O všem možném

[Linda]

Z MOZAIKY - webu o životě v nedvojnosti a přítomnosti:

Vše je již od začátku vítaným hostem

"... Žáci studující nedvojnost se vždy učí uvítat nebo přijmout vše, co se vynoří, včetně myšlenek, pocitů, emocí, dojmů a zážitků. Říkají nám, že máme vše přijmout, vše uvítat a ničemu se nebránit... "


Celý článek je na http://mozaika.bloguje.cz/911085-vse-je ... hostem.php
(Překlad Marsha z http://welcometononduality.blogspot.com ... comed.html)

[Linda]

Proč je nutné klamy Máji v sobě rozpoznávat, vysvětluje Učitel advaity Raméš Balsekar v knize Mír a harmonie v každodenním životě:

"Jen kdyby člověk dokázal rozpoznat, že jeho každodenní život není nic než neustálé vybírání, porovnávání a posuzování, obviňování a oceňování; prakticky nikdy to není čisté pozorování a přijetí."

A cituje v ní Mistra Rámakrišnu:

"Čím víc je tato síla klamu, tato Májá rozpoznávána, čím víc se jí stavíme tváří v tvář, čím víc si uvědomujeme její mylnost, čím víc je demaskována, tím víc se začíná sama rozplývat… Stačí rozpoznat sílu Máji jako to, čím je – jako prázdnou fikci – a ona se stáhne sama, třebaže jednající ego se stále znovu a znovu pokouší vrátit se (obraty o 180°) v překvapivém množství převleků.

Nikdo si nemůže vypěstovat zásadní svobodu pouhým přáním to udělat nebo intenzivní snahou to udělat! S různými subtilními sklony, které člověk zdědil po fyzické stránce, s těmi, které do něho vtiskla společnost, a s tendencemi, které se jako naplavenina proudu mysli nashromáždily působením předchozích zkušeností, musí člověk zacházet obratně. Vypárat tuto složitou tapisérii mentálních a fyzických sklonů není snadné."


Nic nás nenutí začít s rozpoznáváním klamů Máji v sobě. Saša Hendruk konstatuje: "Můžeme zůstat v omylu, jak dlouho chceme. Nikdo na nás neklade nároky. Když se ale budeme tomu věnovat, budeme se snažit pochopit, proč se toho držíme (což není vůbec nutný, nikdo to po nás nechce!), bude to svým způsobem fungovat. To není diskuse o tom, že bychom něco měli; je o tom, co můžem."

[rosada]

"Můžeme zůstat v omylu, jak dlouho chceme. Nikdo na nás neklade nároky. Když se ale budeme tomu věnovat, budeme se snažit pochopit, proč se toho držíme (což není vůbec nutný, nikdo to po nás nechce!), bude to svým způsobem fungovat. To není diskuse o tom, že bychom něco měli; je o tom, co můžem."

[Návštěvník]

ty si bud svou vlnou a mě nech být vodou

Jakýkoliv prožitek, jakákoliv zkušenost – jakkoliv mystická – může hodně věcí vysvětlit, ale může se to stát krmí pro ego... Takže to, co jsem dřív považoval za NĚCO, za jakoby výstup do Světla, za něco, o co by tady mělo jít, považuju často za neštěstí. Když tomu člověk nerozumí, tak je nasnadě, že na tom ulpí. Ať je ten zážitek jakkoliv vysokej nebo – řekněme – univerzální, pokud nezahrnuje rovnou to, že člověk je schopnej se ho vzdát v tý aktuální době, kdy ho prožívá, neulpí na něm a vidí ho jako protiváhu tady tý skutečnosti, kterou rádi nazýváme jako iluzorní, neexistující. Pak jo, pak díky tomu může pochopit Celek.

Ale může se stát, že na tom ulpí, zavrhne tenhle svět – jako že to je iluze. To se právě stává... Když někdo objeví Átmana v sobě, tak se mu může stát, že vevnitř najde Božství, který je v konfliktu s vnějším světem. A začne ulpívat na prožitku Toho.

My jsme naučený, že tyhle věci jsou něco, o co by nám mělo jít. Vidím tady veliký pole pro ego, který si to prostě může takhle čmajznout a udělat si z toho neprůstřelný brnění.

[Návštěvník]

to je pak ve skutečnosti vlastní praxí dzogčhenu: naše tělo, řeč a mysl, náš denní život, vše je integrováno do této okamžité ryzí přítomnosti

Ono to vlastně navazuje na praxi všímavosti, které učí buddhismus, protože integrovat cokoliv je možné jen po uvědomění si toho. Oba systémy pocházejí ze stejné oblasti a praxe jednotlivých směrů se prolínaly, jen mívaly různé názvy. Neví někdo, jestli v pokročilé praxi buddhistů existuje něco podobného jako je integrace rozpoznaného obsahu mysli do ryzí přítomnosti? Napadá mi, že s tím do čeho se poznávané integruje možná souvisí stav soucítící mysli, který má v buddhismu velkou váhu.

[Návštěvník]

Ono to vlastně navazuje na praxi všímavosti, které učí buddhismus, protože integrovat cokoliv je možné jen po uvědomění si toho.

když se objeví nějaký NE- laskavý pocit,
tak si jej okamžitě uvědomí,

Ano, o to jde. Uvědomit si, co vyvstalo, ať je to nelaskavý pocit nebo myšlenka, a zaměřit pozornost na to, co je toho podstatou.

Díky

[Návštěvník]

Jo, okouzlení představou, co já na rozdíl od ostatních dovedu, by nám všem šlo dobře, jedna báseň

a že vyčleňování sebe sama z celku je opakem Poznání, jaxi uniká pozornosti

[Návštěvník]

Obecně platí, že když se objevují myšlenky nebo emoce, můžeme rozlišit dvě fáze. V první se objevuje pohyb, například hněvu, a ve druhé se necháme strhnout do jeho mentálního posuzování a začínáme jednat. Abychom mohli aplikovat cestu samoosvobozování, je důležité pozorovat okamžik, kdy mysl ještě nezačala posuzovat.

Takže je to taky závislé na tom, jestli si uvědomíme první fázi, to co vyvstalo.
Jsme pořád u stejné otázky, jak si uvědomit, co vyvstane, když to není zrovna záchvat hněvu nebo strachu, který se nedá přehlídnout, ale jen takový slabší pocit, kterého si většinou ani nevšimnu. Když jsi praktik dzogčhenu, co používáš, abys zpozoroval myšlenku nebo pocit v okamžiku, kdy mysl ještě nezačala posuzovat?

[přihlížející]

V tom odkazu je mimo jiné návod, jak s vášněmi pracovat.

Musíme rozpoznávat vášně v okamžiku, kdy vyvstávají, a poté je nenásledovat. Když se vášeň objeví, můžeme s ní pracovat na příklad tak, že se sami sebe ptáme, zda jsou pro nás a pro ostatní její důsledky prospěšné či zhoubné. Pouhé uvědomění, že povstala vášeň, jako na příklad vztek, nestačí, protože když se rozčílíme, snadno zapomeneme na všechny svoje plány, jak se vztekem pracovat.

Jak zacházet s vyvstávajícími obsahy mysli se vysvětluje místy i tady viewtopic.php?f=82&t=131#p1540
například se zeptat sám sebe, proč se ten pocit nebo stav mysli objevil.

[pro znalce]

jak dotyčnému pokročilému vysvětlit,že jeho tak pravé a mnohdy obětavou mnohaletou praxí dosažené Poznání je stejný koncept,jako každého jiného?

Když je tu Poznání, ten, kdo ho předtím hledal, už jako osoba neexistuje. Není tu tedy ten, kdo by měl potřebu se prezentovat v diskusích. Takže není nutné mu nic vysvětlovat, ani vlastní představy a domněnky, že koncept je totéž co žití Skutečnosti.

[Návštěvník]

V tom odkazu je mimo jiné návod, jak s vášněmi pracovat.

Musíme rozpoznávat vášně v okamžiku, kdy vyvstávají, a poté je nenásledovat. Když se vášeň objeví, můžeme s ní pracovat na příklad tak, že se sami sebe ptáme, zda jsou pro nás a pro ostatní její důsledky prospěšné či zhoubné. Pouhé uvědomění, že povstala vášeň, jako na příklad vztek, nestačí, protože když se rozčílíme, snadno zapomeneme na všechny svoje plány, jak se vztekem pracovat.

Jak zacházet s vyvstávajícími obsahy mysli se vysvětluje místy i tady viewtopic.php?f=82&t=131#p1540
například se zeptat sám sebe, proč se ten pocit nebo stav mysli objevil.

Díky

[roman]

no vono je to od sebe neoddelitelny ty tendence a pripoutanosti mysli a ztotozneni s telem.Jen to "ZTOTOŽNĚNÍ S TĚLEM (UVĚDOMĚNÍ SE UVNITŘ PROSTORU)" je pricinou a tendence,zavislosti(vasany)mysli jsou dusledkem.V postate je to ale jeden jev

[Návštěvník]

Hezký rozhovor Karel Janeček říká, co má podle něho smysl, jak on sám vidí život, svět, a asi od poloviny se zpovídá, jak to všechno viděl dřív

http://www.cestyksobe.cz/racio-logika-n ... ci-ad1909/

[Návštěvník]

http://www.pozitivnievoluce.cz/cs-CZ/os ... #osobnosti

[Návštěvník]

Hezký rozhovor Karel Janeček říká, co má podle něho smysl, jak on sám vidí život, svět, a asi od poloviny se zpovídá, jak to všechno viděl dřív

http://www.cestyksobe.cz/racio-logika-n ... ci-ad1909/

moc zajímavý rozhovor, díky za odkaz

docela by mne zajímalo, co způsobilo, že co tu změnu jeho vnímání, která přišla,jak sám říká ze dne na den,způsobilo ?

[Návštěvník]

Neříká o tom nic konkrétního, obvykle to ale bývá tak, že pomalu vnitřně přibývají další a další drobné zkušenosti a závěry z nich, které neodpovídají našemu dosavadnímu vidění světa. A to nakonec v určitém momentu způsobí změnu celého našeho dosavadního názoru.
Kdysi se tomu říkávalo "změna kvantity v kvalitu"

[Návštěvník]

Neříká o tom nic konkrétního, obvykle to ale bývá tak, že pomalu vnitřně přibývají další a další drobné zkušenosti a závěry z nich, které neodpovídají našemu dosavadnímu vidění světa. A to nakonec v určitém momentu způsobí změnu celého našeho dosavadního názoru.
Kdysi se tomu říkávalo "změna kvantity v kvalitu"

jj taky takhle ze dne na den to bývá v důsledku nějaké mimořádně vypjaté události (zřejmě léčba šokem)

[Návštěvník]

Hezký rozhovor Karel Janeček říká, co má podle něho smysl, jak on sám vidí život, svět, a asi od poloviny se zpovídá, jak to všechno viděl dřív

http://www.cestyksobe.cz/racio-logika-n ... ci-ad1909/

moc zajímavý rozhovor, díky za odkaz

taky jsem si s velkým zájmem poslechl rozhovor o tom, že z určitého náhledu je vůbec otázkou zda je něco nazvat "chybou" a že by se dalo říct, že vše co se děje a jak se děje je v nejlepším pořádku a s tím že padá svobodná vůle jednotlivce

Karel Janeček ale zastává náhled osobní zodpovědnosti

přemýšlel jsem o tom a dá se na tu samou věc dívat skutečně ze dvou hledisek - buď je tu absolutní svobodná vůle všech, nebo jsme jen prostředníky (loutkami) skrze které se děje to co chce Absolutno

[Návštěvník]

přemýšlel jsem o tom a dá se na tu samou věc dívat skutečně ze dvou hledisek - buď je tu absolutní svobodná vůle všech, nebo jsme jen prostředníky (loutkami) skrze které se děje to co chce Absolutno

jak to tedy je?

[rosada]

přemýšlel jsem o tom a dá se na tu samou věc dívat skutečně ze dvou hledisek - buď je tu absolutní svobodná vůle všech, nebo jsme jen prostředníky (loutkami) skrze které se děje to co chce Absolutno

jak to tedy je?

Já vím, že do nás vtloukali základní logické pravidlo: platí-li A ne neplatí negace A. Toto pravidlo platí, ale jen když se na situaci díváme z jednoho hlediska. Měníme-li hledisko (pozici odkud se dívám), tak se stejná situace může jevit různě.
Takže podle mě platí obojí.
Z pohledu člověka mám svobodnou vůli.
Z pohledu absolutna mám taky svobodnou vůli, ale člověk je jen mou loutkou.