Zákon jednoty

[dodo]

Beriem to na vedomie.

[Jana]

Právě že já cituji z původních zdrojů, to ty od nich utíkáš, se ti to nelíbí.

Původní řeč Buddhy jistě nebude o tom, jakým způsobem učí někdo jiný jeho učení, ne?

Citoval jsem přímou řeč Buddhy který mluví o své zkušenosti, samozřejmě.

Zdenku, můžeš sem, prosím, dát ještě znovu ten odkaz na citaci, kterou jsi měl na mysli?

[lklknml]

Zdenku, můžeš sem, prosím, dát ještě znovu ten odkaz na citaci, kterou jsi měl na mysli?

Tady jsou ty moje příspěvky a tam máš odkazy na zdroje, kde Buddha mluví přímou řečí.
viewtopic.php?f=140&t=6675&start=80#p151860
viewtopic.php?f=140&t=6675&start=80#p151862

Ale prosímtě Jano, snaž se pochopit, co tím chtěl básník (Buddha) říci, tj. nikoli obléci své názory do rádoby buddh. hávu.

[...]

Nepopieram existenciu Temnej noci, (Buddha ňou tiež prechádzal v čase asketického sebatrýznenia) ...

Je celkem pochopitelné, že ten kdo ještě nemá s TND zkušenost, ji může mylně považovat za období asketického sebetrýznění. Na rozdíl od těch, kteří Temnou noc duše poznali vlastní zkušeností. V tomhle období se v nás totiž začnou aktivovat všechny skryté zábrany a spouštěče negací, které byly doteď potlačené a uložené v našem podvědomí, tj. mimo dohled vědomí. Buddha tyhle zaktivované negace nazval ´démoni´.

Když si totiž začneme uvědomovat a jasně rozpoznávat všechny tyhle doteď nevnímané automatické sebeobranné motivace, spojené s pocity beznaděje a nesmyslnosti všeho (a aktivují se v TND pořád znovu, ať se děje cokoliv :-((( !!!), je možné je s vděčností přijímat a odevzdávat. Tím se postupně rozpouštějí a nakonec se ukáže, že ta tolik obávaná TND byla nezbytná: umožnila totiž rozpouštění doteď odmítaných a proto potlačených negací osobního já, které se už dlouho neprojevovaly navenek, a osobní já se tudíž mohlo považovat za osvícené.

[Jana]

Zdenku, můžeš sem, prosím, dát ještě znovu ten odkaz na citaci, kterou jsi měl na mysli?

Tady jsou ty moje příspěvky a tam máš odkazy na zdroje, kde Buddha mluví přímou řečí.
viewtopic.php?f=140&t=6675&start=80#p151860
viewtopic.php?f=140&t=6675&start=80#p151862

Ale prosímtě Jano, snaž se pochopit, co tím chtěl básník (Buddha) říci, tj. nikoli obléci své názory do rádoby buddh. hávu.

Můžeme, Zdenku, bez jakýchkoliv předsudků zkoumat kam směřují citovaná slova, jestli v tichu srdce rezonují Pravdou, nebo směřují k tomu, co by mělo být ukřižováno.

Tak pomalinku - krůček po krůčku:

http://dhammadesana.wz.cz/D22.html

"Mniši, toto je jedinečná [přímá] stezka (ékájana magga) k očištění bytostí (sattánam visuddhijá), k překonání trápení a naříkání (soka-paridévánam samatikkamája), k ukončení strasti a žalu (dukkha-domanassánam atthangamája), k nastoupení správné cesty (ňájassa adhigamája), k uskutečnění odpoutání (nibbánassa saččhikirijája), totiž tyto čtyři ustavení [základy] uvědomění (čattaro satipattháná). Které čtyři? Zde mniši , mnich
(1.) prodlévá (viharati), nazíraje tělo jakožto tělo (káje kájánupassí), s horlivostí (átápí), jasným chápáním (sampadžáno) a uvědoměním (satimá), zanechav žádostivosti a žalu vůči světu (vinejja loke abhidždžhá-domanassa),
(2.) prodlévá, nazíraje pociťování jakožto pociťování (védanásu védanánupassí), s horlivostí, jasným chápáním a uvědoměním, zanechav žádostivosti a žalu vůči světu,
(3.) prodlévá, nazíraje mysl jakožto mysl (čitte čittánupassí), s horlivostí, jasným chápáním a uvědoměním, zanechav žádostivosti a žalu vůči světu,
(4.) prodlévá, nazíraje mentální jevy jakožto mentální jevy (dhammésu dhammánupassí), s horlivostí, jasným chápáním a uvědoměním, zanechav žádostivosti a žalu vůči světu.

Vnímání přímé reality s odpoutaností k představám o minulosti, budoucnosti. Uvědomování si mentálních jevů, jako představ v mysli, tedy uvědomování si, co čím skutečně je, bez připoutanosti k mysli.

[Jana]

1. Nazírání těla (Kájánupassaná)

A jak, mniši , mnich prodlévá, nazíraje tělo jakožto tělo?

1.1. Nádech a výdech (Ánápána)

Zde, mniši , se mnich odebere do lesa (araňňa-gato) nebo ke kořeni stromu (rukkha-múla-gato) nebo do prázdného příbytku (suňňágára), usedne se zkříženýma nohama a vzpřímeným tělem, a ustaví uvědomění před sebou (parimukkham satim upatthapetvá). Potom si uvědomuje nádech a uvědomuje si výdech.
(1.)Když nadechuje dlouze... vydechuje dlouze, tak ví: ´nadechuji dlouze... vydechuji dlouze.´ (dígham assasámí,ti... passasámí,ti padžánáti)
(2.)Když nadechuje krátce... vydechuje krátce, tak ví: ´nadechuji krátce... vydechuji krátce.´ (rassam assasámí,ti... passasámí,ti padžánáti)
(3.)´Zakoušeje celé tělo-budu nadechovat... vydechovat´: tak se cvičí. (sabbakája-patisamvédí assasámí,ti... passasámí,ti sikkhati)
(4.)´Uklidňuje tělesné formace-budu nadechovat... vydechovat´: tak se cvičí. (passambhajam kája-sankháram assasámí,ti... passasámí,ti sikkhati)

Jako když dovedný cvičitel nebo jeho učeň provádí dlouhý cvik, provádí krátký cvik, a ví: ´provádím dlouhý cvik, provádím krátký cvik´, podobně mnich, když nadechuje...

1.2. Pozice těla (Irijápatha)

A dále, mniši, (1.)když mnich kráčí, tak ví: ´kráčím´(gaččhámí), (2.)když stojí, tak ví: ´stojím´(thitomhí), (3.)když sedí, tak ví: ´sedím´(nisinnomhí), (4.)když leží, tak ví: ´ležím´(sajánomhí). A ví, (5.)když zaujímá jakoukoli jinou pozici těla.

1.3. Jasné chápání (Sampadžána)

A dále, mniši, když mnich kráčí dopředu nebo zpět, činí tak s jasným chápáním. Když hledí před sebe nebo jinam, činí tak s jasným chápáním. Když ohýbá a natahuje své údy, činí tak s jasným chápáním. Když obléká své roucho a nosí své svrchní roucho a jídelní mísu, činí tak s jasným chápáním. Když jí, pije, žvýká a chutná, činí tak s jasným chápáním. Když vylučuje své výkaly a moč, činí tak s jasným chápáním. Když kráčí, stojí, sedí, usíná, probouzí se, když mluví nebo mlčí, činí tak s jasným chápáním.

1.4. Pozornost vůči [tělesné] odpudivosti (Patikúlamanasikára)

A dále, mniši, mnich zkoumá toto tělo, od chodidel nohou po temeno hlavy a naopak, zkoumá jak je obaleno kůží a plné mnoha druhů nečistot: ´V tomto těle jsou vlasy, chlupy, nehty, zuby, kůže, maso, šlachy, kosti, morek, ledviny, srdce, játra, pohrudnice, slezina, plíce, dlouhá střeva, krátká střeva, obsah žaludku, výkaly, žluč, hlen, hnis, krev, pot, tuk, slzy, ušní maz, sliny, smrk, kloubní maz a moč.´

Jako kdyby zde byl vak se dvěma otvory, naplněný zrním různého druhu, jako je hnědá rýže, červená rýže, fazole, hrách, proso, bílá rýže, a někdo s dobrým zrakem by ho takto zkoumal: ´Toto je horská rýže, toto je červená rýže, toto jsou fazole, toto je hrách, toto je proso, toto je bílá rýže.´ Podobně, mniši, mnich zkoumá toto tělo, od chodidel nohou po temeno hlavy a naopak, zkoumá jak je obaleno kůží a plné nečistot: ...

1.5. Pozornost vůči prvkům (Dhátumanasikára)

A dále, mniši, mnich zkoumá toto tělo, ať je kdekoli a v jakémkoli stavu, zkoumá prvky, ze kterých je složeno: ´V tomto těle je prvek země [pevnosti] (pathavídhátu), prvek vody [tekutosti] (ápodhátu), prvek ohně [žáru] (tédžodhátu) a prvek větru [pohybu] (vájodhátu).´

Jako když dovedný řezník nebo jeho učeň zabije krávu, usedne na křižovatce čtyř velkých cest a rozdělí ji na kusy, podobně bhikkhu zkoumá toto tělo, ať je kdekoli a v jakémkoli stavu, zkoumá prvky, ze kterých je složeno: ...

1.6. Devatero představ mrtvého těla (Navasivathika)

A dále, mniši , jako kdyby mnich viděl:
(1.)tělo jeden den mrtvé, dva dny mrtvé nebo tři dny mrtvé, nadmuté, zmodralé a hnilobné, opuštěné na pohřebišti. ...
(2.)mrtvé tělo, opuštěné na pohřebišti, jak ho požírají vrány, jestřáby, supi, volavky, psi, tygři, šakali nebo různé druhy červů. ...
(3.)mrtvé tělo, opuštěné na pohřebišti, ze kterého zbyla jen kostra, držená pohromadě šlachami, na níž dosud lpí maso a krev. ...
(4.)mrtvé tělo, opuštěné na pohřebišti, ze kterého zbyla jen kostra, držená pohromadě šlachami, se zaschlou krví bez masa. ...
(5.)mrtvé tělo, opuštěné na pohřebišti, ze kterého zbyla jen kostra, držená pohromadě šlachami, beze stop krve a masa. ...
(6.)mrtvé tělo, opuštěné na pohřebišti, ze kterého zbyly jen volné kosti, roztroušené všemi směry, tu kosti rukou, tam kosti nohou, holenní kosti, stehenní kosti, pánevní kosti, páteř a lebka. ...
(7.)mrtvé tělo, opuštěné na pohřebišti, ze kterého zbyly jen vybledlé kosti barvy skořápek. ...
(8.)mrtvé tělo, opuštěné na pohřebišti, ze kterého zbyly jen kosti, staré více než rok, ležící na hromadě. ...
(9.)mrtvé tělo, opuštěné na pohřebišti, ze kterého zbyly jen zpráchnivělé kosti, rozpadající se na prach.
Tyto představy uplatní na své vlastní tělo: ´Toto tělo je téže povahy, také se stane takovým a neunikne tomu.´

Takto [šesti způsoby] prodlévá uvnitř [sebe] (adždžhattam), nazíraje [vlastní] tělo jakožto tělo. Takto prodlévá vně [sebe] (bahiddhá), nazíraje tělo [ostatních] jakožto tělo. Takto prodlévá uvnitř i vně, nazíraje tělo jakožto tělo.
Takto prodlévá, nazíraje povahu vznikání těla (samudajadhammánupassí). Takto prodlévá, nazíraje povahu mizení těla (vájadhammánupassí). Takto prodlévá, nazíraje povahu vznikání a mizení těla. Uvědomění: ´Existuje tělo´(atthi kájo) je v něm pevně ustaveno (paččupatthitá) v míře potřebné pro poznání (ňána-mattája) a rozvoj uvědomění (patissati-mattája). Takto prodlévá nezávisle (anissito) a nelpí na ničem ve světě (na kiňči loke upádijati).
Takto, mniši, mnich prodlévá, nazíraje tělo jakožto tělo.

Osvobozování se od připoutanosti k tělu prozkoumáváním smrti.

Je možné si rovněž uvědomovat naprostou nepatrnost fyzického těla v projekci nekonečného prostoru. Osoba sama je v projekci věčnosti jen téměř nepostřehnutelným zábleskem.

Je možné jít do hloubky poznávání hmoty a spolu s Mudrci i vědci poznávat, že hmota vlastně neexistuje, je tu jen světélkující prázdnota.

Je možné spolu s Nisargadattou Maharadžem si uvědomit, že veškerá hmota Tvého těla je tvořena jen potravou a odpovědět na jeho otázku, jestli jsi ta potrava, kterou jíš.

Je možné spolu se Spirou si uvědomovat, že tělo je obrazem ve Vědomí, nikoliv obráceně, jsi si svého těla vědom, to znamená, že nemůžeš být jenom tím tělem.

Je možné dospět k osvobození od připoutanosti k tělu ještě mnoha jinými způsoby, například vhledem, jaký okusil sám Buddha, když procházel všemi inkarnacemi.

Tady je to zcela jasné. Tělo se narodilo, zemřelo a Buddha tím nebyl dotčen. Je to obdobné jako ve snu. Ať se Ti ve snu stane cokoliv, při probuzení je jasné, že se vůbec nic nestalo.

Možná popíšeš nějaký jiný způsob osvobozování se od připoutanosti k tělu, nový způsob, jak prohlédnout, že nejsi to tělo, které se rodí a umírá.

[Jana]

Jestli je tohle zcela jasné a není k tomu žádná připomínka, můžeme pokračovat.

[lklknml]

Jestli je tohle zcela jasné a není k tomu žádná připomínka, můžeme pokračovat.

Simtě Jano, žádný připomínky nemam, jdi rovnou k věci, já taky nemam čas tu civět furt do monitoru :-) teď musím jít něco vyřídit.

[Jana]

Je potřeba všechno, co říká Buddha prozkoumat do detailu.

Je možné, že tam něco k věci najdeme, je možné, že ne, a je možné, že to k věci je celé.

Taky nemám čas pořád koukat do monitoru. Na zítra se omlouvám, moc času na psaní nebude. Možná chvíli ráno a večer.

[Jana]

PS:

Jestli se zvládlo osvobození od připoutanosti k tělu, tedy jestliže je jasné, že nejsme tím tělem, které se rodí a umírá, že jím není ve skutečnosti nikdo, tedy ani Ježíš, tak už by moha být otázka tělesného ukřižování za námi, ne?

[Jana]

http://dhammadesana.wz.cz/D22.html

2. Nazírání pociťování (Védanánupassaná)

A jak, mniši , mnich prodlévá, nazíraje pociťování jakožto pociťování?
Zde, mniši,
(1.)když mnich zakouší příjemný pocit (sukha védaná), tak ví: ´zakouším příjemný pocit.´
(2.)Když zakouší nepříjemný pocit (dukkha védaná), tak ví: ´zakouším nepříjemný pocit.´
(3.)Když zakouší ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit (adukkhamasukham védaná), tak ví: ´zakouším ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit.´
(4.)Když zakouší materiální (sámisam) příjemný pocit, tak ví: ´zakouším materiální příjemný pocit.´
(5.)Když zakouší nemateriální (nirámisam) příjemný pocit, tak ví: ´zakouším nemateriální příjemný pocit.´
(6.)Když zakouší materiální nepříjemný pocit, tak ví: ´zakouším materiální nepříjemný pocit.´
(7.)Když zakouší nemateriální nepříjemný pocit, tak ví: ´zakouším nemateriální nepříjemný pocit.´
(8.)Když zakouší materiální ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit, tak ví: ´zakouším materiální ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit.´
(9.)Když zakouší nemateriální ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit, tak ví: ´zakouším nemateriální ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit.´

Takto prodlévá uvnitř [sebe], nazíraje [vlastní] pociťování jakožto pociťování. Takto prodlévá vně [sebe], nazíraje pociťování [ostatních] jakožto pociťování. Takto prodlévá uvnitř i vně, nazíraje pociťování jakožto pociťování.
Takto prodlévá, nazíraje povahu vznikání pociťování. Takto prodlévá, nazíraje povahu mizení pociťování. Takto prodlévá, nazíraje povahu vznikání a mizení pociťování. Uvědomění: ´Existuje pociťování´(atthi védaná) je v něm pevně ustaveno v míře potřebné pro poznání a rozvoj uvědomění. Takto prodlévá nezávisle a nelpí na ničem ve světě.
Takto, mniši, mnich prodlévá, nazíraje pociťování jakožto pociťování.

Tady se učí osvobození od připoutanosti k pocitům. Pocity se objevují a mizí. Ať se objevuje jakýkoliv pocit, jsi tím, kdo prodlévá a nazírá na pociťování, aniž by byl čímkoliv z toho dotčen, jinými slovy, aniž by sis cokoliv bral osobně.

Žádné pociťování vlastní a ani pociťování ostatních Ti nebere svobodu.
Proto jsi osvobozen od projevů světa.

Nalézáš se za tím vším, za zatajeným dechem, v tichu srdce.

A uvědomuješ si, že pocit se objeví a zmizí, je nesmyslné lpět na čemkoliv pomíjivém.

A pociťování je tady jen pro poznání a uvědomění.

[Tara]

Tuším, že Krishnamurti řekl, že je to ještě PŘED začátkem.... Protože Pravda je území bez cest....

[Jana]

Díky Taro, ano objevujeme to, co tady je pořád.

Jen ke Zdenkovi,

mohl bys také něco k těm prvním dvěma úryvkům napsat?

Prakticky, pokud jsou ty první dvě věci zcela jasné, zmizí jakýkoliv strach ze smrti, ze světa, z pocitů...

Tím pádem zmizí potřeba nějak osobně řešit smrt svého těla. Zmizí i potřeba řešit svět.

[miroslav]

Přítomnost pro mě znamená prostě čisté vědomí. Což znamená, že meditace je branou (uchem jehly). Projít znamená vzdát se sebe. Komplet. Jinak to nejde. Chceme tedy poznat pravdu, a dát za to tuhle oběť, dát sebe? Nebo budem pobíhat kolem brány, a snít o tom, jaké to tam je? A vymejslet si důvody a teorie...

Řekl bych, že musíme být odhodlaní obětovat sebe případně zemřít pro Pravdu. A tuto tendenci je dobré nacvičovat v obětování se pro druhé lidi.
Oblíbený pojem "čisté vědomí" jaksi implikuje nějaké nečisté vědomí, znečištěné něčím - a čím je tedy to čisté vědomí znečištěno?

Možná je ten pojem oblíbený, i když já ho tedy téměř neslýchám. Možná je i zprofamovaný, ale pro mě má stale stejný význam. Je to tedy TO, co je pokryto osobním myšlením a cítěním. A to má buď sklon, touhu, poznat co je tou půdou z které roste, z které žije, kterou "pokrývá", anebo má řadu jiných sklonů a tužeb. A té touze poznat to, říkám čistá, protože chce poznat čisté vědomí. A je pak otázkou síly toho přání, kdy osobnost zjistí, že musí "zemřít", má-li se to co přikrývá narodit v těle, v které ta osobnost přebývá. Musí tomu uvolnit, cestu. Tedy ne musí, ale chce, touží, protože pravda se pro ni stala důležitější, než osobní představy a pocity...

Buď je vše ve vědomí, tedy nejen obsahy našeho individuálního vědomí ale i celý vesmír, druzí lidé atd. Nebo je naše vědomí a interpretace toho co existuje nezávisle na našem vědomí a vědomí je produktem (možností) toho, co existuje (materialistický pohled).
Já se přikláním k tomu, že vše, co je, je jen ve Vědomí a nic mimo Vědomí neexistuje (ale to se nedá nijak dokázat)
A v tom případě není nějaké čisté Vědomí. Může být čisté jen vědomí, tj. individuální prožitek něčeho, co můžeme nazvat "čisté vědomí". Je Vědomí a v něm jsou mimo jiné prožitky, nečistoty, závislosti, opředstavy, nevědomost, prožitky duchovní cesta, ostatní lidé, jejich cesty, vesmír atd.

[lklknml]

Tím pádem zmizí potřeba nějak osobně řešit smrt svého těla. Zmizí i potřeba řešit svět.

No nějak nechápu, co bych k tomu měl psát. Přeci je jasné, že nejsme tělo, to snad nemusíme řešit.

[lklknml]

Nalézáš se za tím vším, za zatajeným dechem, v tichu srdce.

Když zakoušíš tento nemateriální příjemný pocit, tak věz: zakouším tento nemateriální příjemný pocit. Takto prodlévej, nazíraje povahu vznikání pociťování. Takto prodlévej, nazíraje povahu mizení pociťování. Takto prodlévej, nazíraje povahu vznikání a mizení pociťování. Což neděláš. To bys ale měla. V pojmu pocit je zahrnuta i blaženost za zatajeným dechem, v tichu srdce, i neblaženost za zatajeným dechem, v tichu srdce, i ani-blaženost-ani-neblaženost za zatajeným dechem, v tichu srdce.

[Jana]

Tím pádem zmizí potřeba nějak osobně řešit smrt svého těla. Zmizí i potřeba řešit svět.

No nějak nechápu, co bych k tomu měl psát. Přeci je jasné, že nejsme tělo, to snad nemusíme řešit.

Dobře, pokud je to jasné, tak tělo neřešíme.

Zdenku, co konkrétně by mělo být ukřižováno?

Můžeš to nějak popsat, co si pod tím ukřižováním představuješ?

Chceš ukřižovat Lásku, kterou nemáš, nebo, pokud ses jí odevzdal, má Láska ukřižovat sama sebe?

[Jana]

Nalézáš se za tím vším, za zatajeným dechem, v tichu srdce.

Když zakoušíš tento nemateriální příjemný pocit, tak věz: zakouším tento nemateriální příjemný pocit. Takto prodlévej, nazíraje povahu vznikání pociťování. Takto prodlévej, nazíraje povahu mizení pociťování. Takto prodlévej, nazíraje povahu vznikání a mizení pociťování. Což neděláš. To bys ale měla. V pojmu pocit je zahrnuta i blaženost za zatajeným dechem, v tichu srdce, i neblaženost za zatajeným dechem, v tichu srdce, i ani-blaženost-ani-neblaženost za zatajeným dechem, v tichu srdce.

Jednou Šáriputra (přímý žák Buddhy) při přednášce k mnichům řekl:

"Blaženost, přátelé, je nirvána - slast je tato nirvána." Nato vstal jeden z naslouchajících mnichů a pravil: "Jak však může býti v tomto stavu slast, když tu není pociťování?" A Šáriputra odpovídá: "To je právě slastí v tomto stavu, že tu není pociťování."

http://silamoudrosti.unas.cz/cs/texts/sm16.php

[lklknml]

Nalézáš se za tím vším, za zatajeným dechem, v tichu srdce.

Když zakoušíš tento nemateriální příjemný pocit, tak věz: zakouším tento nemateriální příjemný pocit. Takto prodlévej, nazíraje povahu vznikání pociťování. Takto prodlévej, nazíraje povahu mizení pociťování. Takto prodlévej, nazíraje povahu vznikání a mizení pociťování. Což neděláš. To bys ale měla. V pojmu pocit je zahrnuta i blaženost za zatajeným dechem, v tichu srdce, i neblaženost za zatajeným dechem, v tichu srdce, i ani-blaženost-ani-neblaženost za zatajeným dechem, v tichu srdce.

Jednou Šáriputra (přímý žák Buddhy) při přednášce k mnichům řekl:

"Blaženost, přátelé, je nirvána - slast je tato nirvána." Nato vstal jeden z naslouchajících mnichů a pravil: "Jak však může býti v tomto stavu slast, když tu není pociťování?" A Šáriputra odpovídá: "To je právě slastí v tomto stavu, že tu není pociťování."

http://silamoudrosti.unas.cz/cs/texts/sm16.php

A tu zkazku o pojídání ovoce ze Stromu poznání znáš?
Znáš. A k čemu ti ta znalost je.

[lklknml]

Čímž chci říci - praxe je třeba, teorie ji nenahradí. Teorie praxi nahrazující je právě ono pojídání zakázaného ovoce.
Jana se stala Šáriputrou. Hmm.