Důvěřuj vlastní zkušenosti ???

[nop]

:twisted:
Jak se dá taky milovat Bůh podle povídky Teda Chianga: Peklo je nepřitomnost Boha

...Ví, že jeho vlastní činy nezavinily, že se dostal do pekla - že pro to není žádný důvod a že to neslouží žádnému vyššímu cíli. Ale to vše nemůže zmenšit jeho lásku k Bohu. Kdyby pro něho existovala možnost se přece jen dostat do nebe a že by jeho utrpení mohlo skončit, tak v to nebude doufat. Takové touhy už ho nepřepadají. Neilovi je jasné, že jeho láska není Bohem opětována, nebot Bůh si ho vůbec neuvědomuje. Ale to rovněž neovlivnuje jeho city k Bohu, nebot bezpodmínečná láska nic nepožaduje, ani aby byla opětována.
A tak Neil, přestože už mnoho let Bohem zapomenut strádá v pekle, Boha neustále miluje. To je pravá podstata opravdové zbožnosti.
....

Tady je ukázka, že "papír všechno snese". Takoví mistři dokáží napsat spojení slov "suchá voda" nebo "pádící nepohnutost".
Také jsou vyšší spojení neslučitelných pojmů jako je tvrzení "samsára je nirvána."

Zde to jsou kontrasty až jednoduše nemožné:
1/ nebude doufat ... Kdyby pro něho existovala možnost se přece jen dostat do nebe a že by jeho utrpení mohlo skončit
2/ „Takové touhy už ho nepřepadají“. Autor zbavil trpícího doufání a tedy perspektivy, včetně popření zákona kauzality, „pro to není žádný důvod a že to neslouží žádnému vyššímu cíli“
3/ „jeho láska není Bohem opětována“ je v jednoduchém rozporu s vírou, že Bůh člověka miluje
4/ „Bůh si ho vůbec neuvědomuje“ je rovněž jednoduchý rozpor, sloužící k popření víry a lásky, ke zmatení. To spíše by to řekl satanista o satanovi. Nebo středověký spisovatel, který rád vidí utrpení,
5/ „...bezpodmínečná láska nic nepožaduje“, aby spisovatel mohl zatížit člověka utrpením,
6/ „Bohem zapomenut“ ale nezapomenut autorem,
7/ „pravá podstata opravdové zbožnosti.“ nebo je to spíše naopak „podstata opravdové zmatečné protivnosti“
8/ „Peklo je nepřítomnost Boha“. Katechismus říká, že v pekle se zažívá odloučenost od Boha (ne nepřítomnost) a pocit nevýslovné opuštěnosti.
[/quote]
Je to hezká matlanina protichůdných myšlenek,
nebo zájem o Boha a oddanost, zasahující až do absurdity.
Nebo peklo intelektuála.
==
co lze vypátrat u PC o díle a autorovi:
Chiang, Ted 1967- amer. spisovatel , informatik a počítačový vědec, autor počítačových příruček a programových manuálů, Autor sci-fi literatury
Dílo:
Příběhy vašeho života Osm povídek autora, který přesahuje hranice fantastiky, prochází se napříč žánry a přináší zajímavé čtení plné nevšedních světů a zážitků.
Arrival
Filmový thriller Příchozí, který natočil režisér Denis Villeneuve, pojednává o tajemných vesmírných lodích, jejichž přistání na Zemi ohrozí svět. V elitním vyšetřovacím týmu jsou i jazykovědkyně Louis (Amy Adams) a fyzik Ian (Jeremy Renner).
Peklo je nepřítomnost Boha
Stories of your life and others (anglicky)
Sbírka povídek od amerického autora sci-fi literatury napsaných v letech 1990 až 2001.

[Jana]

Nedá se toužit po něčem, čím jsme.

Ale dá, když ti někdo řekne, že si to neuvědomuješ, tak můžeš toužit po tom, si to uvědomovat...

Když uvěříš iluzi, že nejsi tím, čím skutečně jsi, tak potom můžeš toužit být tím, čím si myslíš, že bys měl být. Ano, takhle to je možné.

přitom ty neustále toužíš po tom uvědomění

a stokráte za den to uvědomění vopěvuješ....

Je to vědomé samo od sebe, a to vopěvování je oslava toho, kým jsi, jsme.

ale řekla bych, že se to taky oslavuje samo.

Celá ta existence je vlastně jedním velkým blahoslavením.

[Jana]

Já se tě neptám na rozdíl od někoho osvícenej,

ale na rozdíl mezi nákým osvícením a neosvícením ....

Aha, ptáš se mě na rozdíl mezi osvícením a neosvícením. Extrémně neosvícený stav jsem poznala v očistci, v životě před touhle inkarnací. Bylo to něco jako když máš pevně uzavřená víčka očí a nevidíš světlo. Můžeš zaznamenávat pohyb, ale je to jen pohyb stínů, temnot. Všechno se tady jeví jako děsivé, zlé, neodpustitelné, nepřijatelné.

A osvícení nastane, když se ta víčka otevřou, všechno je rázem osvícené, plné světla, lásky, přijetí.

Ale to, co poznávám teď , je jiné, než ta zkušenost, ve které se dalo mluvit o poznání neosvíceného a osvíceného.

Takže smůla, furt blábolíš vosvícenecký hovadiny, páč si myslíš, jaká je to vohromná výhoda a zisk

Ve skutečnosti je to ohromný zisk, je to absolutní zisk a zároveň je to absolutní ztráta.
Proto možná rozumní guruové o těchhle věcech nemluví.

Jelikož nejsem ani rozumná a ani guru, tak o tom píšu.

Možná píšu jen o tom zisku a ne o těch ztrátách, protože si je neuvědomuju, nezajímají mě.

Možná mě nezajímají pro to, že to, co se dá ztratit, nestojí za to, aby nebylo ztraceno.

[vostal petr]

Aha, ptáš se mě na rozdíl mezi osvícením a neosvícením. Extrémně neosvícený stav jsem poznala v očistci, v životě před touhle inkarnací. Bylo to něco jako když máš pevně uzavřená víčka očí a nevidíš světlo. Můžeš zaznamenávat pohyb, ale je to jen pohyb stínů, temnot. Všechno se tady jeví jako děsivé, zlé, neodpustitelné, nepřijatelné.

A osvícení nastane, když se ta víčka otevřou, všechno je rázem osvícené, plné světla, lásky, přijetí.

A kde ten vočistec je ???

Nějako jsem jej asi minul, nejspíše se nachází leda tak v tvý hlavě, podobně jako to tvý osvícení, opět jen představa v tvý hlavě....

Proto se taky pohybuješ v představách zisku a ztráty, zatímco osvícení znamená pouze "přirozený život"

ale co to sakara je ?

Vo tom ti ale blátotlači neřeknou, protože i oni žijí ve svých představách a nevěděj, jak to osvícení funguje a co to udělá s tvým životem...

A přitom si to mohou docela dobře najít v životě osvícených lidí, jak to pak funguje....

Nejspíše si asi myslíš, dle návodu blátotlačů, že začneš blábolit vo nákým tom vosvícení,

ale tak to není....

[vostal petr]

Možná píšu jen o tom zisku a ne o těch ztrátách, protože si je neuvědomuju, nezajímají mě.

Možná mě nezajímají pro to, že to, co se dá ztratit, nestojí za to, aby nebylo ztraceno.

Jasně, pro ego je důležitý jen zisk, náký ty ztráty by mohly bejt pro ego velmi nepříjemný,

to ani nestojí za to aby to ego ztrácelo, vono zůstane nejspíše vězet ve stejných hovnech v jakých bylo i předtím,

akoráte si ještě přifrnkne ten zisk poučování druhých...

Ty tvý vizualizace stojej za hovno....

[vostal petr]

Tím konceptem se stejně nevoblbneš,
možná tak svý vědomí,ale ne podvědomí,

Když se jen udělá koncept na základě toho, co Spira řekl, tak by to byla opravdu jen výměna jednoho konceptu za druhý. Koncept, na který věříš. Se starým konceptem nejsi spokojený, tak ti nový nepomůže.

to co potřebuješ, je prostě totální spokojenost a tý můžeš nejlépe dosáhnout když děláš to, co tě baví,
to je to, co tě uvolní,

Aha, takže ty potvrzuješ víru v osobu, v konatele - který má dosáhnout nějaký zisk = totální spokojenost - ale jen když dělá to, co ho baví. Zisk je uvolněnost a následně spokojenost.

to je stav kterej ten koncept popisuje, že nemůžeš nic získat lepšího, že je prostě všechno OK,
že se můžeš uvolnit (ale také nemusíš)
tedy že je vše v pořádku,

ale to že je vše v pořádku můžeš vidět teprve tehdy, když je zde spokojenost, nebot stav spokojenosti je stav, kdy je vše v pořádku

To je rozdíl mezi konceptem a praxí jenž ten koncept popisuje : vše je v pořádku, nemůžeš nic získat tj. spokojenost

To si nějak odporuje: Teprve, když dosáhneš totální spokojenosti, je ti jasné, že žádnou spokojenost nepotřebuješ, a to je pak spokojenost.

No jo, když myslíš...

Podle mé zkušenosti existuje lepší stav, ale ten nemůžeš ničím získat. Ani milovánim Boha, ani děláním toho, co mě baví, ani žádnými jinými praktikami. Ničím ho nemůžeš přivodit. Nebot o tom, jestli se objeví nebo ne, nerozhoduješ.

Když píšu o tom "dělat to, co tě baví" nepíšu o nějaké činnosti v níž ti jde o nějaký zisk,
ale píšu o tvém osobním naprogramování, talentu,

ne všechno lidé dělají pro nějaký zisk, děti vůbec nic nedělají pro nějaký zisk,
voni si hrají a tím se učí,
to co je v tom podstatné je právě ta čistá koncentrace, tedy jsou schopni provádět velmi dobře koncentraci,
a tak skrze koncentraci objevit stav meditace,
prostě nejsou brždění nějakým tím cílem a ziskem a obavami co kdyby to nedpoadlo apd.

Je tady samozřejmě zisk, ale není na ten zisk cíleně mířeno, nedělám tedy něco, abych tím toto získal,
to je jedna ze zásad karma jogy...

Podle mé zkušenosti existuje lepší stav, ale ten nemůžeš ničím získat. Ani milovánim Boha, ani děláním toho, co mě baví, ani žádnými jinými praktikami. Ničím ho nemůžeš přivodit. Nebot o tom, jestli se objeví nebo ne, nerozhoduješ.

O probuzení ze sna rozhoduje pouze "zastavení"

To je základní podmínka, ale protože se nemůžeš o to snažit,
tak tomu musíš dojít tak, že na to prostě necílíš nějaký svůj záměr,
a to je právě ta činnost bez záměru a zisku,
přirozené naprogramování jednotlivce, které má každé dítě a které nemá skoro žíádný dospělý...

Jde jen vo to, popsat TEORETICKY ten mechanismus spontánní realizace, kdy na to nikdo necílí a přesto k tomu dojde zcela bez záměru,
a ne to fádně nazvat jako "boží milost" přičemž se vo tom hovno ví...

Ale v PRAXI samotné to pak samozřejmě znamená "hovno vědět", tedy zapomenout tu teorii...

[vostal petr]

Nebot o tom, jestli se objeví nebo ne, nerozhoduješ.

Myslím, že jsem to dost dobře popsal, aby bylo vidět, že ty vo tom nerozhoduješ,

jen prostě popisuji jak to funguje...

[vostal petr]

V tý hře dětí je to dobře vidět,

uplácnou bábovku, rozbijou bábovku,

jim nejde vo zisk bábovky, voni prostě následují přirozený program a přirozenou koncentraci...

Když dospělýmu rozbiješ nákou pískovu bábovku, tak smutní, že přišel vo tu krásnou bábovku co se mu tak povedla,

to dětem je to u prdele, voni nedělaj bábovky aby je měli, prostě je dělaj a bořej...

Nemaj lpění a netoužej po zisku, jen je to baví....


Lpění a zisk se u nich dostavuje až později díky výchově rodičů a škole,

a tím je jim zmanipulována jejich koncetrace na něco, co chtějí dospělí a společnost,

ale ne ony sami, a pak to ty děti nebaví, nebot je jim podsunutej zcela cizí program..

[vostal petr]

Jinými slovy,

nelze prostě vojebávat karmajogu a říkat že má někdo sledovat nějaký cíl a vyvíjet nějaké úsilí a nějakým směrem zaměřovat cíleně pozornost za účelem něčeho dosáhnout,

kdo to ovšem dělá (s vyjímkou taoismu nejspíše asi všichni) tak jen manipulují s tvou pozorností

a vytvářejí rozpor v duchovní cestě...

[Návštěvník]

O probuzení ze sna rozhoduje pouze "zastavení"

To je základní podmínka, ale protože se nemůžeš o to snažit,
tak tomu musíš dojít tak, že na to prostě necílíš nějaký svůj záměr,
a to je právě ta činnost bez záměru a zisku,
přirozené naprogramování jednotlivce, které má každé dítě a které nemá skoro žíádný dospělý...

Jde jen vo to, popsat TEORETICKY ten mechanismus spontánní realizace, kdy na to nikdo necílí a přesto k tomu dojde zcela bez záměru,
a ne to fádně nazvat jako "boží milost" přičemž se vo tom hovno ví...

Ale v PRAXI samotné to pak samozřejmě znamená "hovno vědět", tedy zapomenout tu teorii...

Žádný mechanismus realizace neexistuje. Je to absolutně nevypočitatelné. Ale je jasný, že lidi budou stále nějaký mechanismus hledat.

[Návštěvník]

V tý hře dětí je to dobře vidět,

uplácnou bábovku, rozbijou bábovku,

jim nejde vo zisk bábovky, voni prostě následují přirozený program a přirozenou koncentraci...

Když dospělýmu rozbiješ nákou pískovu bábovku, tak smutní, že přišel vo tu krásnou bábovku co se mu tak povedla,

Když si děti rozbijou svou bábovku, tak je to pro ně ok, ale když jim ji rozbije někdo jiný, tak pěkně zuří nebo brečí. Nestaví ji proto, aby jim ji někdo druhý boural. Ale když je bábovka přestane zajímat, tak už je jim jedno, co se s ní dál stane.

[Návštěvník]

Jinými slovy,

nelze prostě vojebávat karmajogu a říkat že má někdo sledovat nějaký cíl a vyvíjet nějaké úsilí a nějakým směrem zaměřovat cíleně pozornost za účelem něčeho dosáhnout,

kdo to ovšem dělá (s vyjímkou taoismu nejspíše asi všichni) tak jen manipulují s tvou pozorností

a vytvářejí rozpor v duchovní cestě...

Když Nisargadatta chtěl poznat, co je, tak to nedělal za účelem zisku. Nešlo mu o osvícení, lásku nebo blaženost. Jeho mistr mu také nic takového nesliboval.

[vostal petr]

Když někdo chce něco poznat, tak snad proboha i to samo poznání je nějakým tím ziskem, co někdo chce získat, náký to uvědomění či poznání...

[Návštěvník]

Když někdo chce něco poznat, tak snad proboha i to samo poznání je nějakým tím ziskem,.

Podle mě ne. Vidím to jako zcela přirozené stavění báboviček. Jestli je pro tebe odpověd na otázku nějaký zisk, tak pro mě ne.

[Návštěvník]

Když někdo chce něco poznat, tak snad proboha i to samo poznání je nějakým tím ziskem,.

Podle mě ne. Vidím to jako zcela přirozené stavění báboviček. Jestli je pro tebe odpověd na otázku nějaký zisk, tak pro mě ne.

Teprve když ji dostaneš, tak můžeš posoudit, jestli jsi tím něco získal nebo ne - či dokonce něco ztratil.

[vostal petr]

Když někdo chce něco poznat, tak snad proboha i to samo poznání je nějakým tím ziskem,.

Podle mě ne. Vidím to jako zcela přirozené stavění báboviček. Jestli je pro tebe odpověd na otázku nějaký zisk, tak pro mě ne.

Fakt jo ?

Takže je to pro tebe to samý, co přirozená hra, která nemá jiný účel, než samotnou hru, která probíhá mimochodem v přítomném vokamžiku ???

Takže když někdo chce něco vědět, tak to asi podle tebe nechce vědět a vůbec tím není mířeno na nějaké budoucí poznání

no to je taky řešení, i když tedy dost pitomý...

Prostě to je konání bez záměru konání, no to jo....

[vostal petr]

Teprve když ji dostaneš, tak můžeš posoudit, jestli jsi tím něco získal nebo ne - či dokonce něco ztratil.

Tak snad podstatné je, že to chci a chci to proto, protože si myslím, že mě to přinese nějakej zisk,

jestli mně to nějakej zisk přinese či nepřinese je vcelku vedlejší,

já to chci pro svůj zisk....

Mohu docela klidně chtít i nějakou ztrátu, protože ta ztráta je ziskem,

třeba ztráta nemoci pro mě bude ziskem zdraví...

[vostal petr]

Ted jsem četl docela příhodnou větu :

„Na stezce bhaktijógy existuje to velké nebezpečí,
že vnímavá duše si může začít plést prchavé emoce s duchovním prozíráním a může si interpretovat běžné aspirace jako duchovní.“
Svámí Vívekánanda

[Návštěvník]

Teprve když ji dostaneš, tak můžeš posoudit, jestli jsi tím něco získal nebo ne - či dokonce něco ztratil.

Tak snad podstatné je, že to chci a chci to proto, protože si myslím, že mě to přinese nějakej zisk,

Tak zřejmě myslíš ty, že ti jde pořád jen o zisk. Jestliže bys měl pravdu, tak by to znamenalo, že realizaci je to úplně jedno, jestli ti jde o zisk nebo ne. Tím by ovšem padla tvoje teorie o nutnosti karmajogy - činnosti bez zisku. Ale u karmajogy něco získáváš - dobrý pocit.

[Návštěvník]

Tak zřejmě myslíš ty, že ti jde pořád jen o zisk. Jestliže bys měl pravdu, tak by to znamenalo, že realizaci je to úplně jedno, jestli ti jde o zisk nebo ne. Tím by ovšem padla tvoje teorie o nutnosti karmajogy - činnosti bez zisku. Ale u karmajogy něco získáváš - dobrý pocit.

V podstatě rozhoduje realizace, kdy si koho vybere, a je jedno, co si lidé o tom myslí - jestli šlo někomu o zisk nebo ne.