Ftípek

[Návštěvník]

Blondynka travi odpoledne praci na zahrade. Kdyz ma vse hotove, prijde domu a nadsene povida rodicum a prarodicum.-
''Predstavte si, ze nam na zahrade vyrostla taaaaaakovahle mrkev''!
''Nahluchla babicka kouka na to gesto a pravi-''No jo holka, ale aby si te taky chtel vzit''! .........................

[Návštěvník]

heslo dne !

pokud chcete mít celý den dobrou náladu tak

musíte obejmout nejméně 8 lidí

a nebo

stačí dát jednomu přes držku

[Návštěvník]

Přijde blondýna do kasina a zeptá se, jestli si může hodit kostkou.
Dva krupiéři naráz odpoví: „Samozřejmě“.
Blondýna: „A nevadilo by vám, kdybych u toho byla nahá?
Nosí mi to totiž štěstí."
Krupiéři: „Ale vůbec ne, madam.“
Blondýna se tedy svlékne, hodí hrací kostkou a za chvíli radostně poskakuje a volá: „Já jsem vyhrála, vyhrála !“
Vezme výhru, obleče se a odejde.
Krupiér druhému krupiérovi: „A díval ses, co padlo?“
„Ne, myslel jsem, že se díváš ty.“
„No, já jsem si myslel to stejný...“

Poučení:

VŠECHNY BLONDÝNY NEJSOU BLBÉ,
ALE VŠICHNI CHLAPI JSOU STEJNÍ.

[Návštěvník]

.

[Návštěvník]

Obama v nebi -----

" Zomrel Obama, ale o 10 rokov sa nudil v nebi, tak poprosil Boha, aby ho pustil späť na Zem, zistiť, ako sa má jeho krajina. Boh súhlasil. Obama ide do jedného baru v New Yorku. Objedná si rum a informuje sa u výčapníka, čo nového, ako ľudia žijú, ako sa rozvíja krajina, aké sú problémy.

Výčapník začudovane sa pýta:


- Akéže problémy? Veď sme jedna velikánska krajina, všetko okolo nás je naše...!

- Ako to? A Irak, Afganistan...?

- Už všetko je naše!

- A Európa, Afrika, Blízky-východ...?

Výčapník zpod pultu si vyberie glóbus, roztočí ho a pyšne vraví:

- Veď vravím, že sme svetová veľmoc! Celý svet je náš!

Obama je natešený, pyšný a spokojný. Objedná si ďalší rum, vypije a pred odchodom vraví:

- Tak teda, ďakujem, priateľ môj. Koľko platím?

- Jeden rubel a dvadsať kopejok...

[Tara]

[Vari]

Faráři někdo chodí na hrušky, a tak na strom pověsí ceduli:

PÁN BŮH TĚ VIDÍ.

Ale hrušky se mu ztrácí dál.
Když si blíž prohlédne tu ceduli vidí, že tam někdo dopsal.

Vidí, ale neprozradí

[nop]

z časopisu Život víry, č. 12 / 2014, poslední strana:
Historka průvodčího ve vlaku.

Jedu takhle jednou pozdě večer rychlíkem na Brno a kontroluju jízdenky. Přijdu do kupé, kde jsou tři lidé, ale vzhůru je jen paní, která drží v ruce růženec a zaujatě se modlí. Vedle ní spí pán a naproti sedí paní, taky spící.
Když mi paní s růžencem podala jízdenku pro dvě osoby, tipnul jsem si, že jede společně s tím mužem, protože kdyby se neznali, nejspíš by si ho tak blízko k tělu nepustila.
Pro jistotu se jí rychle a tiše ptám:"Pán s vámi?".
Paní mžikne očkama a vyhrkne: "I s tebou!"

[Tara]

[Návštěvník]

Zvoní mobil v posilovně, zvedne jej funící muž: „Prosím."
„Ahoj miláčku, jsi v posilovně?" ptá se žena.
„Ano jsem, co potřebuješ." odpoví muž otráveným hlasem.
„Tak to je fajn. Já jsem ti jen chtěla říct, že ten kožich jak stál 150 tisíc, tak ho zlevnili na 80. Že si ho můžu koupit?" škemrá žena.
„Ale jo."
„Ty jsi hodný. A víš, jak jsme chtěli jet na ty Seychely a zdálo se nám to za půl milionu drahé? Tak oni to zlevnili jen na 400 tisíc. Co říkáš ?…., nemám to vzít?"
„Dobře, ale jen s plnou penzí," zamumlá muž.
„Jo, to já zařídím. A když máš takovou dobrou náladu, tak stojím zrovna před autosalonem Mercedesu a víš jak jsme se dívali na ten S-Class za 3 miliony, tak si představ, že oni ho zlevnili na dva miliony. Nemám ho zrovna zaplatit?"
„Ale jo, ale jen stříbrnou metalízu" řekne muž docela otráveně.
„Jo, jo, oni ho zrovna ve stříbrné mají. Tak to je super, ty jsi dnes tak zlatý! Tak čau," zaševelí sladkým hláskem žena a položí mobil.
Muž v posilovně se zvednutým telefonem nad hlavou zakřičí:
„Chlapi, nevíte čí je to mobil?"

[jaosiva1]

Podle ceho poznam Pravdu:
Otazka: Jak se pozna opravdu ryzi a pravdive uceni?
Odpoved: Podle toho, ze uz ho nikdo nezna!
...x...

[Návštěvník]

PROČ JSOU MUŽI ŠŤASTNĚJŠÍ?

Muži zkrátka patří k těm šťastnějším lidem, protože:
Celý život jim zůstane jedno příjmení. Garáž mají celou pro sebe.
Jejich svatební přípravy se dějí samy od sebe.
Čokoláda je pro ně jen jedním druhem svačiny.
Nemohou nikdy otěhotnět.
Do vodního zábavního parku si mohou vzít bílé tričko.
Automechanici jim říkají pravdu.
Svět je pro ně jeden velký pisoár.
Nikdy nemusí jet na další benzínku, protože záchod na téhleté je hrozně špinavý.
Nikdy nemusí přemýšlet o tom, kterým směrem se utahuje matička.
Stejná práce, lepší plat. Vrásky přidávají na charakteru.
Svatební šaty 10 000; pronájem smokingu 1 000.
Lidé jim nikdy nezírají na hrudník, když s nimi mluví.
Příležitostné umělecky ztvárněné říhnutí se od nich vlastně očekává.
Nové boty je netlačí, nemrzačí a nedělají puchýře na nohách.
Pořád stejná nálada. Na pětidenní dovolenou jim stačí jeden kufr.
V pohodě si otevřou všechny sklenice, které potřebují.
Dostane se jim ocenění i jen za trošku ohleduplnosti.
Když je někdo zapomene pozvat, stále zůstává jejich přítelem.
Spodní prádlo pro ně stojí 90 korun za 3 kusy.
Tři páry bot je víc než dost.
Nikdy jim na veřejnosti nepadá ramínko.
Prostě nevidí, že mají zmačkané oblečení.
Každá věc na obličeji má svou původní barvu.
Stejný účes jim vydrží roky, ne-li desetiletí.
Holit si musí jen obličej a krk.
Celý život si mohou hrát s hračkami.
Břicho jim většinou schovají široké boky.
Jedna peněženka, jedny boty stejné barvy, pro všechna roční období.
Mohou nosit kraťasy bez ohledu na to, jak vypadají jejich nohy.
Mohou si "upravovat" nehty zavíracím nožem.
Mohou si vybrat, jestli chtějí nebo nechtějí nosit knír.
Dárky pro 20 příbuzných nakoupí za 25 minut 24. prosince.
Není proto divu, že jsou muži šťastnější.

[Návštěvník]

PROČ JSOU MUŽI ŠŤASTNĚJŠÍ?

Muži zkrátka patří k těm šťastnějším lidem, protože:
Celý život jim zůstane jedno příjmení. Garáž mají celou pro sebe.
Jejich svatební přípravy se dějí samy od sebe.
Čokoláda je pro ně jen jedním druhem svačiny.
Nemohou nikdy otěhotnět.
Do vodního zábavního parku si mohou vzít bílé tričko.
Automechanici jim říkají pravdu.
Svět je pro ně jeden velký pisoár.
Nikdy nemusí jet na další benzínku, protože záchod na téhleté je hrozně špinavý.
Nikdy nemusí přemýšlet o tom, kterým směrem se utahuje matička.
Stejná práce, lepší plat. Vrásky přidávají na charakteru.
Svatební šaty 10 000; pronájem smokingu 1 000.
Lidé jim nikdy nezírají na hrudník, když s nimi mluví.
Příležitostné umělecky ztvárněné říhnutí se od nich vlastně očekává.
Nové boty je netlačí, nemrzačí a nedělají puchýře na nohách.
Pořád stejná nálada. Na pětidenní dovolenou jim stačí jeden kufr.
V pohodě si otevřou všechny sklenice, které potřebují.
Dostane se jim ocenění i jen za trošku ohleduplnosti.
Když je někdo zapomene pozvat, stále zůstává jejich přítelem.
Spodní prádlo pro ně stojí 90 korun za 3 kusy.
Tři páry bot je víc než dost.
Nikdy jim na veřejnosti nepadá ramínko.
Prostě nevidí, že mají zmačkané oblečení.
Každá věc na obličeji má svou původní barvu.
Stejný účes jim vydrží roky, ne-li desetiletí.
Holit si musí jen obličej a krk.
Celý život si mohou hrát s hračkami.
Břicho jim většinou schovají široké boky.
Jedna peněženka, jedny boty stejné barvy, pro všechna roční období.
Mohou nosit kraťasy bez ohledu na to, jak vypadají jejich nohy.
Mohou si "upravovat" nehty zavíracím nožem.
Mohou si vybrat, jestli chtějí nebo nechtějí nosit knír.
Dárky pro 20 příbuzných nakoupí za 25 minut 24. prosince.
Není proto divu, že jsou muži šťastnější.

[Tara]

[Návštěvník]

Žena přijde ke knězi a říká mu: „Otče mám problém. Doma mám dva papoušky – samičky, a ty pořád opakují jednu a tutéž větu.

„Jakou větu?“ táže se kněz.

No, říkají: „Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?“

„To je ale obscénní.“ vykřikne kněz.

Pak se ale zamyslí a povídá: „Možná že bych věděl o něčem, co by Váš problém mohlo vyřešit. Doma mám dva papoušky, samečky, které jsem naučil modlit se a číst bibli. Přineste své papoušky ke mne domu, dáme je do klece k Francisovi a Bobovi a ti naučí ty dvě Vaše nezbednice zbožnosti a modlitbám. Pak jistě přestanou opakovat tu frázi.“

„Děkuji Vám, otce. Tohle by skutečně mohlo pomoci.“ odpoví žena.

Příští den přinese své dvě papoušice ke knězi domu. Když vstoupí do domu, skutečně uvidí dva papoušky v kleci, jak drží růženec a modlí se. Žena s nadšením přistoupí ke kleci a vpustí do ní své dvě papoušice.

Po několika minutách se z klece unisono ozve:

„Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?“ Místností se rozhostí napjaté ticho.

Pak se jeden šokovaný papoušek podívá na druhého a povídá:

„Odlož růženec Franku, naše modlitby byly vyslyšeny.“

[Tara]

:-)

[Návštěvník]

.

[Návštěvník]

.

[nop]

Extrémní vedra

= opatření Evropské unie k usnadnění integrace uprchlíků z Afriky a Blízkého východu, aby se tady cítili jako doma.

Než na Vánoce poznají, zač je toho v pohraničí loket ...

[nop]

.

Obliba románu Babička má specifický důvod.
Popis jsem našel v jedné sešitové učebnici české literatury A4 jako článek o období Biedermayer v české literatuře.
Čtenáři měli tehdy rádi popisy z českého venkova, klidné a důvěryhodné. Byla to reakce na trable doby.
O jednu generaci předtím buditelé podpořili znovuoživení českého národního života: Puchmayer, Čelákovský, Jungmann se svým Slovníkem.

Ale rakouský dvůr byl nevstřícný k Čechům a tudíž nevzbuzoval tu radost, jakou cítil vlastenec při pobytu na venkově mezi Čechy hovořícími dosud česky.

Byla to také doba po skončení napoleonských válek.
A ještě předtím byla Francouzská revoluce, ta zbourala dva pilíře života: krále a církev. To byla doba destrukce a nejistoty. Vše stabilní, na co se lidé spoléhali, bylo zničeno.

Napoleon, který zvítězil nad revolucí porazil Belgii a také Rakousku za Brnem u Slavkova, okupoval dočasně Německo a působil škody.

A když už bylo po tom válečném nepokoji, byla tu zase neochota rakouských úřadů. V té době venkov představoval baštu češství a oázu klidu. Proto též jezdili Panklovi rádi na Staré Bělidlo.

V nábytkářství tehdy vynikal truhlář (spíše architekt nábytku) pan Biedermayer z Vídně. Jeho styl byl všeobecně přijatý a jeho jménem byla pojmenovaná celá doba (tak 1820 - 1860) a jeho styl nahradil předešlý styl empír, pojmenovaný po Imperátorovi (Napoleonovi), tedy vlastně císařský sloh.

A proto se i v literatuře mluví o biedermayeru.
A v Čechách se v období biedermayeru projevoval příklon k venkovu, láska k vlasti a obliba konejšivých témat.
=
Ten hoch nemá vzpomínku na boje za Napoleona a chybí mu akční hrdina, toho mu poskytuje drama u Viktorky.