Heaven Is for Real, novinka 2014

Heaven Is for Real, novinka 2014

Nový příspěvekod Andrew » čtv 31. črc 2014 22:35:09

Heaven Is for Real (cze "nebe je skutečné)
Obrázek
http://en.wikipedia.org/wiki/Heaven_Is_for_Real_%28film%29

je nový film, vyprávějící příběh podle skutečné události, kdy čtyřletý chlapec během operace opustí tělo a "navštíví na nebe".
O této události se rodiče dozvídají postupně později, jelikož chlapec v tomto věku tyto zkušenosti nepovažuje za neobyčejné.


Film mi dodal hope, i další dávku důvěry, klidu.

Sám jsem již skze meditativní stavy prožil některé stavy které zažívají lidé při zážitcích blízké smrti (klinická smrt).
Při těch co jsem prožil, jsem nepotkal Ježíše, anděly apod. Cítil jsem tu záplavu lásky a plnosti. To ten film na těch záběrech nedokáže sdělit. Jak ty stavy "chutnají", co se při nich cítí...

Ikdyž mi Jana mnohokrát říkala o Ježíši... pro mě to byl do těď prázdný pojem. Já ho v těch stavech nepotkal. A náboženským výkladům nevěřím.
Ale díky tomuto filmu poprvé jakýsi vztah k němu mám. Přestává být prázdným pojmem.
Uživatelský avatar
Andrew
 
Příspěvky: 197
Registrován: ned 04. zář 2011 23:32:46
Bydliště: ^ ^

Re: Heaven Is for Real, novinka 2014

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 01. srp 2014 9:29:14

ve stavech zvláštního vypětí, šoku, meditací nebo v důsledku použití psychedelik (například LSD) nebo ajuhasky dochází ke změně běžného stavu vědomí do vyšší stavů - až stavů čistého bytí

tady je další příklad člověka u kterého k tomu docházelo jmenuje se Karel Makoň :)

" dětském věku mezi druhýma čtvrtým rokem podstoupil Karel Makoň čtrnáctkrát operaci hnisajícího ramenního kloubu. S ohledem na věk probíhaly operace bez narkózy a rovněž bez možnosti transfúze, která v té době nebyla ještě běžně užívána. Operované dítě, které se zpočátku křikem a pronikavým pláčem bránilo svému utrpení, krátce po „nemilosrdném zásahu ubližujících lékařů” přestalo plakat a chirurgové mohli operaci v klidu dokončit.

Příčina nezvyklého chování dítěte byla v tom, že pláčem a marnou sebeobranou vyčerpaný chlapec se vzdal dalšího odporu a sebeodevzdáním sebe sama vstoupil svým vědomím do širší a vyšší dimenze – do stavu čistého vědomí."

http://www.makon.cz/zivotopis.html
Návštěvník
 

Re: Heaven Is for Real, novinka 2014

Nový příspěvekod ros » sob 02. srp 2014 9:01:26

Návštěvník píše:ve stavech zvláštního vypětí, šoku, meditací nebo v důsledku použití psychedelik (například LSD) nebo ajuhasky dochází ke změně běžného stavu vědomí do vyšší stavů - až stavů čistého bytí

tady je další příklad člověka u kterého k tomu docházelo jmenuje se Karel Makoň :)

" dětském věku mezi druhýma čtvrtým rokem podstoupil Karel Makoň čtrnáctkrát operaci hnisajícího ramenního kloubu. S ohledem na věk probíhaly operace bez narkózy a rovněž bez možnosti transfúze, která v té době nebyla ještě běžně užívána. Operované dítě, které se zpočátku křikem a pronikavým pláčem bránilo svému utrpení, krátce po „nemilosrdném zásahu ubližujících lékařů” přestalo plakat a chirurgové mohli operaci v klidu dokončit.

Příčina nezvyklého chování dítěte byla v tom, že pláčem a marnou sebeobranou vyčerpaný chlapec se vzdal dalšího odporu a sebeodevzdáním sebe sama vstoupil svým vědomím do širší a vyšší dimenze – do stavu čistého vědomí."

http://www.makon.cz/zivotopis.html

citace z onoho životopisu:

Vnitřní stav pravého poznání sebe sama mu dal zažít vznešenou Pravdu: „Nežiji já, ale Bůh ve mně žije, nepoznávám já, ale Bůh ve mně poznává, nemiluji já, ale Bůh ve mně miluje… Takže jsem vlastně nic a ON je ve mně VŠÍM”.
ros
 

Re: Heaven Is for Real, novinka 2014

Nový příspěvekod Andrew » sob 02. srp 2014 12:42:53

ros píše:
Vnitřní stav pravého poznání sebe sama mu dal zažít vznešenou Pravdu: Nežiji já, ale Bůh ve mně žije, nepoznávám já, ale Bůh ve mně poznává, nemiluji já, ale Bůh ve mně miluje… Takže jsem vlastně nic a ON je ve mně VŠÍM”.


Nežiji já, ale Bůh ve mně žije
Tento stav jsem už několikrát prožil. Popsal bych ho jakoby existovalo vedle mého malého odděleného vědomí jednotlivce... existovalo ještě jedno obrovské vědomí, které byh popsal jako "Boží vědění" i "Boží vědomí".
Boží "vědění" jsem pociťoval: jako by byla dostupná odpověď jakoby na všechno. Ikdyž žádná konkrétní informace nepřicházela, byl to pocit že vše je známo, zároveň vše je fajn, a stačilo v této úplnosti spočinout teď.
Boží "vědomí" jsem pociťoval: popsal bych to jako další složku toho předchozího. Bylo to jako by pro mě byl připravený plán. Nebyl jasný. To co mě na tom přitahovalo, byla přítomnost vědění co dál dělat. Ale naplněný jsem byl (už) v teď

Nežil jsem v tu chíli vědomí a vědění svého omezeného odděleného vědomí já (jednotlivce).
Bylo dostupné mnohem větší, živé a plné vědomí, které žilo mnou. Plnila se vůle toho velkého vědomí, žítí skrze mne.. (a byla stokrát lepší/plnější/smysluplnější než vůle/vědomí mého odděleného malého já jednotlivce)

Nebyla to má vůle a můj plán (který by pocházel z mé hlavy).
Ta vůle, vědomí, vědění, pocházelo z něčeho velkého co jsem nedokázal identifikovat. Ovšem bylo to od počátku přátelské, láskyplné, plné. Okamžitě jsem byl ochoten odložit své vědomí, svou vůli... a přijmout a žít tuhle báječnou velkou vůli, vědomí, vědění a žít ní..


Zažil jsem tento stav několikrát. A nemůžu dodnes přijít na to jak to znova vyvolat. Dost jsem o tom přemýšlel, zkoušel přijít na klíč, jak tohle zase znova otevřít. Pořád mi uniká.

Pokud by tady někdo věděl jak se do toho dostávat, napište to prosím sem. Děkuji : )
Uživatelský avatar
Andrew
 
Příspěvky: 197
Registrován: ned 04. zář 2011 23:32:46
Bydliště: ^ ^

Re: Heaven Is for Real, novinka 2014 a milost

Nový příspěvekod nop » sob 02. srp 2014 13:17:56

Je zajímavé, co napsal Martin Luther o působení milosti. Že v něm působí neustále, „sedím v mnichovské pivnici a popíjím pivko, a milost působí ve mně sama neustále“. Bylo to někde jako citát. Jeho dílo jsem ještě nečetl. Myslím si, že jeho učení bylo v jeho době tak neotřelé a nové, že nebylo ani dnes pochopené úplně. Pořád se traduje potřeba „splnit normu“ úsilím: chodit v neděli do kostela, zpívat, nelhat a dávat almužnu.
I když slova o spasení z milosti jsou u Luthera i Kalvína klíčová, je možné, že Luther předběhl dobu a zdá se, že byl možná nadčasový advaitin. Někteří faráři si myslí, že reformace nebyla dovedená do konce a že se zastavila na půli cesty. Možná, že by se učení reformace dostalo až k nedvojnosti.
Ale kdo má povahu, sklony a výdrž archiváře, aby to v těch spisech z dob 1500 plus mínus také nakonec vypátral?
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1750
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Heaven Is for Real, novinka 2014 a milost

Nový příspěvekod Andrew » sob 02. srp 2014 22:54:28

to nop:
dneska jsem tě viděl, hned jsem to fotil. No fotka nedopadla nejlíp mám obyčejný foťák. Ale hned jsem si natebe vzpoměl... jak jsem tě zahlíd

Obrázek
Uživatelský avatar
Andrew
 
Příspěvky: 197
Registrován: ned 04. zář 2011 23:32:46
Bydliště: ^ ^

Re: Heaven Is for Real, novinka 2014

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 04. srp 2014 12:32:26

Andrew píše:
ros píše:
Vnitřní stav pravého poznání sebe sama mu dal zažít vznešenou Pravdu: Nežiji já, ale Bůh ve mně žije, nepoznávám já, ale Bůh ve mně poznává, nemiluji já, ale Bůh ve mně miluje… Takže jsem vlastně nic a ON je ve mně VŠÍM”.


Nežiji já, ale Bůh ve mně žije
Tento stav jsem už několikrát prožil. Popsal bych ho jakoby existovalo vedle mého malého odděleného vědomí jednotlivce... existovalo ještě jedno obrovské vědomí, které byh popsal jako "Boží vědění" i "Boží vědomí".
Boží "vědění" jsem pociťoval: jako by byla dostupná odpověď jakoby na všechno. Ikdyž žádná konkrétní informace nepřicházela, byl to pocit že vše je známo, zároveň vše je fajn, a stačilo v této úplnosti spočinout teď.
Boží "vědomí" jsem pociťoval: popsal bych to jako další složku toho předchozího. Bylo to jako by pro mě byl připravený plán. Nebyl jasný. To co mě na tom přitahovalo, byla přítomnost vědění co dál dělat. Ale naplněný jsem byl (už) v teď

Nežil jsem v tu chíli vědomí a vědění svého omezeného odděleného vědomí já (jednotlivce).
Bylo dostupné mnohem větší, živé a plné vědomí, které žilo mnou. Plnila se vůle toho velkého vědomí, žítí skrze mne.. (a byla stokrát lepší/plnější/smysluplnější než vůle/vědomí mého odděleného malého já jednotlivce)

Nebyla to má vůle a můj plán (který by pocházel z mé hlavy).
Ta vůle, vědomí, vědění, pocházelo z něčeho velkého co jsem nedokázal identifikovat. Ovšem bylo to od počátku přátelské, láskyplné, plné. Okamžitě jsem byl ochoten odložit své vědomí, svou vůli... a přijmout a žít tuhle báječnou velkou vůli, vědomí, vědění a žít ní..



Zažil jsem tento stav několikrát. A nemůžu dodnes přijít na to jak to znova vyvolat. Dost jsem o tom přemýšlel, zkoušel přijít na klíč, jak tohle zase znova otevřít. Pořád mi uniká.

Pokud by tady někdo věděl jak se do toho dostávat, napište to prosím sem. Děkuji : )


hmmm ...

o tom jak se do tohoto stavu dostat je napsáno hafo knih a návodů jak si to trénovat, do tohoto stavu se lze dostat i následkem požití drog například LSD (to si nedělám srandu ... možné to je)

naučíš se techniku a tu pak furt budeš chtít používat, aby jsi dosáhl opět tohoto stavu a to si podržel ... a to je začarovaný kruh dosažení a frustrace z toho, že tento stav nahradí běžné osobní vědomí

tady to úsilí o dosáhnutí a udržení musí naopak naprosto vymizet :) sebeodevzdání o kterém píšeš je podmínkou nutnou nikoliv však sebedostačující, aby to nastalo

na příkladu Makoně je to vidět - přestože jako dítě opakovaně prožíval vysoké stavy rozšířeného univerzálního vědomí a pak prožil samadhí v 17ti letech - tak stačilo pár dnů v koncetráku kdy byl stavěn do konfrontace se životní realitou a převládl jako u ostatních - pud přežít

teprve když čelil tomu, že bude zabit esesákem, stejně jako jeho kamarád - došlo u něj k totálnímu sebevzdání se :what: ve vteřině to nastalo samo a přirozeně, ne že by to nějak vymyslel nebo chtěl :what: není to v rukou jednotlivce jestli se to stane :what:

"V podmínkách osobních zmatků, nejistot a násilí zcela rezignoval na své dosavadní duchovní usilování. Jeho osobní krize osamocení a opuštěnosti vyvrcholila v momentu blížícího se brutálního zásahu jednoho z esesáků. Esesák, který vedle něj v tratolišti krve dobíjel umírajícího vězně, totiž Karlu Makoňovi řekl, že stejný osud za chvíli čeká i jej. Mladý student bez výčitek a sebelitování přijal nevyhnutelnost smrti a zcela se vzdal vlastního života. Zemřel vnitřně dříve, než mohl zemřít fyzicky."

co se doporučuje je zůstat co nejvíce v klidu a co nejvíce to jde zůstávat pozorností a prociťováním u pouhého vjemu existence, bez přemýšlení o něm a bez toho, že by jsi něco chtěl nebo něco nechtěl :) trpělivě a s pokorou a nechávat to na přirozeném průběhu ...

nebo klást si otázku a nechávat jí v sobě doznít až do mrtě - Kdo chce tento stav ? a když ti příjde odpověď že ty, tak se ptát dál a Kdo je to já ? ...
Návštěvník
 

Re: Heaven Is for Real, novinka 2014

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 04. srp 2014 12:47:06

"Některá učení zdůrazňují jakési odpoutání se od chaosu obyčejného lidského života a nabádají nás k identifikaci sebe samých jako neomezeného vědomí, a ne jako osoby. Já dávám přednost spíše jinému přístupu nahlížejícímu na chaos denního života jako na Svatou Skutečnost, která nás neustále vede k hlubšímu ponoru DO všednosti. Což vede ke konečnému zjištění, v čem osvícení skutečně spočívá, tedy ne “někde jinde” v nějakém speciálním stavu, ale právě zde v TÉTO nynější chvíli.

Dle mého mínění je tento přístup mnohem skutečnější, živější a méně náchylný k jakési dualistické separaci, odmítnutí nebo vymanění se ze života, kdy předstíráme, že jsme “nad tím vším”, nebo kdy na život zanevřeme, zatímco hledáme něco mimořádného někde jinde.

“Hlubší ponoření do všednosti” samozřejmě neznamená hluboké zabřednutí a pohlcení všemi smyšlenkami, přesvědčeními a subjektivně vytvořenými problémy, které často POKLÁDÁME za obyčejný život.

Mám na mysli plnou bdělost k okamžité, energeticky přítomné, smyslové živosti a přítomnosti Tady a Teď. Myslím tím prohlédnutí skrz nebo probuzení se z virtuální reality vytvořené našimi myšlenkami a smyšlenkami o obyčejném životě, včetně klamné PŘEDSTAVY, že jsme izolované, oddělené Já uzavřené uvnitř nezávislé a oddělené psychosomatiky.

Mám na mysli uvědomění si našeho skutečného PROŽÍVÁNÍ, které je celistvé, neoddělené, souvislé, bezmezné a úplné
.

Hlubší ponoření do všednosti může nabývat různých forem. Může spočívat v zaměření se na detail, které najdeme v Zenu, kdy zametání podlahy znamená zametání vlastní mysli, a kde nalévání čaje, vaření rýže nebo používání toalety je ta nejdůležitější a nejsvatější činnost v celém vesmíru, ke které je třeba přistupovat se stejnou láskyplnou péčí, jakou poskytujeme svým nejmilovanějším.

Hlubší ponoření do všednosti může probíhat také jako nekonceptuální průzkum právě se vyjevujících myšlenek a pocitů. Tímto utrpení nepřekonáváme ignorováním a odpoutáváním se, ale spíše prohlédnutím skrze myšlenky a smyšlenky (pomocí uvědomění, nikoli analýzy) a spočíváním v uvolněném stavu PLNÝM ponořením se do těchto pocitů a vjemů přítomného okamžiku.
To v konečném důsledku vede k přímému zjištění, že utrpení ve skutečnosti vůbec neexistuje.

Namísto tvrdé práce vedoucí ke ztotožnění sebe sama jako vědomí, a nikoli jako “já”, spočívá tento přístup jednoduše v plně živém bytí v právě probíhajícím okamžiku. V tomto bytí složeném ze slyšení-vidění-cítění-dýchání-hýbání-myšlení-uvědomování si, které nemá ve své celistvosti žádné hranice. Jste TÍM, čím vlastně ani NEMŮŽETE nebýt, tedy nepojmenovatelnou, neuchopitelnou, nepopiratelnou a nevyhnutelnou přítomností.

Přítomností, která JE celým vesmírem, a která ZAHRNUJE nesouvislý příběh konkrétní postavy ve filmu života, sepsaný podle vašich myšlenek a pocitů. VŠE je obsáhnuto a zahrnuto Tady a Teď, aniž by cokoli chybělo. Není třeba žádného úsilí, abyste se ztotožnili s jednou částí přítomnosti a ne už s jinou částí, nebo abyste cokoli odmítali nebo činili vyjímečným.

Je tu zkrátka to, co se děje teď, a tak, jak se to děje. Pouliční zvuky dopravy, štěbetání ptáků, bolavé koleno, vůně kávy, letmá myšlenka, chuť ovesné kaše. Zametání podlahy, výměna špinavých plen, telefonování kamarádovi, vaření oběda, cesta autem do kanceláře, sledování televize – jenom tohle. Nic víc, nic míň. Svatá Skutečnost je právě zde, skrytá přímo před námi ve zjevné všednosti."

http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/ ... vsednosti/
Návštěvník
 


Re: Heaven Is for Real, novinka 2014

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 04. srp 2014 12:53:25

Návštěvník píše:http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/uz-se-nesnazim-vylepsovat-joan-tollifson/


"Přestala jsem hledat osvícení. Bylo mi nade vší pochybnost jasné, že Tady a Teď neexistuje žádné „já,“ které by mohlo nebo nemohlo být osvíceno. Ačkoli mé problémy nějak zázračně nevymizely, už se více nezdály být tak problematickými, jako dříve. Všechno se mi jevilo jako součást jednoty, dokonce i věci, které jsem neměla ráda, jako třeba kousání nehtů, deprese nebo vztek. Potřeba zbavovat se těchto věcí zmizela, stejně jako potřeba „sebe samu“ napravit. Celý tenhle příběh o probuzení postupně ztrácel na celistvosti a závažnosti. Něco se změnilo, ale nemohla bych určit nějaký bod v čase, kdy se to stalo, protože se ve skutečnosti vlastně nic samo o sobě nestalo!

Nemůžu říct, že jsem (nebo nejsem) osvícena. Můžu říct, že vždy bude Tady a Teď, že všechno, co existuje, tvoří jednotu, a že někdy je přítomno osvícení a jindy zase klam.

Stále mám chvíle, kdy silně pociťuju oddělenou identitu, chvíle, kdy se cítím nejistě, úzkostně, zraněně, rozžhavená do bíla nebo jinak citově rozrušená. Tyto stavy mysli však již více neberu osobně jako dříve, kdy jsem je považovala za příznaky „své“ neosvícenosti. To je to, co se změnilo. Z pohledu takto poučené mysli se všechno tohle jeví jako snový výjev, který není v žádném svém aspektu osobní. Je to stav porozumění, kdy i ve chvílích, kdy se člověk cítí oddělený a izolovaný, si uvědomuje, že nic ve skutečnosti není oddělené nebo izolované, a že nic z toho se neděje „jemu,“ i když to někdy vypadá, že se tak děje. Nejsem již více na kordy s životem jako dříve, což ovšem neznamená, že nikdy nebývám rozrušená. Bývám! V té rozrušenosti však není žádné „já,“ kterého by se tato rozrušenost dotýkala, děje se zkrátka jen to, co vesmír zrovna v tu chvíli dělá. Ani se více nepokouším být tady a teď. Nesnažím se udržovat si mysl plně zaměřenou na přítomný okamžik nebo jakákoli jiný speciální stav mysli. Jednoduše tu je to, co tu je a tak, jak to má být. Sleduj televizi a neděláš o nic méně duchovní činnost, než jako když v tichosti posedíš."
Návštěvník
 

Hledání selhalo

Nový příspěvekod rosada » pon 04. srp 2014 13:22:54

Na toto téma třeba taky tohle
Uživatelský avatar
rosada
 
Příspěvky: 1095
Registrován: úte 20. zář 2011 9:22:05


Zpět na Inspirativní filmy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník