné situace v diskusi. Je to pokus svého oponenta kladením otázek zmanipulovat.

Jenže

S manipulováním se to nemá přehánět. Pokud to totiž neumíte, i člověk, který nezná základy manipulativního jednání, vás může „prokouknout“. Vaše chování pak bude vypadat značně nedůvěryhodně a takto ztracená důvěra se zpět získává jen velice složitě. Ještě horší je pak situace, kdy podobné fígle zkoušíte na člověka se stejným „vzděláním“. Jednání se pak může velice rychle zvrhnout na soupeření, kdo koho „zmanipuluje“.

Nicméně je dobré se o podobných manipulativních technikách dozvědět co nejvíc, ne proto, abyste je začali používat, ale abyste se proti nim mohli bránit.

Platí, že KDO KLADE OTÁZKY, VEDE CELÝ ROZHOVOR.

http://www.gate2biotech.cz/technika-kladeni-otazek-i/

Co zjistili psychologové?

Kdykoliv se diskutující ocitne v úzkých, místo odpovědi položí další otázku. Postaví se tím do pozice vědoucího, a ti, kteří na jeho taktiku přistoupí, se ocitnou v postavení žáčků... dokud tuhle manipulaci neprohlídnou.

To, jak diskutujeme vychází z toho, jak na tom momentálně jsme. Jak jsme ztotožnění nebo uvolnění. Jak jsme zaslepeni představou, že máme pravdu, nebo osvíceni a otevřeni Pravdě.

Když jsme zaslepeni, zabedněni, hovoří z nás "Přemítající mysl".¨
Přemítající mysl, „já“ (ego), které cítí, že se liší ode všeho ostatního, tu po osvícení není.

Je to mysl, která "ví, že něco je špatně". Je to mysl, která postrádá jakoukoliv moudrost a prohlubuje propast mezi představou kým jsme a Pravdou, čím to je. Vytváří propast mezi naším osobním bytím a Bytím (sat-čit-ánandou).

Patři sem všechny pomluvy a odsuzování druhých, osočování někoho. I když tady může být chvilková iluze, jak jsme na tom oproti pomlouvanému a osočovanému člověku dobře, v pozadí v podvědomí se usazuje kal iluze oddělenosti, který po odeznění eufórie, jak jsme na rozdíl od druhých dobří a jak to naše ego to někomu nandalo, rozezní v pozadí nedobrý pocit, který možná pak nedokážeme určit, odkud pochází. Jako by ta špína, kterou na druhé nakydáme, umazala především nás samotné. Nedá se před tím utéci a dříve či později se ta temnota vynoří. Platí, že čím jsme probuzenější, tím jsme k takovým věcem citlivější a tím větší milost tady je, že jsme schopni si něco takového včas uvědomit a neděláme to. V čím hlubší jsme nevědomosti, tím menší spojitost mezi žalobcem v naší mysli a temnotou mysli, která brání jejímu osvícení, vnímáme.

V tabulce se ukazují čtyři možnosti komunikace.

1. JÁ JSEM OK, TY NEJSI OK - tendence o sebeprosazení a ovládání druhého
2. JÁ NEJSEM OK, TY NEJSI OK - tendence vyhýbání se komunikaci, tendence neřešit to, co se jeví, že není OK, únik, pštrosí přístup
3. JÁ NEJSEM OK, TY JSI OK - podřízenost, poníženost

V těchto třech možnostech vždycky hraje roli při komunikaci ego, které "vidí, že něco je špatně, někdo není OK".

Pak je tady poslední možnost:
4. JÁ JSEM OK, TY JSI OK - jediná možnost racionálního jednání, zde není v činnosti přemítající mysl, ale "operující mysl". Je to mysl, která, jak říká Raméš Balsekar zůstává i po osvícení.

Proto Probuzený nikdy s Tebou nebude promlouvat stylem: "Až dosáhneš mé úrovně..." , ale promlouvá ke každému jako k tomu, kým je sám. Jako Vědomí k Vědomí, pravé Já k pravému Já.

Přemítající mysl, „já“ (ego), které cítí, že se liší ode všeho ostatního, tu po osvícení není.

Proto se neobjevuje ani potřeba a snaha přesvědčovat druhé.

Návštěvník píše:
Přemítající mysl, „já“ (ego), které cítí, že se liší ode všeho ostatního, tu po osvícení není.

Proto se neobjevuje ani potřeba a snaha přesvědčovat druhé.

To, co se píše tady na Poradně zdarma, můžeme brát osobně, jako: "Pozor, někdo mě chce o něčem přesvědčovat", nebo to může být bráno jako svědectví o tom, co komu pomohlo, co se komu osvědčilo.

Poradna zdarma je místo, kde se každý může podělit o to nejlepší co poznává a každý si tady může hledat to, co ho oslovuje a co mu voní pravdou.

Návštěvník píše:
Přemítající mysl, „já“ (ego), které cítí, že se liší ode všeho ostatního, tu po osvícení není.

Proto se neobjevuje ani potřeba a snaha přesvědčovat druhé.

Proč?

Zmizelo osobní´já´, které se předtím ztotožňovalo s Absolutnem a vytrvale se snažilo ostatní přesvědčovat, že je Tím a že by to měli taky tak vnímat.

To, co se píše tady na Poradně zdarma, můžeme brát osobně, jako: "Pozor, někdo mě chce o něčem přesvědčovat", nebo to může být bráno jako svědectví o tom, co komu pomohlo, co se komu osvědčilo.

Poradna zdarma je místo, kde se každý může podělit o to nejlepší co poznává a každý si tady může hledat to, co ho oslovuje a co mu voní pravdou.

Návštěvník píše:Proto se neobjevuje ani potřeba a snaha přesvědčovat druhé..

Jaký je rozdíl mezi sdílením poznání, zkušeností a mezi tím poučováním?

Je tam spíš rozdíl v tom, kdo jak o svých zkušenostech a poznání mluví, nebo v tom, jak si to kdo osobně bere?

viewtopic.php?f=140&t=6488

Co když to, že Probuzení až do své smrti promlouvají o svém Poznání, není spasitelským syndromem, není potřebou poučovat, ale jen službou lásce, kterou jsme?

Možná to je ještě jinak. Jestliže Probuzený v Tobě poznává Sebe, tak co by z lásky pro Tebe neudělal, aby se nepodělil o to nejlepší, co poznává.

"Mým záměrem je požehnat jejich život, dát jim... aby byl jejich život stejný, jako můj." (Mooji)

Návštěvník píše:Trpí všichni Probuzení, kteří se dělí o své poznání tím, že napsali nějakou knihu, nebo promlouvají o tom, jak to je, spasitelským komplexem?

Co je spasitelský komplex?
Dalo by se o něm mluvit u všech duchovních učitelů, Mistrů, kteří přednášejí, mluví, píšou?

Nedalo.

Nedělají to proto, aby druhým neustále dokazovali svou vlastní osvícenost, i když se jich nikdo na nic neptal.

Mistři, kteří přednášejí, mluví, píšou, reagují na opakující se otázky, pozvání a prosby těch, kteří se na ně obracejí.
Jinak jsou potichu.

Máš tady plné stránky videí a promluv, kde Probuzení promlouvají, aniž by se jich někdo na něco ptal.

Prostě jen sdělí to, co je třeba.

Jejich existence je existencí Ticha, ale to není to ticho, které se dá vnímat sluchem. Jsou v Tichu i když promlouvají.

Možná je tím největším omylem představa, že Probuzený je OK a pokud mezi Probuzené nepatříš, nejsi OK.

Pak je v tom možné vidět nemístné poučování. Jenže je to obráceně. Nádherné je právě to, že Probuzený rozkrývá poznání, že všechno je OK, mezi námi není ve skutečnosti žádný rozdíl.

Pro toho, kdo trpí komplexem méněcennosti, je tohle povzbudivá zpráva, ale pro toho, kdo trpí komplexem nadřazenosti to je něco nepřijatelného. Ten tu hlavu, aby vešel do Božího království, jako ten nejposlednější z posledních, nesehne, obzvláště, když už je na nějaké vyšší úrovni, než většina ostatních.

Jana píše: Máš tady plné stránky videí a promluv, kde Probuzení promlouvají, aniž by se jich někdo na něco ptal.

To je omyl. Reagují na opakované prosby těch, kteří je vyhledávají a o to nahrání je požádají.

Mistři, kteří přednášejí, mluví, píšou, reagují na opakující se otázky, pozvání a prosby těch, kteří se na ně obracejí, i ta videa nahrávají jako reakci na prosby těch, kteří je o to požádali.

Podobné je to i s jejich knihami. Jeden z Probuzených řekl, proč se nakonec ukázalo, že má smysl psát knihy: mnoho hledající se ptá pořád znovu a znovu na to samé a je proto jednodušší a smysluplnější odpovědi na to napsat - přečíst si to pak může každý, kdo má o to zájem.

Že Probuzení nemají potřebu sami z vlastní iniciativy druhé učit, je zřejmě těžké pochopit, pokud to člověk nezjistil vlastní opakovanou zkušeností při setkání s nimi a na satsanzích. Pokud člověku chybí vlastní zkušenost z celé řady osobních kontaktů s Probuzenými, jeho tvrzení vycházejí jen z toho, co si o nich a o jejich jednání myslí, ne z toho, jak to skutečně je.

Probuzení píší knihy i pro ty, co se ještě nenarodily a na nic se neptali. Je tady niterné propojení všeho se vším. Často se objeví odpověď Probuzeného dřív, než zazní otázka.

S Mílou Tomášovou jsem tohle zažila. Dívala se na mě a před plným sálem odpověděla na otázku, na kterou jsem před tím pomyslela. Všichni ostatní si mohli myslet: "Proč to říká, když se jí na tohle zrovna nikdo neptá?"

Jana píše: Často se objeví odpověď Probuzeného dřív, než zazní otázka.
S Mílou Tomášovou jsem tohle zažila. Dívala se na mě a před plným sálem odpověděla na otázku, na kterou jsem před tím pomyslela. Všichni ostatní si mohli myslet: "Proč to říká, když se jí na tohle zrovna nikdo neptá?"

Probuzení odpovídají těm, kteří za nimi z vlastního zájmu přišli - poslechnout si jejich přednášku, pokládat jim otázky... anebo jen tiše spočívat v jejich Přítomnosti. Mnozí Probuzení jsou jasnovidní a dokážou proto odpovědět i na nevyslovenou otázku, kterou si někdo při setkání s nimi myslí.

Jinak Probuzení mlčí.

Nehlásají nic těm, kteří neprojevili zájem se s nimi setkat, na něco se jich zeptat, být v jejich přítomnosti.

Funguje to tak i tady, že texty i videa Probuzených tady na těchhle stránkách sledují jen ti, které něco takového zajímá, stejně tak to, co tady napíšeš, všechny odkazy, které sem dáš, sledují ti, které něco takového zajímá a pokud najdou to, co hledají, tak zcela jistě mají radost a což by mohlo být i Tvou radostí.

Ale bylo by pošetilé, kdyby někdo přišel do knihkupectví a pohoršoval se nad tím, že tam je kniha kupříkladu od Eduarda Tomáše, kterého se dotyčný na nic neptal.

Stejně tak tady je nesmyslné, když někdo řeší něco, co ho nezajímá.

Jana píše:Ale bylo by pošetilé, kdyby někdo přišel do knihkupectví a pohoršoval se nad tím, že tam je kniha kupříkladu od Eduarda Tomáše, kterého se dotyčný na nic neptal.

My, kteří jsme se s ním osobně setkávali po mnoho let, víme, že ty knihy napsal on i jeho žena Míla až potom, co jsme se jich pořád znovu na něco ptali. Podělili se v nich o svoje zkušenosti a poznání, zřejmě je už unavovalo odpovídat na otázky, které jim nově příchozí znovu a znovu pokládali.

...

Chvíli je zajímavé sledovat, nakolik si oponující dokáže přiznat, že se evidentně v mýlil, - a nakolik to ignoruje a místo toho hledá další a další možnosti, jak dokazovat, že má pravdu.

Chvíli ano ... ale sledovat pořád totéž snažení v různých podobách začne být po nějakém čase nudné

Takže

Obrázek

Odpor k nevyžádaným radám vzniká zřejmě v pubertě, kdy se dotyčný brání dobře míněným radám svých rodičů protože si chce uspořádat svůj život po svém. Neví jak si ho chce uspořádat, ale hlavně jenom ne tak, jak mu rodiče či učitelé ve škole radí. A tento pubertální odpor u některých přetrvává i do dospělosti, dokonce až do stáří. Prostě nechci slyšet co se mi o mně a o tom co dělám nebo chci nelíbí.
Pro normálního duševně zralého člověka je každá rada druhých drahá, hodna pozornosti a úvahy, pokud je myšlena vážně s úmyslem mi v něčem pomoci nebo mne na něco, co nevidím upozornit.

miroslav píše:Odpor k nevyžádaným radám vzniká zřejmě v pubertě, kdy se dotyčný brání dobře míněným radám svých rodičů protože si chce uspořádat svůj život po svém. Neví jak si ho chce uspořádat, ale hlavně jenom ne tak, jak mu rodiče či učitelé ve škole radí. A tento pubertální odpor u některých přetrvává i do dospělosti, dokonce až do stáří. Prostě nechci slyšet co se mi o mně a o tom co dělám nebo chci nelíbí.
Pro normálního duševně zralého člověka je každá rada druhých drahá, hodna pozornosti a úvahy, pokud je myšlena vážně s úmyslem mi v něčem pomoci nebo mne na něco, co nevidím upozornit.

To je tvůj názor, možná poplatný tvému vystupování. Často a rád neustále poskytuješ rady, myšlenky, takové, že tvé vystupování zavání mentorstvím - viz. otec Školastik.
Není to vítané, míjí se to účinkem a zatvrzuje to srdce.
Zkus se nad tím trochu zamyslet.

Návštěvník píše:.

Jinak Probuzení mlčí.

Takže pokud nás nenapadne se Tě na něco zeptat, tak už sem, v případě, že budeš Probuzená, nenapíšeš ani řádku?

Poradna zdarma

Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat

Re: Jak diskutovat