TRES DÍAS DE LA OSCURIDAD
Domnívám se, že hoaxové informace o konci světa, o třech dnech temnoty, výpadcích elektřiny a podobné zvěsti pouze testují náš strach. Strach je něco, co s námi už nemá putovat dále. Strach odkládáme na zápraží nového věku, jako to, co si nezaslouží být neseno dále do budoucnosti. Pokud na strachové informace reagujeme, ba co víc, už to, že je čteme, může být známkou toho, že strach je v nás usazen a chce se projevit. Stát se vědomým, jako jedna z prozatímních částí sebe sama. Aby mohl být uchopen, pojmenován a transformován ve svůj opak: důvěru v život a pocit bezpečí. Vyplývající z jednoty s přírodou, vesmírem a bohem. Lidé, kteří informace obsahující strach šíří - a možná k nim nevědomě patřím i já - prokazují společnosti důležitou službu: někudy se strach vyprovokovat a ukázat musí. Stejnou službu nám poskytují i složky tzv. Nového světového pořádku (loutkáři a jejich média), které v nás záměrně živí představy strachu a destrukce. (Zapněte si telku, pokud netušíte, o čem mluvím.) A pro úplnost: tři dny temnoty sice nemají žádné opodstatnění na úrovni nám známé fyziky. Z druhé strany přiznávám, že naše fyzika různé aspekty chování hmoty teprve objeví a různé procesy ve sluneční soustavě zatím jen vystrkují růžky. Vědí to eskymáci, nevědí to akademici. To nevadí.
ŠPATNÉ SVĚDOMÍ
Tři dny temnoty jsou představou, která vyplavuje na povrch naši nevědomou potřebu trestu. Špatné svědomí společnosti za naše chování se k planetě, k přírodě a v posledku i k nám samým. (Ale ruku na srdce: skutečně se chcete potrestat? Vaše duše touží po trestu? To stěží.) Popřípadě se tato představa zakusuje do našich individuálních svědomí. A v této souvislosti si řekněme, že nic takového jako čisté svědomí neexistuje. Idea viny je od začátku koncipována tak, aby svědomí čisté být nemohlo. A dokud existuje koncept viny, tedy dokud jsme lapeni v představách původních náboženství, iluze viny a zhmotňování špatného svědomí nás jen tak neopustí.
PŘEROD
Domnívám se, že z hlediska vědomí stojíme na vrcholu určité dosavadní vývojové fáze. Po které však může následovat cosi, jako rychlý přerod do následující diametrálně odlišné úrovně uspořádání všeho. Věda, technika, medicína, školství, uspořádání politického systému, to všechno se nachází před proměnou tak zásadní, že si ji nikdo z nás v této chvíli ještě neumí představit. Zda-li je to proveditelné s naší společností jako celkem, nevím. Možnost rozdělení lidstva a existence do energetických hladin je jistě mnohem ostřejší představa, než nějaké tři dny tmy, ale sám pro sebe tuto možnost pokládám jako možnou.
OHLEDUPLNÝ VZTAH K SOBĚ A PLANETĚ
Vážení, nepotřebujeme už, dokonce ani pro náš vývoj, žádné pohromy, žádné kataklyzma, žádné války. Dost na tom, že nás jakožto celé lidstvo stále více kosí rakovina, která se stala novodobým morem. Spojená s kolosálním byznisem nefunkční chemoterapeutické a radioteraputické léčby. Vůle růst za každou cenu na hmotné úrovni, nespokojení se se sebou, nepřijetí situace, která je, to samo o sobě pravděpodobně stačí k jejímu počátku. K rakovině však pravděpodobně stačí i to, co jíme, dlouhodobé překyselení organismu. Způsobované i tím, že ovoce a zelenina neobsahují vitamíny, co obsahovaly dříve. Překyselení organismu je jedna z podmínek, která zakládá vážná rizika. Stravujme se proto důsledněji zásaditými potravinami. Ale proč o tom píšu. Protože ustát energetický přerod, který se děje v nás a kolem nás, od nás vyžaduje, abychom každý u sebe sama energeticky napomáhal svému tělu, adaptovat se na nové, vyšší frekvence. Méně jídla, více pohybu, když to zjednoduším. Méně přemýšlení o tom, co s námi vůbec nesouvisí. A více uvnitřňování, které nám jediné dovoluje nacházet sebe sama. Včetně takových kroků, jako je zbavování se starých předmětů, starého oblečení a nábytku. Smýšlení o druhých v dobrém. Opouštění toho, co je spjaté s naší minulostí a upravení svého prostředí na naši současnou energetickou úroveň. Která tolik souvisí s láskou a pravdou, řečeno slovy jednoho z bývalých náčelníků našeho kmene.
SHRNUTÍ
Moji milí, když to shrnu, rok 2012 se zdá být vrcholem určitého přerodu. Tento přerod je pro naše hlavičky spojen s velkou náročností a nejistotou, co je před námi. Rok 2012 vytahuje na povrch téma strachu ze smrti a z konce civilizace. A tím se nám chce zvědomit i naše nesmrtelnost, důvěra v bytí a v trvání, důvěra ve vesmír a boží řád, důvěra v motiv existence, jímž je láska k živému. Na úrovni našich profesí a vztahů čelíme všemu, co se přežilo a nedává nám smysl. Mnozí z nás trpíme pocitem, že umíráme. Kvůli našim emocím, kvůli našim vztahům, kvůli tomu, že nové situace nevydýcháváme. Ve skutečnosti v nás umírají staré formy vědomí, zahnízděné však i v našem těle. V naší opuštěnosti poznáváme opravdovou lásku. Učíme se dávat skoro všemu nový smysl, vodítkem je nám však již pouze intuice a láska k sobě, coby součásti boha. Všechny staré programy se rozpouštějí. Vítejte. Milovaní.
Celý článek je na
http://baudysjr.blog.respekt.ihned.cz/c ... is-procesu