Zákon jednoty

[Návštěvník]

I když se stále traduje to rozdělení na začátečníky a pokročilé,

Ano, probuzení to tak zavedli a jistě vědí proč.

To rozdělení má zcela určitě svou logiku.
Když uvážíme 2 stránky Jednoty
x) neprojevené je neměnné a nehybné.
y) projevené je neustále se měnící, pohyblivé.

Probuzení je prohlédnutí, že kromě y) tu j také x), toto prohlédnutí se neděje v čase, je dílem okamžiku, je dílem bezčasí.
Nicméně v y) se nejdříve odehrává příprava na prohlédnutí (dlouhá, krátká, u někoho třeba nulová), ale také pak jakési řekněme ustalování prohlédnutého a nakonec mistrovské působení.
To vše se děje v projevu.
A to vše se děje na pozadí neměnného.
To vše je z úrovně neměnného viděno, nejdřív ovšem v projevu individuality nevědomě, pak čím dal víc vědomě. Ale to už zase popisuji process probouzení v čase tedy v rovině y)

Tedy mistři působí v projeveném světě, aby se odhalilo to neprojevené. A tady zákonitě mohou odlišit začátečníka od pokročilého.

[Jana]

quote]

...
b) --- vidí, aspoň fyzicky, že je tam taky něco psáno?

Tak teď jsi mě, Vari, odhalil.



Tak nějak se dá říct, že u iluze stačí prohlédnout, že je to iluze. Představy jak se ta iluze může chovat, jevit, projevovat mohou být nekonečné a nevyčerpatelné. Může to být i zábavou.

Nicméně nás zajímá uvědomění si Skutečnosti, viď.

Jistý skvělý guru na to všechno pramenící z iluze říká: "Je to nic, nic, nic..."

[Návštěvník]

I když se stále traduje to rozdělení na začátečníky a pokročilé,

Ano, probuzení to tak zavedli a jistě vědí proč.

To rozdělení má zcela určitě svou logiku.
Když uvážíme 2 stránky Jednoty
x) neprojevené je neměnné a nehybné.
y) projevené je neustále se měnící, pohyblivé.

Probuzení je prohlédnutí, že kromě y) tu j také x), toto prohlédnutí se neděje v čase, je dílem okamžiku, je dílem bezčasí.
Nicméně v y) se nejdříve odehrává příprava na prohlédnutí (dlouhá, krátká, u někoho třeba nulová), ale také pak jakési řekněme ustalování prohlédnutého a nakonec mistrovské působení.
To vše se děje v projevu.
A to vše se děje na pozadí neměnného.
To vše je z úrovně neměnného viděno, nejdřív ovšem v projevu individuality nevědomě, pak čím dal víc vědomě. Ale to už zase popisuji process probouzení v čase tedy v rovině y)

Tedy mistři působí v projeveném světě, aby se odhalilo to neprojevené. A tady zákonitě mohou odlišit začátečníka od pokročilého.

[Návštěvník]

A nevěřím, že by existoval jediný Probuzený, který by si Tě spletl s iluzí ega.

Ne, v tom se neplete a vidí to tak stále, ale není to nějaké naučené vidění.
Ale k tomu vidí i tu hru ega, nebo absenci hry ega. Z jejich pozice je to přehledné.
A jejich přínos do projeveného světa, je že to tak učí vidět i ty jakoby jiné oddělené. Vidět ten nejen ne-pohyb. Ale vidě i pohy v ne-pohybu a neplést si jedno s druhým.

[Návštěvník]

Tak nějak se dá říct, že u iluze stačí prohlédnout, že je to iluze.

To je začátek. Tedy pro začátečníky.

[Vari]

quote]

...
b) --- vidí, aspoň fyzicky, že je tam taky něco psáno?

Tak teď jsi mě, Vari, odhalil.



Tak nějak se dá říct, že u iluze stačí prohlédnout, že je to iluze. Představy jak se ta iluze může chovat, jevit, projevovat mohou být nekonečné a nevyčerpatelné. Může to být i zábavou.

Nicméně nás zajímá uvědomění si Skutečnosti, viď.

Jistý skvělý guru na to všechno pramenící z iluze říká: "Je to nic, nic, nic..."

Hm, jsou místa odkud lze spatřit celé hřiště. To, že něco nevidíš, minimálně znamená, že nemůžeš být vnímána jako dobrý mistr, která to všechno vidí a přesto říká: nic, nic, nic, ...

V tom je ten rozdíl.

[Návštěvník]

A nevěřím, že by existoval jediný Probuzený, který by si Tě spletl s iluzí ega.

Maharadž prý běžně svým následovníkům nadával. Prý na ně volal z okna: táhněte odsud zabedněnci.

[Jana]

A nevěřím, že by existoval jediný Probuzený, který by si Tě spletl s iluzí ega.

Ne, v tom se neplete a vidí to tak stále, ale není to nějaké naučené vidění.


Ale k tomu vidí i tu hru ega, nebo absenci hry ega. Z jejich pozice je to přehledné.
A jejich přínos do projeveného světa, je že to tak učí vidět i ty jakoby jiné oddělené. Vidět ten nejen ne-pohyb. Ale vidě i pohy v ne-pohybu a neplést si jedno s druhým.

Možná pro přehlednost by se mohlo spíš říkat hra mysli, než hra ega.

A buď je tady ta připoutanost k hře mysli, pak můžeme do aleluja řešit iluzi.

Nebo je prohlédnutí iluze jako iluze a může tady být uvědomění, kdo jsi, kdo jsem, kdo jsme...

[Návštěvník]

A nevěřím, že by existoval jediný Probuzený, který by si Tě spletl s iluzí ega.

Maharadž prý běžně svým následovníkům nadával. Prý na ně volal z okna: táhněte odsud zabedněnci.

Když se Nisargadatty Maharadže ptali „Máte myšlenky?“, řekl: „Nejen myšlenky, objevují se i přání a emoce. Ale při doručení se nepřevezmou. Myšlenky a touhy mohou vyvstat, ale jen se pozorují.“

Organismus pokračuje v činnosti i po osvícení a může fungovat pouze podle svých vrozených vlastností. Jednou z Maharadžových vlastností byla netrpělivost a toto byl příznak netrpělivosti.

Nicméně byl podmíněný tak, že vás pravidelně očekával patnáct minut před začátkem.

Byli tam čekající návštěvníci. A tak se projevila netrpělivost, jak to odpovídalo jeho povaze. Myšlenky a obavy v džňánim vyvstanou a jen se pozorují. Nezanechávají po sobě žádný zbytek. Mohli jste vidět, jak se Maharadž v jedné minutě na někoho divoce rozčílil a doslova v příští minutě někdo něco řekl a Maharadž se zaradoval. Žádná reakce v něm nic nezanechala. Reakce byla spontánní a byla přijata. Ale kdyby poznání nebylo úplné a pravdivé, pak by si jeho organismus mohl myslet: „Považují mě za džňániho, čeká se ode mě, že se nerozhněvám. Musím si dávat pozor, abych se nerozhněval.“ Maharadž se o to ani v nejmenším nestaral. Hněv vyvstal a bylo to. I po osvícení je mezi jednotlivými psycho-fyzickými organismy nesmírné množství rozdílů. Maharadž překypoval vznětlivým temperamentem, zatím co Ramana Mahariši byl klidný a rozhněval se málokdy. Je to dáno rozdílností vrozených povahových rysů dotyčných organismů. Více či méně fungují dál na základě původních vlastností. Není tomu tedy tak, že by osvícení vytvářelo kopii nějakého přesného prototypu osvícené bytosti.

Citace je z knihy, kterou napsal Maharadžův žák, mistr advaity Balsekar http://www.advaita.cz/wcd/e-knihy/ostat ... _mluvi.pdf

[Jana]

A nevěřím, že by existoval jediný Probuzený, který by si Tě spletl s iluzí ega.

Maharadž prý běžně svým následovníkům nadával. Prý na ně volal z okna: táhněte odsud zabedněnci.

Jasně, projev tady může být jakýkoliv, a přeci Maharadž klidně mohl tvrdit, že: "Láska je vším a že jeho zkušeností je, že všechno je blaženost."

Je to zcela bezpochyby díky té moudrosti, která říká: "Nejsem nic".

[Vari]

A nevěřím, že by existoval jediný Probuzený, který by si Tě spletl s iluzí ega.

Ne, v tom se neplete a vidí to tak stále, ale není to nějaké naučené vidění.

Ale k tomu vidí i tu hru ega, nebo absenci hry ega. Z jejich pozice je to přehledné.
A jejich přínos do projeveného světa, je že to tak učí vidět i ty jakoby jiné oddělené. Vidět ten nejen ne-pohyb. Ale vidět i pohyb v ne-pohybu a neplést si jedno s druhým.

Možná pro přehlednost by se mohlo spíš říkat hra mysli, než hra ega.

A buď je tady ta připoutanost k hře mysli, pak můžeme do aleluja řešit iluzi.

Nebo je prohlédnutí iluze jako iluze a může tady být uvědomění, kdo jsi, kdo jsem, kdo jsme...

Ano v napsané lze zaměnit hru ega za hru mysli. Tam tu rozpravu nepovedu.
A je tady ta připoutanost ke hře mysli? Jak to souvisí s výše napsaným?

[Jana]

Je jasné, že se kloníš k a)..
...
b) --- vidí, aspoň fyzicky, že je tam taky něco psáno?

Tady jsem se ptal já, nějak vypadlo jméno.
A tady mi vypadlo písmeno š.

Vidíš tedy, co je zde fyzicky napsáno?

a) ...
b) nebo je (to) konstrukcí ega, které samo sebe nevidí a není viděno ani z hlubší pozice čirého bytí. A okolí se to pak mluvčímu snaží zrcadlit.
c)..

Je jasné že ty se kloníš k a). Je zde nějaká možnost (a podle vytrvalosti spoludiskutujících bych tipoval, že je), že bys, alespoň na chvíli připustila možnost b). Z tvé současné pozice se bude zdát nelogická oproti a), které tak krásně zapadá. Ale je to příležitost podívat se na vše z jiné "hlubší" vrstvy. Jsem zvědav, jak to dopadne. Protože logicky z pozice a) žádná hlubší vrstva neexistuje.

Vari, přiznávám, že nevím. Nějak to nemá žádnou váhu.



Nosné je, co by říkal bezeslovně Tvůj guru:

"Je to velké štěstí, uvědomovat si, kdo jsi."

[Jana]

V tichu srdce, kde je jasné, že  jsi Já,

kde si o  Janě vůbec nic nemyslíš, protože ji od Tebe nic nevyčleňuje, 

život chutná blahem.

Je tím nekonečným štěstím, o kterém mluví Eduard Tomáš i ostatní Probuzení.

Tady ani Ty nejsi ničím jiným, než oni.

Tady myšlenky nad Tebou nemají žádnou moc. Nepotřebuješ je přibrzďovat, můžeš klidně mluvit a psát hodiny, dny, měsíce, roky, podobně jako promlouvají Probuzení, a mysl je tady prázdná, čistá, nevinná, osvícená, myšlenkou nedotčená. 


Spiry se kdosi zeptal:  "Jak s tímhle poznáním můžete  kdekoho  neobjímat? 

A  on odpověděl, že pro Angličana rezervovanost zase není až tak těžká.

Rezervovanost a ani otevřenost není nijak na závadu. Není třeba nic brzdit a ani nic tlačit. 

Podstatné je, že poznáváš, že jsi Já, tedy jinými slovy  je tady ničím neoddělitelné vědomí jednoty všeho a proto jsi tak šťastný. 

Je tu splynutí s touto podstatou a pochopení, že tohle  je pramenem našeho života, míru a blaženosti.

[Vari]

Je jasné, že se kloníš k a)..
...
b) --- vidí, aspoň fyzicky, že je tam taky něco psáno?

Tady jsem se ptal já, nějak vypadlo jméno.
A tady mi vypadlo písmeno š.

Vidíš tedy, co je zde fyzicky napsáno?

a) ...
b) nebo je (to) konstrukcí ega, které samo sebe nevidí a není viděno ani z hlubší pozice čirého bytí. A okolí se to pak mluvčímu snaží zrcadlit.
c)..

Je jasné že ty se kloníš k a). Je zde nějaká možnost (a podle vytrvalosti spoludiskutujících bych tipoval, že je), že bys, alespoň na chvíli připustila možnost b). Z tvé současné pozice se bude zdát nelogická oproti a), které tak krásně zapadá. Ale je to příležitost podívat se na vše z jiné "hlubší" vrstvy. Jsem zvědav, jak to dopadne. Protože logicky z pozice a) žádná hlubší vrstva neexistuje.

Vari, přiznávám, že nevím. Nějak to nemá žádnou váhu.



Nosné je, co by říkal bezeslovně Tvůj guru:

"Je to velké štěstí, uvědomovat si, kdo jsi."

Nevadí.
Občas v tvém projevu za slovy slyším hlas volajícího na poušti.
Jinak bych sem už nepsal.
Ale hra v projevu pokračuje.

[Jana]

...Život chutná blahem...

je tím nekonečným štěstím...

Podívejte jak krásnou panenku mám

V iluzi oddělenosti, tedy při vnímání reality skrz projekci ega, se jeví štěstí jako něco od nás odděleného. Štěstím je něco, co je mimo nás, něco, čeho je třeba dosáhnout, co je třeba získat, o co je nutné usilovat.

Bez lásky  je štěstí bližního něčím,  s čím nemáme nic společného,  dokonce to může probouzet závist, nepřejícnost, zášť, zlobu, nenávist, rivalitu, snahu dotyčnému šťastlivci dát co proto.

S vědomím, kým jsme je štěstí naší přirozeností. Tedy pro probuzeného je Tvá existence stejným štěstím jako jeho existence, protože existence je jen jedna.

Zjednodušeně řečeno Ty sama jsi štěstím Probuzeného.

[Jana]

Přitom je to tak jednoduché. Ty jsi Láska.



Není potřeba, aby jí bylo víc,

není potřeba být víc, než JSI.

Ale pro ego tohle zůstane tajemstvím.



Jen Probuzenému je jasné, kdo jsi.

[Jana]

Jestli je milovaný šťastný,

jsi také šťastný.

Jeho štěstí je tvé štěstí.




Jestli je milovaný nešťastný?

Mlčíš.



Jestli v tom tichu poznává, kdo jsi,

je také šťastný.



Tvé štěstí je jeho štěstí.

[miroslav]

Když už se Jana rozprostovlasatila i na tomto vláknu, bylo by zajímavé, se zamyslet nad tím, o co té Janě jde.
Jana sama to asi vědět nebude, neb trám ve svém oku většinou člověk nevidí.

[Jana]

Když už se Jana rozprostovlasatila i na tomto vláknu, bylo by zajímavé, se zamyslet nad tím, o co té Janě jde.
Jana sama to asi vědět nebude, neb trám ve svém oku většinou člověk nevidí.

To, o co jde, je to co si uvědomuji jako pravdu, která je v každé bytosti stejná.

Mahariši tomu říká štěstí pravého Já, Eduard Tomáš trvalé štěstí, někdo tomu říká Bytí, někdo Vědomí, někdo Boží království, někdo sat-čit-ánanda, Atmán...

Mohu mluvit o vděku za to, že je TO.

O co by mělo jít víc?

Je tady přejícnost, aby všechny bytosti byly šťastné.

Nejspíš proto jsou tady tyhle stránky plné promluv těch, kteří nalézají.

Jejich působení není ani časem a ani prostorem omezeno.

Je přístupné každému srdci, které je otevřené pravdě.

Vše je pro něj připraveno.

"Když je žák připraven, učitel se objeví, i kdyby sám Bůh měl sestoupit a učit ho."

[Návštěvník]

A jak se z tohohle pohledu jeví kritické myšlenky o druhých, o sobě?

Zde by bylo na místě si položit otázku: Komu vadí kritické myšlenky? Kdo, co je to?

Probuzení vyjadřují kritické myšlenky o druhých. Není to pro ně žádný problém. Pro koho je to tedy problém?