Zákon jednoty

Pravidla fóra
POLEMICKÉ FÓRUM

Re: O co nám jde?

Nový příspěvekod Tara » čtv 13. úno 2020 23:10:45

Musíme být odhodláni obětovat sebe..... :confused: :confused: :confused:
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1189
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: O co nám jde?

Nový příspěvekod Tara » čtv 13. úno 2020 23:12:12

Instantní, suchý čumák...
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 1189
Registrován: stř 20. lis 2013 9:44:22

Re: Zákon jednoty

Nový příspěvekod Jana » pát 14. úno 2020 7:27:25

Tohle je skvělý postřeh:

"Dobře, příteli Gótamo, jsou bohové?"

"Tohle je mnou poznáno na základě podmínek, Bháradvádžo, tedy vyšší bohové."

"Dobře, příteli Gótamo, proč když jsi otázán: 'jsou bohové,' říkáš: 'tohle je mnou poznáno na základě podmínek, Bháradvádžo, tedy vyšší bohové'?

Zdalipak je tak (tvá mluva) prázdná (a) lživá?


"Bháradvádžo, jestliže někdo, otázán 'jsou bohové', řekne 'bohové jsou', (nebo) jestliže někdo řekne 'tohle je mnou poznáno na základě podmínek',

Tam pak vskutku by my mělo být znalým s konečnou platností pochopeno (/"vzato") toto, tedy že 'bohové jsou'.


"Proč mi tedy Vznešený Gótama (toto) neřekl již před tím?"

"Vskutku, Bháradvádžo, toto je všeobecně ustanoveno ve světě, tedy že 'bohové jsou'."


Jestliže je něco poznávané na základě podmínek, je to stejnou realitou, jako svět. Tedy časoprostorem podmiňovaný svět je stejnou realitou, jako myšlenka.

Je pak i nesmyslné cokoliv vyvracet, o cokoliv se přít. Je tady možný jen souhlas. Objevilo se to v podobě myšlenky? Je to.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11544
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Zákon jednoty

Nový příspěvekod Jana » pát 14. úno 2020 7:33:52

Za pozornost stojí i tohle:



"Vědomí všímavého rozvzpomenutí se" znamená tohle (tj. asketismus) nebude cestou k Probuzení, první pohroužení nádechu (a) výdechu ale bude.


Pak jsem, Bháradvádžo, vskutku jedl hrubé jídlo, nabyl síly, (a) prostý tužeb po smyslných (rozkoších), prostý nedovedných myšlenek, jsem pobýval s dosažením prvního pohroužení (/džhány) doprovázeného (nanesenou) myšlenkou (/vitakka), doprovázeného průzkumnou (myšlenkou) (/vičára), zrozeného ze samoty (/vivekadža), s radostí (/píti), (a) pohodlím (/sukha).

Když jsem uklidnil (nanesenou) myšlenku (a) průzkumnou (myšlenku), dosáhl jsem a prodléval ve druhém pohroužení, příjemném uvnitř, z jediného (předmětu) mysli, (s) žádnou (nanesenou) myšlenkou, (s) žádnou průzkumnou (myšlenkou), vzniklém ze stálosti mysli, z radosti (a) pohodlí.

Prodléval jsem v radosti a vyrovnaný, bez chtíče, všímavý (a) s jasným pochopením, prožíval jsem pohodlí také (svým) tělem. Dosáhl jsem a prodléval ve třetím pohroužení, tak, jak na něj Ušlechtilí poukazují: "vyrovnaný, všímavý prodlévá v pohodlí."....

....Ti se, když se (jejich) tělo zničí, po smrti, zrodí ve světě utrpení, v útrpném cíli, ve stavu trestu, v pekle.

Avšak, panečku, tyto bytosti ale, obdařené dobrým tělesným chováním, obdařené dobrým verbálním chováním, obdařené dobrým chováním mysli, které neobviňují Ušlechtilé, správného názoru, které se ujímají činností založených na správném názoru,

Ti se, když se (jejich) tělo zničí, po smrti, zrodí ve světě radosti, v nebeském světě.


Proto v Bibli se píše neustále: "Radujte se".

Proto Minařík mluví o bezpodmínečné radostivosti.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11544
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Zákon jednoty

Nový příspěvekod Zdeněk » pát 14. úno 2020 8:40:16

Jano, šlo o to, zda Buddha dosáhl osvícení skrze vzpomínku na "svou přirozenost, kdy byl jako dítě, které bral Ježíš do své náruče".

Viz má rozmluva se Saranou, zda existuje Duch (Bůh je Duch, píše se v Janově evangeliu):
Tak to vidím ve své meditaci, a tak to učil Buddha.
Buddha zcela odmítl existenci čehokoliv, co by "stálo", "rozhodovalo", nebo "podmiňovalo" živou bytost kromě vlastního těla a mysli.

Můžeš to vzít opačně, ubíráním. Uber oko, ucho, nos, jazyk, tělo, a mysl. Co zbyde? Měl by zbýt Duch. K čemu Ti ten Duch bude, když nebudeš mít nic co pojímat, co vědět, co prožívat?
Uber tělo a mysl. Co zbyde? Měl by zbýt Duch. K čemu Ti ten Duch bude, když nebudeš mít ... naprosto nic... čím by se ten Duch mohl projevit nebo zužitkovat?


Samozřejmě je známo, že se Buddha nechal inspirovat zážitkem, který měl v mládí, protože zjistil, že ho to tenkrát přivedlo dál než celá léta hrozné současné askeze. No tak se tím směrem vydal (to už měl však za sebou přípravu v neskutečné koncentrační asketické praxi).

Buddhizmus vychází z naprosto jiné a vzdálené kultury než je ta židovská. Tvoje představa o Buddhově osvícení skrze vzpomínání na božskou náruč je prostě absurdní.
Zdeněk
 
Příspěvky: 585
Registrován: ned 20. led 2019 19:12:05

Re: O co nám jde?

Nový příspěvekod Zdeněk » pát 14. úno 2020 8:46:02

Tara píše:
Řekl bych, že musíme být odhodlaní obětovat sebe případně zemřít pro Pravdu. A tuto tendenci je dobré nacvičovat v obětování se pro druhé lidi.

Bože, Miroslave. NACVIČOVAT V OBĚTOVÁNÍ SE PRO DRUHÉ LIDI....

To je příšerné instantní, tedy umělohmotné, nepřirozené uvažování, vystupování.... chjo...

Jo, jo, vzpomínám jak jsme u něj žadonili o léčitelskou pomoc... vys*al se nám na hlavu :D .
Ale je to zajímavý, jak člověk může být mimo. Miroslav nám nastavuje zrcadlo. Člověka pak napadá - nemám to snad někde taky tak?! Škovyvoči.
Zdeněk
 
Příspěvky: 585
Registrován: ned 20. led 2019 19:12:05

Re: Zákon jednoty

Nový příspěvekod Jana » pát 14. úno 2020 9:09:43

Zdeněk píše:Jano, šlo o to, zda Buddha dosáhl osvícení skrze vzpomínku na "svou přirozenost, kdy byl jako dítě, které bral Ježíš do své náruče".

Viz má rozmluva se Saranou, zda existuje Duch (Bůh je Duch, píše se v Janově evangeliu):
Tak to vidím ve své meditaci, a tak to učil Buddha.
Buddha zcela odmítl existenci čehokoliv, co by "stálo", "rozhodovalo", nebo "podmiňovalo" živou bytost kromě vlastního těla a mysli.

Můžeš to vzít opačně, ubíráním. Uber oko, ucho, nos, jazyk, tělo, a mysl. Co zbyde? Měl by zbýt Duch. K čemu Ti ten Duch bude, když nebudeš mít nic co pojímat, co vědět, co prožívat?
Uber tělo a mysl. Co zbyde? Měl by zbýt Duch. K čemu Ti ten Duch bude, když nebudeš mít ... naprosto nic... čím by se ten Duch mohl projevit nebo zužitkovat?


Samozřejmě je známo, že se Buddha nechal inspirovat zážitkem, který měl v mládí, protože zjistil, že ho to tenkrát přivedlo dál než celá léta hrozné současné askeze. No tak se tím směrem vydal (to už měl však za sebou přípravu v neskutečné koncentrační asketické praxi).


Zdenku, tohle, co tady píšeš, je krásné. Tedy je tady směřování k Pravdě. Uber všechno podmiňované časoprostorem a zbude tady jen Boží vědomí, vědomá existence, sat-čit-ánanda, čistá osvícená mysl, která je bez projekce času a prostoru jen tou radostí, jen tím nebeským světem, o kterém se zmiňuje Buddha, Královstvím nebeským, o kterém mluví Ježíš.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11544
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Zákon jednoty

Nový příspěvekod Jana » pát 14. úno 2020 9:21:44

A i když se to jeví jako, že až jednou zemřeš - tedy opustíš tělo a dostaneš se dál, jak říká Buddha - do nebe, či do pekla, ve skutečnosti to všechno už tady teď je.

Buddha ještě dřív, než zemřelo jeho fyzické tělo, mohl mluvit o nebeském světě, protože zakoušel jeho radost.

Tohle je tou probuzeností.

Sat-čit-ánanda.

Ve skutečnosti nic jiného není Skutečností.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11544
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Zákon jednoty

Nový příspěvekod Jana » pát 14. úno 2020 9:26:33

A přinášeli k němu děti, aby se jich dotkl. Učedníci je však pokárali. Když to Ježíš uviděl, rozhořčil se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takových je Boží království. Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.“ A bral je do náručí, vkládal na ně ruce a žehnal jim.“ (Mk 10,13-16)

Je možné se rozpomenout na svobodnou a bezstarostnou radost milovaného dítěte.

A dovolit si být stejně bezstarostný a radostný.

Tohle je nosné.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11544
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: O co nám jde?

Nový příspěvekod miroslav » pát 14. úno 2020 9:32:58

Tara píše:Musíme být odhodláni obětovat sebe..... :confused: :confused: :confused:


No, nic nemusíme, pokud nic nechceme.
Zmíněný předpoklad je podmínkou pro ty, kdo mají namířeno k mystické smrti (skončení ega).

A to slovo nacvičovat (a podobné výrazy z dob totáče) s oblibou používám abych to co říkám, trochu odlehčil ( ale evidentně jenom těm, kteří mají smysl pro humor)
:)
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 1352
Registrován: čtv 29. kvě 2014 10:33:24

Re: O co nám jde?

Nový příspěvekod miroslav » pát 14. úno 2020 9:40:03

Zdeněk píše:Ale je to zajímavý, jak člověk může být mimo. Miroslav nám nastavuje zrcadlo. Člověka pak napadá - nemám to snad někde taky tak?! Škovyvoči.


No, vypadá to, že ještě mimo zdaleka nejsi, ale snad někde to máš taky tak :)

P.S.
A o co jde tobě?
Abys byl zdravý, spokojený a nebyl mimo?

O co ti v tom životě v poslední době jde?
Ono se to totiž během života může měnit.
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 1352
Registrován: čtv 29. kvě 2014 10:33:24

Re: O co nám jde?

Nový příspěvekod P. En » pát 14. úno 2020 15:03:29

miroslav píše:
P. En píše:Přítomnost pro mě znamená prostě čisté vědomí. Což znamená, že meditace je branou (uchem jehly). Projít znamená vzdát se sebe. Komplet. Jinak to nejde. Chceme tedy poznat pravdu, a dát za to tuhle oběť, dát sebe? Nebo budem pobíhat kolem brány, a snít o tom, jaké to tam je? A vymejslet si důvody a teorie...


Řekl bych, že musíme být odhodlaní obětovat sebe případně zemřít pro Pravdu. A tuto tendenci je dobré nacvičovat v obětování se pro druhé lidi.
Oblíbený pojem "čisté vědomí" jaksi implikuje nějaké nečisté vědomí, znečištěné něčím - a čím je tedy to čisté vědomí znečištěno?

Možná je ten pojem oblíbený, i když já ho tedy téměř neslýchám. Možná je i zprofamovaný, ale pro mě má stale stejný význam. Je to tedy TO, co je pokryto osobním myšlením a cítěním. A to má buď sklon, touhu, poznat co je tou půdou z které roste, z které žije, kterou "pokrývá", anebo má řadu jiných sklonů a tužeb. A té touze poznat to, říkám čistá, protože chce poznat čisté vědomí. A je pak otázkou síly toho přání, kdy osobnost zjistí, že musí "zemřít", má-li se to co přikrývá narodit v těle, v které ta osobnost přebývá. Musí tomu uvolnit, cestu. Tedy ne musí, ale chce, touží, protože pravda se pro ni stala důležitější, než osobní představy a pocity...
P. En
 

Re: Zákon jednoty

Nový příspěvekod Zdeněk » pát 14. úno 2020 15:05:00

Jana píše:A přinášeli k němu děti, aby se jich dotkl. Učedníci je však pokárali. Když to Ježíš uviděl, rozhořčil se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takových je Boží království. Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.“ A bral je do náručí, vkládal na ně ruce a žehnal jim.“ (Mk 10,13-16)

Je možné se rozpomenout na svobodnou a bezstarostnou radost milovaného dítěte.

A dovolit si být stejně bezstarostný a radostný.

Tohle je nosné.

To je stejně nosné, jako si vzpomenout, kde jsem zapomněl klíče a tak bezstarostně setrvat.
Pro ty klíče je třeba dojít a pak jimi odemknout dveře.
Vnory (dhjány) se obvykle rozlišují 4 druhy. O prvém Gautama uvádí: "Zatínal jsem zuby, tiskl jazyk na patro a zastavoval myšlení, potlačoval a dusil jsem jej. Pot se mi řinul s ramenou, jako by silný muž uchopil slabšího za hlavu a ramena."
V pozdějších vnorech mizí i štěstí a radost.

Tudíž to srovnávat s nějakým stavem bezstarostného bytí dítěte v náručí Ježíška je nesmysl. Ano, v mysli dítěte ještě nejsou vytvořeny myšlenky atpod., tudíž se nemá moc co vynořovat, což je cílem meditace. Ale síla koncentrace je u dítěte malá.
Zdeněk
 
Příspěvky: 585
Registrován: ned 20. led 2019 19:12:05

Re: Zákon jednoty

Nový příspěvekod Jana » pát 14. úno 2020 16:02:23

Zdeněk píše:Pro ty klíče je třeba dojít a pak jimi odemknout dveře.
Vnory (dhjány) se obvykle rozlišují 4 druhy. O prvém Gautama uvádí: "Zatínal jsem zuby, tiskl jazyk na patro a zastavoval myšlení, potlačoval a dusil jsem jej. Pot se mi řinul s ramenou, jako by silný muž uchopil slabšího za hlavu a ramena."


Je třeba číst pozorně:

K asketické cestě patřilo zastavit vedle ostatních vnitřních funkcí také myšlení; Gautama uvádí o době svého hledání: Zatínal jsem zuby, tiskl jazyk na patro a zastavoval myšlení, potlačoval a dusil jsem jej. Pot se mi řinul s ramenou, jako by silný muž uchopil slabšího za hlavu a ramena.
A k tomu Buddha říká:


a dále říká Buddha:

"Na rozdíl od tohoto bolestivého postupu se v nové formě cvičení objevoval blažený tělesný pocit a radostné emoce."
http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.php?f=140&t=6675&start=60#p151827

Dokonale to koresponduje s jinými učeními, například v Bhagavadgítě se neustále opakuje : "Buď blažen".

Je nesmyslné, dokud iluzi oddělenosti (ego) dokonale nerozpustí a nevstřebá nepodmíněná láska, uvažovat o nějakém vyšším stavu, který by měl být bez ní.

Jak říká Maharadž: "Bez lásky je všechno špatně."

Sama existence je láskou, Bytí je láskou, vědomí je láskou, proto je to také ánandou - blahem.

Nic jiného, než existence sama, tedy sat-čit-ánanda ve skutečnosti neexistuje. To, proč si toho naprostá většina lidských bytostí není vědoma, je z důvodů, že je tady schopnost vyčlenit fragment a nevnímat celek. Ono tohle je ve skutečnosti nesmysl, protože z nekonečna není šance něco vydělit. Proto probuzení mluví o projeveném světě, o projekci času a prostoru, jako o snu.

Vždycky, když iluze oddělenosti zmizí, objeví se vědomí celistvosti a blaho.

Když spojíš dvě opačné polarity, objeví se blaho, radost, štěstí. Něco takového může někomu připomínat třeba sauna. Extrémní horko + extrémní chlad.

Sat-čit-ánanda je stálým celistvým vědomým Bytím, bez iluze rozdělenosti.

Můžeš vycházet z toho co znáš. Když potkáš někoho, koho máš z celého srdce rád, tak máš radost. Je to podobná radost, jaká probouzela Buddhu. Jen ta Buddhova byla bezpodmínečná, nebyla podmiňována žádným projevem, nebyla na ničem závislá.

Je to stejná bezpodmínečná radostivost, která probouzela Minaříka.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11544
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Zákon jednoty

Nový příspěvekod Zdeněk » pát 14. úno 2020 16:23:49

Jana píše:Je třeba číst pozorně:

K asketické cestě patřilo zastavit vedle ostatních vnitřních funkcí také myšlení; Gautama uvádí o době svého hledání: Zatínal jsem zuby, tiskl jazyk na patro a zastavoval myšlení, potlačoval a dusil jsem jej. Pot se mi řinul s ramenou, jako by silný muž uchopil slabšího za hlavu a ramena.
A k tomu Buddha říká:


a dále říká Buddha:

"Na rozdíl od tohoto bolestivého postupu se v nové formě cvičení objevoval blažený tělesný pocit a radostné emoce."
http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.php?f=140&t=6675&start=60#p151827

No jo asi máš pravdu :) (taky mi to připadalo ňáký divný ale zrovna se mi to hodilo do krámu tak jsem to vzal).

Nicméně základní problém je v tom, že ty chceš blaho, radost, štěstí. Toto toužení po bytí dle Buddhy vede ke vzniku strasti.

Čímž neříkám, že se to v počátečních vnorech neobjevuje. Ale není to cílem.
Zdeněk
 
Příspěvky: 585
Registrován: ned 20. led 2019 19:12:05

Re: Zákon jednoty

Nový příspěvekod Jana » pát 14. úno 2020 17:01:40

Zdeněk píše:No jo asi máš pravdu :) (taky mi to připadalo ňáký divný ale zrovna se mi to hodilo do krámu tak jsem to vzal).

Nicméně základní problém je v tom, že ty chceš blaho, radost, štěstí. Toto toužení po bytí dle Buddhy vede ke vzniku strasti.



Ne, nerozumíš mi. Nikde netvrdím, že chci blaho, radost, štěstí. Jen tvrdím, že to je naše osvobozující přirozenost. Buddhy, Minaříka, každého.

:)

Čímž neříkám, že se to v počátečních vnorech neobjevuje. Ale není to cílem.


Pokud mluvím o sat-čit-ánandě, tak vůbec nemluvím o vnorech, ale o tom, co tady stále je.

Tedy o tom, čím jsi, jsem, jsme.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11544
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Zákon jednoty

Nový příspěvekod Jana » pát 14. úno 2020 17:11:58

Buddha:

Poznávám bytosti zrozené podle (své) kammy, jak přichází do příjemného (života) tak jako (ty, kdo) přichází do bolestivého (života) – "Ó panečku, tyto bytosti obdařené špatným tělesným chováním, obdařené špatným verbálním chováním, obdařené špatným chováním mysli, které obviňují Ušlechtilé, špatných názorů, které se ujímají činností založených na špatných názorech,

Ti se, když se (jejich) tělo zničí, po smrti, zrodí ve světě utrpení, v útrpném cíli, ve stavu trestu, v pekle.

Avšak, panečku, tyto bytosti ale, obdařené dobrým tělesným chováním, obdařené dobrým verbálním chováním, obdařené dobrým chováním mysli, které neobviňují Ušlechtilé, správného názoru, které se ujímají činností založených na správném názoru,

Ti se, když se (jejich) tělo zničí, po smrti, zrodí ve světě radosti, v nebeském světě.


Tak se té nepodmíněné radostivosti tolik neboj.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11544
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Zákon jednoty

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 14. úno 2020 17:32:55

Tak se té nepodmíněné radostivosti tolik neboj.


Bát se nepodmíněné radostivosti nebo být jí nadšený jsou dva způsoby, jakými na ni reaguje osobní já.

A co nastane, když se osobní já rozpustí?

Obě tyto možnosti zmizí.

základní problém je v tom, že ty chceš blaho, radost, štěstí. Toto toužení po bytí dle Buddhy vede ke vzniku strasti.Čímž neříkám, že se to v počátečních vnorech neobjevuje. Ale není to cílem.


:yes:
Návštěvník
 

Re: Zákon jednoty

Nový příspěvekod Zdeněk » pát 14. úno 2020 17:33:30

Mahá Satipatthána-sutta neboli Velká rozprava o ustavení uvědomění
A co je správné soustředění?
(1.)Zde, mniši, mnich zcela odloučen od smyslných požitků (viviččéva káméhi), odloučen od neprospěšných stavů (vivičča akusaléhi dhamméhi), vstupuje a prodlévá (upasampadždža viharati) v prvním pohroužení (pathamam džhánam), které je doprovázeno myšlením (savitakkam) a rozvažováním (savičáram) a je naplněno nadšením a blahem zrozeným z odloučení (vivékadžam pítisukham).
(2.)S utišením myšlení a rozvažování (vitakkavičáránam vúpasamá) mnich vstupuje a prodlévá v druhém pohroužení (dutijam džhánam), v němž je mysl sjednocena (ékodibháva), ve vnitřním uspokojení (adždžhattam sampasádanam), bez myšlení (avitakkam), bez rozvažování (avičáram), naplněna nadšením a blahem zrozeným ze soustředění (samádhidžam pítisukham).
(3.)S vymizením nadšení (pítijá virágá) mnich prodlévá vyrovnaně (upekkhako viharati), s uvědoměním (sato) a jasným chápáním (sampadžáno), zakoušeje stav tělesného blaha (sukhaňča kájéna patisamvédéti), o němž ušlechtilí (arijá) prohlašují: ´Ten, kdo je vyrovnaný (upekkhako) a uvědomělý (satimá) prodlévá blaženě (sukhavihárí).´ Takto vstupuje a prodlévá ve třetím pohroužení (tatijam džhánam).
(4.)S opuštěním (paháná) blaženosti (sukhassa) i strasti (dukkhassa), s ukončením (atthangamá) dřívější (pubbéva) radosti (somanassa) i žalu (domanassa), mnich vstupuje a prodlévá ve čtvrtém pohroužení (čatuttham džhánam), jež není ani strastné ani blažené (adukkhamasukham), které je očištěnou vyrovnaností a uvědoměním (upekkhásatipárisuddhim). Tomu se říká správné soustředění (sammá-samádhi).
Toto, mniši , je ušlechtilá pravda o cestě vedoucí k ustání strasti (dukkhanirodhagáminí patipadá arijasačča).
Takto, mniši, mnich prodlévá, nazíraje Čtyři ušlechtilé pravdy.


Múlaparijája-sutta neboli O kořeni všech věcí
Tathágata, zasloužilý, dokonale probuzený (sammásambuddho) -
...
Protože poznal (viditvá), že potěšení je kořenem strasti (nandí dukkhassa múlan,ti) a že s bytím (bhava) [jako svou podmínkou] je tu zrození (džáti), a že to, co vstoupilo v bytí, podléhá stárnutí a smrti (džará-maranam).
Proto, mniši, Tathágata, díky odstranění (khajá), vymizení (virágá), ustání (nirodhá), zřeknutí se (čága) a zavržení (patinissaggá) veškerého toužení (sabbaso tanhánam), procitl (abhisambuddho) k nejvyššímu (anuttaram) dokonalému probuzení (sammásambodhi), tak pravím."
Tak pravil Vznešený. Oni mniši se však nezaradovali ze slov Vznešeného.


Tak se ztráty té nepodmíněné radostivosti tolik neboj Jano. Ani oni mniši z toho nebyli nadšeni.
Zdeněk
 
Příspěvky: 585
Registrován: ned 20. led 2019 19:12:05

Re: Zákon jednoty

Nový příspěvekod Jana » pát 14. úno 2020 17:57:25

Skvělé. Potěšení pramenící z tělesnosti, pocházející ze světa, je podmiňované. Tudíž je vyvažované utrpením.
Touha tady může být jen v případě, dokud NEVÍME, KDO JSME, nepoznáváme ničím neoddělitelnou celistvost existence.

Když Ti Maharadž řekne, že jsi láska a že láska je vším, tak to můžeš vzít jen jako teorii a dál preludovat o touhách.

Při skutečném okusení toho, kým jsi, je jasné, že není možné po čemkoliv toužit, není tady žádná skutečná časoprostorová oddělenost. Jsi vším.

Všechno je Láska, všechno je Bytí, všechno je Vědomí, všechno je Blaho. Tak mi řekni, kde by se tady mohla ještě vzít ještě nějaká touha?

Dobře, řekněme, že tady ta touha je, protože nevíme, kdo jsme.

Jak je možné poznat, kdo skutečně jsme?
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11544
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

PředchozíDalší

Zpět na Cokoliv je libo

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků