Poradna zdarma

Od té doby se za ničím neženu.

Tak to je dobře,

jestli je ti nějaký osvícení u prdele, tak jsi to pochopila správně...

Pak můžeš dělat to, co tě baví,

jen to člověk musí najít, páč ty manipulace začaly již u rodičů a ve škole,

prostě dělat to, co tě baví bez cíle a záměru něco tím získat....

Nebot není co získat,

to jen egu vždy běží vo nějaký zisk a něco lepčího....

Jana píše:To, co je zdrojem stabilního klidu a míru, je vědomí, kým jsme. Vědomí, kým jsou mí blízcí milovaní.

I kdyby se objevil těžký sen, tak se z něj každý jednou probudí, protože všechno, co se objevilo, zmizí.

Láska, kterou milovaní jsou, zůstává jakýmkoliv snem nedotčená.

Láska sama o sobě bez chtivosti něčeho víc zůstává stále krásou, blahem, štěstím.

Láska otevírá bránu srdce mezi tady a teď - kde jsme se nikdy nerozdělili.

To jsou furt kecy jen abys měla nákej zisk...

Žádnej zisk, ty neustále popisuješ nákej zisk....

vostal petr píše:Tomu já říkám prodávat hrnce a vysavače a manipulovat s lidmi,

že prý získaj něco lepčího,

dosud prej byli v prdeli a byli neštastní...

Dualita není peklo, ale nádherné zážitky. Lidé si obvykle dualitu docela dobře užívají. Akorát když začne dělat problém, tak se může stát pekelným prožíváním. V takovém připadě je prima, když se vrátí to zapomenuté - vše je ve vědomí.

Jana píše:To, co je zdrojem stabilního klidu a míru, je vědomí, kým jsme. Vědomí, kým jsou mí blízcí milovaní.

I kdyby se objevil těžký sen, tak se z něj každý jednou probudí, protože všechno, co se objevilo, zmizí.

Láska, kterou milovaní jsou, zůstává jakýmkoliv snem nedotčená.

Láska sama o sobě bez chtivosti něčeho víc zůstává stále krásou, blahem, štěstím.

Láska otevírá bránu srdce mezi tady a teď - kde jsme se nikdy nerozdělili.

To jsou zcela zbytečné představy a koncepty.

vostal petr píše:Žádnej zisk, .

Vše je ve vědomí = absolutní osamocení, o kterém mluvil jak Ramana, tak Nisargadatta, nic nechybí.

Vše je mimo vědomí = prima dualita se všemi jejími radostmi a starostmi.

Nic není lepší nebo horší. Akorát je bezva, když se v kritických momentech dá vzpomenout na to, že vše je ve vědomí.

Dualita není peklo, ale nádherné zážitky. Lidé si obvykle dualitu docela dobře užívají. Akorát když začne dělat problém, tak se může stát pekelným prožíváním. V takovém připadě je prima, když se vrátí to zapomenuté - vše je ve vědomí.

Vono i pekelný prožívání je vcelku OK,

protože nezáleží na nějaký činnosti,

ale pouze na intenzitě pozornosti, tedy koncentraci,

když se ponoříš do hlubokého koncenrace na utrpení, páč trpíš,

tak pak ta koncentrace, páč je přirozená, nikoliv podsunutá, může zafungovat velice dobře,

takže pak taková např. autonehoda nebo velký strach či utrpení může zafungovat lépe,

než roky nepřirozené umělé koncentrace...

Ale kvůli tomu ještě nemusím bejt příznivcem utrpení, tak jako křestani si v tom rochněj,

stačí vědět, že principem je prostě jen uvolnění...

Akorát je bezva, když se v kritických momentech dá vzpomenout na to, že vše je ve vědomí.

No vono spíše je správně, že je vše vědomí,

to že je vše ve vědomí je pouze dílčí poznání,

ale proč se tím uklidnovat ???

Prostě i ten kritickej prožitek má svou cenu, já bych se toho nezbavoval jen proto, že je to nepříjemný...

vostal petr píše:

Akorát je bezva, když se v kritických momentech dá vzpomenout na to, že vše je ve vědomí.

No vono spíše je správně, že je vše vědomí,

to že je vše ve vědomí je pouze dílčí poznání,

ale proč se tím uklidnovat ???

Prostě i ten kritickej prožitek má svou cenu, já bych se toho nezbavoval jen proto, že je to nepříjemný...

Každý má svůj přistup, který mu vyhovuje. Který přesně jemu odpovídá. Jak se to začne řešit masově, tak je to v háji.

Každý má svůj přistup, který mu vyhovuje. Který přesně jemu odpovídá. Jak se to začne řešit masově, tak je to v háji.

Jasně, každej má svůj přístup,
někdo se prostě voblbne konceptem, proto ho taky velmi nutně potřebuje k životu

a jinej se jím nevoblbuje a dělá co ho baví a tudíž ten koncept vůbec nepotřebuje,
je mu jaksi u prdele...

Tím konceptem se stejně nevoblbneš,
možná tak svý vědomí,ale ne podvědomí,

to co potřebuješ, je prostě totální spokojenost a tý můžeš nejlépe dosáhnout když děláš to, co tě baví,
to je to, co tě uvolní,

to je stav kterej ten koncept popisuje, že nemůžeš nic získat lepšího, že je prostě všechno OK,
že se můžeš uvolnit (ale také nemusíš)
tedy že je vše v pořádku,

ale to že je vše v pořádku můžeš vidět teprve tehdy, když je zde spokojenost, nebot stav spokojenosti je stav, kdy je vše v pořádku

To je rozdíl mezi konceptem a praxí jenž ten koncept popisuje : vše je v pořádku, nemůžeš nic získat tj. spokojenost

vostal petr píše:

Jana píše:To, co je zdrojem stabilního klidu a míru, je vědomí, kým jsme. Vědomí, kým jsou mí blízcí milovaní.

I kdyby se objevil těžký sen, tak se z něj každý jednou probudí, protože všechno, co se objevilo, zmizí.

Láska, kterou milovaní jsou, zůstává jakýmkoliv snem nedotčená.

Láska sama o sobě bez chtivosti něčeho víc zůstává stále krásou, blahem, štěstím.

Láska otevírá bránu srdce mezi tady a teď - kde jsme se nikdy nerozdělili.

To jsou furt kecy jen abys měla nákej zisk...

Žádnej zisk, ty neustále popisuješ nákej zisk....

Proto se to nedá ani číst, je to naprostej duchovní hnus, jako u většiny duchovních mistrů,

nabízej nákej blbej zisk....

Není možné získat to, čím jsme. Je možné jen poznat, čím ta existence sama o sobě je. Ale pokud si to sám neuvědomuješ, tak Ti to poznání kým jsi, nikdo nemůže vnutit.

Řekla bych, že respekt duchovních mistrů ke Tvé svobodě je tak nesmírný, že ani náhodou by Tě nikdo z nich nepřemlouval k tomu, abys jim věřil, abys je poslouchal, aby sis pouštěl jejich videa, abys četl jejich texty, chodil na jejich satsangy, navštěvoval weby, ve kterých se vyskytují...

Ty sám můžeš svou svobodu ctít natolik, že nepřijmeš nic, co by neodpovídalo Tvé přirozenosti.

Je možné klidně zůstávat v povrchním poznávání a věřit tomu, že jsme tím, co si o nás myslíme.

Je možné klidně zůstávat v povrchním poznávání a věřit tomu, že jsme tím, co si o nás myslíme.

No a ?

To jen ty si furt pomateně myslíš, že je něco lepšího, páč naháníš nákej zisk...

Myslíš, že je lepší bejt vosvícenej ?

Zapomen na to, TO JEN JEN BLUDNÁ PŘEDSTAVA EGA, jen pomatená víra, naděje a láska k zisku....

vostal petr píše:páč naháníš nákej zisk...

Není to chtivost nějakého zisku. Naopak, je to záležitostí ztráty.

Aby bylo možné poznat, že jsme vším, je nezbytné poznat, že nejsme ničím.

vostal petr píše:
Myslíš, že je lepší bejt vosvícenej ?

Bejt na rozdíl od někoho osvícenej je nesmysl. Jak by mohl být Bůh v někom jiném víc nebo míň osvícenější, než v Tobě?

To vyjde nastejno,

chceš zratit, abys získala,

furt jde vo jakejsi zisk, po němž ego touží,

akorát používá jiný prostředek,

jeden se chce zbavit připoutaností aby získal a jinej prostě chce přímo získat...

Žádnej rozdíl...

Nedá se toužit po něčem, čím jsme.

Bejt na rozdíl od někoho osvícenej je nesmysl. Jak by mohl být Bůh v někom jiném víc nebo míň osvícenější, než v Tobě?

Tím tu svou posedlost a touhu nezakamufluješ,

furt jsi totiž postižená nákým vosvícením,

Já se tě neptám na rozdíl od někoho osvícenej,

ale na rozdíl mezi nákým osvícením a neosvícením ....

Takže smůla, furt blábolíš vosvícenecký hovadiny, páč si myslíš, jaká je to vohromná výhoda a zisk

Jana píše:Nedá se toužit po něčem, čím jsme.

Ale dá, když ti někdo řekne, že si to neuvědomuješ, tak můžeš toužit po tom, si to uvědomovat...


Takže píšeš jako obvykle blafy,

přitom ty neustále toužíš po tom uvědomění

a stokráte za den to uvědomění vopěvuješ....

vostal petr píše:Tím konceptem se stejně nevoblbneš,
možná tak svý vědomí,ale ne podvědomí,

Když se jen udělá koncept na základě toho, co Spira řekl, tak by to byla opravdu jen výměna jednoho konceptu za druhý. Koncept, na který věříš. Se starým konceptem nejsi spokojený, tak ti nový nepomůže.

vostal petr píše:
to co potřebuješ, je prostě totální spokojenost a tý můžeš nejlépe dosáhnout když děláš to, co tě baví,
to je to, co tě uvolní,

Aha, takže ty potvrzuješ víru v osobu, v konatele - který má dosáhnout nějaký zisk = totální spokojenost - ale jen když dělá to, co ho baví. Zisk je uvolněnost a následně spokojenost.

vostal petr píše:to je stav kterej ten koncept popisuje, že nemůžeš nic získat lepšího, že je prostě všechno OK,
že se můžeš uvolnit (ale také nemusíš)
tedy že je vše v pořádku,

ale to že je vše v pořádku můžeš vidět teprve tehdy, když je zde spokojenost, nebot stav spokojenosti je stav, kdy je vše v pořádku

To je rozdíl mezi konceptem a praxí jenž ten koncept popisuje : vše je v pořádku, nemůžeš nic získat tj. spokojenost

To si nějak odporuje: Teprve, když dosáhneš totální spokojenosti, je ti jasné, že žádnou spokojenost nepotřebuješ, a to je pak spokojenost.

No jo, když myslíš...

Podle mé zkušenosti existuje lepší stav, ale ten nemůžeš ničím získat. Ani milovánim Boha, ani děláním toho, co mě baví, ani žádnými jinými praktikami. Ničím ho nemůžeš přivodit. Nebot o tom, jestli se objeví nebo ne, nerozhoduješ.

Jak se dá taky milovat Bůh podle povídky Teda Chianga: Peklo je nepřitomnost Boha

...Ví, že jeho vlastní činy nezavinily, že se dostal do pekla - že pro to není žádný důvod a že to neslouží žádnému vyššímu cíli. Ale to vše nemůže zmenšit jeho lásku k Bohu. Kdyby pro něho existovala možnost se přece jen dostat do nebe a že by jeho utrpení mohlo skončit, tak v to nebude doufat. Takové touhy už ho nepřepadají. Neilovi je jasné, že jeho láska není Bohem opětována, nebot Bůh si ho vůbec neuvědomuje. Ale to rovněž neovlivnuje jeho city k Bohu, nebot bezpodmínečná láska nic nepožaduje, ani aby byla opětována.
A tak Neil, přestože už mnoho let Bohem zapomenut strádá v pekle, Boha neustále miluje. To je pravá podstata opravdové zbožnosti.


....