Poradna zdarma

Možná taky, že jen rozvinul myšlenky českého reformačního hnutí,

...

To víš, pokrok nezastavíš, dokonce ani v myšlení a duchovních konceptech...

Ahoj nope

Odpovídáš na otázku hned několika otázkami, to není fér. Přesto Ti na tu první Tvoji otázku odpovím.

nop píše:1/
„ Filosofie je láska k moudrosti a to je láska k ušlechtilým ideálům a ta přináší v konečném důsledku pravý opak této ušlechtilosti. „

Jak to myslíš?
a/ opak ušlechtilosti přináší jen filosofie, nebo
b/ každá láska k ušlechtilým ideálům?
Lze uvést příklad/y?

Odpověď je podle S. N. Lazareva za b/, pokud ta láska k ušlechtilým ideálům převáží lásku k Bohu.

Jedním příkladem za všechny je Jan Hus a jeho láska k pravdě, která evidentně převážila nad jeho lásku k samotné lásce - nad lásku k Bohu.
https://cs.wikiquote.org/wiki/Jan_Hus
"Protož, věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: nebť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti duše a konečně od smrti věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie... (Výklad viery 1412)[5]"

Jeho působení v Čechách a jeho zatvrzelé chování na koncilu v Kostnici, které skončilo jeho smrtí, mělo zničující účinky hlavně pro Čechy samotné, protože uvrhlo zemi do nekonečných válek. Jeho působení ale také nastartovalo či inspirovalo reformační hnutí, které vyvrcholilo katastrofální třicetiletou válkou o 200 let později. A tento jeho zničující vliv pokračuje přes katastrofu Napoleonských válek do dneška, kdy vidíme celosvětovou agónii rozloženého křesťanství, které se již nadvládě islámu ani nijak nebrání.

Pravda (což je plod lidského smrtelného vědomí) má jedovaté účinky, pokud láska k pravdě převýší, a tím utlačuje, v duši lásku k Bohu. Láska k Bohu je bohatstvím nesmrtelné lidské duše a je podmínkou přítomnosti milosti Boží.
Husův výrok o pravdě tedy ve svém samotném základu není pravdivý, protože přilnutím k pravdě na úkor lásky k Bohu se naopak od milosti Boží vzdalujeme.

Zdravím

Pelvan píše:Husův výrok o pravdě tedy ve svém samotném základu není pravdivý, protože přilnutím k pravdě na úkor lásky k Bohu se naopak od milosti Boží vzdalujeme.

Zdravím

Jeste stesti, ze o tom, kdo se mu vzdaluje, rozhoduje jen Buh. To by to dopadlo, kdyby o tom rozhodavali lide.
Jen jestli posuzovani a odsuzovani druhych - napr. Jana Husa - neni vzdalovani se od Boha...Ale i o tom rozhoduje Buh.

přilnutím k pravdě na úkor lásky k Bohu se naopak od milosti Boží vzdalujeme

O tom není pochyb. Jakmile ulpíme na čemkoliv, i na pravdě, vzniká potřeba tu pravdu propagovat, prosazovat ji, někdy i za použití násilí a zabíjení.

o tom, kdo se mu vzdaluje, rozhoduje Bůh

A člověk se učí po celý život rozpoznávat, čím - jakými reakcemi a jakým jednáním - se Mu automaticky vzdaluje. Nejdřív se to učí nedobrovolně, jen jako důsledek utrpení. Nakonec vznikne zájem začít si v sobě uvědomovat ty reakce, které nás Bohu vzdalují, a učíme se upouštět od nich.

reseek. píše: Jakmile ulpíme na čemkoliv, i na pravdě, vzniká potřeba tu pravdu propagovat,

No, to nemusi. Jen se to po dobu ulpivani neposune dal. Az Buh da...

Ahoj Petro

.Petra píše:Jeste stesti, ze o tom, kdo se mu vzdaluje, rozhoduje jen Buh. To by to dopadlo, kdyby o tom rozhodavali lide.
Jen jestli posuzovani a odsuzovani druhych - napr. Jana Husa - neni vzdalovani se od Boha...Ale i o tom rozhoduje Buh.

Mohu se snad zmiňovat o tom, jak ze svého hlediska usuzuji (nebo spíše pociťuji), zda se od Boha vzdaluji nebo se naopak k Němu přibližuji?

Byl jsem vyzván k poskytnutí příkladu negativního efektu přilnutí někoho k nějaké vznešené myšlence, tak jsem si náhodou vybral Jana Husa.
Samotného mne překvapilo, že ten Husův výrok o pravdě je nepravdivý, do té doby jsem to nevěděl, ani jsem ho vlastně celý neznal. Ve školách memorují jenom začátek výroku a pak tři tečky. O Boží milosti se ve škole patrně nic nedozvíte.
Jistě je to trochu vzdalování se od Boha - kohokoli hodnotit, to je správný postřeh.
Snažím se to nedělat často - kohokoli hodnotit, ale někdy není zbytí.

Zdravím

Pelvan píše:Ahoj Petro

.Petra píše:Jeste stesti, ze o tom, kdo se mu vzdaluje, rozhoduje jen Buh. To by to dopadlo, kdyby o tom rozhodavali lide.
Jen jestli posuzovani a odsuzovani druhych - napr. Jana Husa - neni vzdalovani se od Boha...Ale i o tom rozhoduje Buh.

Mohu se snad zmiňovat o tom, jak ze svého hlediska usuzuji (nebo spíše pociťuji), zda se od Boha vzdaluji nebo se naopak k Němu přibližuji?

Byl jsem vyzván k poskytnutí příkladu negativního efektu přilnutí někoho k nějaké vznešené myšlence, tak jsem si náhodou vybral Jana Husa.
Samotného mne překvapilo, že ten Husův výrok o pravdě je nepravdivý,

Ahoj.

No, on ho urcite jako pravdivy vnimal. Ty ho zase vnimas jako nepravdivy.
Nemam pocit, ze by Hus za svoji pravdu bojoval - tak jako Husite - ale stal k ni a byl ochoten pro ni umrit. To pripomina Jezise. Kvuli nemu bylo take vedeno spousty valek. Presto si nemyslim, ze Jezis nebo Hus na tom nesou vinu.

jo, taky to tak vidím..jako Petra
být schopen umřít pro svou pravdu je znamenité
a myslím dokonce, že je to neopomitelný krok na duchovní cestě
podporovat něco, co mi přinese smrt...z důvodů už ne egoistických...ale z vyššího principu
se musí odrazit na úrovni dotyčného borce
v drobném to zažívá každý, kdo neohroženě ukazuje svou věc navzdory posměškům a nepřízni okolí
.......

O Husovi:

1/
Jestli Hus nabádal k Pravdě, to neznamená, že nedal přednost lásce, ono se to nemusí vylučovat a oboje může být souběžné.

2/ měli bychom rozlišovat pravdu a Pravdu. Rozlišuje to ruský jazyk (právda a istina), neboli tvrzení, že 2 x 2 =4, nebo že úterý je po pondělí, to je právda, ale „miluj své nepřátele“ je istina (vyšší pravda, boží pravda.)

Hus měl na mysli istinu (miluj boží istinu).

příbuzná slova (témata) v Bibli:
Jan 3, 12 : pozemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, ale kterak nastane, budu-li vám praviti nebeské, uvěříte?
=
Jan 8, 31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, opravdově učedlníci moji budete.
32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.

=
Jan 15, 9 Jakož miloval mne Otec, i já miloval jsem vás. Zůstaňte v milování mém.
10 Budete-li zachovávati přikázaní má, zůstanete v mém milování, jakož i já přikázaní Otce svého zachoval jsem, i zůstávám v jeho milování.
=
Matouš 13, 34 Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim,
35 Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevřu v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa.
36 Tedy propustiv zástupy, šel domů Ježíš. I přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole.

3/ sněm v Kostnici trval 4 roky, 1413 až 1417 pod záštitou Zikmunda, který byl císařem po Karlovi IV.
Hlavní událostí byla potřeba jak vyřešit současnou existenci tří konkurenčních papežů. Nejdříve byl Jan XXII usnesením sněmu sesazen, Řehoř XII. abdikoval a Benedikt XIII. ztratil autoritu, nikdo jej nerespektoval. Nakonec sněm zvolil jednoho klerika, který přijal jméno Martin V.

Další témata se týkala mše, proměňování svátosti oltářní a praktických otázek. Husa posuzovali jen půl roku, zda učí správné učení kompatibilně. Bylo to půl na půl, sněm nebyl jednotný. V neprospěch Husa se vyjádřil císař Zikmund, i když nebyl klerik. Ale měl důvody:
sympatie lidí byly pro Husa nakloněné v tom v Českém království, kde vládl jeho psychicky narušený bratr Václav 4, a Zikmund nepotřeboval nejednotný lid a kolísavého krále.
Václav v Čechách a Zikmund v Maďarsku byli oba synové Karla IV., za jehož vlády už zrála populační krize a vzrůstala chudoba v Čechách. Karel musel dát nemajetnému lidu práci, alespoň v hlavním městě, ale za státní peníze v podobě veřejně prospěšných prací na rozšíření obranné zdi v Praze, která má dodnes jméno Hladová zeď.

A to ještě tu je lidmi oblíbený kazatel, který vyzývá k očistě mravů, i když se ví, že jsou opravdu uvolněné, u kněží i u šlechty. Pořádá i shromáždění pro tisíce poutníků v plenéru na horách jako Ježíš a je osobním přítelem nevyrovnaného Václava. O to závažnější je, že je rektorem univerzity a má prestiž.

Hlásá, že neřádně žijící kněz by neměl vykonávat praxi, dokud se nepolepší (jak směšné, to by se vše zhroutilo).

Hned potom Zikmund předložil na sněmu Husovi otázku, jestli také světští páni nepořádně žijící nemají právo k vládě. Hus odpověděl, že je to tak a tím pádem ho měl Zikmund v hrsti. Tím proti němu postavil mnoho lidí a pak podepsal jeho rozsudek k smrti jako kacíře.

4/ Boje v Čechách nastaly až když nově zvolený papež Martin V. v roce 1420 svolal křížovou výpravu proti husitům.

5/ Reformátoři přišli až století po Husovi a vojevůdci dvě století po něm.

Bravo, nope
Myslim,'ze by to zase potrebovalo nejakeho Husa...NeoHusa HusaRa...ci tak nejak....doba kulminuje
.......

Ahoj

"Pro pravdu se lidi perou." Jestli vy chápete rvačku jako přítomnost milosti Boží, tak já tedy ne.

Téma "Jan Hus" (byl to jen příklad, nebylo to hlavní téma diskuse) zde končím, je to osoba budící vášně a kontroverze i tady na diskusi a nechci s ním mít nic společného.

Zdravím

Pelvan píše:Ahoj

"Pro pravdu se lidi perou." Jestli vy chápete rvačku jako přítomnost milosti Boží, tak já tedy ne.

Téma "Jan Hus" (byl to jen příklad, nebylo to hlavní téma diskuse) zde končím, je to osoba budící vášně a kontroverze i tady na diskusi a nechci s ním mít nic společného.

Zdravím

Pro mne tedy nevzbuzuje nikdo vášně, jsem klidný.
Ale v ideologii pro komunismus byly vášně ve snaze udržet jednotnou ideologii, tedy nátlak. Pro "pravdu" se daly zažít i nepříjemnosti.
Byla to ideová "pravda" vyšší než "úterý následuje po pondělku", byla to krásná idea o beztřídní společnosti a odměňování podle zásluhy, ale nižší pravda než duchovní.

Lze navrhnout třístupňovou stavbu pravd:

a/ zemská, 2x2=4 a že "hmotná soustava směřuje ke stavu s minimem energie" (na př. hrnec odstavený z plotny chladne),
b/ psychická, jako že po práci je potřebí odpočinek,
c/ vyšší pravda (istina), těch známe dost.

reseek. píše:

Pelvan píše:Ahoj

"Pro pravdu se lidi perou." Jestli vy chápete rvačku jako přítomnost milosti Boží, tak já tedy ne.

Téma "Jan Hus" (byl to jen příklad, nebylo to hlavní téma diskuse) zde končím, je to osoba budící vášně a kontroverze i tady na diskusi a nechci s ním mít nic společného.

Zdravím

To chápu. A žádnou nenávist v tom nevidím. Jen zájem věnovat pozornost tématům, která napomáhají harmonii v těle i mysli. Ta nemají nic společného s hlasitým propagováním svých představ a se snahou přimět ostatní, aby se přidali.

Jana píše:Tím podstatným není z mého pohledu ani historie lidstva, ani příběh jedince, ale vědomá Boží přítomnost.

Možná by se dalo doplnit, že tím podstatným pro hledající je ochota obracet pozornost vědomí k tomu, co v nás samých brání trvalému vnímání stále přítomné, všetvořící Boží Existence. Pak začne docházet k rozpouštění těch předtím neuvědomovaných bariér. Moje zkušenost je, že nezbytná je především ochota ty bezděčné navyklé sklony/clony v sobě rozpoznávat... a jejich vděčné odevzdávání Vše-tvořícímu Bytí...

JAK TO TAK POZORUJU, TAK MNOHDY VIDÍM, ŽE NAVYKLÝ SKLON JE HLEDAT PŘÍTOMNOST BOŽÍ a nevnímat Ji ve svém okolí, které dotyčný Hledající považuje spíš za překážku pro své usilování...takto popletený Hledající nadělá víc škody než užitku
.......

reseek. píše:

Jana píše:Tím podstatným není z mého pohledu ani historie lidstva, ani příběh jedince, ale vědomá Boží přítomnost.

Možná by se dalo doplnit, že tím podstatným pro hledající je ochota obracet pozornost vědomí k tomu, co v nás samých brání trvalému vnímání stále přítomné, všetvořící Boží Existence. Pak začne docházet k rozpouštění těch předtím neuvědomovaných bariér. Moje zkušenost je, že nezbytná je především ochota ty bezděčné navyklé sklony/clony v sobě rozpoznávat... a jejich vděčné odevzdávání Vše-tvořícímu Bytí...

Ano, vděčné odevzdávání všeho, co by mohlo rušit vědomí Boží přítomnosti, je plně osvobozující.

"Bože Tvá vůle."

Je to velká úleva, tahle možnost.

Ale někdy je dost těžké, odevzdávat blízkou bytost, která se vydává strastiplnou cestou.

Nicméně naše osoba je v tomhle úplně bezmocná a bez šancí, to, co má opravdovou moc vysvobozovat, je to Božské, co v každém z nás je.

JAK JE TO MOŽNÉ, ŽE TO bOŽSKÉ, CO MÁ FAKT MOC VYSVOBOZOVAT, NECHÁ TOHO NEŠTASTNÍKA JÍT TOU STRASTIPLNOU CESTOU A NEPOMŮŽE?
.......

arikiran píše:JAK JE TO MOŽNÉ, ŽE TO bOŽSKÉ, CO MÁ FAKT MOC VYSVOBOZOVAT, NECHÁ TOHO NEŠTASTNÍKA JÍT TOU STRASTIPLNOU CESTOU A NEPOMŮŽE?
.......

Vypadá to na to, že k probuzení potřebujeme projít i tím těžkým a strastiplným a že to strastiplné může být, pokud si to mysl nezačne špatně vykládat, tím pravým urychlovačem, který je potřeba.

arikiran píše:JAK TO TAK POZORUJU, TAK MNOHDY VIDÍM, ŽE NAVYKLÝ SKLON JE HLEDAT PŘÍTOMNOST BOŽÍ a nevnímat Ji ve svém okolí, které dotyčný Hledající považuje spíš za překážku pro své usilování...takto popletený Hledající nadělá víc škody než užitku
.......

A dokud si člověk u sebe neuvědomí, že kritizuje okolí za to, co dělají podle něj špatně, a nerozpozná, co v něm spouští jeho potřebu je kritizovat, bude dál reagovat na svoje pocity a názory o ostatních.

PS. k

A dokud si člověk u sebe neuvědomí, že kritizuje okolí za to, co dělají podle něj špatně, a nerozpozná, co v něm spouští jeho potřebu je kritizovat, bude dál reagovat na svoje pocity a názory o ostatních.

Teprve když se tohle plně přijme, začnou se i jednotlivé vlastní reakce na okolí a na to, co dělá, rozpoznávat a odevzdávat s vděčností Vesmírné Energii....

Až se tyhle automatické a doteď nevnímané vlastní reakce postupně rozpustí, zmizí i vnímání okolí jako něčeho kontroverzního ... a nebude se už vnímat jako něco odděleného od přítomnosti Boží ...

Dejž nám to Pámbu