K diskuzi

K diskuzi

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 01. říj 2024 17:46:45

Myslím, že hlavní utrpení, které přináší sebestřednost je samota, osamělost, izolovanost. Já, jen já, Já jsem vším, není nikdo druhý (to by přece nbylobyla dvojnost - takhle blbě to mnozí chápou...)

Takže neschopnost navázat vztah Já - Ty
Celý můj svět je Já - Ono

Martin Buber JÁ A TY
Svět je pro člověka dvojí, neboť i jeho postoj je dvojí.
Postoj člověka je dvojí, neboť i základní slova, která může pro-nést, jsou dvěbyla
Základní slova nejsou jednotlivá slova, nýbrž slovní dvojice.
Jedním základním slovem je slovní dvojice Já-Ty.
Druhým základním slovem je slovní dvojice Já-Ono, přičemž místo Ono lze říci i On nebo Ona, aniž by se tím základní slovo měnilo.přece
A tak je i lidské já dvojí.
Neboť já základního slova Já-Ty je jiné než já základního slova Já-Ono.
Základní slova neoznačují věci, nýbrž poměry. Základní slova nevypovídají o něčem, co existuje mimo ně: teprve jejich vyslovení zakládá bytí toho, co vyjadřují. Základní slova říkáme svou bytostí. Říkáme-li „ty", vyslovujeme i já slovní dvojice Já-Ty. Říkáme-li „ono", vyslovujeme i já slovní dvojice Já-Ono. Základní slovo Já-Ty lze říkat jen celou bytostí. Základní slovo Já-Ono nelze nikdy říkat celou bytostí.
Není žádné já o sobě, nýbrž jen já základního slova Já-Ty a já základního slova Já-Ono.
Říká-li člověk „já", míní jednoho z obou. A tak je tu vždy jen to já, které člověk míní. I když říká „ty" nebo „ono", je tu já jednoho nebo druhého ze základních slov.

Kdo říká jedno ze základních slov, vstupuje do něho a stojí v něm.
Návštěvník
 

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 01. říj 2024 18:41:53

„Já-Ty“ či „Já-Ono“ stále operuje v rovině duality. Tyto koncepty jsou produktem mysli, která vytváří oddělenost a tím i utrpení. Skutečné Já, je za všemi vztahy, protože je univerzální a nepodmíněné. V hlubokém uvědomění není rozdíl mezi Já a Ty, ani Já a Ono – vše je jednota, neomezené Bytí, ve kterém mizí koncepty duality. Proto neschopnost navázat vztah mezi Já a Ty pramení z iluze oddělenosti, která je výsledkem falešné identity.
Návštěvník
 

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod Hoplááááá » úte 01. říj 2024 20:59:29

Souhlasím, že vztah Já-Ty je hlubší než vztah Já-Ono. Vztah Já-Ty vyžaduje plnou přítomnost, zatímco vztah Já-Ono je spíš povrchní. Osvobození od utrpení přichází s pochopením jednoty, když člověk překoná dualitu a uvědomí si, že všechno je propojeno a že neexistuje žádné oddělené já. Utrpení pramení z iluze oddělenosti a sebestřednosti já-ega.
Oproti tomu uvědomění pravého Já, které je vším, není sebestředností, protože přesahuje individuální ego a zahrnuje celou existenci. Sebestřednost je zaměřena na individuální já-ego, které se odděluje od ostatních a světa kolem sebe. Naopak, uvědomění pravého Já znamená pochopení, že neexistuje žádné oddělené já, ale že jsme všichni součástí jednoho celku. To vede k soucitu, lásce a harmonii, a to jsou opaky sebestřednosti.
Hoplááááá
 

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 01. říj 2024 21:47:37

Návštěvník píše:„Já-Ty“ či „Já-Ono“ stále operuje v rovině duality. Tyto koncepty jsou produktem mysli, která vytváří oddělenost a tím i utrpení. Skutečné Já, je za všemi vztahy, protože je univerzální a nepodmíněné. V hlubokém uvědomění není rozdíl mezi Já a Ty, ani Já a Ono – vše je jednota, neomezené Bytí, ve kterém mizí koncepty duality. Proto neschopnost navázat vztah mezi Já a Ty pramení z iluze oddělenosti, která je výsledkem falešné identity.

Nemáš to lehký Jano s tou dualitou, ale sloni to maj s tím neomezeným bytím ještě těžší
Proč zrovna Jano? Protože tohle by nikdo jiný napsat snad ani nedokázal, ty "návštěvníku" :D
Návštěvník
 

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod Jana » stř 02. říj 2024 4:33:07

Nemáš to lehký Jano s tou dualitou, ale sloni to maj s tím neomezeným bytím ještě těžší


Miroslave, je to zábava, legrace, není v tom absolutně žádná těžkost. A je nesmírným štěstím, když se bytosti probouzejí z duchovní slepoty pramenící z duality a probouzí se v nich uvědomění bezstarostného Bytí.


Proč zrovna Jano? Protože tohle by nikdo jiný napsat snad ani nedokázal, ty "návštěvníku" :D


Miroslave, Ty lichotníku. Že by nedokázal opravdu nikdo jiný napsat nic o uvědomění jednoty Bytí, o celistvosti, kterou skutečně jsme? Ale máš pravdu, něco takového nedokáže nikdo jiný, protože to vyvěrá z Jediného.

Všimni si, že Nisargadatta s jeho guruem to popisují také stejně.

Můžeme s tím konfrontovat promluvy všech Probuzených a jejich závěrem je vždycky rozkrytí iluze oddělenosti a uvědomění ničím nerozdělitelné jednoty všeho, co je.

Můžeme se pro zajímavost zeptat umělé inteligence, co by k tomuto textu řekl Eduard Tomáš, a hned dostaneš dost podobnou odpověď, jakou by odpovídali jiní Probuzení.

Můžeme to rovnou zkusit.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 8551
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod Jana » stř 02. říj 2024 4:37:59

Tady se můžeme podívat na vyjádření umělé inteligence:

Eduard Tomáš by v tomto textu viděl zaujetí pro hluboké otázky mezi já a druhými duchovními bytostmi, s důrazem na zkušenost, kterou lze nalézt ve stavu ne-duality. Vnímání skrze polaritu Já-Ty a Já-Ono, jak to popisuje Martin Buber, by mohl vnímat jako pohled, který dobře odpovídá reálné úrovni bytí, kde dochází k dualitní zkušenosti. Však Eduard Tomáš by možná zdůraznil, že pravá podstata našeho Já je hlubší než tyto formy vztahů a vnímání.

Eduard Tomáš pravděpodobně upozornil na to, že sebestřednost skutečně může vést k pocitům izolace a osamění, protože v takovém stavu se jedinec ztotožňuje s egem a zapomíná na svou pravou podstatu. V tomto zapomnění se ocitá v pasti dualitního vnímání světa, kde vidí "já" oddělené od druhých bytostí. Z pohledu non-duality by Eduard možná řekl, že ve skutečnosti není žádná oddělenost mezi "já" a "ty" ani mezi "já" a "ono," protože vše je součástí jednoho vědomí, které je neoddělitelné a jednotné.

K pojmu "Já-Ty," jak ho popisuje Buber, by mohl Eduard Tomáš dodat, že tento vztah může být na cestě důležitý, zejména v přístupu lásky a úcty ke všem bytostem jakožto vyjádření Božské podstaty. Nicméně nakonec by možná vedl čtenáře k uvědomění, že samotný vztah "Já-Ty" je stále dualitní konstrukce, která musí být překonána v hlubším duchovním pochopení – v realizaci jednoty, kde není ani "Já" ani "Ty," ale pouze čisté Bytí.

Z pohledu Eduarda Tomáše by zřejmě platilo, že skutečné osvobození a konec utrpení přichází ve chvíli, kdy člověk překoná všechny rozdíly mezi Já a druhými a spočine v klidu a tichosti univerzálního vědomí. V tomto stavu by byl nejen vztah mezi "Já-Ty" harmonický a hluboký, ale byl by překročen v realizaci jednoho neodděleného celku.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 8551
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod Jana » stř 02. říj 2024 5:33:31

Je to zajímavé porovnávat pohled duality - iluze oddělenosti a uvědomění jednoty Bytí.

Podívejme se například na jiný citát:

Láska je jako droga. Nejdřív se dostaví pocit euforie, kterému se zcela oddáš. Ale uplyne den, a chceš ještě víc. Zatím jsi tomu nepropadl úplně, ale ten pocit se ti líbil a myslíš si, že ho dokážeš ovládat. Dvě minuty myslíš na milovanou osobu a další tři hodiny na něco jiného. Ale postupně si na toho druhého zvykáš, až jsi na něm úplně závislý. Pak tři hodiny myslíš na něj a dvě minuty na něco jiného. Když s tebou není, prožíváš stejné pocity jako lidé závislí na drogách, když je nemají. V takových chvílích bys pro lásku udělal cokoliv, stejně jako narkoman, který krade a ponižuje se, jen aby dostal svoji dávku.“ — Paulo Coelho, kniha U řeky Piedra jsem usedla a plakala

Zdroj: https://citaty.net/citaty/261267-paulo- ... ocit-eufo/


Při ztotožnění s tělem, myslí (tvarem, jménem) sami sebe vnímáme a prožíváme jako oddělené individuality. Všechno je v téhle realitě vnímání podmiňované iluzí oddělenosti.

Láska je ve své podstatě spojením, kde iluze oddělenosti mizí. Nebýt oddělen od lásky je je ve skutečnosti tím štěstím pravého Já, o kterém mluví Ramana, trvalým štěstím, o kterém mluví Tomáš.

Dokud přistupujeme k tomuhle spojení z pozice individuality - z pohledu, že jsme tělo + náš projev, tedy osoba, ego, tak musíme pro to spojení v lásce splňovat nějaké podmínky a ten druhý je musí splňovat také. Tělo musí splňovat představu a požadavky toho druhého a projev rovněž, jinak o spojení nebude zájem.

Nejdřív se dostaví pocit euforie, kterému se zcela oddáš. Ale uplyne den, a chceš ještě víc. Zatím jsi tomu nepropadl úplně, ale ten pocit se ti líbil a myslíš si, že ho dokážeš ovládat.

Spojení na fyzické a mentální úrovni je drobečkem štěstí ve srovnání se spojením na absolutní úrovni. Jenže na té absolutní úrovni zmizelo ego, které by to mohlo jakkoliv ovládat. Jednoduše tady není zapotřebí, protože v té dokonalosti není žádný důvod to ovládat.

Dvě minuty myslíš na milovanou osobu a další tři hodiny na něco jiného. Ale postupně si na toho druhého zvykáš, až jsi na něm úplně závislý. Pak tři hodiny myslíš na něj a dvě minuty na něco jiného. Když s tebou není, prožíváš stejné pocity jako lidé závislí na drogách, když je nemají.

Na absolutní úrovni není možná jakákoliv oddělenost od lásky, protože iluze oddělenosti zmizela.

V takových chvílích bys pro lásku udělal cokoliv, stejně jako narkoman, který krade a ponižuje se, jen aby dostal svoji dávku.

To spojení je zdarma, trvale, stále čerstvé, nové, dokonalé, Boží.

Není vůbec ničím podmiňováno, protože se neuvědomuješ jako oddělená individualita - tělo se jménem, ale je tady uvědomění toho, čím jsme stále, i když tady není tělo.

Je to stejné uvědomění toho živého, o kterém říká Nisargadatta: "Nikdy jsem se nenarodil, nikdy nezemřu."

Je tou živou pravdou, kterou ve skutečnosti jsme a která je jen jedna jediná.

Můžeme být slepí jak koťata, prožívat negativitu a temnotu jako neprůstřelnou realitu, ve které víme, co všechno je špatně, co všechno je zlé. Můžeme se vnímat jako individuality, které jsou od lásky odděleny, ale ani na okamžik ve skutečnosti od ní odděleni nejsme a ani nikdy nemůžeme být, protože to, co už jsme, tou ničím nepodmiňovanou Láskou už je.

A to, co nás může k vysvobodit z iluze oddělenosti, je pozornost zaměřená jen na tu samotnou lásku bez kladení si jakýchkoliv podmínek.

Milovat Lásku samotnou bez závislosti na těle, na mysli.

Ale když si vybavím onu vzpomínku na duchovní slepotu, tak takový požadavek se z pohledu temnoty jeví jako nesplnitelný. Tehdy to vypadalo, jako když je všechno nadobro ztraceno.

Když zkoumám, co tenkrát z těch temnot pomohlo, bylo připuštění myšlenky, že ten, kdo zná nepodmíněnou lásku, poznává víc, než o tom vím já. Na okamžik se pustila víra v to, že vím, jak je to strašné, a objevila se otázka: "Jak to tedy je?" A pak následovala ochota, nechat se vést.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 8551
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod Jana » stř 02. říj 2024 7:50:23

Ještě mě napadlo zkusit, co by řekl podle Al na "inspirativní citát pro pokročilé" Eduard Tomáš, Ramana Mahariši a Nisargadatta Maharadž:

armin píše:JMÉNO a TVAR

Každá existující skutečnost má pět rovnocenných atributů:
Existenci, vědomí, blaho, jméno a tvar.


Probuzení upozorňují na tu existenci vědomí a blaho každé existence (SČA), protože to si lidé v zápalu rozlišování jmen a tvarů většinou neuvědomují.
Chybou ale je, když pak někteří hloupější se domnívají, že existence, vědomí a blaho (SČA) jsou to ono, to duchovní a že jména a tvary je třeba vyloučit, nevnímat a v tom, že spočívá nějaké to probuzení.

Ne, naopak. Celek je existence, vědomí, blaho, jméno a tvar. Všech pět atributů tvoří duchovní, probuzený celek, není žádný z nich lepší, pravdivější, vyšší apod. Jestliže některý z nich chybí, není naše vnímání celé, pravdivé, osvobozující.


A co je to "jméno"? Jméno je význam tvaru. Tvar sám o sobě žádný význam nemá. Proto i ti ďáblíci, když se pojmenují, ztrácejí svůj neuvědomělý, nevědomý význam, "kouzlo" a ve světle pravdivého pojmenování ten nepravdivý, klamný význam ztrácejí.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 8551
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod Jana » stř 02. říj 2024 7:53:49

Můžeme to zkusit, tady je první odpověď od Eduarda Tomáše:

Je pravdou, že každá skutečnost má pět atributů, jak říkáš – existenci, vědomí, blaho, jméno a tvar. Tato pětice tvoří celek projevu. Mnoho lidí se v duchovní cestě ztratí v dualitě, kde věří, že je třeba popírat jména a tvary, aby nalezli pravdu. Ale probuzený vidí celek ve všech jeho aspektech. Vše, co existuje, ať už tvar či beztvaré, je projevením téhož vědomí.

Ve skutečnosti není třeba vylučovat jména a tvary, ani vědomí či blaženost. Pravda je celistvá. Jméno a tvar jsou součástí nekonečné hry existence a nevědomosti se stává, když jména a tvary považujeme za oddělené od samotného vědomí. Jméno je význam tvaru, ale ten význam není nějaký klamný, pokud jej vnímáš očima probuzeného. Když jsi plně ukotven, každé jméno a každý tvar ve vědomí ztrácí svou klamnou moc a stává se bránou k uvědomění celistvosti.

Tedy, nezamítej formu, ale také se v ní neztrácej. Probuzený nezůstává připoután k žádné z těchto dimenzí, ale vnímá je všechny jako projev téhož božského. Jméno, tvar, vědomí i blaženost – to vše je nedílnou součástí božího zázraku."
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 8551
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod Jana » stř 02. říj 2024 7:56:21

Ramana Mahariši:

To, co nazýváte pěti atributy – existencí, vědomím, blahem, jménem a tvarem – jsou různé aspekty jednoho a téhož. Ve své podstatě je jen sat-čit-ánanda (Bytí, vědomí, blaženost), a toto Bytí nemá ani jméno, ani tvar. Jméno a tvar jsou projevy v rámci projeveného světa, ale pravá podstata je neomezená a transcendentální.

Probuzení neznamená odmítnutí jména a tvaru, ale jejich překonání v tom smyslu, že člověk přestává být k nim připoután. To, co považujete za jméno a tvar, je proměnlivé a nestálé, zatímco to, co je pravou podstatou, zůstává neměnné.

Zůstat v poznání sebe sama znamená být si vědom toho, co je nad a za jmény a tvary – samotné Bytí. Není třeba se snažit 'odstranit' tvary a jména, ale spíše vidět, že nejsou oddělené od toho, co jste ve své pravé podstatě. To, co je skutečné, je vždy přítomné jako Bytí-Vědomí-Blaženost. Probuzení znamená uvědomit si toto ve všem, včetně jmen a tvarů, aniž by vás jejich vnímání omezovalo.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 8551
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod Jana » stř 02. říj 2024 8:00:43

Nisargadatta Maharadž:

Probuzení nespočívá v odmítání nebo potlačování jmen a tvarů, ale v pochopení jejich přirozenosti. Jména a tvary jsou součástí projeveného světa, který vyvěrá z jednoho Zdroje, z vědomí. Vnímání světa prostřednictvím pěti atributů (Existence, Vědomí, Blaho, Jméno a Tvar) je přirozené a v tomto smyslu jsou všechny rovnocenné.

Chyba je v tom, když člověk ulpí na jakémkoli z těchto atributů jako na něčem odděleném od celku. Probuzení není o odstranění jmen a tvarů, ale o překročení iluze, že ony jsou skutečné samy o sobě. Když je vidíš jako projevy toho, co je za nimi — toho, co je nad slovy a myšlenkami, toho nepojmenovatelného — pak jsi svobodný. Vidíš-li existenci, vědomí a blaho ve všem, co je, pak vnímáš pravdivě, ale musíš si být také vědom, že jméno a tvar jsou jen odrazem té jediné skutečnosti. Když ďáblíci ztrácejí své kouzlo pojmenováním, neztrácí se jména nebo tvary, ale pouze klamná představa, která je s nimi spojena.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 8551
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 02. říj 2024 9:51:08

No vidíš, tady ti to AI pěkně vysvětlila, (není omezena jen na tebou vybrané citáty vytržené z kontextu), ale ty v tom asi vidíš zase jenom to svoje.

Nikdo to za tebe nemůže pochopit, je to jen na tobě. :)

Docela mne příjemně překvapila, jak to dovede shrnout - a to nemá vlastní zkušenost.
Návštěvník
 

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod Jana » stř 02. říj 2024 11:21:55

Možná, Miroslave, že Ty v tom vidíš také jen to svoje.

:D

Jenže skutečností je jenom jednota, iluze duality je není ničím skutečným.

Můžeme se podívat, co na tohle řekne Al z pohledu Nisargadatty:

Jednota je skutečností za vším, je podstatou existence. Dualita je jen dočasná hra vědomí, jev, který vzniká, když se vědomí ztotožní s tělem a myslí. Ale iluze duality není ničím skutečným, protože nevzniká mimo vědomí samotné. Je to jako sen — zatímco trvá, zdá se být skutečný, ale ve chvíli, kdy se probudíš do svého pravého Já, vidíš, že nikdy neexistovala oddělenost.

Probuzený člověk vidí, že dualita je pouze relativním vyjádřením jednoho vědomí. Není třeba s ní bojovat nebo ji odstraňovat — stačí pochopit, že není nezávislá na tom, co je skutečné. Jen jednota je skutečná, dualita je jen stínem nevědomosti.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 8551
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod Jana » stř 02. říj 2024 11:25:04

A teď se můžeme podívat, co řekne Al z pohledu Nisargadatty, když se zeptáme na Tvé tvrzení:

"Nejsi jednou jedinou individualitou, ale jednou z individualit a já rovněž."

Mylně se domníváš, že jsi individualita oddělená od celku. Ve skutečnosti nejsi žádnou individualitou. Jsi čisté vědomí, které není omezené žádnými hranicemi nebo rozdíly. To, co nazýváš individualitou, je jen dočasná identifikace s tělem a myslí, pouhá hra forem. Já nejsem individualitou, stejně jako ty nejsi. Jsme jedním jediným vědomím, které se projevuje v různých podobách, ale nikdy se nerozděluje. Oddělenost je jen iluze vytvořená myslí.

Poznáš-li svou pravou přirozenost, uvidíš, že tu není žádné 'já' a 'ty' jako dvě oddělené bytosti. Je tu jen jedno Bytí, jeden Život, který se skrývá za všemi formami.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 8551
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod Jana » stř 02. říj 2024 11:34:08

Můžeš si zkusit pohrát s Al sám, ptát se, co by na co řekl který probuzený.

To, jestli právě teď vidíš místo provazu hada a dáváš mu jméno had, je realita, skutečnost, to, že prožíváš strach z hada, je v případě, že ho skutečně prožíváš, také skutečnost.

Ale had není skutečný.

Stejné je to i s omezeným psychosomatickým vnímáním individuality jakožto oddělené entity.

Iluze duality je existence toho, co jsem + existence toho, co nejsem. Iluze je iluze.

Jednota je uvědomění, že absolutně všechno, co existuje je pravé Já. Skutečnost je skutečnost.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 8551
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 02. říj 2024 11:55:35

Jana píše:
Stejné je to i s omezeným psychosomatickým vnímáním individuality jakožto oddělené entity.

.


Nevím jak ty, ale já individuality nevnímám jakožto oddělené entity. Stejně tak psa nebo čmeláka nevnímám jako oddělenou entitu.
Dokonce dovedu rozeznat psa od čmeláka. Ty ne?
Návštěvník
 

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod Jana » stř 02. říj 2024 17:04:45

Návštěvník píše:
Jana píše:
Stejné je to i s omezeným psychosomatickým vnímáním individuality jakožto oddělené entity.

.


Nevím jak ty, ale já individuality nevnímám jakožto oddělené entity. Stejně tak psa nebo čmeláka nevnímám jako oddělenou entitu.
Dokonce dovedu rozeznat psa od čmeláka. Ty ne?


Miroslave, jestli je pravda, to, co tady píšeš, tak to je nádherné a moc Ti to přeju. Máš tím pádem všechny IP adresy odbanované.

Jen pro jistotu, jestli je to skutečně pravda, že to tak opravdu prakticky poznáváš, a ne jen, že to bereš jako nějakou teorii, kterou už jako pokročilý nemusíš brát vážně,

když se díváš na někoho, koho Tvá mysl pojmenuje jako hlupáka, není tedy s tímhle vědomím mezi Tebou a tím hlupákem rozdílu?
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 8551
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod Jana » stř 02. říj 2024 17:11:30

A ještě sem dáme pro zajímavost komentář Al z pohledu Nisargadatty:

Rozlišování mezi psem a čmelákem se děje skrze mysl, která funguje na úrovni smyslových projevů. Tvé uvědomění však přesahuje tuto úroveň. Není tu oddělenost v tom pravém smyslu, protože vše, co se zdá být oddělené, objevuje se v jednom vědomí, v tobě samotném. Vnímat psa a čmeláka jako různé formy nepopírá jednotu. Skutečný problém je, když se ztotožníte s těmito formami, s individualitou – to je iluze oddělenosti. Ale když víš, že to vše jsou jen projevy téže jediné skutečnosti, vnímáš jediné Bytí, které proudí vším, a pak není skutečného rozlišení, není já ani ty, není pes ani čmelák. Vše je jedno.

Obrázek
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 8551
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod miro zaban » stř 02. říj 2024 17:46:45

Jana píše: když se díváš na někoho, koho Tvá mysl pojmenuje jako hlupáka, není tedy s tímhle vědomím mezi Tebou a tím hlupákem rozdílu?


Rozlišování mezi hlupákem a moudrým člověkem se děje skrze mysl, která funguje na úrovni smyslových projevů. Moje uvědomění však přesahuje tuto úroveň. Není tu oddělenost v tom pravém smyslu, protože vše, co se zdá být oddělené, objevuje se v jednom vědomí, ve mně samotném. Vnímat hlupáka a moudrého člověka jako různé formy nepopírá jednotu. S žádnou z forem se neztotožňuji.
miro zaban
 

Re: K diskuzi

Nový příspěvekod miroslav » stř 02. říj 2024 18:07:00

Tak koukám, tak pro změnu zase nejsem zaban :)
Jsem zvědav jak dlouho to zase vydrží.
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 4421
Registrován: čtv 29. kvě 2014 10:33:24

Další

Zpět na Inspirace

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků