David R. Hawkins

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » pon 14. led 2019 8:50:26

Z knihy Letting Go: The Pathway of Surrender
Neulpívat: cesta odevzdávání


Všechno ve vesmíru vysílá vibrace. Čím je vibrace vyšší, tím víc má energie. Emoce jsou také energie, proto vyzařují vibrace. Tyto emocionální vibrace působí na energetická pole těla a objevují se účinky, které se dají vidět, pociťovat i měřit. Videosekvence, používající Kirlianovy fotografie, například ty Dr. Thelmy Moss ukazují, jak současně se změnami emocí dochází k rychlému kolísání barvy a velikosti energetických polí (Krippner, 1974). Energetické pole se tradičně nazývá ´aura´ a mohou ji vidět lidé, kteří narodili se schopností vidět vibrace této frekvence, nebo k takové schopnosti inklinují. Aura mění své zbarvení i velikost současně s emocemi. Svalové testování také prokázalo energetické změny, spojené s emocemi, jelikož svaly našeho těla okamžitě zareagují na pozitivní i na negativní podněty. Tak se naše základní emocionální stavy přenášejí do vesmíru.

Je zřejmé, že stavy vědomí mají hluboký vliv na naše vztahy, protože jedním ze zákonů vědomí je, že stejné přitahuje stejné. Naše vnitřní stavy skutečně vyzařují na ostatní. Pocity jsou energie a veškerá energie vyzařuje vibrace. Jsme jako vysílače a přijímače.

Mysl nemá žádné rozměry nebo rozsah a není prostorově omezená; proto prostřednictvím vibrační energie vysílá svůj základní stav na neomezenou vzdálenost. Znamená to, že svým emocionálním stavem a myšlenkami běžně a nevědomky ovlivňujeme i ostatní lidi. Například emocionální vzorce a jim přidružené mentální formy mohou být jasnovidci rozpoznány a dají se poznat i na velkou vzdálenost. Dá se to prokázat experimentálně, vědecký základ tohoto jevu byl předmětem velkého zájmu moderních kvantových fyziků.

Vzhledem k tomu, že emoce vyzařují vibrační energetické pole, jsou to právě emoce, co ovlivňuje a určuje, kteří lidé se v našich životech objeví. Životní události jsou ovlivňované našimi emocemi, odmítanými a potlačovanými na psychické rovině. Tak hněv přitahuje zlostné myšlenky. Základním pravidlem psychického vesmíru je, že ´podobné přitahuje podobné´.

Existuje tiché, neverbální obdarování z pobytu ve společnosti někoho osvíceného. Tradičně to mohl být pokročilý duchovní učitel, světec, nebo mudrc. Hledači cestují do velkých dálek, aby mohli být ve fyzické přítomnosti tohoto energetického pole. Oddaný nebo hledající přijímá tichou transmisí vysokofrekvenční energie učitelovy aury, což se popisuje jako ´transmise z ne-mysli´, ´milost Gurua´ nebo ´požehnání Učitele´. Tato transmise nastává sama od sebe a není osobní. Stav nekonečného míru z energetického pole učitele nebo světce vyzařuje neomezeně a sám od sebe. Když Buddha podal žákovi květinu, to bylo symbolické předání energie. Když jsme byli v přítomnosti velkého učitele, který vyzařuje tuto energii, nikdy už pak nejsme stejní jako dřív. Být v přítomnosti velkého učitele je ta nejpřínosnější věc, která se nám může stát, protože tím, že pobýváme ve fyzické přítomnosti tohoto stavu míru a naprosté odevzdanosti, jsme zvýšili své vibrace. Tichý přenos tohoto realizovaného stavu je neverbální, energický jev, který nezávisí na logice nebo jazyku. Vibrace, která je v auře pokročilého učitele, působí jako nosné vlny k usnadnění našeho porozumění slovům, která byla řečena. Ale katalytickým prvkem jsou vibrace jeho energie, ne jeho slova. Prostřednictvím tiché transmise se energie vyzařující z pokročilého učitele nebo světce zabudovává do naší aury, do fungování našeho mozku a do celé naší bytosti.

Díky tomu, že tato energie míru se přenáší ven do světa, je lidstvo stále naživu. Bylo by už dávno zničilo sebe samo, kdyby tato energie nevytvářela protiváhu. To je důvod, proč náš vlastní vnitřní vývoj slouží celému lidstvu. Dosažením těchto vyšších stavů láskyplnosti a míru v sobě samém se stáváme ochrannou přítomností ve světě.


Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 959
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » úte 15. led 2019 15:36:58

Ukázka z knihy "Vševidoucí Já":

Dualisticky strukturované ego se šíří pomocí pozic a má tendenci vidět vše optikou pachatel – oběť. Na základě svévolného postoje rozdělí události do protikladů a z toho vyplývající vinu může směřovat směrem dovnitř, nebo ji promítnout navenek jako nenávist a paranoiu. To znamená, že odsuzující ego se nevědomky stává svou vlastní obětí. Pokud nenávidí, podvědomě cítí vinu za zkreslení pravdy a může potlačovat nahromaděný pocit viny, který přidává více energie na projektovanou nenávist. Jak bude vysvětleno v další kapitole, přispívá toto k vytváření strachu, neboť co ego projektuje ven, to také podvědomě očekává, že se mu vrátí.

Přes všechny triky nemůže ego uniknout následkům, bez ohledu zda jde o útok dovnitř nebo vně. Vlastní klamná pozice ega je, že to vlastně není skutečný člověk, který cítí vinu ani nenávist, ale pouze samotné ego. Skutečné Já zůstává nedotčeno, protože pravda je imunní proti nepravdě. To znamená, že hra nenávisti a viny je hra, prakticky jen vnitřní politika ega, v níž se různé hlasy snaží vládnout a získat lidskou věrnost.

Ego závidí intuici, která je lepší než jeho omezení, je žárlivé a tudíž snadno nenávidí a odsuzuje to, co nemůže pochopit. Má eminentní zájem na tom, co je špatné, nebo pomlouvá to, co to nemůže pochopit. To znamená, že skeptik nesnáší duchovní pravdu nebo vyšší vědomí a jeho hodnoty (láska, pravda, božství, krása). Nenávist k čistotě nebo estetice je vyjádřena v obscénnosti a hrubé vulgárnosti, stejně jako v znesvěcení (poskvrňují ženskost, urážejí erudice, očerňují integritu, atd.).

Mnohá domnělá kritika (maskovaná jako „svoboda projevu“) je průhledná, závistivá nenávistná a je doprovázená racionálním zdůvodněním s cílem snížit vinu. Ideologická nesnášenlivost pohání veřejné debaty téměř na každé téma nebo problém v současné společnosti, ze které ego dostane to, co vnímá jako zisk ve formě pozornosti. Nenávist má často podobu projekce viny pomocí obvinění.

http://www.hawkins.support/studijni-kni ... uroven-30/

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 959
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » úte 15. led 2019 22:29:17

Z knihy
Transcending the Levels of Consciousness: The Stairway to Enlightenment
Vzestup po úrovních vědomí:

Pýcha je sebeobdiv, což znamená, že jiní jsou při srovnání horší nebo méně hodnotní. Egoistická pýcha jako „výlučnost“ vyvolává nepřátelství s ostatními a ve společnosti obecně. Naproti tomu opravdu úspěšní lidé jsou přijímáni, protože zralý úspěch je doprovázen pokorou a vděčností, spíše než pocitem nadřazenosti.

Pýcha je ostražitá, protože je zranitelná, a vysoce viditelná. Její nevýhodou je závist, soupeření, žárlivost, a její následky jako nenávist, zloba a pomstychtivost. Křehkost pýchy pochází z jejího narcistického jádra, které vidí jako hrozbu ztrátu statusu. Tak narcismus vede k citlivosti na ústrky a srovnávání, které dále vedou ke strachu z napadení a k sociální paranoie s jejím rodícím se nepřátelstvím, které může na sebe rychle vzít otevřenou formu. Tato tendence se projevuje společensky v „nenávisti vůdce“ nebo v nenávisti k úspěchu...

Domýšlivost a pocit vlastní důležitosti založený na pýše se musí stále udržovat a podporovat, aby se zabránilo vzniku vnitřních pochybností a nesnížil se pocit celistvosti a úplnosti, který vyplývá z plnění požadavků integrity. Pýcha je „citlivá“, konkurenční, cítí se ohrožena a je podnícena nepřátelskou závistí k sociálnímu postavení nebo pozornosti k ostatním. Pýcha je tedy motivací k použití samozvané kritiky a sarkasmu, zesměšňování, ironie, satiry útočící na osobnosti veřejného života a pověst uznávaných lídrů.

Internet se stal velmi prominentním prostorem zlomyslných kritiků. Představuje nárůst narcismu vyjadřovaný jako „názor“. Vzhledem k tomu, že narcistické ego není nastaveno na hodnotu pravdy, formy vyjádření jsou ostré a zlé, a proto mají extrémně nízkou úroveň.

Primitivní, pyšné ego je nenasytné, nakonec přitahuje následky arogance, které jsou tématem mnoha velkých klasiků v historii. Že „pýcha předchází pád“ je žalostný epiteton ješitných příčin, jak dokládá historie...

Vzhledem k všudypřítomnosti pýchy jako projevu lidského ega je některým formám pýchy přiznávána sociální přijatelnost či dokonce souhlas a jsou přijímány jako normální. Nejnápadnější je stav osobního názoru ve svých různých výrazech jako „svoboda projevu“. Tento plášť univerzálního schválení výmluv pokrývá a ospravedlňuje vše od hrubého vykrucování k různým formám lži. Když byl zkoumán jako funkce ega, ukazuje se, že „názor“ není nic víc než nápadem, který byl domýšlivě zveličen, protože to je „můj“ názor. Názor je myšlenka, která získala kouzlo vlastní důležitosti a je proto atraktivní více než jen rozum, logika, nebo fakta...

Pokora je lékem na většinu chyb v sebeklamu.

Vzhledem ke své přirozené struktuře, ego není skutečně schopné rozlišit pravdu od klamu a zaměňuje vnímání a realitu. To znamená, že ego je obětí svých vlastních omezení. Co kdysi vypadalo jako dobrý nápad je často později zdrojem lítosti, jak každý ví. To znamená, že hodnota vědomí určuje relativní pravdu, skutečnou pravdu prohlášení lze odvodit systémem, který vyhodnocuje pravdu v souladu s absolutním měřítkem platnosti.

http://www.hawkins.support/studijni-kni ... roven-175/

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 959
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » čtv 17. led 2019 12:18:06

Z knihy
Transcending the Levels of Consciousness: The Stairway to Enlightenment
Vzestup po úrovních vědomí:

Základní konstatování v duchovním světě je: "Neexistuje žádná oprávněná zlost." Tohoto tvrzení se ego hrozí. "Ale jdete," řekne, "a co s tím mizerou?" Pak začne probírat svůj seznam špinavého prádla a litanie hororů, porušování ´práv´, nespravedlností, předpokládanou ´etickou´ a ´morální´ argumentaci, atd. Tyto monology zná dobře každý poradce, sponzor nebo profesionál.

Chce-li se člověk uzdravit, pak stojí před otázkou, jestli si přeje dál na tom lpět (a vychutnávat si šťavnatost´ svého ulpívání), nebo od toho upustit. To je okamžik rozhodnutí, bez kterého nemůže dojít k vyléčení.

Rozhodnutí, ke kterému v tomto zlomovém bodě došlo, má reálné důsledky pro fyziologii mozku a pro jeho schopnost pochopit dokonce i moudrost volby odpuštění namísto nenávisti.

K přijetí tohoto nezbytného kroku může být užitečný a napomáhá tomu přesvědčivý příklad. Pravděpodobně největším a nejvýraznějším příkladem jsou zkušenosti veteránů z druhé světové války, skupin i jednotlivých bojovníků; byly strašné, v maximální míře. Po skončení války si většina doteď nepřátelských bojovníků velmi rychle navzájem odpustila, a to i formálně, vzájemným zasalutováním, a slavili ukončení konfliktu. Podali si ruce v obnovené vzájemné úctě. Existovali sebevražední piloti, kteří bombardovali něčí loď, zabil něčí kamarády a opustili mnoho zraněných a zmrzačených oběti. Američané zase svrhli atomové bomby, které zabily tisíce civilistů. Po skončení válečného stavu se objevilo zvláštní, deku připomínající přijetí, že je po všem a že to všechno se týkalo ´jen války´. Ti, co předtím na frontě proti sobě bojovali, se dokonce stali blízkými osobní přáteli a pravidelně se vzájemně navštěvovali, četně rodin. Ti, kteří přežili, si do dneška společně připomínají velké bitvy.

Neochota odpustit je nejen důsledkem odporu ega k možnosti vzdát se šťavnatosti pocitu nespravedlnosti, ale také představy, že ostatní si odpuštění ´nezaslouží´. Ve skutečnosti odpuštění přinese největší užitek tomu, kdo odpouští, ne tomu, komu se odpustilo. Účelem tohoto příkladu je ukázat, že i ty nejtěžší podmínky je možné překonat, ale jen pevným rozhodnutím a ochotou vzdát se nutkání hýčkat si svoje rány nenávistí a pomstychtivostí.

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 959
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » pát 18. led 2019 10:57:47

Z knihy
Transcending the Levels of Consciousness: The Stairway to Enlightenment
Vzestup po úrovních vědomí:

Obrázek

Z obsahu knihy Vzestup po úrovních vědomí http://www.hawkins.support/studijni-kni ... ch-vedomi/ vyplývá, že v této knize jsou postupně charakterizované jednotlivé úrovně, kterými prochází iluzorní osobní já, dále způsoby, jak od mylného sebeztotožňování s vnímanými obsahy vědomí upouštět a proč má smysl od nich upouštět

Struktura ego je dualistická a rozděluje jednotu reality do zdánlivých protikladů. Osobní já je proto obětí své vlastní projekce a dualistického vnímání.

Dualistické struktury ega mají za následek mylné vnímání reality. Dualisticky strukturované ego prosazuje samo sebe. Zaujímání dualistických postojů vytváří polarizaci, která je příčinou oponování. Na základě libovolného postoje se události rozdělí do protikladů a z toho vyplývajícího obviňování, které, když se objeví, se může nasměrovat dovnitř a dojde k sebeobviňování, nebo se promítne ven jako nenávist a paranoia. Znamená to, že ego posuzuje a nevědomky se tak stává svou vlastní obětí.


V druhé polovině této knihy jsou podrobné informace o tom, co postupně vede ke stále vědomějšímu a laskavějšímu jednání bez egoistických motivací a nakonec ke spontánnímu vnímání v neduálním stavu nad protiklady, který nastane po rozpuštění iluzorního osobního já. Ten Dr. Hawkins popisuje i v další knize Letting Go, např. na začátku následující ukázky:
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 959
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » stř 06. úno 2019 22:12:42

Z knihy Letting Go: The Pathway of Surrender
Neulpívat: cesta odevzdávání


O své vlastní zkušenosti v této knize Dr. Hawkins říká:

Zdálo se velmi podivné, že předtím bylo možné si myslel, že člověk je izolované tělo, oddělené od ostatních, s omezeným počátkem a koncem. Ta myšlenka se jevila jako absurdní. Nebyl tu už žádný pocit odděleného já, zájmeno ´já´ zmizelo a ztratilo smysl. Místo toho tu bylo uvědomování si bytí všemi věcmi. Bylo to tak odjakživa a vždycky to tak bude. Pravé bytí je mimo čas. Období, kdy tělo bylo na zemi, vypadalo jako zlomek vteřiny, během které se zapomněla pravda nadčasové identity, protože tu byla zaslepenost menším já. Samo od sebe se pak ukázalo, jak k tomu došlo. Vznikla touhyplná myšlenka zažít oddělenou existenci a tato toužebná myšlenka se sama projevila jako individuální osoba s individuálním identitou a fyzickým tělem, se kterým se spojila.

Vnitřní propojenost všech věcí byla naprosto zřejmá. Byl to holografický vesmír, tak jak ho popsal Buddha a moderní pokročilí teoretičtí fyzikové, kteří shodně popisují vnitřní povahu vesmíru. Bylo tu pouze To, skutečná podstata Bytí, z níž všechno existující vzniká.

Kdysi se předpokládalo, že takovéto stavy vědomí se týkají pouze oblasti mystiky. V současné době ale zkoumání těchto stavů a informací, které z nich lze získat, stojí v popředí vědeckého zájmu, zejména té části fyziky, zabývající se kvantovou mechanikou a subatomickými vysokoenergetickými částicemi. Vědecký výzkum zaměřený na tyto oblasti naznačuje, že to ve skutečnosti nejsou objekty v obvyklém slova smyslu, ale události, které vznikají jako důsledek energetických vibrací. Věda nyní předpokládá, že jde o transcendentní frekvence v oblasti mimo prostor a čas. Impozantní množství výzkumů v mnoha laboratořích prokázalo, že mozek vnímá prostřednictvím sofistikovaného matematického analyzování frekvenčních vzorců. Tato zjištění vyústila v tzv. holografické paradigma, v němž se konstatuje, že všechno ve vesmíru je propojeno se vším ostatním, včetně lidské mysli. V tomto hologramu každá část obsahuje celek. V důsledku toho je každá jednotlivá mysl schopná reflektovat celý vesmír. Tento vztah mezi vědomím a vědou představuje celou oblast, v níž je patrný rychle rostoucí zájem. Naznačuje to vydávání knih jako Holografické paradigma, Celistvost a implikovaný řád, Tao fyziky, Tančící Wu-Li Mistři, Vnímání Univerza, Psychoenergetická Věda, a zveřejňování článků s titulky ´Pole vědomí a nový pohled na realitu´, ´Přijímající-rozvíjející se vesmír´, ´Holografický model´, ´Fyzika a mysticismus´ a ´Médium, mystik a fyzik´.

Na předních místech mezi těmito výzkumnými pracovníky jsou neurolog Karl Pribram ze Stanfordské univerzity a později fyzik David Bohm z University of London, jejichž teorie lze shrnout: Naše mozky matematicky konstruují hmatatelnou realitu interpretací frekvencí z jiné dimenze, z oblasti smysluplné, modelové, primární reality, která přesahuje čas a prostor. Mozek je tedy hologram, interpretující holografický vesmír.

Je zajímavé, že teorie pokročilé teoretické fyziky, které jsou výsledkem aktivit tzv. levé mozkové hemisféry, nyní vyžadují nový kontext, aby se daly pochopit. Kontext, který vyplynul z těchto levohemisférových vědeckých výzkumů, se shoduje s Realitou, vnímanou mystiky, představiteli pravohemisférového vnímání.

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 959
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » pát 08. úno 2019 15:01:46

Z knihy Letting Go: The Pathway of Surrender
Neulpívat: cesta odevzdávání


Klinický výzkum vedl ke zjištění, že mysl ovládá celé tělo. Jasný důkaz působení tohoto zákona vědomí byl pozorován u osob s mnohačetnou poruchou osobnosti. Kdysi se toto onemocnění považovalo za vzácné, v současnosti se ale zjišťuje, že mnohočetná porucha osobnosti je poměrně častá; a tak důležitost výzkumu tohoto jevu stále vzrůstá. Ukázalo se, že rozdílné osobnosti v témže těle mají odlišné fyzikální projevy. Elektroencefalografickým měřením se zjistily například jiné mozkové aktivity, rozdíly v jejich preferování pravé nebo levé ruky při psaní, v prahu bolestivosti, v elektrické reaktivnosti pokožky, v I.Q., menstruaci, v dominanci mozkové hemisféry, jazykových schopnostech, v tom co považují za důležité i v představivosti.

Takže je-li v dotyčném přítomná osobnost, která je přesvědčená, že trpí alergií, má alergii; pokud je ale v jeho těle přítomná jiná osobnost, alergie zmizí. Jedna osobnost může potřebovat brýle a jiná nemusí. Tyto různé osobnosti mají skutečně pozoruhodně rozdílný nitrooční tlak i další fyziologicky měřitelné hodnoty.

Laureát Nobelovy ceny sir John Eccles uvedl, že po dokončení výzkumu bylo zřejmé, že mozek není zdrojem mysli, jak tomu věřila věda i medicína, ale že je to obráceně. Mozek ovládaný myslí funguje jako přijímač (jako rádio), myšlenky jsou podobné rozhlasovým vlnám a mozek je podobný přijímači. Je jako rozvodná deska, přijímá různé podoby myšlenek a následně je převádí do neuronového fungování a ukládá je do paměti.

Mozek je tudíž aktivován záměrem mysli, ne naopak.

Vidíme to v mnoha studiích mozku lidí, kteří meditují. Například výzkum Dr. Richard Davidsona na Universitě ve Wisconsinu (Madison) během posledního desetiletí prokázal, že soucit a milosrdenství těch, kteří praktikují meditační cvičení, stimulovaly zvýšenou aktivitu levé prefrontální kůry (sídla pozitivních emocí, jako je například pocit štěstí) a vyvolávaly vysoké amplitudy a synchronizaci gama vln (znamenající rozšířené vědomí, bdělost a vhled). To, co se děje v mysli, má sílu změnit mozkovou aktivitu a anatomii nervového systému.

Podléháme všem sklonům, působícím v nevědomí, i vědomým přesvědčením o všech našich tělesných soustavách, kterých se naše mysl vytrvale drží. To zahrnuje naše přesvědčení o předpokládaných účincích různých potravin, o alergenech, o menopauze a menstruačních poruchách, o infekcích a všech dalších nemocech, které jsou spojené s našimi přesvědčeními, souvisejícími s neuvědomovaným stresem, který vzniká kvůli potlačovaným negativním pocitům.

Norman Cousins, který byl po tři desetiletí šéfredaktorem amerického časopisu Saturday Review , názorně dokázal tento princip, když se pomocí smíchu sám vyléčil z vážné fyzické nemoci. Napsal knihu Anatomie nemoci očima pacienta, knihu o vlastní zkušenosti, jak se uzdravil z paralyzujícího onemocnění artritidou pomocí velkých dávek vitaminu C a břišním smíchem, který v něm vyvolávaly filmy, v nichž vystupovali bratři Marxové. Zjistil, že smích má anestetický účinek, který dokázal na dvě hodiny zmírnit jeho bolesti. Smíchem je možné se odevzdávat. Prostřednictvím smíchu Cousins prostě stále uvolňoval nevědomý emoční tlak a rušil negativní myšlení. To mělo za následek velmi pozitivní a blahodárné změny v jeho těle a usnadnilo to jeho konečné uzdravení.

Stručně řečeno: způsob, jakým lze změnit naše těla, je změnit svoje myšlenky a pocity. Musíme upustit od negativních myšlenek a přesvědčení a zbavit se stresu, který v nás vyvolávají negativní emoce a dodávají tomu všemu energii. Musíme zrušit negativní programování, které pochází z vnějšího světa, právě tak jako svá vlastní přesvědčení.

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 959
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Léčení a uzdravování

Nový příspěvekod Linda » ned 10. úno 2019 15:05:24

Z Hawkinsovy knihy
Healing and Recovery
Léčení a uzdravování


Upuštění od svých přesvědčení a posouvání se do pochopení ve stále širším kontextu nás přivádí k celkovému charakteru duchovní práce jako takové. Je užitečné upouštět od posuzování a samolibosti, které vycházejí z hrdosti "já vím". Pokorným upouštěním od svých přesvědčení začne docházet k objevování, díky kterému se odhalí, jak to ve skutečnosti je. Je to proces, který se stále rozvíjí a umožňuje upouštět od omezujících pohledů, které blokují vnitřní vědomí a uvědomování si pravdy. Ochota upustit od předsudků vůči sobě samému i vůči druhým je důsledkem upouštění od negativity. Energetické pole toho, čím skutečně jsme, je všudypřítomné a dodává nám intenzivní pocit živosti, když jsme upustili od svých předsudků. Je to energetické pole vibrací života samého, který je stále přítomný.

Ti, kdo dosáhli vysoké úrovně vědomí, nic neodsuzují. Neobjevuje se v nich žádná snaha kohokoliv kontrolovat. Potvrzují ale, že určité úrovně vědomí budou mít odpovídající důsledky a že určitý způsob života, který propaguje svou pravdu o sobě, přináší vnitřní bolesti a potíže. Neznamená to hrozbu, pouze informaci o lidském vědomí, že vnitřní agónie se může stát silnější než teď je, když se určité principy porušují.

Nejde tedy o události, ke kterým v životě dochází, ale o to, jak na ně reagujeme. Události samy o sobě nemají žádnou moc ovlivnit, jak se cítíme, ať tak či onak. To, co nás ovlivňuje, je náš postoj, naše posuzování toho, co se děje, způsob, jakým se s tím spojujeme. Náš postoj, naše stanovisko, kontext a celkový význam dodávají události emocionální moc nad námi.

Stres přichází z toho, že dáváme vnějším věcem moc nad svým životem, což pochází z postavení oběti, z umístění zdroje spokojenosti venku mimo nás. Hojení přichází s uvědomováním, že my, my sami vytváříme smysl jakékoliv okolnosti, události, místa, postoje, věci nebo jakékoliv osoby v našem životě. Vytváříme smysl, svůj postoj a způsob, jakým se toho držíme. Ten se stává příčinou uzdravování nebo naopak. Jsme ti, kdo rozhodují o výsledku.

Protože celkový pokrok v oblasti duchovního vývoje má vliv na zdraví našeho těla, může k uzdravování dojít poměrně rychle, pokud změníme svůj postoj a začneme upouštět od určitých omezujících přesvědčení. Nemusí to trvat příliš dlouho. Nejprve si uvědomíme, že máme sílu to udělat. Za druhé je tu ochota to vyzkoušet, abychom si to ověřili prostřednictvím svých vlastních zkušeností, a to, co zjistili druzí, přijmeme jako inspiraci. Věříme jim natolik, abychom mohli říci: "OK, pokud jim to funguje, jsem ochotný to taky zkusit."

https://www.amazon.com/Healing-Recovery ... 0971500789

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 959
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Předchozí

Zpět na Inspirativní knihy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník