vostálník píše:existuje nejen vědomí ale i podvědomí
Jj, v něm celá ta ZOO bydlí
Když skáču, jak ti mazánci pískají, tak se v něm dál nevědomky přikrmují.
Potom, co se nakonec přijme, že vevnitř je holt tahleta skrytá ZOO, a přestanu do podvědomí neustále cpát všechno, co podle mě není "dost duchovní", nebo to, co ve mně neodpovídá mému přesvědčení, přestane se na podvědomí tlačit; pak se kupodivu začne samo pomaličku pootevírat - a žádná nuda to teda není.
Některý z nevědomky hýčkaných mazlíčků tak občas vypluje až ke hranici s vědomím a najednou se dá zahlídnout
(to je mi ale překvapení
tohle jsem si vykrmil a ani o tom nevím!!!
)
Pak je možné rozpoznat i jeho příčinu (tázavým zaměřením pozornosti), která se tak dostane do vědomí. I když se ta příčina nezpracuje v regresi (což je nejúčinnější - jejím rozpuštěním vymizí i její důsledky), nevadí: od té chvíle místo aby se ten mazánek pokaždé potlačil a pumpovala se tak do něj další energie, nebo aby se dál automaticky jelo podle jeho oblíbeného scénáře jako doteď, klidně se může i dál objevovat, jak je mu libo a jak je zvyklý, akorát už nedostává nažrat. Rozpoznaná příčina se pak během doby ve vědomí jasně rozpozná a uvědomuje se jako irelevantní... už neplatí...
A když se tak přestala dotovat jejich energie, jen se v pohodě zařadily k ostatním předtím neuvědomovaným skrytým napovídačům a spouštěčům, ten sklon se začne postupně projevovat míň a míň razantně, evidentně mu chybí žrádlo ztotožnění vědomí s ním... a po čase se nakonec rozpustí... kde nic, tu nic...
Jenže když některý ten mazlíček pozorováním zeslábne, protože přestal být důležitý a už tolik nezaclání, tak většinou už předtím, než úplně zmizí, se začnou rozpoznávat někteří další z obyvatelů ZOO, kteří nebyli doteď vidět, protože ti nejvypasenější dělali takový kravál, že přitahovali všechen zájem a pozornost jen na sebe.
No a pozornost se tak může začít věnovat těm dalším
)
