Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 16:52:30

X

Aby si (člověk) uchoval klid duše, musí zachovávat
jednotu. Tehdy se (v něm) nebudou probouzet touhy.
Bude-li duch měkký, člověk bude podoben novorozenci.
Bude-li jeho vnímání čisté, nebude bloudit.

Láska k lidu a spravování země se děje bez rozumování.

Brána světa se otvírá i zavírá, je-li zachová-
ván klid. Nečinnost umožňuje, abychom seznali tuto
pravdu.
Rodit (bytosti) a vychovávat (je), tvořit a nevládnout
tomu (co je vytvořeno), vytvářet a neužívat
(toho, co je uděláno), být v postavení staršího mezi
druhými a nepovažovat se za vládce – to vše se nazývá
nejhlubší te.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 16:53:05

XI

Třicet paprsků se spojuje v jedné hlavici a (tvoří
kolo), použití kola však závisí na prázdnotě mezi
nimi (paprsky).
Z hlíny dělají lidé nádoby, avšak
použití nádob závisí na prázdnotě v nich.
Vysekávají dveře a okna, aby vystavěli dům, avšak použití domu
závisí na prázdnotě v něm. Taková je tedy užitečnost
bytí a vhodnost nebytí.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 17:53:20

XII

Pět barev otupuje zrak. Pět zvuků otupuje sluch.
Pět chuťových počitků otupuje chuť.
Rychlá jízda a lov pobuřuje srdce.
Vzácné věci ponoukají člověka páchat zločiny.
Proto snahy rozumného člověka směřují k tomu,
aby byl syt, a ne k tomu, aby měl krásné
věci.
Zříká se jich a spokojuje se s prvním.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 17:56:22

XIV

Hledím na ně a nevidím, a proto je nazývám neviditelné.
Naslouchám mu a neslyším, a proto je nazývám
neslyšitelné. Snažím se uchopit je, avšak nedosahuji
ho – proto je nazývám nejnepatrnější.
Tyto tři (vlastnosti tao) jsou nevysvětlitelné, proto splývají v jedno.
Jeho vrchol není osvícen, jeho spodek
není zatemněn.
Je nekonečné a nelze je pojmenovat.
Opět se vrací k nebytí. Proto se nazývá tvar
bez tvaru, obraz bez předmětu. Proto je nazývají nejasné
a mlhavé. Setkám-li se s ním, nevidím jeho
tvář, sleduji-li je, nevidím jeho záda.
Když se přidržím dávného tao a ovládnu nynější
bytí, mohu poznat dávný počátek.

To se nazývá nití tao.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 17:59:08

XV

Kdo byl za dávných časů schopen vzdělání, znal
nejnepatrnější (věci) i hluboké (tajemno).
(Tací lidé byli však) skryti, a proto je nebylo možno poznat.
Protože je nebylo možno poznat, zobrazuji (je) libovolně:
byli bojácní, jako by v zimě přecházeli potok;
byli rozpačití, jako by se báli svých sousedů;
byli důstojní jako hosté; byli opatrní, jako by přecházeli
po tajícím ledu; byli prostí jako nešlechtěný strom;
byli nezměrní jako údolí; byli neproniknutelní jako
zkalená voda. To byli ti, kteří zachováváním klidu
uměli špinavé učinit čistým. To byli ti, kteří tím, že
dovedli uklidnit věčný pohyb, napomáhali životu.
Zachovávali tao a nepřáli si nic zbytečného.
Protože si nepřáli mnoho, spokojovali se tím, co je, a netvořili
nové.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 18:01:10

XVI

Přivedu prázdnotu (svého srdce) do krajnosti – zachovám
úplný klid, a tehdy všechny věci samy porostou
a já budu čekat, až se navrátí.

Všechny věci se rozvíjejí a navracejí k svému počátku.
Návrat k počátku se nazývá klid, klid se nazývá návrat k životu.
Návrat k životu se nazývá stálost.

Znalost stálosti se nazývá osvícenost,
avšak neznalost stálosti¨způsobuje zlo.

Kdo zná stálost, stane se moudrým,
moudrý se stane spravedlivým, a kdo je spravedlivý –
stane se vládcem.

Vládce se řídí nebem, nebe se řídí
tao, tao je však věčné.

(Takový vládce) se do konce
života neocitne v nebezpečí.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 18:03:03

XVIII

Teprve když odstranili veliké tao,
objevila se „lidskost a „spravedlnost".

Teprve když se objevilo mudrování,
vzniklo i veliké pokrytectví.

Teprve když je šest příbuzných ve při, objeví se „synovská úcta"
a „otcovská láska".
Teprve když v zemi vládne nepořádek,
objeví se „věrní služebníci".
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 18:04:24

XIX

Až bude odstraněno mudrování a vzdělanost, lid
bude stokrát šťastnější;

až bude odstraněna „lidskost"
a „spravedlnost", lid se navrátí k synovské
úctě a otcovské lásce;

až bude zničena chytrost a zisk,
zmizí zloději a lupiči.

Všechny tyto tři věci
(pramení) z nedostatku vědění. Proto je třeba ukazovat
lidem, že mají být prostí a skromní, omezovat
osobní (přání) a zbavit se vášní.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 18:16:25

XX

Až bude odstraněna „učenost", zmizí i hoře.

Jak nicotný je rozdíl mezi slibem a úlisností,
jak velký je rozdíl mezi dobrem a zlem!

Je třeba stranit se toho, čeho se lidé bojí.

Ó, jak je pln zmatku (svět), na kterém se dosud
řád neustanovil.

Všichni lidé se radují, jako by se účastnili slavnostní hostiny
nebo jako by oslavovali příchod jara.

Pouze já samojediný jsem klidný a nevystavuji
se světu na odiv.

Podobám se dítěti, které dosud nepřišlo na svět.

Ó, vznáším se! Zdá se, že není místa,
kde bych mohl spočinout.
Všichni lidé jsou plni tužeb,
jen já samojediný se podobám tomu,
kdo se všeho vzdal.
Jsem jako srdce hloupého člověka.

Ó, jak je prázdné. Všichni lidé jsou plni světla.
Jen já samojediný jsem podoben tomu, kdo je pohroužen
v temno.
Všichni lidé jsou zvídaví, jen já samojediný jsem lhostejný.
Jsem jako ten, kdo je unášen širým mořem
a neví, kde se zastaví.

Všichni lidé projevují své vlohy, jen já samojediný se podobám
hloupému a nízkému. Jediný já se liším od druhých
tím, že si cením zdroje výživy.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:03:18

XXI

Podoby velikého te se podřizují pouze tao.
Tao je věc nejasná a mlhavá.

Ó mlhavé! Ó nejasné!
V něm jsou obsaženy podoby.

Ó nejasné! Ó mlhavé!
V něm jsou obsaženy všechny věci.

Ó bezedné! Ó mlhavé!
V něm jsou obsažena všechna semena.
Jeho semena jsou zcela hodnověrná a obsahují pravdu.
Od dávných dob do našich dnů jeho jméno nepomíjí.
Je zde proto, aby označovalo počátek všech věcí.
Proč znám počátek všech věcí?
Pouze jeho zásluhou.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:07:19

XXII

Neúplné se stává úplným; křivé se napřimuje;
prázdné se naplňuje; zestárlé je vystřídáno novým;
čeho je málo – množí se.

Mnohé způsobuje omyly. Proto moudrý člověk zachovává
jednotu a stává se příkladem pro všechny.

Protože se nevystavuje na odiv, září; protože nemluví
o sobě, je slavný; protože sebe neoslavuje,
je zasloužilý; protože se nevyvyšuje, je mezi
druhými uznáván; protože nebojuje, je ve světě
nepřemožitelný.

Za dávných dob říkali, že nedokonalé se stává dokonalým.
Což jsou to jen prázdná slova?

Pravdivé, dokonalé si podmaňuje vše.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:09:46

XXIII

Je nutno méně mluvit, řídit se přirozeností.
Prudký vítr netrvá celé ráno, silný déšť nevydrží po
celý den. Kdo to vše působí? Nebe a země. Jestliže
ani nebe a země nemohou učinit něco věčným, tím
méně člověk. Proto slouží tao.

Člověk s tao – je totožný s tao.

Člověk s te – je totožný s te.

Kdo ztrácí, je totožný se ztrátou.

Kdo je totožný s tao, získává tao.

Kdo je totožný s te – získává te.

Kdo je totožný se ztrátou, získává ztracené.

Pouze pochyby vzbuzují nevíru.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:20:44

XXIV

Kdo vystoupil na špičky, nemůže (dlouho) stát.

Kdo dělá velké kroky, nemůže jít (dlouho).

Kdo sám sebe vystavuje na odiv, nezáří.

Kdo sám sebe vychvaluje, nedosáhne slávy.

Kdo pronásleduje, nesklidí úspěch.

Kdo sám sebe vyvyšuje,
nemůže mezi jinými být uznáván.

Vycházím-li z tao, pak se vše
toto nazývá zbytečné přání a marné počínání.

Takové lidi nenávidí všechny bytosti.

Proto si tak nepočíná člověk,
který ovládá tao.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:23:22

XXV

Zde je ta věc, která vznikla ve zmatku, která se
zrodila dříve než nebe a země!

Ó klidná! Ó prázdná!

Stojí osaměle a nemění se.

Všude působí a není vydávána nebezpečí (zničení).

Lze ji pokládat za látku země.

Neznám její jméno.

Když ji označuji znakem,
nazývám ji tao.

Když ji libovolně jmenuji,
říkám jí veliká.

Veliká – nazývá se přechodná.

Přechodná – nazývá se daleká.

Daleká – nazývá se vracející se.

Proto je veliké tao, veliké je nebe, veliká je země,
veliký je i vládce.

Ve vesmíru jsou čtyři velicí, mezi
nimi je vládce.


Člověk se řídí zemí.

Země se řídí nebem.

Nebe se řídí tao

a tao se řídí přirozeností.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:26:11

XXVI

Těžké je základem lehkého.

Klid převládá v pohybu.

Proto je moudrý člověk činný celý den
a nevzdává se namáhavé práce.

Ačkoli chová skvělou naději,
je naprosto spokojen.

Nadarmo pán, který má deset tisíc
vozů a zabývá se sebou, patří tak lehkomyslně na
svět.

Lehkomyslnost jej ničí již v základu,
jeho chvat vede ke ztrátě opory.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:29:22

XXVII

Kdo umí chodit, nezanechává stopy.

Kdo umí mluvit, nedopouští se chyb.

Kdo umí počítat, nepoužívá počítadla.

Kdo umí zavírat dveře, neužívá závory
a zavírá je tak pevně, že je nelze otevřít.

Kdoumí zavazovat uzly, neužívá provazu, a přece zavazuje
tak pevně, že je nelze rozvázat.

Proto moudrý člověk dovede neustále zachraňovat lidi
a neopouští je.

Protože umí bytosti vždy ochránit, neopouští je.

Toto se nazývá hlubokou osvíceností.

Proto je ctnost učitelem nedobrých a nedobří – jsou její oporou.

Jestliže si (nedobří) neváží svého učitele a ctnost nemiluje
svoji oporu, pak jsou (ve skutečnosti), i když
(se považují) za rozumné, pohrouženi v slepotu.

A to je právě to nejvážnější a nejhlubší.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:32:08

XXVIII

Kdo si je vědom své statečnosti,
avšak zachovává skromnost,
ten se stává (podobně) jako horský potok
(hlavním) v zemi.

Kdo se stal hlavním v zemi,
neopouští stálé te a vrací se do stavu nemluvněte.

Kdo zná sváteční, ale zachovává pro sebe všední,
stává se příkladem pro všechny.

Kdo se stal příkladem pro všechny,
neliší se od stálého te a vrací se
k bezpočátečnímu.

Kdo si je vědom své slávy, avšak
zůstane v skrytu, stane se hlavním v zemi.

Kdo se stal hlavním v zemi, dosahuje dokonalosti ve stálém
te a vrací se k přirozenosti.

Když se přirozenost rozpadá,
proměňuje se v prostředek, s jehož pomocí se
moudrý stane vůdcem a jeho veliký řád se nebortí.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:34:20

XXIX

Kdyby se někdo chtěl násilím zmocnit země, vidím,
že nedostihne svého cíle.

Země se podobá tajuplné nádobě,
jíž se nelze dotknout.

Kdyby se (jí) někdo
dotkl, setká se s nezdarem. Kdyby (ji) někdo uchopil,
ztratil by ji.

Proto jedny bytosti jdou, druhé po nich následují;
jedny rozkvétají, druhé usychají; jedny sílí, druhé
slábnou; jedny se vytvářejí, druhé hynou.

Moudrý člověk se proto zříká nesmírnosti, zamítá přepych
a hýřivost.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:37:37

XXX

Kdo slouží hlavě lidu prostřednictvím tao,
nepodrobuje si jiné země silou vojska, neboť toto se
může obrátit proti němu.

Kde meškalo vojsko, tam
roste trní a bodláčí.

Po velkých válkách nastávají
hladová léta.

Zdatný (vojevůdce) vítězí a na tom ustává a neodvažuje
se uskutečňovat násilí.

Vítězí, avšak sebe neoslavuje.

Vítězí, avšak nenapadá.

Vítězí, avšak nepyšní se.

Vítězí proto, že je k tomu nucen.

Vítězí, avšak není výbojný.

Když bytost plná sil zestárne,
nazývá se to nepřítomností
tao.

Kdo nezachovává tao,
zahyne předčasně.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 20:02:08

XXXI

Dobré vojsko je prostředek (rodící) neštěstí.

Všechny bytosti je nenávidí.

Proto ho nepoužívá člověk,
který se řídí tao.

V době míru dává šlechetný přednost úctě a násilí
užívá za války.

Vojsko – to je nástroj neštěstí, není
nástrojem ničeho ušlechtilého.

Používá ho pouze tehdy,
když je přinucen.

Hlavní spočívá v tom, aby
zachoval klid a aby se v případě vítězství nepokrýval
slávou.

Pokrývat se slávou vítězství znamená radovat
se z vraždění lidí.

Kdo se raduje z vraždění lidí,
nemůže získat v zemi přízeň.

Štěstí vyrůstá z úcty
a neštěstí vzniká z násilí.

Zleva jsou seřazeni velitelé křídel vojska, zprava
stojí vojevůdce.


Říká se, že je nutno je uvítat pohřebním
obřadem.

Když je mnoho lidí ubíjeno, je
nutno nad tím hořce zaplakat.

Vítězství je třeba poznamenat
pohřebním obřadem.

http://www.satguru.cz/upload.cs/d/dae9e ... inarik.pdf

str. 72
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6882
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Další

Zpět na Inspirativní knihy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků