Bhagavad-Gíta - Taková jaká je

Bhagavad-Gíta - Taková jaká je

Nový příspěvekod PánBů » úte 27. úno 2018 14:08:02

Delší dobu jsem nemohl najít knihu který by mě bavila, přišlo mi že všechny duchovní knihy jsou buď o tom jednom (osvícení) a nebo se duchovní guru vykecává ze svého myšlenkového systému.Tahle kniha mě však nadchla a už jí čtu poněkolikáté. Krišna (Bůh osobně) v ní radí svému příteli (člověku).


Obrázek

Bhagavad-gita tvoří epizodu Mahabharaty, sanskrtského eposu přibližujícího historii starověkého světa. Mahabharata popisuje události vyúsťující v současný věk zvaný Kali. Na začátku tohoto věku, přibližně před 5000 lety, přednesl Pán Krišna Bhagavad-gítu svému příteli a odddanému Arjunovi. K jejich rozmluvě došlo těsně před zahájením bitvy na Kuruksetře. Arjuna velitel armády a velký válečník viděl v nepřátelské armádě své příbuzné i přátele a přemožen soucitem pochyboval zda má bojovat. Krišna jako Bůh i jako přítel mu v této složité situaci vyjasňuje rozhodování tím, že mu sděluje filozofii a vědu o bohu životě a existenci.



Malá ukázka:

Kapitola pátá

Karma joga - jednání s vědomím krišny

Arjuna pravi: Ó Krišno, nejprve mě žádás, abych se zřekl všech činů a potom mi zase doporučuješ jednat s oddaností Bohu. Řekni mi prosím s konečnou platností: Co je prospěšnější?

Pán, Osobnost Božství, odpověděl: Jak zříkání se činů, tak jednání s oddaností vedou k osvobození. Činnost formou oddané služby je však lepší než zřeknutí se práce.

Ó arjuno, válečníku mocných paží! Každý, kdo k plodům svých činů nechová nenávist ani po nich netouží, je známý coby ten, kdo se vždy zříká. Taková osoba, nedotčená protiklady, snadno překonává hmotné otroctví a je naprosto osvobozená.

Jedině nevědomí tvrdí, že oddaná služba se liší od zkoumání hmotného světa. Skutečně učení říkají, že ten kdo se správně vydá po jední z těchto cest, dosáhne výsledků obou.

Ten kdo ví, že postavení dosaženého zkoumáním hmotného světa lze dosánhout také oddanou službou - a tak vidí zkoumání a oddanou službu na stejné úrovní - vidí vše v pravém světle.

Když se někdo pouze zřekne činností, aniž by se zapojil do oddané služby Pánu, nedosáhne tím štestí. Přemýšlivá osoba zaměstnaná oddanou službou však může neprodleně dosáhnou nejvyššího.

Ten kdo jedná s oddaností a je čistou duší ovládjící mysl a smysly, je každému drahý a každý je drahý jemu. Přestože je stále činný, nikdy není zapleten.

Osoba, která má božské vědomí - třebaže se dívá, poslouchá, dotýká, cítí, jí, chodí, spí a dýchá - si v nitru neustále uvědomuje, že ve skutečnosti vůbec nic nedělá. Ví že když hovoří, vyyměšuje, něco přijímá nebo otvírá či zavírá oči, jsou pouze hmotné smysly ve styku se smyslovými objekty a ona sama stojí stranou.

Ten kdo odevzdává výsledky svých činností Nejvyššímu Pánu a koná svou povinnost bez ulpívání, zůstává nedotčen hříchem, tak jako je list lotosu nedotčen vodou.

Jogíni zříkající se připoutanosti, jednají tělem, myslí, inteligencí, a dokonce i smysly jen v zájmu očíštění.

Trvale oddaná duše dosahuje ničím nerušeného klidu a míru, neboť obětuje výsledky všech činností Mně, zatímco ten kdo není spojen s Božstvím a lační po plodech své práce se zaplétá.

Když má vtělená živá bytost pod kontrolu svou povahu a v mysli se zříká všech činů, přebývá šťastně ve městě s devíti branami (hmotném těle); nic nekoná ani neni příčinou konání nějaké práce.

Vtělená duše, pán města v podobě svého těla, nevytváří činy, nepodněcuje lidi k jednání ani nevytváří plody činů. To vše dělají kvality hmotné přírody.

Ani nejvyšší pán nepřijmá ničí hříšné či zbožné činnosti. Vtělené bytosti jsou ale zmateny nevědomostí, která zastírá jejich pravé poznání.

Jakmile je však někdo osvícen poznáním, jež ničí nevědomost, odhalí mu toto poznání vše, stejně jako slunce všechno osvětlí za bílého dne.

Každý jehož inteligence, mysl, víra a útočiště jsou u nejvyššího, se úplným poznáním oprostí od všech nejasností a kráčí tak přímo k cestě osvobození.

Díky pravému poznání vidí pokorní mudrci stejně učeného a mírného brahmanu, krávu, slona, i pojídače psů.

Ti jejichž mysl je trvale vyrovnaná, již přemohli zrození a smrt. Jsou bezchybní jako Brahman a proto už nyní setrvávají na úrovni Brahmanu.

Ten kdo se neraduje, když dosáhne něčeho příjemného, ani neběduje, když ho postihne něco nepříjemného, kdo má inteligenci zakotvenou ve vlastním já, není zmatený a zná vědu o Bohu, již setrvává na úrovni transcedence.

Takovou osvobozenou osobu, která zná vlastní já,neláká hmotný smyslový požitek; těsí se z požitku ve svém nitru a je atále v tranzu. Jelikož je soustředěná na nejvyššího, vychutnává neomezené štěstí.

Požitky pocházející ze styku hmotných smyslů se smyslovými objekty jsou zdrojem neštěstí. Mají svůj počátek a konec, synu Kunthi, a moudrý v nich proto nenachází potěšení.

Je li člověk schopen před opuštěním svého nynějšího těla snášet popudy hmotných smyslů a ovládat sílu touhy a hněvu, je v dobrém postavení a je v tomto světě šťastný.

Ten kdo nalézá štěstí ve svém nitru je činný raduje se sám v sobě a jehož cíl spočívá uvnitř, je dokonalý mystik. Je osvobozený na úrovni Nejvyššího a nakonec Nejvyššího také dosahuje.

Ti kdo jsou povzneseni nad protiklady, jež vyvstávají z pochyb, jejichž mysl je obrácená dovnitř, kdo neustále jednají pro blaho všech živých bytostí a jsou prosti hříchu, dosahují osvobození na úrovni nejvyššího.

Ti kdo jsou prosti hněvu, hmotných tužeb, znají vlastní já, ovládají se a neustále usilují o dokonalost, mají zaručené, že osvobození na úrovni Nejvyššího dosáhnou ve velmi blízké budoucnosti.

Když se transcendentalista zaměřený na osvobození odvrátí od všech vnějších smyslových objektů, když upře pohled mezi obočí a zastaví vcházející a vycházející dech v nosních dírkách - čímž ovládne mysl, smysly a inteligenci - oprostí se od touhy strachu a hněvu. Ten kdo stále setrvává v tomto stavu, je bezesporu osvobozený.

Ten kdo si je Mě plně vědom a zná mě coby konečného příjemce veškerých obětí a askeze, Nejvyššího pána všech planet a polobohů a přejícího přítele všech živých bytostí, se zbaví hmotných strastí a dosáhne klidu a míru.



Kniha má několik různých verzí překladů doporučuji knihu Bhagavad-Gíta Taková jaká je (nahoře na obrázku). Hnutí Hare Krišna si na knize dalo velmi záležet krom samotného překladu básně je v knize i originál v sanskrtu, překlad jednotlivých slov, a autorizovaný výklad duchovního mistra, zakladatele hnutí: Šríly Prabhupády, který pocházel z Bengálská, dobře tedy zná staroindické Védy a modernímu člověku srozumitelně vysvětluje v knize použité duchovní pojmy i odkazy. Knihu lze pořídit na webu Hare Krišna nebo v jejich restauracích.
PánBů
 
Příspěvky: 130
Registrován: sob 17. zář 2011 16:40:42

Zpět na Inspirativní knihy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků