Poradna zdarma

Návštěvník píše:
Proč nestačí jen rozpoznat, že myšlenky jsou představy a nejsou ničím skutečným?
..

Ptotože po rozpoznání, že mysl je prázdná, je potřeba si ještě uvědomit, že tu není nic, co by vrhalo jakýkoliv Stín, a že tudíž nebrání nic tomu, aby mysl byla trvale osvícená, protože prázdnota je čiré světlo. čiré světlo je spojením (láskou), spojení je velká blaženost.

Poznání pravdy si není možné brát osobně, protože jakmile si to začneme brát osobně, tak jsme zpátky ve snu iluze oddělenosti.

Věřím tomu, že Eduard Tomáš "ať jsou všechny bytosti šťastné", neříkal jako frázi, věřím tomu, že i vám přál z celého srdce ať jste šťastní, úplně stejně, jako Ti přeji z celého srdce i já to nejlepší.

Je velkou radostí, vnímat Tě v proudu Boží milosti, v proudu přejícnosti.

Tohle je zřejmě to, co měl na mysli Mooji, když mluvil o tom žehnání.

Není ve mně nejmenší pochybnost, že tohle funguje.

Ono je jen jedno Já, ve skutečnosti žádná oddělenost neexistuje.

Tudíž Tvé pravé Já ve Tvém nitru je požehnané, plné štěstí, lásky, blaha.

Má hotovo, je osvícené. Nepotřebuje k tomu, aby bylo tím, čím je, už vůbec nic.

Tohle není žádný kompliment, kam jsi to dotáhla, ale pouhá vděčnost z uvědomění si, kým jsi.

Reakce na tohle může být buď otevřená bez osobní projekce a díky tomu se otevře poznání, že to tak skutečně je.

Nebo to může být skrz osobní filtr vrhající všechny ty stíny a pak se může objevit odpor a nedorozumění: "Nejsem, nejsi na tak vysoké duchovní úrovni, aby tohle mohla být pravda, abych, abys mohla být milující láskou, aby Tvá nebo má existence byla štěstím, protože pro milovanou milující lásku to tak prostě je, že láska je štěstím a blahem, tohle zná i malé dítě, ale jelikož Tvá nebo má osoba nedosahuje tak vysoké duchovní úrovně, takové dokonalosti, aby mohla být milovanou milující láskou, tak je takové vyjádření je naprosto nepřijatelné a nemístné. Představa Tvé, mé osoby nikdy takové dokonalosti nedosáhne. Ale Tvá - má Božská podstata už tím JE.

Můžeš číst v podtextu všech těch osobních soudů a odsuzování - "Nejsi, nejsem tak dobrý, dobrá, abych si, aby sis zasloužil, zasloužila, být milující milovanou láskou"

Tohle je celý ten Stín, který osobní mysl vrhá na osvícenou skutečnost. Celý ten důvod, proč existence nemůže být štěstím, blahem, celý ten důvod, proč se nesmyslně hledá něco, čím ve skutečnosti JSI, JSEM, JSME.

Celá ta duchovní práce na sobě, celé to lopotění směřuje k tomu, abychom si dovolili dosáhnout toho, co tady bez těch stínů mysli už je.

Dosáhnout Boží milosti. Přitom Tvá samotná existence, když ji nebude soudit žalobce v mysli, už Boží milostí je.

V každém okamžiku si můžeme uvědomit, jestli z nás promlouvá osobní žbrblající odsuzující mysl, která "ví, že něco je špatně", nebo milující srdce.

Je možné neulpívat na iluzi neexistujícího osobního já a uvědomit si ve svém nitru Pravdu? Uvědomit si skutečnost?

Kým jsi, kým jsme, čím tohle všechno je?

Možná je potřeba k tomu ještě ta moudrost, kterou dává poznání prázdnoty mysli. To, co si osobně o osobách myslíme, je NIC, NIC, NIC. To je ta moudrost, která nás vpustí poznávat Pravdu kým jsme v milujícím srdci.

Proč nestačí jen rozpoznat, že myšlenky jsou představy a nejsou ničím skutečným?

Nestačí to jen vědět, myslet si, že to rozpoznáváme, je potřeba si to doopravdy uvědomovat. Všechno, co si myslíme, je prázdné. Není ničím.

Co si myslím o Tobě - není NIC NIC NIC.

Co si myslíš, že si o Tobě myslím - není NIC NIC NIC.

Co si myslíš o druhých - není NIC NIC NIC.

Co si myslí oni o Tobě - není NIC NIC NIC.

Co si myslíš o sobě - není NIC NIC NIC.

Ale to, co je vědomé v srdci nezastíněném myslí,

to je NĚCO!

Ptát se může jen ego. Ovšem to se nezeptá, protože neexistuje.

A pokud ego existuje, tak se nezeptá, aby někdo nepoznal, že je ego.

Co to tu je za samomluva?

To si jen tak píšu samo pro sebe nahlas.

A TEĎ TI NEVÍM, JESTLI TO PÍŠU JAKO EGO, NEBO JÁ?

A jelikož ta myšlenka, že by něco bylo špatně, je zdrojem legrace a tím pádem není vůbec špatná,

tak to nejspíš ego nebude.

Teď ještě vysledovat, kdy se ta hravost mysli může proměnit v ego.

A neříkají to ti Probuzení, že když se probudíme, tak tohle všechno je jen zábavnou podívanou?

A nepokoušejte se pochopit, jaký všechno tohle doporučování má smysl, protože vy ani ten co vám to doporučuje neexistuje.

Existuje akorát TO Jediné, které by se nudilo (teda - vůbec by nevědělo, že existuje), kdyby si v Sobě nepromítlo vesmír a v něm všechny ty figurky, za které se pak na nějaký čas (který - bacha! - taky neexistuje) považuje.

... píše:Jojo.

A nepokoušejte se pochopit, jaký všechno tohle doporučování má smysl, protože vy ani ten co vám to doporučuje neexistuje.

Existuje akorát TO Jediné, které by se nudilo (teda - vůbec by nevědělo, že existuje), kdyby si v Sobě nepromítlo vesmír a v něm všechny ty figurky, za které se pak na nějaký čas (který - bacha! - taky neexistuje) považuje.

Děkuji, nepokouším se pochopit.



Mimochodem, tohle je skvělé doporučení.

Návštěvník píše:

... píše:Jojo.

A nepokoušejte se pochopit, jaký všechno tohle doporučování má smysl, protože vy ani ten co vám to doporučuje neexistuje.

Existuje akorát TO Jediné, které by se nudilo (teda - vůbec by nevědělo, že existuje), kdyby si v Sobě nepromítlo vesmír a v něm všechny ty figurky, za které se pak na nějaký čas (který - bacha! - taky neexistuje) považuje.

Děkuji, nepokouším se pochopit.



Mimochodem, tohle je skvělé doporučení.

Nojo ... ale...

proč se tady vykecávám, když neexistuju???

Nejspíš proto, že jsi nejenom nic, které není ničím, ale jsi i láska, která je vším.

Návštěvník píše:Nejspíš proto, že jsi nejenom nic, které není ničím, ale jsi i láska, která je vším.

Tenhle argument milujícího osobního já ve zdejší diskusi od rána do večera slouží akorát jako flaška rumu, která se nabízí každému - aby na chvíli zavřel pusu.

Tím mě neukecáš

ani náhodou

... píše:Tenhle argument milujícího osobního já ve zdejší diskusi od rána do večera slouží akorát jako flaška rumu, která se nabízí každému - aby na chvíli zavřel pusu.

Tím mě neukecáš

ani náhodou

A co takhle neosobně?

Návštěvník píše:Nejspíš proto, že jsi nejenom nic, které není ničím, ale jsi i láska, která je vším.

jak to můžeš vědět, když neexistuješ?

No?