Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:07:19

XXII

Neúplné se stává úplným; křivé se napřimuje;
prázdné se naplňuje; zestárlé je vystřídáno novým;
čeho je málo – množí se.

Mnohé způsobuje omyly. Proto moudrý člověk zachovává
jednotu a stává se příkladem pro všechny.

Protože se nevystavuje na odiv, září; protože nemluví
o sobě, je slavný; protože sebe neoslavuje,
je zasloužilý; protože se nevyvyšuje, je mezi
druhými uznáván; protože nebojuje, je ve světě
nepřemožitelný.

Za dávných dob říkali, že nedokonalé se stává dokonalým.
Což jsou to jen prázdná slova?

Pravdivé, dokonalé si podmaňuje vše.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:09:46

XXIII

Je nutno méně mluvit, řídit se přirozeností.
Prudký vítr netrvá celé ráno, silný déšť nevydrží po
celý den. Kdo to vše působí? Nebe a země. Jestliže
ani nebe a země nemohou učinit něco věčným, tím
méně člověk. Proto slouží tao.

Člověk s tao – je totožný s tao.

Člověk s te – je totožný s te.

Kdo ztrácí, je totožný se ztrátou.

Kdo je totožný s tao, získává tao.

Kdo je totožný s te – získává te.

Kdo je totožný se ztrátou, získává ztracené.

Pouze pochyby vzbuzují nevíru.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:20:44

XXIV

Kdo vystoupil na špičky, nemůže (dlouho) stát.

Kdo dělá velké kroky, nemůže jít (dlouho).

Kdo sám sebe vystavuje na odiv, nezáří.

Kdo sám sebe vychvaluje, nedosáhne slávy.

Kdo pronásleduje, nesklidí úspěch.

Kdo sám sebe vyvyšuje,
nemůže mezi jinými být uznáván.

Vycházím-li z tao, pak se vše
toto nazývá zbytečné přání a marné počínání.

Takové lidi nenávidí všechny bytosti.

Proto si tak nepočíná člověk,
který ovládá tao.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:23:22

XXV

Zde je ta věc, která vznikla ve zmatku, která se
zrodila dříve než nebe a země!

Ó klidná! Ó prázdná!

Stojí osaměle a nemění se.

Všude působí a není vydávána nebezpečí (zničení).

Lze ji pokládat za látku země.

Neznám její jméno.

Když ji označuji znakem,
nazývám ji tao.

Když ji libovolně jmenuji,
říkám jí veliká.

Veliká – nazývá se přechodná.

Přechodná – nazývá se daleká.

Daleká – nazývá se vracející se.

Proto je veliké tao, veliké je nebe, veliká je země,
veliký je i vládce.

Ve vesmíru jsou čtyři velicí, mezi
nimi je vládce.


Člověk se řídí zemí.

Země se řídí nebem.

Nebe se řídí tao

a tao se řídí přirozeností.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:26:11

XXVI

Těžké je základem lehkého.

Klid převládá v pohybu.

Proto je moudrý člověk činný celý den
a nevzdává se namáhavé práce.

Ačkoli chová skvělou naději,
je naprosto spokojen.

Nadarmo pán, který má deset tisíc
vozů a zabývá se sebou, patří tak lehkomyslně na
svět.

Lehkomyslnost jej ničí již v základu,
jeho chvat vede ke ztrátě opory.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:29:22

XXVII

Kdo umí chodit, nezanechává stopy.

Kdo umí mluvit, nedopouští se chyb.

Kdo umí počítat, nepoužívá počítadla.

Kdo umí zavírat dveře, neužívá závory
a zavírá je tak pevně, že je nelze otevřít.

Kdoumí zavazovat uzly, neužívá provazu, a přece zavazuje
tak pevně, že je nelze rozvázat.

Proto moudrý člověk dovede neustále zachraňovat lidi
a neopouští je.

Protože umí bytosti vždy ochránit, neopouští je.

Toto se nazývá hlubokou osvíceností.

Proto je ctnost učitelem nedobrých a nedobří – jsou její oporou.

Jestliže si (nedobří) neváží svého učitele a ctnost nemiluje
svoji oporu, pak jsou (ve skutečnosti), i když
(se považují) za rozumné, pohrouženi v slepotu.

A to je právě to nejvážnější a nejhlubší.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:32:08

XXVIII

Kdo si je vědom své statečnosti,
avšak zachovává skromnost,
ten se stává (podobně) jako horský potok
(hlavním) v zemi.

Kdo se stal hlavním v zemi,
neopouští stálé te a vrací se do stavu nemluvněte.

Kdo zná sváteční, ale zachovává pro sebe všední,
stává se příkladem pro všechny.

Kdo se stal příkladem pro všechny,
neliší se od stálého te a vrací se
k bezpočátečnímu.

Kdo si je vědom své slávy, avšak
zůstane v skrytu, stane se hlavním v zemi.

Kdo se stal hlavním v zemi, dosahuje dokonalosti ve stálém
te a vrací se k přirozenosti.

Když se přirozenost rozpadá,
proměňuje se v prostředek, s jehož pomocí se
moudrý stane vůdcem a jeho veliký řád se nebortí.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:34:20

XXIX

Kdyby se někdo chtěl násilím zmocnit země, vidím,
že nedostihne svého cíle.

Země se podobá tajuplné nádobě,
jíž se nelze dotknout.

Kdyby se (jí) někdo
dotkl, setká se s nezdarem. Kdyby (ji) někdo uchopil,
ztratil by ji.

Proto jedny bytosti jdou, druhé po nich následují;
jedny rozkvétají, druhé usychají; jedny sílí, druhé
slábnou; jedny se vytvářejí, druhé hynou.

Moudrý člověk se proto zříká nesmírnosti, zamítá přepych
a hýřivost.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 19:37:37

XXX

Kdo slouží hlavě lidu prostřednictvím tao,
nepodrobuje si jiné země silou vojska, neboť toto se
může obrátit proti němu.

Kde meškalo vojsko, tam
roste trní a bodláčí.

Po velkých válkách nastávají
hladová léta.

Zdatný (vojevůdce) vítězí a na tom ustává a neodvažuje
se uskutečňovat násilí.

Vítězí, avšak sebe neoslavuje.

Vítězí, avšak nenapadá.

Vítězí, avšak nepyšní se.

Vítězí proto, že je k tomu nucen.

Vítězí, avšak není výbojný.

Když bytost plná sil zestárne,
nazývá se to nepřítomností
tao.

Kdo nezachovává tao,
zahyne předčasně.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Lao-c’ovo Tao-te-ťing

Nový příspěvekod Jana » pon 01. kvě 2017 20:02:08

XXXI

Dobré vojsko je prostředek (rodící) neštěstí.

Všechny bytosti je nenávidí.

Proto ho nepoužívá člověk,
který se řídí tao.

V době míru dává šlechetný přednost úctě a násilí
užívá za války.

Vojsko – to je nástroj neštěstí, není
nástrojem ničeho ušlechtilého.

Používá ho pouze tehdy,
když je přinucen.

Hlavní spočívá v tom, aby
zachoval klid a aby se v případě vítězství nepokrýval
slávou.

Pokrývat se slávou vítězství znamená radovat
se z vraždění lidí.

Kdo se raduje z vraždění lidí,
nemůže získat v zemi přízeň.

Štěstí vyrůstá z úcty
a neštěstí vzniká z násilí.

Zleva jsou seřazeni velitelé křídel vojska, zprava
stojí vojevůdce.


Říká se, že je nutno je uvítat pohřebním
obřadem.

Když je mnoho lidí ubíjeno, je
nutno nad tím hořce zaplakat.

Vítězství je třeba poznamenat
pohřebním obřadem.

http://www.satguru.cz/upload.cs/d/dae9e ... inarik.pdf

str. 72
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6884
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Předchozí

Zpět na Inspirativní knihy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků