Bejt na rozdíl od někoho osvícenej je nesmysl. Jak by mohl být Bůh v někom jiném víc nebo míň osvícenější, než v Tobě?
Jana píše:Nedá se toužit po něčem, čím jsme.
vostal petr píše:Tím konceptem se stejně nevoblbneš,
možná tak svý vědomí,ale ne podvědomí,
vostal petr píše:
to co potřebuješ, je prostě totální spokojenost a tý můžeš nejlépe dosáhnout když děláš to, co tě baví,
to je to, co tě uvolní,
vostal petr píše:to je stav kterej ten koncept popisuje, že nemůžeš nic získat lepšího, že je prostě všechno OK,
že se můžeš uvolnit (ale také nemusíš)
tedy že je vše v pořádku,
ale to že je vše v pořádku můžeš vidět teprve tehdy, když je zde spokojenost, nebot stav spokojenosti je stav, kdy je vše v pořádku
To je rozdíl mezi konceptem a praxí jenž ten koncept popisuje : vše je v pořádku, nemůžeš nic získat tj. spokojenost
Návštěvník píše::twisted:
Jak se dá taky milovat Bůh podle povídky Teda Chianga: Peklo je nepřitomnost Boha
...Ví, že jeho vlastní činy nezavinily, že se dostal do pekla - že pro to není žádný důvod a že to neslouží žádnému vyššímu cíli. Ale to vše nemůže zmenšit jeho lásku k Bohu. Kdyby pro něho existovala možnost se přece jen dostat do nebe a že by jeho utrpení mohlo skončit, tak v to nebude doufat. Takové touhy už ho nepřepadají. Neilovi je jasné, že jeho láska není Bohem opětována, nebot Bůh si ho vůbec neuvědomuje. Ale to rovněž neovlivnuje jeho city k Bohu, nebot bezpodmínečná láska nic nepožaduje, ani aby byla opětována.
A tak Neil, přestože už mnoho let Bohem zapomenut strádá v pekle, Boha neustále miluje. To je pravá podstata opravdové zbožnosti.
....
vostal petr píše:Jana píše:Nedá se toužit po něčem, čím jsme.
Ale dá, když ti někdo řekne, že si to neuvědomuješ, tak můžeš toužit po tom, si to uvědomovat...
přitom ty neustále toužíš po tom uvědomění
a stokráte za den to uvědomění vopěvuješ....
vostal petr píše:Já se tě neptám na rozdíl od někoho osvícenej,
ale na rozdíl mezi nákým osvícením a neosvícením ....
Takže smůla, furt blábolíš vosvícenecký hovadiny, páč si myslíš, jaká je to vohromná výhoda a zisk
Aha, ptáš se mě na rozdíl mezi osvícením a neosvícením. Extrémně neosvícený stav jsem poznala v očistci, v životě před touhle inkarnací. Bylo to něco jako když máš pevně uzavřená víčka očí a nevidíš světlo. Můžeš zaznamenávat pohyb, ale je to jen pohyb stínů, temnot. Všechno se tady jeví jako děsivé, zlé, neodpustitelné, nepřijatelné.
A osvícení nastane, když se ta víčka otevřou, všechno je rázem osvícené, plné světla, lásky, přijetí.
Možná píšu jen o tom zisku a ne o těch ztrátách, protože si je neuvědomuju, nezajímají mě.
Možná mě nezajímají pro to, že to, co se dá ztratit, nestojí za to, aby nebylo ztraceno.
Návštěvník píše:vostal petr píše:Tím konceptem se stejně nevoblbneš,
možná tak svý vědomí,ale ne podvědomí,
Když se jen udělá koncept na základě toho, co Spira řekl, tak by to byla opravdu jen výměna jednoho konceptu za druhý. Koncept, na který věříš. Se starým konceptem nejsi spokojený, tak ti nový nepomůže.vostal petr píše:
to co potřebuješ, je prostě totální spokojenost a tý můžeš nejlépe dosáhnout když děláš to, co tě baví,
to je to, co tě uvolní,
Aha, takže ty potvrzuješ víru v osobu, v konatele - který má dosáhnout nějaký zisk = totální spokojenost - ale jen když dělá to, co ho baví. Zisk je uvolněnost a následně spokojenost.
vostal petr píše:to je stav kterej ten koncept popisuje, že nemůžeš nic získat lepšího, že je prostě všechno OK,
že se můžeš uvolnit (ale také nemusíš)
tedy že je vše v pořádku,
ale to že je vše v pořádku můžeš vidět teprve tehdy, když je zde spokojenost, nebot stav spokojenosti je stav, kdy je vše v pořádku
To je rozdíl mezi konceptem a praxí jenž ten koncept popisuje : vše je v pořádku, nemůžeš nic získat tj. spokojenost
To si nějak odporuje: Teprve, když dosáhneš totální spokojenosti, je ti jasné, že žádnou spokojenost nepotřebuješ, a to je pak spokojenost.
No jo, když myslíš...
Podle mé zkušenosti existuje lepší stav, ale ten nemůžeš ničím získat. Ani milovánim Boha, ani děláním toho, co mě baví, ani žádnými jinými praktikami. Ničím ho nemůžeš přivodit. Nebot o tom, jestli se objeví nebo ne, nerozhoduješ.
Podle mé zkušenosti existuje lepší stav, ale ten nemůžeš ničím získat. Ani milovánim Boha, ani děláním toho, co mě baví, ani žádnými jinými praktikami. Ničím ho nemůžeš přivodit. Nebot o tom, jestli se objeví nebo ne, nerozhoduješ.
Nebot o tom, jestli se objeví nebo ne, nerozhoduješ.
vostal petr píše:
O probuzení ze sna rozhoduje pouze "zastavení"
To je základní podmínka, ale protože se nemůžeš o to snažit,
tak tomu musíš dojít tak, že na to prostě necílíš nějaký svůj záměr,
a to je právě ta činnost bez záměru a zisku,
přirozené naprogramování jednotlivce, které má každé dítě a které nemá skoro žíádný dospělý...
Jde jen vo to, popsat TEORETICKY ten mechanismus spontánní realizace, kdy na to nikdo necílí a přesto k tomu dojde zcela bez záměru,
a ne to fádně nazvat jako "boží milost" přičemž se vo tom hovno ví...
Ale v PRAXI samotné to pak samozřejmě znamená "hovno vědět", tedy zapomenout tu teorii...
vostal petr píše:V tý hře dětí je to dobře vidět,
uplácnou bábovku, rozbijou bábovku,
jim nejde vo zisk bábovky, voni prostě následují přirozený program a přirozenou koncentraci...
Když dospělýmu rozbiješ nákou pískovu bábovku, tak smutní, že přišel vo tu krásnou bábovku co se mu tak povedla,
vostal petr píše:Jinými slovy,
nelze prostě vojebávat karmajogu a říkat že má někdo sledovat nějaký cíl a vyvíjet nějaké úsilí a nějakým směrem zaměřovat cíleně pozornost za účelem něčeho dosáhnout,
kdo to ovšem dělá (s vyjímkou taoismu nejspíše asi všichni) tak jen manipulují s tvou pozorností
a vytvářejí rozpor v duchovní cestě...
vostal petr píše:Když někdo chce něco poznat, tak snad proboha i to samo poznání je nějakým tím ziskem,.
Návštěvník píše:vostal petr píše:Když někdo chce něco poznat, tak snad proboha i to samo poznání je nějakým tím ziskem,.
Podle mě ne. Vidím to jako zcela přirozené stavění báboviček. Jestli je pro tebe odpověd na otázku nějaký zisk, tak pro mě ne.
Uživatelé procházející toto fórum: Jana, miroslav a 19 návštevníků