David R. Hawkins

D. Hawkins - Neulpívat: cesta odevzdávání

Nový příspěvekod Linda » pát 31. črc 2015 12:10:56

Z 1. kapitoly:

"Nejasnosti jsou naše spása. Pro ty, kterým to není jasné, stále existuje naděje. Držet se svého nevědění. Je to nakonec váš nejlepší přítel, vaše nejlepší ochrana proti smrtící řadě odpovědí těch ostatních."
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

D. Hawkins - Neulpívat: cesta odevzdávání

Nový příspěvekod Linda » úte 25. srp 2015 8:39:31

Z 3. kapitoly:

"Mysl je mechanismem pro přežití a prostředky, které mysl používá k přežívání, jsou především emoce. Myšlenky jsou vytvářené emocemi a emoce se nakonec stávají zkratkami pro myšlenky. Tisíce a dokonce miliony myšlenek mohou být nahrazeny jedinou emocí. Emoce jsou elementárnější a primitivnější než mentální procesy.

Zdůvodňování je zbraň, kterou mysl používá k dosažení svých emocionálních cílů. Při argumentování je základní, fundamentální emoce obvykle nevědomá nebo při nejmenším neuvědomovaná. Když se tato základní emoce opomíjí, ignoruje se a neprožívá, lidé si neuvědomují příčinu svého jednání a snaží se najít všechny možné důvody, které vypadají hodnověrně. Ve skutečnosti často nevědí, proč dělají to, co dělají."
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe přijetí

Nový příspěvekod Linda » sob 05. pro 2015 19:48:30

Z čeho všeho se D.Hawkins uzdravil tím, že si začal jasně uvědomovat, přijímat a neustále odevzdávat Božské všetvořící Energii cokoliv, co v sobě právě cítil jako negativní nebo nežádoucí, včetně stavů své mysli i těla? Neustálým láskyplným přijímáním a odevzdáváním toho všeho se postupně samy od sebe zvyšovaly vibrace všech systémů a subsystémů jeho těla, včetně buněk - od nejnižší vibrační úrovně, kterou v těle jeho navyklé a často neuvědomované postoje k dění automaticky vyvolávaly, až po stav, kdy čím dál víc buněk i orgánů vibrovalo vysoko a začaly se proto automaticky chovat “zdravě.” To bude zřejmě příčina i všech tzv. zázračných uzdravení, u kterých lidi doteď nedokázali pochopit, proč k nim došlo.

V knize Healing and Recovery o tom D.H. píše:

Jelikož jsem měl tak velký seznam nemocí, musel jsem je všechny napsat, abych si je zapamatoval, protože polovinu z nich bych byl zapomněl, i když některé z nich trvaly po mnoho let. Například jsem měl duodenální vřed, který se nedal vyléčit. Prošel jsem všemi tradičními léčebnými procedurami, psychoanalýzou a celou řadu věcí; začalo to už na lékařské fakultě.

O dvacet let později jsem stále ještě měl vřed, a nejen to, byl to jiný druh vředu, který dělal díry v dalších částech mého dvanácterníku. Hrozila perforace a krvácení a opakovaně to způsobovalo zánět slinivky břišní. Také jsem měl zánět tlustého střeva s krvácením a s divertikulitidou. Divertikulitida byla ve skutečnosti tak zlá, že jsem několikrát skončil v nemocnici na transfuzi, málem jsem vykrvácel k smrti.

Kromě toho jsem měl migrény, které byly neléčitelné. Do jisté míry pomáhala psychoanalýza, setkal jsem se s neurology i s proslulými světovými odborníky, ale nepomohlo mi to od migrény, která údajně souvisela i s mnoha alergiemi. Byl jsem také přecitlivělý na látky obsažené v atmosféře. Nemohl jsem chodit na místa, která byla před několika týdny ošetřena těkavými látkami, protože stačila jediná částečka z milionů částic ve spreji, aby vyvolala migrénu.

Kromě toho jsem měl také Raynaudovu chorobu, která oslabovala průtok krve do mých končetin, začínala ohrožovat mé prsty gangrénou, způsobovala zhoršování krevního oběhu v rukách i nohách, které byly neustále studené. K tomu všemu jsem měl dnu a vysokou hladinu kyseliny močové. Samozřejmě jsem byl kvůli tomu na dietě. Měl jsem dnovou artritidu a v zadní části svého auta si jsem vozil hůl a léky. Dovedete si představit, jaké je zvedat ze zadní části vozu hůl, když se náhle objeví záchvat dny s bolestí, která je zcela paralyzující? Ta hůl byla v mém autě po mnoho let.

Ve stejné době jsem měl těžkou hypoglykémii. Nemohl jsem jíst cukr, sladkosti nebo škroby. Takže vzhledem ke všem těm alergiím, vředům, divertikulitidě, ostatním gastrointestinálním problémům, zánětu slinivky břišní a občasným žlučníkovým záchvatům existovalo ve skutečnosti jen velmi málo věcí, které jsem mohl jíst. Když jsem občas zašel do restaurace, jediná věc, kterou jsem si mohl bezpečně dát, byl hlávkový salát. Nemohl jsem jíst rajčata, protože semínka by mohla zhoršit divertikulitidu, která si v minulosti vyžádala hospitalizaci a krevní transfúze. Měl jsem také padesát liber nadváhy. (Později popíši, jak jsem zvládl tento problém.)

Bylo to špatné s gastrointestinálním traktem; s oběhovým systémem; se zažívacím systémem; s hormonální rovnováhou; s chemickým složením krve, včetně zvýšené hladiny cholesterolu a kyseliny močové; plus migrénami. Všechny tyhle věci ukazovaly na stres a zátěže v centrálním nervovém systému a na zhoršené fungování autonomního nervového systému. Navíc jsem měl pilonidální cystický nádor, který by za normálních okolností vyžadovat chirurgický zákrok, ale pomalu spontánně mizel.

Později došlo k těžkému srdečnímu selhání kvůli nerozpoznané Gravesově chorobě (poruše štítné žlázy), pro kterou byla předepsána operace nebo ozařování, to jsem ale odmítl. Vyšetřením hrudníku byl zjištěn nádor v pravém horním plicním laloku. Byla provedena biopsie, ústící v kolaps a pneumotorax (nahromadění vzduchu nebo plynu v prostoru obklopujícím plíce). Biopsie ukázala, že léze byla formou ptačí tuberkulózy, já jsem odmítl brát doporučovaných pět antibiotik v hodnotě 10.000 $ měsíčně, protože tak jako tak měly nízký léčivý účinek. Léze plic pomalu mizela bez jakéhokoli fyzického léčení. Porucha srdeční funkce se zlepšovala, stejně jako pneumotorax. Funkce štítné žlázy se nakonec vrátila k normálu bez operace nebo ozařování. Navíc, když jsem dělal tesařskou práci, došlo k amputaci levého palce a na chirurgii to dali do pořádku bez anestezie, stejně jako opakující se tříselnou kýlu, také bez anestézie. Chronicky recidivující neřešitelné duodenální vředy zmizely po třech ošetřeních akupunkturou.

Všechny výše uvedené nemoci a chirurgické zákroky se zpracovávaly a řešily popsaným upouštěním od odporu v každém okamžiku, rušením systémů přesvědčení a naprostým odevzdáváním se Boží Vůli. K vyléčení toho všeho došlo bez narkotik nebo anestetik. Celá řada nemocí byla důsledkem karmických sklonů, které vyplavaly na povrch intenzivní duchovní prací, což urychlilo jejich počáteční vynoření, později ale usnadnilo jejich zdánlivě zázračné uzdravení a zmizení.


Pro případné zájemce: část této knihy je v originále publikovaná tady

https://books.google.cz/books?hl=cs&id= ... ng&f=false
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe přijetí

Nový příspěvekod Linda » stř 23. bře 2016 15:09:32

Z 18. kapitoly Hawkinsovy knihy

Letting Go: The Pathway of Surrender
Neulpívat: cesta odevzdávání



Upuštění od očekávání

Carl Jung psal o fenoménu zvaném ´synchronicita´, který by se mohl také nazvat ´souběžnost´, aby vysvětlil výskyt událostí, které se intelektu jeví jako vzájemně nesouvisející. Když se stále víc a víc odevzdáváme, tento druh zkušeností se stává běžným jevem. Názorným příkladem tohoto jevu je následující zkušenost.

Byl jsem ředitelem malé společnosti s asi padesáti zaměstnanci. Jednoho slibného mladého muže jsme udělali vedoucím jedné z divizí naší společnosti. Ukázalo se ale, že ten muž je velmi nezralý. Místo aby za všechno, co se pro něj udělalo, projevil vděčnost a spolupracoval, začal se chovat pompézně, náročně a poněkud paranoidně. Prohlásil, že se chystá vtrhnout na příští zasedání představenstva a vyvolat pořádný rozruch svými vášnivými obviněními a požadavky. I když by se všechna jeho obvinění dala snadno vyvrátit, celá ta záležitost zněla jako hrozná zkušenost, pokud by k ní mělo dojít. Se svým vyhrožováním se celé dny projevoval naprosto nenávistně.

V den zasedání správní rady, které mělo být ve 13 hodin, jsem jel po dálnici a myslel jsem na něj s hněvem. Najednou jsem to všechno nechal být, úplně jsem ho odevzdal. Začal jsem vidět to vyděšené dítě v něm a začal jsem mu posílat lásku. Všechny moje obavy zmizely, cítil jsem k němu sympatii a láskyplnost. Podíval jsem se na hodinky, bylo 12:30.

Když jsem přijel do kanceláře, sekretářka mi řekla, že ten muž přišel do kanceláře a sdělil jí, že celou tu záležitost odvolává, že na poslední chvíli změnil názor. Zeptal jsem se jí, kdy vešel do kanceláře. Řekla, že pozorně sledovala čas, protože zasedání rady mělo brzy začít. Když jí sděloval oznámení o změně svého nitra, podívala se na hodinky. Bylo přesně 12:32.

Když na ostatní lidi vyvíjíme nátlak, aby udělali to, co si přejeme, automaticky to odmítají, protože se snažíme je k tomu přimět. Čím víc na ně tlačíme, tím víc vzdorují.

http://www.amazon.com/Letting-Go-The-Pa ... 1401945015



Pro případné zájemce:

Část originálu knihy LETTING GO je publikovaná na internetu: https://books.google.cz/books?id=7i9qBg ... se&f=false
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe přijetí

Nový příspěvekod Linda » pát 01. črc 2016 20:45:45

Z knihy
Dissolving the Ego, Realizing the Self
Rozpouštění ega, realizace JÁ
https://www.amazon.com/Dissolving-Ego-R ... B005CN2TPO

Zatím co běžné mentální fungování by mohlo představovat neustálou snahu něčeho ´dosáhnout´, duchovní poznání je zcela bezúsilné, pasivní a spontánní. Přijímá se, místo aby se ho dosahovalo. Je to obdobné, jako když utichne zvuk: tichost se objeví sama od sebe. Člověk toho nemůže dosáhnout usilováním nebo snažením. Prostřednictvím mentální aktivity vzniká možnost něco ovládat; v odhalení žádná kontrola neexistuje. Nulové ovládání/kontrolování je možné, když tu není nic, co by se mělo ovládat/kontrolovat, a když neexistuje žádný způsob, jak aplikovat ovládání, i kdyby to možné bylo. S tím, co je bezformové, nelze manipulovat.

*

Místo přesvědčení, že jsme mysl, začneme vidět, že tu je mysl – a že tím, co má myšlenky, přesvědčení, pocity a názory, je mysl. Nakonec můžeme dospět k pochopení, že všechny naše myšlenky jsou pouze vypůjčené z velké databáze vědomí a nikdy nebyly naše vlastní.

Převládající myšlenkové systémy se obvykle přijímají, vstřebávají, dochází k sebeztotožnění s nimi; během doby jsou nahrazované novými nápady, které pro nás začaly být atraktivní. Když přestáváme přisuzovat hodnotu těmto pomíjivým názorům, ztrácejí schopnost nás ovládat. Prožíváme stále hlubší osvobození od nich, stejně jako od mysli. Tím se zase prohlubuje nový zdroj spokojenosti; dozrává potěšení ze samotné existence...



Pro případné zájemce:

Část originálu knihy Dissolving the Ego, Realizing the Self: Contemplations from the Teachings of David R. Hawkins, M.D., Ph.D.
je publikovaná na internetu: https://books.google.cz/books?id=eVjJuM ... D.&f=false
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » pát 28. říj 2016 13:59:50

Z knihy "Rozpouštění ega, realizace JÁ
(Dissolving the Ego, Realizing the Self: Contemplations from the Teachings of David R. Hawkins, M.D., Ph.D.)

"Člověk nemůže osvícení ´dosáhnout´, není tu ani žádné osobní já, na které by se tento stav mohl aplikovat a tím méně který by mohlo udržovat coby kvalitu nebo atribut. Cestou k osvícení je jen odevzdávání překážek, které stav realizace znemožňují. Osobní já se tudíž nestane osvíceným, místo toho odpadne a je nahrazeno dosud překrývaným, skutečným neosobním Bytím.

Fenomén osvícení je analogický k záření slunce, když byly odstraněny mraky. Sluneční zář se nedá 'získat´, ´vynutit´ "nebo ´dosáhnout´, to všechno je lineární chápání, důsledek egem/myslí předpokládané příčiny a následku.

Jas a vyzařování nelineární Božské energie, podstaty všeho, co existuje, jsou autonomní, jsou důsledkem upuštění od lineárních/egoistických postojů a emocí, které jeho poznávání brání.

Díky pochopení a přijetí povahy ega se ego překročí a nakonec, potom, co byly odevzdány všechny jeho postoje a z nich vyplývající dualita, zkolabuje a zmizí. Ego nedosáhne osvícení, namísto toho zmizí a nahradí ho transcendentní Skutečnost. Realita Já vyzařuje sama od sebe coby zjevení, realizace a osvícení, stejně jako slunce zazáří, když mraky zmizí. Lze to popsat jako stav, který nahradil předchozí stav vědomí."

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » ned 30. říj 2016 18:16:45

Z knihy "Odhalování přítomnosti Božství" (Discovery of the Presence of God - Devotional Nonduality of David R. Hawkins, M.D., Ph.D. )

Duchovní vývoj a problém se zvláštností

Někdy se omezenost osobního ega překročí, ego je ale chytré a snaží se přežít využíváním duchovních konceptů; vzniká tak to, co je známé jako ´duchovní ego'. Může se projevovat pocitem, že je lepší než ostatní, že je méně znečištěné, nebo že má vyšší vibrace. Domýšlivost ega je někdy prostě skrytým přání, aby bylo považováno za ´duchovní´. Další pastí duchovní marnivosti je intelektuální sebepovyšování, což se projevuje hromaděním velkého množství informací, údajů a podrobností o náboženských a duchovních skupinách a o tom, jak se během doby vyvíjely. ´Vědět o duchovní pravdě´ není ale totéž jako ´poznávat ji´, natož pak ´stát se jí´.

Záruky, které na cestě člověka chrání před objevujícím se pokušením, sestávají z předvídavosti a pokory, z vděčnosti, a co je důležité, z respektování. Člověk začne být vděčný za pravdu, za to, co přináší, a respektuje její původ. To všechno také respektuje možné nástrahy a pokušení, ke kterým může dojít; proto se tento respekt objevuje i pozorností k těmto omezením. Pokora je paradoxně kvalitou respektu. Je také moudré respektovat i ego samotné, protože bez jeho úsilí po celá dlouhá období by člověk neměl možnost žít dostatečně dlouho, aby se mohl pokusit ho překročit. Považovat ego za svého nepřítele, kterého je třeba přemoci, znamená nepochopení. Užitečnější je přijmout ho jako domácího mazlíčka a rozpouštět ho soucítěním. Ať už bylo ego v minulosti jakékoliv, stejně jako štěně to prostě líp neumí. Odsuzovat ho znamená uvíznout v polaritě / dualitě ´dobro versus zlo´; užitečnější je pohlížet na něj jako na omezení.

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » pon 28. kvě 2018 10:00:30

Z knihy

Letting Go: The Pathway of Surrender
Neulpívat: cesta odevzdávání


K tomu, co je pro nás důležité nebo povzbudivé, cítíme připoutanost.

Když jsme postaveni tváří v tvář tomuto faktu, může nám to otevřít oči a přivést nás k rozpoznání základní povahy naší připoutanosti a vztahů, anebo můžeme znovu popřít evidentní skutečnost a abychom kompenzovali svou ztrátu, s urputností zintenzivňovat svůj dosavadní pohled.

Součástí zvládnutí potřeby popírat nevyhnutelnost ztráty je rozpoznání svých neuvědomovaných pokusů o manipulaci. Aby se mysl vyhnula ztrátě, snaží se ve své představivosti vyvinout určitou taktiku. Ta může mít podobu rozhodnutí stát se ´lepším´, nebo tím, kdo pracuje poctivěji, je čestnější, vytrvalejší nebo loajálnější.

Ve vztazích to může vzít na sebe podobu přespříliš kompenzovaného chování. Začneme se projevovat s neutuchající oddaností, láskyplností a pozorností, místo abychom se v sobě dostali ke kořenům příčin, proč máme potřebu tak jednat.

Je to systém iluzí, který sám sebe posiluje. Právě to mají mudrcové na mysli, když říkají: "Všechno, co prožíváme, jsou naše vlastní myšlenky, pocity a názory, které promítáme do světa."
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » čtv 13. pro 2018 15:08:20

David R. Hawkins: Eye of the I


Obrázek

Kniha Vševidoucí Já popisuje a vysvětluje pokročilé stavy vědomí a cestu duchovního Osvícení. Obsahuje také rozhovory, které dr. Hawkins vedl s duchovními žáky z celého světa. Popisuje nástrahy lidského ega a roli karmy, nelinearitu a „nedualitu“ tedy oblasti, kde se pokročilé stavy vědomí odehrávají.

https://shop.pravda.je/osobni-rozvoj-2/vsevidouci-ja/

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » pát 14. pro 2018 22:34:29

Ukázka z knihy "Vševidoucí Já":

"Každá úroveň vědomí určuje nejen hladinu energie, ale také obsah. Dává informace do nových souvislostí.

Je užitečné, když si uvědomíme, že pravda je vlastně kontinuum chápání a schopnosti chápat. Lidská společnost i filozofie upadá do mnohých zmatků, neboť nebere v potaz důležitost definování souvislostí.

Každá úroveň vědomí má jiné, odlišné souvislosti reality. Co se zdá na jedné z nich hodné obětování života, je na jiné naprosto nesmyslné či absurdní. V každé úrovni jsou k dispozici různé soubory názorových pozic.


https://shop.pravda.je/osobni-rozvoj-2/vsevidouci-ja/

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » ned 16. pro 2018 15:13:39

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » úte 18. pro 2018 13:40:01

Z knihy Eye of the I - Vševidoucí Já:

Lidé...jsou hypnotizováni "sebou" a "tím, co je venku" a chápou to jako přirozené a normální. Jen v málokom vznikne podezření, že by všechno mohlo jít i jinak...

Dítě se narodí nevinné, nenaprogramované, ale pak je podobně jako počítač naplněné "společenským softwarem". Vložený software má ale bohužel jeden zásadní nedostatek. Neobsahuje totiž žádný program, který by dokázal vyhodnocovat pravdivost nově vložených aplikací. Dítě tedy nevinně věří všemu, co slyší. Nechráněné vědomí dítěte se stává kořistí kolektivní dezinformace, neznalosti a bludných názorů na svět, které už po celá tisíciletí lidstvu brání v prožívání spokojenosti.

Až 78% informací je nejen mylných, ale současně i škodlivých a destruktivních.

Racionalitu dále ničí biologická skutečnost, že máme v mozku stále anatomicky přítomnou starou, ještěří část, která dosud funguje a svou aktivistickou činností stále nabízí živočišné instinkty, které v nás posilují predátorské sklony a agresivitu. V člověku tak zůstávají živočišné impulzy a ovlivňují nebo dokonce řídí většinu jeho chování a emocí. Těsně pod povrchem jsou neustále přítomné pocity zvířete. I ony jsou snadno ovladatelné společenským naprogramováním a propagandou.

Člověk tedy vstupuje do života s biologicky defektním mozkem, s instinkty zvířete, a jeho inteligence a informovanost je při nejmenším v 78% případů systematicky likvidována nepřesnými, falešnými, negativními, destruktivními a ničivými informacemi.


Co s tím, "Jak obejít ego" a jak dál postupovat, popisuje D. Hawkins v dalších kapitolách.
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » stř 19. pro 2018 14:48:46

Z knihy

Letting Go: The Pathway of Surrender
Neulpívat: cesta odevzdávání


Naše mozky konstruují hmatatelnou realitu interpretací frekvencí z jiné dimenze, z oblasti smysluplné, modelové, primární reality, která přesahuje čas a prostor. Mozek je tedy hologram, interpretující holografický vesmír.

Je zajímavé, že teorie pokročilé teoretické fyziky, které jsou výsledkem aktivit tzv. levé mozkové hemisféry, nyní vyžadují nový kontext, aby se daly pochopit. Kontext, který vyplynul z těchto levohemisférových vědeckých výzkumů, se shoduje s Realitou, vnímanou mystiky, představiteli pravohemisférového vnímání. Takže ať se rozhodneme vylézt na horu z kterékoliv strany, skončíme na stejném místě: na vrcholu.

Třetí cesta na horu vede prostřednictvím mechanismu odevzdávání a každý z nás má tudíž možnost sám si ověřit nejzazší přirozenost Reality jako takové, která se shoduje s tím, co se ukáže mystikovi nebo fyzikovi.

Můžeme si představit, že s každým jednotlivým odevzdáním jsme udělali další krok vzhůru směrem k vrcholu hory.

Někteří z nás budou stoupat, dokud nebudou mít lepší rozhled, a rozhodnou se tam zastavit.

Jiní půjdou ještě výš.

A pak tu budou ti z nás, kteří nebudou spokojeni, dokud nedojdou na samotný vrchol; ověří si to sami pro sebe – i když na tomto místě už není žádná samostatně existující osoba, která by si mohla cokoliv ověřit, protože došlo k jejímu úplnému odevzdání.

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » stř 19. pro 2018 20:08:47

Z knihy Letting Go: The Pathway of Surrender
Neulpívat: cesta odevzdávání


Dovolit si být smutný

Většina z nás v sobě nese mnoho potlačeného smutku. Zejména muži jsou náchylní tento pocit skrývat, protože pláč se považuje za zženštilý a nemužný. Většina lidí se bojí přemíry smutku, který v sobě potlačili, obávají se, že by je zaplavil a přemohl. Říkají: "Kdybych někdy začal plakat, nikdy nepřestanu"; tolik bolesti je ve světě, v mém životě, v mé rodině a v mých přátelích"; "Ach ty nevýslovné životní tragédie! Všechna ta zklamání a zničené naděje!" Potlačený smutek je zodpovědný za mnoho psychosomatických onemocnění a potíží, souvisejících se zdravím.

Když se namísto potlačení dovolí, aby pocit vyvstal, nechá se proběhnout a pak se od něj upustí, můžeme rychle přecházet od smutku k přijetí. Odporem smutek pokračuje dál a dál, místo aby se přijal a tím se sám vyčerpal,. Přetrvávání pocitu je důsledkem odmítání svolit, aby probíhal (např. "Pořádně se vyplač"). Jakmile jsme přijali fakt, že jsme schopni smutek zvládnout, dostáváme se už k hrdosti. Pocit "Já to dokážu zvládnout" a "Zvládnu to" nás přivádí k odvaze. S odvahou čelit svým vnitřním pocitům a s ochotou nechat je probíhat jsme se posunuli na úroveň přijetí a nakonec i k vyrovnanosti. Když se uvolníme od množství smutku, kterého jsme se po řadu let drželi, naši přátelé a rodina si všimnou změny ve výrazu naší tváře. Naše chůze bude lehčí a budeme vypadat mladší.

Smutek je časově omezený. Tato skutečnost nám dodává odvahu a ochotu smutku čelit. Nebudeme-li se smutku bránit a vzdáme-li se mu úplně, bude probíhat asi 10 až 20 minut; pak se na různě dlouhou dobu zastaví. Pokud ho necháme probíhat pokaždé, když se objeví, nakonec se vyčerpá. Prostě jsme si dovolili ho plně prožít. Máme jen tolerovat ohromující smutek po dobu 10-20 minut a pak najednou zmizí. Pokud bychom se smutku bránili, bude pokračovat dál a dál. Potlačený smutek může pokračovat i po celou řadu let.

Tváří v tvář smutku si musíme především často přiznat a nechat probíhat stud a pocit trapnosti z toho, že ty pocity máme. Týká se to obzvlášť mužů. Musíme uvolnit svůj strach z pocitů a z obav, že nás to zaplaví a přemůže. Pomáhá uvědomit si, že upuštění od odporu k pocitům nás rychle posune skrze ně dál. Ženy z vlastní zkušenosti a moudrosti tradičně říkávaly: "Když se pořádně vypláču, cítím se líp." Mnozí muži byli překvapení, když zjistili, že je to pravda.

Vlastní zkušeností neočekávaně zjistili, že jakmile si dovolili vnímat smutek z minulých situací, téměř okamžitě došlo k úlevě od kruté bolesti hlavy. Kdykoliv předtím vyvstal smutek, objevilo se automaticky konstatování "Muži nepláčou." Potom, co upustili od mužské hrdosti, týkající se pláče, objevil se strach, že jakmile začnou plakat, bude pláč pokračovat stále dál. Když se nechal proběhnout strach, objevil se hněv. Bylo to vztek na společnost, která nutí lidi, aby potlačovali svoje pocity, a hněv při pomyšlení, že se ani nepředpokládá, že lidé nějaké pocity mají. Proběhnutím hněvu byla dosažena úroveň odvahy a pak se mohl připustit nezbytný pláč. Nastala nejen úleva od bolesti hlavy, ale když příval vzlyků odezněl, objevila se hluboká mírumilovnost. Od té doby už nevznikala potřeba se tomu vyhýbat.

Jakmile člověk nechá smutek plně vyvstat a plně se osvobodí od této potlačené energie, je mírumilovný a pohled na jeho vlastní mužnost se změní. Uvědomuje si, že jeho mužství je teď celistvější. Je stále mužem, ale je teď člověkem, který dokáže být v kontaktu se svými pocity a poradit si s nimi. Důsledkem toho je, že je jedná přiměřeněji, je schopnější, vyrovnanější, lépe chápe, je zralejší, dokáže líp navazovat kontakty a druhé pochopit, je soucitnější a cítí větší lásku.

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » čtv 20. pro 2018 18:08:53

Z knihy
Eye of the I - Vševidoucí Já:

Otázka: Jaký přístup je pro duchovní práci nejvhodnější?

Odpověď: Nejvhodnější je postoj typu "jin", trvalý a stabilní. Duchovní práce se skládá z pochopení, uvědomování a celkového postoje svolení. Nejde o získávání či dosahování. Pamatujme, že to, co hledáme, je už přítomné přirozeně ve Všem, co je, a je to neviditelné a tiché. Je samotným předpokladem existování čehokoli, existence samé. Jde o kvalitu, jež je nejdůležitější a je absolutním, neoddělitelným podkladem čehokoli, co "jest". My to obvykle bereme jako samozřejmost, takže to přehlížíme. Aby bylo možné vnímat existenci, je nutné uvědomování. A vnitřní, vrozenou vlastností a podstatou uvědomování a existence je Božství. Když je spatříme, nedá se s ničím splést. Jeho poznání je tiché, beze slov, vědění září v podobě zjevení. Samo sebe odhaluje, v naprosté plnosti a jednoznačnosti. Není nijak nejasné nebo skryté v náznacích, nýbrž mocné a ohromující.

Když přijde Přítomnost, rozpouští se všechna iluze oddělenosti. Jako bychom vystoupili z času. Veškerá časová následnost se zastaví, jako by všechen čas i celé stvoření byly plně přítomné v "Nyní" Všechno, co kdy bylo, je a mohlo by být, je naprosto přítomné a úplné. Všechno, co je možné vědět, je věděno. Potencialita je již zde. Myšlení ustává a tím pádem i všechny kategorie jako čas, prostor, vzdálenost či trvání. Nelze je uplatnit, ztratily smysl. Svět doslova vypadá jinak. Všechno vidíme v mnohem větší hloubce. Všechno je živé a září vědomím. Všechno si je vědomo toho,že existuje, a také si je vědomo, že i všechno ostatní si je sebe vědomo. Nic není neživé a nevědomé.

Otázka: Jaký duchovní postoj je nejvhodnější pro sebezkoumání?

Odpověď: Jde o postoj sledování, pozorování, uvědomování. Je aktivně pasivní. Náš postoj typu "jin" je důsledný a trvalý. Nejde o "snažení" něco uvidět, nýbrž o odstranění všech překážek, ke kterým patří naše názory, představy, přesvědčení, rozumové kategorie, komentáře, netrpělivost a snaha mysli řídit následující okamžik. Coby děti jsme na kresbách v knížkách "hledali ukryté zvířátko" a ono to třeba nešlo, avšak když jsme se přestali snažit, náhle se objevilo samo.Z keře se například náhle jasně díval smějící se lev. Když se "snažíme", tlačíme na vnímání a náš pohled se zaostřuje do menšího prostoru, tedy se i omezuje. Snažit se spatřit neviditelné je paradox. Spíše jde o ztotožnění se Vším, co Je, a se samotnou podstatou existence. Při pozorování postupně objevíme, že všechny duševní jevy se dějí samy od sebe a že tu není žádná osoba, která by je způsobovala.

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » pát 21. pro 2018 20:45:18

Z knihy
Transcending the Levels of Consciousness: The Stairway to Enlightenment
Vzestup po úrovních vědomí:

Úroveň nestrannosti je plně uspokojivá a v podstatě svobodná od úzkosti, protože hodnota přežití není založená na předpokládaných výsledcích. Znamená to, že příčina spokojenosti se nepromítá ven na ostatní nebo na vnější svět, což s sebou přináší poměrně bezkonfliktní stav vnitřního bezpečí a svobody. Nestrannost je také dosti svobodná od sociální úzkosti z pocitu ohrožení, nehrozí tudíž žádné chorobné představy o vlastním ohrožení a stihomam.

Postoj, při kterém se věcem nechává volný průběh, umožňuje tolerantnost a srdečnost, protože není v sázce nic, co by vyžadovalo souhlas ostatních.

Svoboda stavu nestrannosti je důsledkem upuštění od postojů, podmiňování a očekávání. Narcistické požadavky a egocentrické potřeby už nepřevládají. Proto úroveň nestrannosti netrpí nedostatkem, ani není poháněná touhou, chtivostí, nutkáním něco ´udělat´, nebo postavit se na něčí stranu v sociálních záležitostech; má v sobě tudíž flexibilitu.

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » sob 22. pro 2018 8:47:05

Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek

“Christmas is another kind of bonding, peace and goodwill towards all… …a high spiritual state. Hold Christmas in your heart all year, it is a Christ-like attitude.”

Dr. David R. Hawkins
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » stř 26. pro 2018 15:05:54

Z knihy Letting Go: The Pathway of Surrender
Neulpívat: cesta odevzdávání


Intelektuální domýšlivost vede k nevědomosti a duchovní pýcha je příčinou zablokování duchovního vývoje a dozrávání.

Pýcha nás zaslepuje vůči mnoha věcem, které by mohly být hluboce prospěšné; z jejich přijetí by ale pro domýšlivou mysl vyplývalo, že jsme se mýlili. Hrdost znemožňuje rozpoznávat naše vlastní omezení a přijímat pomoc, kterou potřebujeme k jejich překonání. Naše hrdost nás izoluje.

Jedním z důvodů, proč je nezbytná pokora, je fakt, že jak pronikáme hlouběji a hlouběji do dané záležitosti nebo situace, naše názory se mění. Jak věci vypadají při povrchním zkoumání, se často ukáže být zcela mylné, když do toho skutečně pronikneme.

Jedním z protijedů hrdosti je vděčnost. Pokud se stalo, že jsme se narodili s vysokým IQ, pak spíš než být na to pyšní můžeme být za to vděční. Není to žádné dosažení, už jsme se s tím narodili.

Máme-li otevřenou mysl, připouštíme, že nejsme majiteli všech faktů, a jsme připraveni měnit své názory, jak se situace vyvíjí.

Sebepoznávání nás chrání před rozčarováním. Je to bezpečí stavu ´otevřené mysli´ neboli toho, co se v praxi zenu nazývá ´ mysl začátečníka´.


Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins

Nový příspěvekod Linda » pát 04. led 2019 13:36:29

Z knihy Discovery of the Presence of God: Devotional NonDuality
Odhalování přítomnosti Boha: Božská Nedualita

Vnitřní práce je neustálý proces učení se, kdy existuje potěšení a uspokojení z objevování a z rozvíjení vhledu. Tento proces je obohacující.

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: David R. Hawkins - praxe

Nový příspěvekod Linda » stř 09. led 2019 20:39:06

Z knihy
Transcending the Levels of Consciousness: The Stairway to Enlightenment
Vzestup po úrovních vědomí:

Přetrvávání primitivního ega u člověka souvisí s narcistickou podstatou ´sobectví´, které znamená přetrvávání primitivního zájmu jen o sebe a nerespektování práv druhých; ostatní se vnímají jako nepřátelé a konkurenti, spíš než jako spojenci.

Neochota odpustit je nejen důsledkem odporu ega k možnosti vzdát se šťavnatosti pocitu nespravedlnosti, ale také představy, že ostatní si odpuštění ´nezaslouží´. Ve skutečnosti odpuštění přinese největší užitek tomu, kdo odpouští, ne tomu, komu se odpustilo. I ty nejtěžší podmínky je možné překonat, ale jen pevným rozhodnutím a ochotou vzdát se nutkání hýčkat si svoje rány nenávistí a pomstychtivostí.

Dualisticky strukturované ego prosazuje samo sebe postojem,, který má tendenci všechno vidět z hlediska pachatel/oběť. Na základě libovolného postoje se události rozdělí do protikladů a z toho vyplývajícího obviňování, které, když se objeví, se může nasměrovat dovnitř a dojde k sebeobviňování, nebo se promítne ven jako nenávist a paranoia. Znamená to, že ego posuzuje a nevědomky se tak stává svou vlastní obětí.

Ego závidí cokoliv, co intuitivně vnímá jako lepší a co přesahuje jeho možnosti, proto bryskně zavrhne a odsoudí všechno, co nemůže pochopit. Má eminentní zájem označit za špatné či znevážit to, co to nemůže pochopit. Znamená to, že skeptik instinktivně nesnáší duchovní pravdu nebo vyšší vědomí a jeho hodnoty.

Velké puzení kritizovat (tvářící se jako ´svoboda projevu´) je chabě zamaskovaná nenávist, plná zášti, doprovázená racionálním zdůvodňováním.

Vnitřní přezkoumání a poctivost k sobě samému odhalí skrytá potěšení, která ego získává pěstováním těchto ospravedlnění a protestů. Je možné se poučit pomocí zkušeností, které během času přibývají.

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Další

Zpět na Inspirativní knihy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 návštevníků