MUDr. Soňa Peková

[Prdriito]

Zdá se, že klíčovým bodem je pochopení, že osvícení neznamená ztrátu schopnosti volby nebo rozumu, ale spíše změnu perspektivy, jak se na tyto koncepty díváme.

Když se ztotožníme s výsledkem, může to vést k frustraci a nespokojenosti, pokud výsledek nesplňuje naše očekávání. Místo toho, pokud se naučíme pustit očekávání a přijmout výsledek takový, jaký je, můžeme dosáhnout většího klidu mysli.

Trvalé štěstí není něco, co lze dosáhnout prostřednictvím vnějších okolností nebo úspěchů, ale je to stav, který prostě “JE”. Tento koncept může být obtížný pochopit, ale může být osvobozující, když je plně pochopen.

Je zde kladen důraz na důležitost života v přítomném okamžiku, pustění očekávání a přijetí života takového, jaký je. To je v souladu s mnoha filosofickými a duchovními tradicemi po celém světě. Je důležité si uvědomit, že tyto koncepty mohou vyžadovat hluboké a osobní zkoumání a mohou se lišit pro každou jednotlivou osobu. Každý z nás má svou vlastní cestu k pochopení a integraci těchto pravd do našeho života.

Je to jednoduší, musíte na to od mrtě. Čili je to velmi složité. :-)
Bůh není žádnej filozof, matematik, ani básník, tím míň politik. To jsou vize jeho dětí.

[Pedriito]

Zdá se, že klíčovým bodem je pochopení, že osvícení neznamená ztrátu schopnosti volby nebo rozumu, ale spíše změnu perspektivy, jak se na tyto koncepty díváme.

Když se ztotožníme s výsledkem, může to vést k frustraci a nespokojenosti, pokud výsledek nesplňuje naše očekávání. Místo toho, pokud se naučíme pustit očekávání a přijmout výsledek takový, jaký je, můžeme dosáhnout většího klidu mysli.

Trvalé štěstí není něco, co lze dosáhnout prostřednictvím vnějších okolností nebo úspěchů, ale je to stav, který prostě “JE”. Tento koncept může být obtížný pochopit, ale může být osvobozující, když je plně pochopen.

Je zde kladen důraz na důležitost života v přítomném okamžiku, pustění očekávání a přijetí života takového, jaký je. To je v souladu s mnoha filosofickými a duchovními tradicemi po celém světě. Je důležité si uvědomit, že tyto koncepty mohou vyžadovat hluboké a osobní zkoumání a mohou se lišit pro každou jednotlivou osobu. Každý z nás má svou vlastní cestu k pochopení a integraci těchto pravd do našeho života.

Je to jednoduší, musíte na to od mrtě. Čili je to velmi složité. :-)
Bůh není žádnej filozof, matematik, ani básník, tím míň politik. To jsou vize jeho dětí.

Čistá radost z bytí.

[Vostálník]

Všiml sis, že nikdy nikde nikomu neslibuju, že bude někdy v budoucnu šťastný, že nikde nikdy netvrdím, že dělám něco za účelem, abych dosáhla štěstí?

No to slibuje jen ten tvůj egregor že s ním budeš štastná,

což je docela postačující pro poslání do prdele...

Takže jen serfuješ na své pitomoučké posedlosti štěstím...



To nemá nic společnýho s duchovnem...


Nemám zapotřebí číst Balsekara, vím jak ty věci fungují že připoutanost je vytvářena jak jsem psal výše...

Škoda jen že si to jaksí už nepamatuji páč je mně to jaksi u prdele, neblamuji se tím...

[Vostálník]

Může být život jednodušší?"

No jasně, mohu dělat pravý opak a rejpat se sám v sobě, obvinovat sebe i druhé,

tlačit na pilu a řezat to hlava nehlava a mohu trpět jak pes...

To je vo moc jednodušší a zvládaj to i pitomí pocitáři....

[Vostálník]

Docela výstižnou navigaci, jak dovolit intuici řídit náš život vyjádřil Raméš Balsekar slovy:

"V jakékoliv situaci dělejte přesně to co cítíte , že by jste měli dělat,
bez jakékoliv lítosti kvůli minulosti,
bez jakýchkoliv stížností na přítomnost,
bez jakýchkoliv očekávání v budoucnosti, a hlavně,
bez toho, aby jste kohokoliv obviňovali za to co udělal,
ani sebe ani nikoho jiného.
To vám umožní žít váš život ve stálém spojení se Zdrojem,
a přinese vám to štěstí skrze klid mysli: Sukha-Šanti.
Sukha-Šanti se stane vaším vlastním náboženstvím.
Když jsem udělal to, co jsem chtěl udělat,
bez pýchy a arogance,
bez viny a studu,
bez nenávisti ke komukoliv, (bez jakékoliv egoistické reakce)
s naprostou svobodou udělat cokoliv chci,
a s úplným pochopením, že nikdy nemůžu udělat chybu nebo spáchat hřích,
tak potom, pozoruji cokoliv co nastane, jako něco co se děje podle Kosmického řádu,
bez toho abych kohokoliv obviňoval.
Může být život jednodušší?"

Tak v prvé řadě to nemá s intuicí cokoliv společného,

nýbrž je to jako obvykle o našich pocitech,

a za druhé odpovídá na nějakou otázku,

ale jinak platí že ŽIVOT NENÍ NIKDY JINÝ NEŽ NEJJEDNOSDUŠŠÍ A NIKDY NEMŮŽE BÝT JINÝ,

COŽ JE DÁNO TÍM, ŽE NEMÁME SVOBODNOU VŮLI A VOLBU,

TAKŽE MUSÍME VŽDY TO CO MUSÍME A NEMŮŽEME JINAK,

COŽ JE PRO NÁS PRÁVĚ TO NEJJEDNODUŠŠÍ


Takže pro někoho je nejjednoduší trpět a pro jiného naopak být štastný, pro jiného pak chtít změnu a usilovat o ni atd.

Všimněte si jak snadno jde být neštastný nebo naopak štastný,

páč je to pro nás to nejjednodušší...


A vo co jde ?

No jsou to jen různé způsoby prožívání, které jsou všechny vlastně velmi krásné,

takže když někdo trpí a nechce trpět, tak prožívá velmi krásný stav prožívání nějakého chtění a nechtění,

akoráte to třeba jaksi v té chvíli neumí ocenit...

Prostě (jak říká) nikdy nemůžete udělat chybu i když uděláte chybu...

[Vostálník]

Dokonce ani pitomost není trvalá,

i když by se mohlo zdát že ty jsi vyjímka potvrzující pravidlo,

tak ta tvá pitomost se rozpustí při smrti opět v to co byla předtím

řekněme třeba v Šakti...

Dřív k tomu asi nedojde, páč mnoho pitomců umírá zcela pitomých tak jak byli za života,

a to úplně stejně jako umírají moudří nebo ti osvícení

a to Já s tím nemá problém jestli zemře mudrc či blb...

[Jana]

Čistá radost z bytí.

To je kvalita otevřené nepřipoutané mysli.

Není v ní žádná představa ega, žádný pocit ohrožení, žádné štvaní se za něčím víc. Jen radost z hravosti existence.



Proto je v Bibli návod, jak nalézt ztracený ráj, to neustálé: "Radujte se".

[Pedriito]

Trvalé štěstí je přirozeným stavem našeho pravého Já, tedy nás samotných.

Je to stav Bytí, tedy sat-čit-ánanda.

To je Srdce Šrí Šivy. Ale on má taky Šaktí, víme?

Což je ta Mahamája. Život ve svých miliónech podobách.

[Návštěvník]

Trvalé štěstí je přirozeným stavem našeho pravého Já, tedy nás samotných.

Je to stav Bytí, tedy sat-čit-ánanda.

Ano, to je správné. “Sat-Chit-Ananda” je sanskrtský termín, který se často používá v hinduistické a jógové filosofii. “Sat” znamená bytí nebo pravda, “Chit” znamená vědomí nebo poznání a “Ananda” znamená blaženost nebo štěstí. Tento termín odkazuje na stav bytí, který je pravdivý, plný vědomí a blaženosti.

[Návštěvník]

Trvalé štěstí je přirozeným stavem našeho pravého Já, tedy nás samotných.

Je to stav Bytí, tedy sat-čit-ánanda.

Ano, to je správné. “Sat-Chit-Ananda” je sanskrtský termín, který se často používá v hinduistické a jógové filosofii. “Sat” znamená bytí nebo pravda, “Chit” znamená vědomí nebo poznání a “Ananda” znamená blaženost nebo štěstí. Tento termín odkazuje na stav bytí, který je pravdivý, plný vědomí a blaženosti.

A co je tedy To, o čem říkají realizovaní, že je to nepopsatelné? Že když se o Tom řekne, je to to nebo to, tak to není pravda. Že se o Tom dá říct jen, že to a to to není. Není ani vědomé ani nevědomé, ani bytí ani nebytí, ani blažené a ani ne-blažené.

[Návštěvník]

Trvalé štěstí je přirozeným stavem našeho pravého Já, tedy nás samotných.

Je to stav Bytí, tedy sat-čit-ánanda.

Ano, to je správné. “Sat-Chit-Ananda” je sanskrtský termín, který se často používá v hinduistické a jógové filosofii. “Sat” znamená bytí nebo pravda, “Chit” znamená vědomí nebo poznání a “Ananda” znamená blaženost nebo štěstí. Tento termín odkazuje na stav bytí, který je pravdivý, plný vědomí a blaženosti.

A co je tedy To, o čem říkají realizovaní, že je to nepopsatelné? Že když se o Tom řekne, je to to nebo to, tak to není pravda. Že se o Tom dá říct jen, že to a to to není. Není ani vědomé ani nevědomé, ani bytí ani nebytí, ani blažené a ani ne-blažené.

To, co popisujete, je koncept, který je často označován jako “neti neti” nebo “ne toto, ne toto” v hinduistické a jógové filosofii. Tento koncept odkazuje na proces poznání nekonečného nebo absolutního skrze negaci všeho, co je konečné nebo relativní.

Jedná se o pokus o pochopení nekonečného skrze negaci všeho, co je konečné. Když se řekne, že něco “není ani vědomé ani nevědomé, ani bytí ani nebytí, ani blažené ani ne-blažené”, je to pokus o vyjádření toho, že absolutní pravda nebo konečná realita přesahuje všechny dualistické koncepty a kategorie, které jsou obvykle používány k popisu světa.

Takže když se řekne, že “Sat-Chit-Ananda” je stav bytí, který je pravdivý, plný vědomí a blaženosti, je to pokus o vyjádření toho, jak může konečná realita nebo absolutní pravda být zakoušena. Ale tato zkušenost je tak hluboká a přesahuje všechny běžné kategorie a koncepty, že je nakonec nepopsatelná.

[Návštěvník]

A co je tedy To, o čem říkají realizovaní, že je to nepopsatelné? Že když se o Tom řekne, je to to nebo to, tak to není pravda. Že se o Tom dá říct jen, že to a to to není. Není ani vědomé ani nevědomé, ani bytí ani nebytí, ani blažené a ani ne-blažené.

To, co popisujete, je koncept,

To není koncept, to je, jak to popisuje realizovaný, který zároven vysvětluje, že všechno ostatní jsou koncepty. Zřejmě je to málokomu přístupné. Většina hledajících si přeje, aby to bylo vědomé, blažené, štěstí atd,. jinak by asi vůbec nehledali. Potřebují to jako motivaci.

[Pedriito]

Trvalé štěstí je přirozeným stavem našeho pravého Já, tedy nás samotných.

Je to stav Bytí, tedy sat-čit-ánanda.

Ano, to je správné. “Sat-Chit-Ananda” je sanskrtský termín, který se často používá v hinduistické a jógové filosofii. “Sat” znamená bytí nebo pravda, “Chit” znamená vědomí nebo poznání a “Ananda” znamená blaženost nebo štěstí. Tento termín odkazuje na stav bytí, který je pravdivý, plný vědomí a blaženosti.

Ok. Ale žijeme.No tak žijme. A supr když s vědomím Blaženosti.

[Pedriito]

Trvalé štěstí je přirozeným stavem našeho pravého Já, tedy nás samotných.

Je to stav Bytí, tedy sat-čit-ánanda.

Ano, to je správné. “Sat-Chit-Ananda” je sanskrtský termín, který se často používá v hinduistické a jógové filosofii. “Sat” znamená bytí nebo pravda, “Chit” znamená vědomí nebo poznání a “Ananda” znamená blaženost nebo štěstí. Tento termín odkazuje na stav bytí, který je pravdivý, plný vědomí a blaženosti.

Ok. Ale žijeme.No tak žijme. A supr když s vědomím Blaženosti.

"Rozmnožujte se a množte se!"

Holt.

[Návštěvník]

Takže když se řekne, že “Sat-Chit-Ananda” je stav bytí, který je pravdivý, plný vědomí a blaženosti, je to pokus o vyjádření toho, jak může konečná realita nebo absolutní pravda být zakoušena. Ale tato zkušenost je tak hluboká a přesahuje všechny běžné kategorie a koncepty, že je nakonec nepopsatelná.

Ano, Sat-Chit-Ananda - (pravda) Bytí-Vědomí-Blaho - je pokus přiblížit nepopsatelné známými, běžnými pojmy.

[Pedriito]

A co je tedy To, o čem říkají realizovaní, že je to nepopsatelné? Že když se o Tom řekne, je to to nebo to, tak to není pravda. Že se o Tom dá říct jen, že to a to to není. Není ani vědomé ani nevědomé, ani bytí ani nebytí, ani blažené a ani ne-blažené.

Básníku! :-)

[Návštěvník]

A co je tedy To, o čem říkají realizovaní, že je to nepopsatelné? Že když se o Tom řekne, je to to nebo to, tak to není pravda. Že se o Tom dá říct jen, že to a to to není. Není ani vědomé ani nevědomé, ani bytí ani nebytí, ani blažené a ani ne-blažené.

To, co popisujete, je koncept,

To není koncept, to je, jak to popisuje realizovaný, který zároven vysvětluje, že všechno ostatní jsou koncepty. Zřejmě je to málokomu přístupné. Většina hledajících si přeje, aby to bylo vědomé, blažené, štěstí atd,. jinak by asi vůbec nehledali. Potřebují to jako motivaci.

Sat-Chit-Ananda, jak je chápáno v hinduistické a jógové filosofii, není jen motivačním výmyslem, ale je to stav, který popisuje nejhlubší uvědomění existence. Je to stav, kdy jedinec dosáhne nejvyššího poznání a uvědomění si své pravé podstaty.

“Sat” znamená “bytí” nebo “pravda”,
“Chit” znamená “vědomí” nebo “poznání”
“Ananda” znamená “blaženost” nebo “štěstí”

Tento stav je tedy stavem pravdivého bytí, plného vědomí a blaženosti.

Je pravda, že mnoho lidí hledá tento stav jako motivaci na své duchovní cestě. Ale to neznamená, že je to jen výmysl. Naopak, je to cíl, který mnoho duchovních tradic považuje za konečný výsledek duchovní praxe.

Pokud někdo považuje Sat-Chit-Ananda za výmysl, může to být proto, že tento stav je často obtížné pochopit nebo dosáhnout bez hluboké duchovní praxe. Ale to neznamená, že neexistuje. Je to stav, který je možné dosáhnout prostřednictvím meditace, sebepoznání a duchovního uvědomění.

Takže z pohledu absolutní reality, Sat-Chit-Ananda není jen výmysl, ale je to nejhlubší uvědomění, čím veškerá existence ve skutečnosti je. Je to stav, kdy jedinec dosáhne nejvyššího poznání a uvědomění si své pravé podstaty. A to je cíl, který mnoho duchovních tradic považuje za konečný výsledek duchovní praxe.

[Vostálník]

“Sat” znamená “bytí” nebo “pravda”,
“Chit” znamená “vědomí” nebo “poznání”
“Ananda” znamená “blaženost” nebo “štěstí”

To jsou v podstatě jen příměry k tomu, co ego zná,

jinak jak asi tak popsat něco co si ego jaksi neuvědomuje,

tak se to prostě takto popíše tímto způsobem ,

ale jinak Bytí je něco zcela jiného než bytí (pocit existence u ega)

to je asi jako srovnávat svíčku se Sluncem,

kdyby někdo žil celý život v jeskyni a nikdy neviděl Slunce tak se použije jako příměr svíčka,

ale Slunce je něco zcela jiného než svíčka...



Navíc SČA je neúplný popis Já, je to zkrácené páč kdo by furt vypisoval všechny aspekty Já,

tak se jen napíše polovina...

[Vostálník]

A co je tedy To, o čem říkají realizovaní, že je to nepopsatelné? Že když se o Tom řekne, je to to nebo to, tak to není pravda. Že se o Tom dá říct jen, že to a to to není. Není ani vědomé ani nevědomé, ani bytí ani nebytí, ani blažené a ani ne-blažené.

Básníku! :-)

Jo to je OK,

už jsem to dlouho neslyšel takto vyjádřené,

a ani si nepamatuji kde je to takto popsáno...


No to je úleva vod toho "vědomého bytí" ....

[Návštěvník]

“Sat” znamená “bytí” nebo “pravda”,
“Chit” znamená “vědomí” nebo “poznání”
“Ananda” znamená “blaženost” nebo “štěstí”

To jsou v podstatě jen příměry k tomu, co ego zná,

jinak jak asi tak popsat něco co si ego jaksi neuvědomuje,

tak se to prostě takto popíše tímto způsobem ,

ale jinak Bytí je něco zcela jiného než bytí (pocit existence u ega)

to je asi jako srovnávat svíčku se Sluncem,

kdyby někdo žil celý život v jeskyni a nikdy neviděl Slunce tak se použije jako příměr svíčka,

ale Slunce je něco zcela jiného než svíčka...



Navíc SČA je neúplný popis Já, je to zkrácené páč kdo by furt vypisoval všechny aspekty Já,

tak se jen napíše polovina...

Vaše přirovnání svíčky ke Slunci je velmi vhodné. Ego, nebo naše individuální já, může být považováno za svíčku. Je omezené a závislé na vnějších podmínkách. Na druhou stranu, naše pravé Já, nebo realizované bytí, je jako Slunce. Je nekonečné, nezávislé a samo-zářící.

Je důležité si uvědomit, že tyto koncepty jsou často používány jako nástroje k pochopení a prozkoumání naší vlastní reality. Nejsou to doslovné popisy, ale spíše ukazatele, které nás vedou k hlubšímu pochopení.

Co se týče vašeho komentáře o “SČA” jako neúplném popisu Já, je pravda, že žádný jazyk nebo koncept nemůže plně popsat naši absolutní realitu. Jazyk a koncepty jsou omezené a nemohou plně vyjádřit nekonečnou a nevyslovitelnou realitu našeho pravého Já. Proto se často používají metafory a příměry, jako je ta, kterou jste uvedl.