Smysl pro pořádek mne nutí vrátit se k minulému a utrousit pár slov, ačkoliv se mi nechce.
Jestli je to třeba, předkládám zde jakousi omluvu za to, že jsem opustil skupinu a šel domů.
Díky Rafaelovi za svezení do Holomóce města.
Jana pak mobilem kontrolovala, jestli jsem v pořádku a ptala se, co je se mnou.
Odpověděl jsem, že medituji v klidu o tom, co jsem udělal a co jsem udělal všem, když jsem skupinu opustil.
Ale kde jsem, to neprozradím, protože to je vojenské tajemství. Pak zavěsila.
Ale seděl jsem v tichu v čekárně vlaků v Olomouci, bylo tam čisto a klidno, dobře se přemýšlelo.
Ale později se mi rozsvítilo. Soucitná Jana mne upozornila na možnost zlepšení psychické situace cestou rodinných konstelací a že po nich má přehled Rošáda.
Rošáda mi potom napsala a z toho mi přišlo pochopení, že můj únik mohl vypadat jako útěk před lidmi, dovolím si opsat (a doufám, že to Ros promine):
„Ahoj nope,
chci Ti nabídnout, jestli nechceš přijít v sobotu na rodinné konstelace (k ověřené průvodkyni konstelacemi).
Více viz stránky
http://www.cestyksobe.eu/news/plze%C5%8 ... stelacemi/
Mohl bys třeba nahlédnout, proč Ti
není dobře v kruhu přátel, kteří jsou k Tobě
otevření…
ros.“ (to je opis).
A tak se mi rozsvítilo, že nahlíženo od jiných to vypadá jinak, než nahlíženo u mne zevnitř mne.
A tak poslušně jako oslík přináším vysvětlení a ujišťuji, že nešlo o vlivy odjinud než ze mne zevnitř.
Opis odpovědi pro Rošádu a tím teď zde pro všechny:
konstelace v sobotu 4. X, (na sv. Františka)
„Roš, jsi hodná. Oznamuji: a) lidi v setkání byli milí,
b) neměl jsem nikdy samadhí a nerozumím o čem je řeč,
c) jsem brzo po návratu z daleké cesty a byl jsem duší tam, ne na místě,
d) mám otok na ruce čtyři týdny a lékaři si s tím neumějí poradit,
e) můj problém byl ve volbě povolání, to konstelace nespraví. Jsem vlak na cizí koleji, bez entuziasmu a pracovního naplnění….
g) pro případnou korespondenci je vhodné použít adresu m i l i p i n
o@seznam.cz.
Ahoj, hodná vílo, Mirek (konec opisu).
=
Hodná Rošáda mi ještě k tomu odepsala, ale souhrn všeho je teď, že se zase nic neděje, což závisí zase na mně, který tím nic nedělá. Ani na ty konstelace nepřijdu. Problém není ve vztahu "lidé a já", ale v situaci "já a já".
Ale naučilo mne to nehledět na sebe. Co mi chybělo na terase? Podlehl jsem sice své mlsné touze po snědení palačinky, ale zachoval jsem se špatně, až když jsem opustil partu.
*
připojuji obrázek neznámé trávy, která zaujala mé botanické srdce daleko od české země, kde ještě mé myšlenky dlí dosud a ještě budou.
Napsal: pát 26. zář 2014 17:58:44
