Návštěvník píše:Sice nemám možnost teď zjistit, kdo tohle sem dal, ale je to skvělé. Díky. Moc pěkné.
jsem ráda, že se ti líbi
protože je dobrý si uvědomit, že vjem bytí je základem pro veškerá ztotožnění a iluzornost a že po poznání toho co JÁ jsem obnáší - přirozeným způsobem vyvane základní touha BÝT A ŽÍT
tedy opěvováním a propagací existence řvoucí blahem to rozhodně nekončí "toto "já jsem" je sdělení: není to skutečnost."
tedy opět slovy Maharadže
"Když tu je nepřítomné poznání ´já jsem´, pak tu je stabilita. Klid je pouze v hlubokém spánku a samádhí. Co se děje v hlubokém spánku? Nejste si vědomi své existence. Uvolněni se cítíte jen v nepřítomnosti svého pocitu bytí. Dokud se nevrátí váš pocit bytí, jste uvolněni."
Zapamatujte si: nevíte, že jste. Když nevíte, že jste, pak se tento stav nazývá samádhí nebo hluboký spánek. Jaká je vaše zkušenost v samádhí nebo hlubokém spánku? Je taková, že nevíte, že jste. Je to velmi jednoduché.
Naše bytí bez ´pocitu bytí´ je dokonalé.
V něm není přítomna jakákoliv potřeba. Dokud nedojde k poznání toho, že jsme, není tu žádná potřeba. Když nastane poznání toho, že "my jste", začneme mít v tomto světě potřeby všeho možného. Vyvstává jedna potřeba za druhou. Co potřebujeme, když nevíme, že jsme? Máme povědomí o bolesti či radosti tehdy, když nevíme, že jsme?
Základem všeho je znalost Já jsem, beze slov. Po uvědomění si poznání sebe sama dochází k uvědomění si světa. Nyní, když se hledající noří do meditace, toto poznání sebe sama přechází do stavu nevědění (zapomnění sebe sama). Toto je ten nejvyšší stav v posloupnosti, kdy je tu aspekt těla, protože toto poznání sebe sama a stav nevědění jsou aspekty těla, a tělo znamená vědomí a v oblasti vědomí existují i tyto dva stavy. (poznání sebe sama a nevědění)
Absolutno transcenduje stav poznání sebe sama i stav nevědění. Proto, stav nevědění je nejvyšším stavem v duchovní posloupnosti, ale cílem je transcedence obou těchto stavů.
V tomto stavu je poznání absorbováno poznáním, a poté si není vědomo sebe sama. Musí zde být nástroj, tím nástrojem je vědomí. Ve vědomí si je vědomí sebe samo vědomo, ale kdo je zde a pomocí jakého nástroje si může být jedinec vědom ve stavu před vznikem vědomí?[/b]
V tomto stavu, který není ničím poskvrněn, neexistuje žádné podmínění. Vezměte si jako příklad prostor. V prostoru je jak světlo tak i tma, a prostor je tu bez ohledu na přítomnost světla nebo tmy. Stejně tak je zde neustále stav před vědomím. I v tuto chvíli je zde. Je to podstata všeho."
"toto "já jsem" je sdělení: není to skutečnost. Vzešlo z něčeho jiného. Co je skutečnost ti neřeknu, protože slova ji negují.
Není tu snad hněv, žal či láska?
Ano, jsou zde, ale všechny jsou neskutečné, nejsou nic než zdánlivým jevem.
Jsou skutečné jen pro daný okamžik. Jsou myšlenkami visícími na obloze. Fungují skrze bytosti, které jsou vytvořeny z výtažků země a za pomoci prány.
Znalec toho je Átman.
Avšak ten, kdo je bez poznání, je čiré Absolutno, Paramátman.
Tam, kde není klam Bytí či Nebytí, je Parabrahman, Absolutno.""