Snažení
Napsal: sob 02. črc 2016 8:06:34
D.H:
Zatím co běžné mentální fungování by mohlo představovat neustálou snahu něčeho ´dosáhnout´, duchovní poznání je zcela bezúsilné, pasivní a spontánní. Přijímá se, místo aby se ho dosahovalo. Je to obdobné, jako když utichne zvuk: tichost se objeví sama od sebe. Člověk toho nemůže dosáhnout usilováním nebo snažením. Prostřednictvím mentální aktivity vzniká možnost něco ovládat; v odhalení žádná kontrola neexistuje. Nulové ovládání/kontrolování je možné, když tu není nic, co by se mělo ovládat/kontrolovat, a když neexistuje žádný způsob, jak aplikovat ovládání, i kdyby to možné bylo. S tím, co je bezformové, nelze manipulovat.
viewtopic.php?f=273&t=2899&p=121094#p121094
zoufalé snažení o změnu, zůstává jen zoufalým snažením.
Až toto poznání v tobě dostatečně hluboko „zakoření“,
staneš se velmi klidným.
Přestaneš před sebou tlačit svět a uvolníš se.
Počkáš si na vlnu.
Pokud v tvém životě TEĎ žádnou změnu nezažíváš, není TEĎ potřeba.
Vědomí – Zdroj žádnou změnu ke svému fungování u „tebe“ nepotřebuje.
Ty si zatím užíváš toho, co máš před sebou bez snahy to změnit.
Jsi prostě spokojen s tím, co přichází.
Užíváš si života takového, jaký je TEĎ.
A víš, že změna přijde v tu pravou chvíli a „ty“ se k ní připojíš a popluješ.
Máš mnoho energie, protože se zbytečně nevysiluješ snahou o změnu.
Nesnažíš se být někde jinde, než zrovna jsi a dělat něco jiného, než zrovna děláš.
To je jen mámení ega, toho věčného iluzionisty.
Prostě si jen na změnu počkáš.
Vychutnáváš si ranní kávu a navlékáš drobné korálky každodenního života.
A ostatní necháš, ať se snaží „dělat“ změny.