Klinický výzkum vedl ke zjištění, že mysl ovládá celé tělo. Jasný důkaz působení tohoto zákona vědomí byl pozorován u osob s mnohačetnou poruchou osobnosti. Kdysi se toto onemocnění považovalo za vzácné, v současnosti se ale zjišťuje, že mnohočetná porucha osobnosti je poměrně častá; a tak důležitost výzkumu tohoto jevu stále vzrůstá. Ukázalo se, že rozdílné osobnosti v témže těle mají odlišné fyzikální projevy. Elektroencefalografickým měřením se zjistily například jiné mozkové aktivity, rozdíly v jejich preferování pravé nebo levé ruky při psaní, v prahu bolestivosti, v elektrické reaktivnosti pokožky, v I.Q., menstruaci, v dominanci mozkové hemisféry, jazykových schopnostech, v tom co považují za důležité i v představivosti.
Takže je-li v dotyčném přítomná osobnost, která je přesvědčená, že trpí alergií, má alergii; pokud je ale v jeho těle přítomná jiná osobnost, alergie zmizí. Jedna osobnost může potřebovat brýle a jiná nemusí. Tyto různé osobnosti mají skutečně pozoruhodně rozdílný nitrooční tlak i další fyziologicky měřitelné hodnoty.
Laureát Nobelovy ceny sir John Eccles uvedl, že po dokončení výzkumu bylo zřejmé, že mozek není zdrojem mysli, jak tomu věřila věda i medicína, ale že je to obráceně. Mozek ovládaný myslí funguje jako přijímač (jako rádio), myšlenky jsou podobné rozhlasovým vlnám a mozek je podobný přijímači. Je jako rozvodná deska, přijímá různé podoby myšlenek a následně je převádí do neuronového fungování a ukládá je do paměti.
Mozek je tudíž aktivován záměrem mysli, ne naopak.
Vidíme to v mnoha studiích mozku lidí, kteří meditují. Například výzkum Dr. Richard Davidsona na Universitě ve Wisconsinu (Madison) během posledního desetiletí prokázal, že soucit a milosrdenství těch, kteří praktikují meditační cvičení, stimulovaly zvýšenou aktivitu levé prefrontální kůry (sídla pozitivních emocí, jako je například pocit štěstí) a vyvolávaly vysoké amplitudy a synchronizaci gama vln (znamenající rozšířené vědomí, bdělost a vhled). To, co se děje v mysli, má sílu změnit mozkovou aktivitu a anatomii nervového systému.
Podléháme všem sklonům, působícím v nevědomí, i vědomým přesvědčením o všech našich tělesných soustavách, kterých se naše mysl vytrvale drží. To zahrnuje naše přesvědčení o předpokládaných účincích různých potravin, o alergenech, o menopauze a menstruačních poruchách, o infekcích a všech dalších nemocech, které jsou spojené s našimi přesvědčeními, souvisejícími s neuvědomovaným stresem, který vzniká kvůli potlačovaným negativním pocitům.
Norman Cousins, který byl po tři desetiletí šéfredaktorem amerického časopisu Saturday Review , názorně dokázal tento princip, když se pomocí smíchu sám vyléčil z vážné fyzické nemoci. Napsal knihu
Anatomie nemoci očima pacienta, knihu o vlastní zkušenosti, jak se uzdravil z paralyzujícího onemocnění artritidou pomocí velkých dávek vitaminu C a břišním smíchem, který v něm vyvolávaly filmy, v nichž vystupovali bratři Marxové. Zjistil, že smích má anestetický účinek, který dokázal na dvě hodiny zmírnit jeho bolesti. Smíchem je možné se odevzdávat. Prostřednictvím smíchu Cousins prostě stále uvolňoval nevědomý emoční tlak a rušil negativní myšlení. To mělo za následek velmi pozitivní a blahodárné změny v jeho těle a usnadnilo to jeho konečné uzdravení.
Stručně řečeno: způsob, jakým lze změnit naše těla, je změnit svoje myšlenky a pocity. Musíme upustit od negativních myšlenek a přesvědčení a zbavit se stresu, který v nás vyvolávají negativní emoce a dodávají tomu všemu energii. Musíme zrušit negativní programování, které pochází z vnějšího světa, právě tak jako svá vlastní přesvědčení.