od ryunin » pon 30. črc 2012 0:13:11
Tohle už řeším několik let na gymnáziu.
Na světě je pravda absolutní - té je celkem všechno šuma fuk. I kdyby zavládl komunismus na celé planetě a ve jménu té filozofie by se do všech řek vylilo jaderné svinstvo a vše živé by nakonec umřelo, stejně by tu byl pořád dokonalý, čistý, nezničitelný princip vesmíru.
Tahle absolutní rovina věcí je ozdravná, bez ní nemůžeme zaujmout pozici klidu. Je to jako vyvážený, stabilní postoj bojovníka před útokem.
Ale pak je tu relativní pravda. Existuje dobro a zlo, existuje pravda jako že mi je 45 let a lež, jako když řeknu, že mi je 25. A tuhle relativní pravdu je třeba prosazovat, pořád dokola, trpělivě, bez frustrace, jako když pořád boucháte kladivem do hřebíku a vám připadá, že se ten hřebík nehne.
Tak je na každém z nás, aby kde může a jak může, prosazoval pravdu. Pravda je to, co potřebuje tento svět. I když mi řeknete, že každý má svou pravdu a že se nedomluvíme, není to tak. Jsou tu prostě lháři, podvodníci a vyložení fanatici. A pak tu jsou lidé, kterým lze věřit. Mezi těma dvěma póly jsou zástupy lidí, kteří mají tendenci buď jít za těmi lháři a dělat pro ně, nebo jít za těmi pravdivými. celé dějiny lidstva jsou o boji pravdy a lži. boji spravedlnosti proti nespravedlnosti, boji svobody proti útlaku atd. Takže záleží na každém z nás, jak se k tomu postavíme. Pokud přijedete do nějakého kraje na Západ od našich hranic a zdá se vám to tam nějaké civilizované a lidské, potoky čisté, nikde odpadky, lidé se usmívají a chovají se slušně, v restauraci dostanete dobré jídlo a na silnici na vás nikdo neútočí, když jedete poněkud pomaleji, čím to Je? Je to prostě tím, že je tam větší vůle obyvatelstva po pravdě.
Takže co se týká naší země, máme poněkud horší reputaci, co se týká korupce. Korupce a lež je prakticky totéž. A te´d vám řeknu smutnou zprávu. Učil jsem několik let na asi nejprestižnější střední škole v zemi, nejprestižnější státní škole, gymnáziu Jana Nerudy, Hellichova ulice. A tam jsem jednou řekl těm studentům, kterým bylo asi 17. A to je jako elitní třída, jako budoucnost našeho národa. řekl jsem jim o korupci v naší zemi a že je to dost špatný a že je na nich, když budou zastávat významná místa v naší zemi, aby byli poctiví. A víte co mi řekli? že u nás žádná korupce není a že kde jsem vzal takový nesmysl. Tohle bylo asi před sedmi lety. Dnes už snad i malé dítě ví, díky neutuchající snaze některých lidí ty podvody zveřejňovat a psát o nic, začíná se to prostě všechno dostávat ven na veřejnost, že tu je obrovská korupce, že naše země je prošpikovaná zločinci, kteří řídí politiku, kterí rozhodoují o tom, kde budou peníze a kde ne, co se bude stavět a co ne... Jenže ti studenti se mi vysmáli. a to je ta tragédie, že je tu malá vůle poznávat pravdu. Píše se rok 1937. U moci je v Německu Hitler. Jdete do hospody v Mnichově a řeknete místním štamgastům, že Hitler přivede Evropu do skázy. Vysmějou se vám. Řeknete jim, že židé budou muset být vyhlazeni. Zavolají na vás psychiatrickou ambulanci. Lidé nevěří pravdě, nemají vůli věřit pravdě, logickýám argumentům a to je tragédie. takže my, co máme aspoň trochu smysl pro to, co je pravda a co je lež, musíme klepat, klepat, klepat... říkat ldem pravdu, ukazovat, kde se dá dočíst, co se děje. Odkrývat fakta, pravdu, pravdu, pořád dokola. Dnes už se svými studenty vedu dialog mnohem optimističtější, prá let uplynulo a ten jejich cynismus dost vyvanul, už sami tuší, že tu není něco v pořádku, tak diskutujeme, hledáme možnosti, jak to změnit. To je první krok. vůle poznat pravdu je první krok. A pokud mí kolegové nebudou mít vůli tohle říkat studentům, pokud rodiče nebudou říkat pravdu dětem, pokud noviny nebudou psát pravdu, čeká nás dost bídná budoucnost. Takže záleží na každým, jestli bude prosazovat pravdu, doma, v rodině, v práci, ve škole, na ministerstvu. Každý máme zodpovědnost.
A není to tak černobílé, jak to vypadá. V naší zemi jsou charakterní, spolehlivý, důvěryhodní lidé. Jen bych je rád viděl na důležitých místech. Jeden můj kamarád je vysoce postavený bankéř. V jedné nejmenované bance byl šéfem určitého oddělení. A dostal informaci, že se tam prostě krade, že to je prostě normální. Asi je to normální v bankách, aby tam zaměstnanci kradli, já to netušil. A on jim, podřízeným řekl, tohle: V mém oddělení se krást nebude!
Znám ho dobře, je to dříč, pracuje od rána do večera, vydělává hodně peněz, stará se vzorně o rodinu, děti... Od malička jsme spolu diskutovali o smyslu života, o morálce, filozofii. Ten člověk je strašně chytrý a ambiciozní. Ale nikdy neměl důvod se snížit na úroveň lupiče nebo podvodníka. Možná by dnes mohl mít jachtu a dům na Bahamách, kdyby nejednal čestně. Ale je mu jasné, že by ho takový život neuspokojoval, radši bude poctivě pracovat. Protože má smysl pro pravdu, pro morálku.
Tihle lidé nás můžou inspirovat, můžou jít příkladem a můžou ukázat, že to jde, když se chce.
Nečtěte bulvár, čtěte tisk, který píše pravdu. To říkám studentům. Znát pravdu je důležité, to zabraňuje velkému utrpení na světě. Utrpení se nevyhneme, ale můžeme ho velmi zmírnit. Kdyby byly mocnosti v roce 1938 prozíravé, nemysleli na měsíc dopředu, ale v širších souvislostech, mohli zabránit Hitlerovi v jeho běsnění. Neudělali to, protože dali přednost pohodlnému sobectví, které se jim vůbec nevyplatilo. To levné máslo se bavorským hospodyním, které volili Hitlera, moc nevyplatilo. Vidět v židech příčinu německé hospodářské krize se těm krátkozrakým lidem nevyplatilo. Nedávejme přednost pohodlí -ani mentálnímu, lenost přemýšlet, ani fyzickému, lenost pracovat poctivě - radši udělejme nepříjemný krok, počítejme s odporem, ale nepovolme naši vůli odkrývat a prosazovat pravdu. Pomůžeme tím strašně moc mnoha mnoha bytostem. Odkrývat pravdu, hlásat pravdu, prosazovat pravdu je velký úkol bodhisattvy.