Konec světa

Pravidla fóra
POLEMICKÉ FÓRUM

Re: Konec světa

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 29. pro 2012 14:38:40

Jana píše:
Návštěvník píše:Ale má z toho strach. Myslí, že bude mít málo jídla nebo žádné, nebo že nebudu mít vodu nebo nic na sebe, žádnou střechu nad hlavou a že pak umře = přestane existovat. A tak se snaží zajištovat.
Zvířata pocitují strach jen v momentě ohrožení, ale lidská mysl pocituje strach ze všech ohroženích, která si (jen) představuje - i léta doředu. Myslí si, že to má (nebo může mít) ve svých rukou.

Návštěvníku, skvělý postřeh a vidíš nějaký způsob, jak se z toho zajetí v mysli osvobodit ?


Jako první je asi potřeba si tento strach uvědomit. Že je to ta hnací síla v obvyklém lidském jednání. Většinou je totiž podvědomý.
Další krok by asi měl být získat víru nebo důvěru, že je možné se od tohoto strachu osvobodit.
Pak by asi měla přijít silná touha být od tohoto strachu osvobozen.
Ale v podstatě je to velmi individuální záležitost. Asi jen realizovaný by mohl dotyčnému poukázat jeho zcela osobní cestu nebo jeho vlastní 'Já". Toho stejně vede celou dobu k Sobě - životními zkušenostmi obvykle spojenými s bolestí a trápením, různými informacemi a radami, které mu mohou na chvíli trochu ulehčit, ale na kterých by neměl zůstat lpět, protože potom mu spíš budiou ke škodě než k užitku na jeho cěstě k osvobození od strachu. Ale tím pořád myslím strach, který je vyvoláván představami budoucnosti. Jinak je strach v momentální situaci ohrožení něco zcela normálníhi a jak přišel, tak taky odejde.
:)
Návštěvník
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 29. pro 2012 14:44:17

přihlížející píše:
amiable píše:Když to co čtu chápu jako poučování, bráním se, to je přirozený reflex. A když to co tu čtu beru jako zdroj informací, obohatí mě to.
Je to jen na mně :)

Fakt ale je, že to trvalo dost dlouho, než jsem přestala řešit, jestli se někdo snaží poučovat, nebo jestli jen má chuť se podělit o to, co mu pomáhá.


Tohle dělení se je něco trochu jiného než potřeba poučovat nebo informovat nevědomé.


:yes:
Návštěvník
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod přihlížející » sob 29. pro 2012 14:50:33

Návštěvník píše:
amiable píše:Fakt ale je, že to trvalo dost dlouho, než jsem přestala řešit, jestli se někdo snaží poučovat, nebo jestli jen má chuť se podělit o to, co mu pomáhá. ]


To není potřeba řešit, pozná se to podle toho, jakým způsobem to dotyčný píše.

:yes: , ale teprve když už si člověk plně uvědomuje všechny svoje vlastní sklony. A kdo z nás si tím může být úplně jistý? Do té doby svoje sklony vidíme jen jako to, co by neměli dělat ti druzí, a že je máme sami, se pozná jen podle toho, že nás jejich chování dráždí a že máme potřebu na to co dělají reagovat a upozorňovat.

Když jsem se tuhle informaci od odborníků dozvěděl, zkusil jsem tu možnost "pracovně" připustit a vyzkoušet to u sebe. Připustit něco takového mi nejdřív připadalo jako upírat si nos mezi očima a byl to pak opravdu šok, když se začalo ukazovat, že skutečně to, co mi na druhých vadí (vzbuzuje to můj odpor) a mám potřebu to odsuzovat nebo na to upozorňovat, mám ve skutečnosti já sám a vůbec si to neuvědomuju. Jak jsem si ten sklon začal u sebe postupně uvědomovat, přímo ve svém konkrétním jednání, úměrně tomu slábnul, projekce začala mizet a u druhých mi to přestávalo vadit. Nakonec se často ukázalo, že ten druhý to ve skutečnosti vůbec nedělal z důvodů, které jsem mu předtím přisuzoval a které jsem tehdy v jeho chování jasně viděl.

Dokud je ten sklon nevědomý, člověk by přísahal, že on sám nic takového nemá. Asi nám příroda pomocí projekcí umožňuje to zjistit. No, práce jak na kostele, a pokud jde o mě, nikdy už neříkám nikdy :D

Projekce psychická, psychologie promítání psychiky, z latinského proicio - vrhnout vpřed;

a) psychický mechanismus projevující se připisováním vlastních, subjektivních nevědomých obsahů objektu. Nervózní člověk pod vlivem projekce označí ostatní za nervózní, sám se však považuje za klidného. Psychická projekce je neustále probíhající psychický mechanismus sloužící k adaptaci jedince. Podle Junga je projekce vlastně postupnou introjekcí objektu do psychického subjektu – ega. Integrací nevědomého obsahu do vědomí a rozpoznání sebe jako zdroj projekce, se tento mechanismus zastaví a dochází k rozšíření vědomí.

b) obranný mechanismus ega, kdy jedinec přenáší vlastní nepřijatelné vlastnosti, přání, motivy, pocity a pod. na svoje okolí a vyhýbá se tak úzkosti se ztráty
sebepojetí. Mechanismus projekce se uplatňuje u psychického přenosu.

http://leccos.com/index.php/clanky/projekce-psychicka


jeden z obranných mechanismů udržující celistvost a stabilitu "já"; mechanismus, jímž se brání "já" proti úzkosti pramenící ze zvědomění vlastních, ego ohrožujících pohnutek a citů. Realizuje se přisouzením těchto odmítaných prožitkových obsahů jiným lidem; více či méně spontánní promítáni vlastního "já" do obrazu jiné osoby (autoprojekce, autoprojektivní stylizace).

http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1 ... e=projekce
přihlížející
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 29. pro 2012 15:01:01

Jana píše:A vidíš v tomhle procesu i nějaký význam hledání a poznávání Boha ?


Pro toho, kdo v koncept '"Bůh" věří, bude to jistě v jeho individuální cestě význámné.
Ale šlo o všeobecné naznačení postupu, tedy i pro ty, co v koncept "Bůh" nevěí a nepouživají ho. Tak, jak to bylo např. u mne.
Návštěvník
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 29. pro 2012 15:38:11

přihlížející píše:
Návštěvník píše:
To není potřeba řešit, pozná se to podle toho, jakým způsobem to dotyčný píše.

:yes: , ale teprve když už si člověk plně uvědomuje všechny svoje vlastní sklony. A kdo z nás si tím může být úplně jistý?


Myslíš, že nikdo?

přihlížející píše:
Do té doby svoje sklony vidíme jen jako to, co by neměli dělat ti druzí, a že je máme sami, se pozná jen podle toho, že nás jejich chování dráždí a že máme potřebu na to co dělají reagovat a upozorňovat.


Vidíš, to by mě nenapadlo, že by druzí neměli něco dělat. To je přeci jejich věc. Moje věc je, jestli k tomu budu mlčet nebo ne. Někdy je k tomu nemlčení potřeba civilní kuráž.
Návštěvník
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 29. pro 2012 15:39:56

Návštěvník píše: Moje věc je, jestli k tomu budu mlčet nebo ne. Někdy je k tomu nemlčení potřeba civilní kuráž.

Té mají nejvíc politici :D
Návštěvník
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 29. pro 2012 15:44:45

Návštěvník píše:
přihlížející píše:... když už si člověk plně uvědomuje všechny svoje vlastní sklony. A kdo z nás si tím může být úplně jistý?


Myslíš, že nikdo?


Pokora a střízlivé vnímání sebe sama jsou vzácné. A dokud je tu někdo, kdo je si něčím jistý... ;)
Návštěvník
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod amiable » sob 29. pro 2012 15:51:55

Návštěvník píše:Pokora a střízlivé vnímání sebe sama jsou vzácné

a úsilím a posuzováním druhých se pořád jen posiluje ten, kdo to všechno umí...

Pomáhá vidět - a nesoudit. Odevzdávat Tomu :)

Obrázek
amiable
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 29. pro 2012 15:57:44

amiable píše:
Návštěvník píše:Pokora a střízlivé vnímání sebe sama jsou vzácné

a úsilím a posuzováním druhých se pořád jen posiluje ten, kdo to všechno umí...

Pomáhá vidět - a nesoudit. Odevzdávat Tomu :)

Obrázek

Tím by se přibližoval KONEC SVĚTA - osobního já :D

Jenže: připustí to? Dokud má dost síly, tak asi sotva
Návštěvník
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod přihlížející » sob 29. pro 2012 16:04:26

Čím se osobní já oslabuje ? Obvykle nedobrovolně, utrpením
bohužel :(
přihlížející
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod Anim » sob 29. pro 2012 17:46:24

Dlouho jsem tu nebyl, ale vidím, že jsem o moc nepřišel.

Obvyklé hrátky - vzít cokoliv, co někdo napíše, přisoudit to jeho osobě, místo věcného zareagování na obsah. A tak pořád znovu. Dost primitivní způsob, jak se povyšovat nad druhé - jejich ponižováním.

Žádný div, že takový zůstane nakonec v diskusi o tom sám.
Anim
 
Příspěvky: 23
Registrován: pát 16. zář 2011 16:41:43

Re: Konec světa

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 29. pro 2012 18:29:33

přihlížející píše:Čím se osobní já oslabuje ? Obvykle nedobrovolně, utrpením
bohužel :(


Duchovní praxí, prací s myslí, disciplínou, sebekázní....naprosto dobrovolně, bez tvého vnitřního souhlasu to přece nejde.
Návštěvník
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 29. pro 2012 18:38:26

Návštěvník píše:
přihlížející píše:Čím se osobní já oslabuje ? Obvykle nedobrovolně, utrpením
bohužel :(


Duchovní praxí, prací s myslí, disciplínou, sebekázní....naprosto dobrovolně, bez tvého vnitřního souhlasu to přece nejde.

Duchovní praxí, prací s myslí, disciplínou, sebekázní se posiluje duchovní já, které tohle všechno dělá. Proto si po nějaké době připadá náramně ušlechtile a pokročile - na rozdíl od těch ostatních - a to je mnohem větší malér než obyčejné já. K sebeodevzdávání, o kterém se tu zmínila amiable, dojde, až když si to uvědomí.
Návštěvník
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod přihlížející » sob 29. pro 2012 18:46:38

Návštěvník píše:
Návštěvník píše:
přihlížející píše:Čím se osobní já oslabuje ? Obvykle nedobrovolně, utrpením
bohužel :(


Duchovní praxí, prací s myslí, disciplínou, sebekázní....naprosto dobrovolně, bez tvého vnitřního souhlasu to přece nejde.

Duchovní praxí, prací s myslí, disciplínou, sebekázní se posiluje duchovní já, které tohle všechno dělá. Proto si po nějaké době připadá náramně ušlechtile a pokročile - na rozdíl od těch ostatních - a to je mnohem větší malér než obyčejné já. K sebeodevzdávání, o kterém se tu zmínila amiable, dojde, až když si to uvědomí.

Potom tu schopnost rozlišovat jak když najdeš - rozpoznáváš, co odevzdat ;)
přihlížející
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod amiable » sob 29. pro 2012 18:59:25

Ono jde asi o intenzitu jako takovou, která není spojená s chtěním dosáhnout nějakého duchovního stavu nebo cíle. Člověk přestane usilovat, protože je zřejmé, že jakékoliv duchovní praktikování, které vzniká z potřeby dosáhnout, posiluje to já, které se o to snaží.

Ale přesto dál zůstává nesmírná intenzita - intenzita sebevzdávání Jedinému, v lásce. Mně je hodně blízké tohle, co někdo řekl:

"Mohlo by se stát, že ten, jehož milovaný či milovaná touží po někom jiném, nebude nic namítat a z opravdové lásky nechá milovanou bytost někomu jinému. Takovýto druh intenzity je něco, v čem není žádný osobní záměr. Láska, dokonce i fyzická láska, má takovou intenzitu, že vede k nejkrajnějším obětem. A co se týče hledání, jde-li o duchovní hledání, tou nejkrajnější obětí je obětování "jáství".
amiable
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 29. pro 2012 19:29:33

Návštěvník píše:
Návštěvník píše:
přihlížející píše:Čím se osobní já oslabuje ? Obvykle nedobrovolně, utrpením
bohužel :(


Duchovní praxí, prací s myslí, disciplínou, sebekázní....naprosto dobrovolně, bez tvého vnitřního souhlasu to přece nejde.

Duchovní praxí, prací s myslí, disciplínou, sebekázní se posiluje duchovní já, které tohle všechno dělá. Proto si po nějaké době připadá náramně ušlechtile a pokročile - na rozdíl od těch ostatních - a to je mnohem větší malér než obyčejné já. K sebeodevzdávání, o kterém se tu zmínila amiable, dojde, až když si to uvědomí.

Bez práce nejsou koláče a ani pečení holuby do úst sami nelétají. 8)

Bez práce sám na sobě, sám se sebou, poznat sám sábe, všechny složky, z kterých se skládám, lze jen dobrovolnou prací sám na sobě. Ne tím, že budu pouze koukat na ty druhé a kritizovat, jak to oni dělají podle mého názoru špatně, aniž sám v sobě rozpoznám a své složky, své city, pocity, emoce, sklony, strachy, obavy atd., nechávám se dál jimi vláčet, podléhat jim, spoléhat na Boha, že mne, hříšníka, ON osvobodí sám, aniž bych já pro to cokoli udělal.
Duchovní cesta je cestou morální disciplíny, sebekázně, askeze, očisty a to za nás Bůh neudělá, to musíme udělat my sami.
Návštěvník
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod přihlížející » sob 29. pro 2012 19:39:22

amiable píše:Ono jde asi o intenzitu jako takovou, která není spojená s chtěním dosáhnout nějakého duchovního stavu nebo cíle. Člověk přestane usilovat, protože je zřejmé, že jakékoliv duchovní praktikování, které vzniká z potřeby dosáhnout, posiluje to já, které se o to snaží.

Ale přesto dál zůstává nesmírná intenzita - intenzita sebevzdávání Jedinému, v lásce. Mně je hodně blízké tohle, co někdo řekl:

"Mohlo by se stát, že ten, jehož milovaný či milovaná touží po někom jiném, nebude nic namítat a z opravdové lásky nechá milovanou bytost někomu jinému. Takovýto druh intenzity je něco, v čem není žádný osobní záměr. Láska, dokonce i fyzická láska, má takovou intenzitu, že vede k nejkrajnějším obětem. A co se týče hledání, jde-li o duchovní hledání, tou nejkrajnější obětí je obětování "jáství".

Praxe je nutná jako ta úplně základní etapa, protože dokud si všechny projevy svého jáství plně neuvědomujeme, nemůže být obětováno v každé podobě, ve které vyvstane.
přihlížející
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod praktik » sob 29. pro 2012 19:51:52

přihlížející píše:
amiable píše:Ono jde asi o intenzitu jako takovou, která není spojená s chtěním dosáhnout nějakého duchovního stavu nebo cíle. Člověk přestane usilovat, protože je zřejmé, že jakékoliv duchovní praktikování, které vzniká z potřeby dosáhnout, posiluje to já, které se o to snaží.

Ale přesto dál zůstává nesmírná intenzita - intenzita sebevzdávání Jedinému, v lásce. Mně je hodně blízké tohle, co někdo řekl:

"Mohlo by se stát, že ten, jehož milovaný či milovaná touží po někom jiném, nebude nic namítat a z opravdové lásky nechá milovanou bytost někomu jinému. Takovýto druh intenzity je něco, v čem není žádný osobní záměr. Láska, dokonce i fyzická láska, má takovou intenzitu, že vede k nejkrajnějším obětem. A co se týče hledání, jde-li o duchovní hledání, tou nejkrajnější obětí je obětování "jáství".

Praxe je nutná jako ta úplně základní etapa, protože dokud si všechny projevy svého jáství plně neuvědomujeme, nemůže být obětováno v každé podobě, ve které vyvstane.

Takže Bůh se nejdřív identifikuje jako samostatné ego a osvobozuje se pak z toho Svého mylného vnímání, teprve když se stejnou intenzitou, jako se plně ztotožňoval, se /v podobě ega/ Svého Sebeztotožnění Sobě Samému vzdává. A aby k tomu mohlo docházet, potřebuje to Svoje ztotožnění rozpoznávat, jinak ztotožňování pokračuje dál a dál a pořád znovu vytváří já a nejá...
praktik
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod přihlížející » sob 29. pro 2012 19:58:08

Jenže k tomu může jen samo dojít určitým postupným vývojem, prostřednictvím řetězení zkušeností, protože kdyby ego pojalo úmysl tohle dělat, byla by to zas jen další aktivita ega :D
přihlížející
 

Re: Konec světa

Nový příspěvekod praktik » sob 29. pro 2012 20:17:47

přihlížející píše:Jenže k tomu může jen samo dojít určitým postupným vývojem, prostřednictvím řetězení zkušeností, protože kdyby ego pojalo úmysl tohle dělat, byla by to zas jen další aktivita ega :D

Úchvatná Hra, která přitom má jednotlivé docela mechanické kroky. Ty vyjdou najevo, teprve když se na ně zblízka podíváš a u sebe je sleduješ. Na závěr z toho všeho pak samo vyplyne, že ať ego sáhne na cokoliv, vytváří dvojnost, a je jedno, jestli to je činnost bezbožná, nebo nanejvýš duchovní. Načež - když se tohle uvidí - se to usilování konečně začne pouštět z pracek... a mění se v odevzdanost. Že by tohle bylo konečně spojení jin-jang principu?
praktik
 

PředchozíDalší

Zpět na Cokoliv je libo

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 20 návštevníků