Návštěvník píše:savikalpa i nirvikalpa jsou jistě velmi poučné stavy, které umožňují uvědomění, že běžná forma vědomí není jedinou možnou formou prožívání, ale neumožňují normálně fungovat ve světě
narozdíl od SAHADŽA samadhi, tj. návratu k přirozenému stavu, tak jak o tom píše například Balsekar
Sri Chinmoy
"Sahadža samádhi je nepochybně nejvyšším typem samádhi. V tomto samádhi je člověk v nejvyšším vědomí, ale zároveň pracuje v hrubém fyzickém světě. Uchovává si zážitek nirvikalpa samádhi, zatímco zároveň vstupuje do pozemských činností. Člověk se stal duší a zároveň používá tělo jako dokonalý nástroj. Ten, kdo je v sahadža samádhi, chodí jako obyčejné lidské bytosti. Jí. Dělá všechny obvyklé věci, které dělá obyčejná lidská bytost. Ale v nejhlubších zákoutích svého srdce je přeplněn božským osvícením.
Po dosažení nejvyššího typu realizace je velmi zřídka někdo požehnaný sahadža samádhi.
Pro sahadža samádhi je potřeba nekonečná Milost Nejvyššího.
Ten, kdo dosáhl sahadža samádhi a zůstává v tomto samádhi vědomě a dokonale"
http://cz.srichinmoylibrary.com/summits ... and-siddhi
Nejvyšší úroveň Božího života: samádhi a siddhi
Sri Chinmoy
Návštěvník píše:rafael píše:ZŘEJMĚ SE ALE NEUMÍM DOST VYJÁDŘIT A DOSTATEČNĚ VŠE POPSAT..
To je v diskusích běžné Člověk klidně napíše, žeOpustit tedy mysl v hlavě... není rizikem, ale výhodou
protože nedomyslí, co by následovalo, kdyby měl hlavu skutečně prázdnou: že by pak potřeboval péči 24 hodin denně, včetně plín.
Jako kdyby hlava vůbec nebyla
Návštěvník píše:Sledovat jakýkoliv pocit můžeš jen jeho uvědomováním si v mysli. Jinak ho nevnímáš.
Začátkem cesty k probuzení je začít rozpoznávat rozdíl mezi neulpíváním na pocitech a myšlenkách a mezi stavem, kdy mysl na něčem ulpívá - například na svém skálopevném přesvědčení, že člověk může normálně fungovat bez mysli.
Návštěvník píše:jde o odpadnutí ztotožnění s tělem a s myslí (tj. k zůžení JEN K TÉTO PSYCHOSOMATICKÉ JEDNOTCE), ne o to, aby mysl přestala fungovat [/b] aby člověk nebyl schopen prakticky fungovat ve světě
cílem je sahadža - přirozený stav
bez mysli by nedošlo například k vyslovení ani jediného slova ...
Alaja píše:Návštěvník píše:savikalpa i nirvikalpa jsou jistě velmi poučné stavy, které umožňují uvědomění, že běžná forma vědomí není jedinou možnou formou prožívání, ale neumožňují normálně fungovat ve světě
narozdíl od SAHADŽA samadhi, tj. návratu k přirozenému stavu, tak jak o tom píše například Balsekar
Sri Chinmoy
"Sahadža samádhi je nepochybně nejvyšším typem samádhi. V tomto samádhi je člověk v nejvyšším vědomí, ale zároveň pracuje v hrubém fyzickém světě. Uchovává si zážitek nirvikalpa samádhi, zatímco zároveň vstupuje do pozemských činností. Člověk se stal duší a zároveň používá tělo jako dokonalý nástroj. Ten, kdo je v sahadža samádhi, chodí jako obyčejné lidské bytosti. Jí. Dělá všechny obvyklé věci, které dělá obyčejná lidská bytost. Ale v nejhlubších zákoutích svého srdce je přeplněn božským osvícením.
Po dosažení nejvyššího typu realizace je velmi zřídka někdo požehnaný sahadža samádhi.
Pro sahadža samádhi je potřeba nekonečná Milost Nejvyššího.
Ten, kdo dosáhl sahadža samádhi a zůstává v tomto samádhi vědomě a dokonale"
ty zde vidíš někoho kdo trvale spočívá v sahadža samádhi ?http://cz.srichinmoylibrary.com/summits ... and-siddhi
Nejvyšší úroveň Božího života: samádhi a siddhi
Sri Chinmoy
Tak jo, máte pravdu.
Sahadža je nejvyšší.
Jedno ale nechápu, když je to tu samý Sahadža jogín a semtam i nějaký ten Sahadža Avatár, tak proč se mezi sebou tihle úplně realizovaní lidé stále tak hádají?
O co???
Návštěvník píše:bez mysli by nedošlo například k vyslovení ani jediného slova ...
Návštěvník píše:Návštěvník píše:bez mysli by nedošlo například k vyslovení ani jediného slova ...
Ovšem bezmyšlenkovitě se toho dá napovídat až až
Návštěvník píše:ty zde vidíš někoho kdo trvale spočívá v sahadža samádhi ?
Návštěvník píše:Sledovat jakýkoliv pocit můžeš jen jeho uvědomováním si v mysli. Jinak ho nevnímáš.
Začátkem cesty k probuzení je začít rozpoznávat rozdíl mezi neulpíváním na pocitech a myšlenkách a mezi stavem, kdy mysl na něčem ulpívá - například na svém skálopevném přesvědčení, že člověk může normálně fungovat bez mysli.
Začátkem cesty k probuzení je začít rozpoznávat rozdíl mezi neulpíváním na pocitech a myšlenkách a mezi stavem, kdy mysl na něčem ulpívá - například na svém skálopevném přesvědčení, že člověk může normálně fungovat bez mysli.
Návštěvník píše:Jako kdyby hlava vůbec nebyla
Je to zvláštní, ale i k napsání takového blábolu je nutná hlava
Jinak by totiž člověk nerozpoznal klávesnici od vzduchu ani od vlastní ruky, natož jednotlivá písmenka
Tento kurz Bezhlavé cesty má devět lekcí, během nichž objevíte nesmírně cenný poklad, jímž je zjištění, kdo skutečně jste. Nejste to, jak vypadáte – z nulové vzdálenosti nejste nic – jste celistvá prázdnota obsahující úplně všechno. V centru vašeho lidského já sídlí Bůh, Já, Buddhova podstata – můžete to nazvat jakkoli. Chcete-li „vidět“, nemusíte ve svém životě vůbec nic měnit. Dokonce ani nemusíte meditovat – nezáleží na vaší minulosti a okolním prostředí, protože stačí jen být pozorní.
Návštěvník píše:Začátkem cesty k probuzení je začít rozpoznávat rozdíl mezi neulpíváním na pocitech a myšlenkách a mezi stavem, kdy mysl na něčem ulpívá - například na svém skálopevném přesvědčení, že člověk může normálně fungovat bez mysli.
Bez ulpívání by hra na poučování brzy ztratila přitažlivost.
... aniž by se musel někdo nad někým osobně pohoršovat, cítil se osobně ukřivděn, manipulován
Návštěvník píše: Představ si nějakou katastrofu, kdy Ti hrozí nevyhnutelný zánik. Uvědomuj si přicházející smrt. Smiř se s ní. Vědomě ji přijímej. Už vůbec nic nebude.
A teď si uvědom, že JSI.
Jsi
Návštěvník píše:Návštěvník píše: Představ si nějakou katastrofu, kdy Ti hrozí nevyhnutelný zánik. Uvědomuj si přicházející smrt. Smiř se s ní. Vědomě ji přijímej. Už vůbec nic nebude.
A teď si uvědom, že JSI.
Jsi
Jano, k tomu aby si člověk uvědomoval základní vjem bytí mu žádný představy, ani katastrofikcé, nepomůžou je to základní vjem člověka, když si uvědomí sebe sama
Maharadž doporučuje se k tomuto základnímu vjemu bytí obracet pozorností co nejčastěji a uctívat ho jako božství které v sobě nosí a to tak dlouho, dokud samovolně nevyhasne (nebude transcendována) základní touha všeho projeveného BÝT samotných Absolutnem (nebo-li nedojde ke spálení příčinného těla)
Proč to doporučuje ?
"Tento zrozený princip obsahuje vše; všechny tyto čtyři druhy řeči a vše ostatní je v něm obsaženo. Nejenom to, ale i úplný vesmír, vše, co se zjevuje, je obsaženo v tomto zrozeném principu. V důsledku toho kladu tak velký důraz na nalezení tohoto principu. Jen Díky tomuto principu je tu vše ostatní, je tu svět, lidé a vše. Veškeré poznání světa je obsaženo v tomto principu.
"láska já jsem", je jemnější než prostor - je bezprostorová, protože vnímá prostor, a je i jemnější, než čas, protože vnímá čas. Přesto je celým světem. Je menší, než to nejmenší z vesmíru, a větší než to největší, protože obepíná celý vesmír. Přesto je středem vesmíru.
Kvůli vaší existenci, kvůli tomu, že víte, že jste, také víte, že je tu svět. A toto poznání obsahuje celou věc, váš úplný svět zakoušení.Takže toto vědomí, díky kterému zakoušíte svět je velmi důležité. Pouze velmi výjimečně se podaří někomu realizovat fakt, že úplný vesmírný projev tryská z jeho semene – vědomí. Spočíváte-li v poznání "já jsem", v pocitu bytí, tak se vám přirozeně zjeví pozoruhodné zjištění, které bychom mohli popsat jako prožitek toho, že z vašeho vlastního semene bytí je projektován celý projevený vesmír včetně vašeho těla.
V hlubokém spánku se vědomí ukládá do stavu vnitřního klidu, není si vědomo sebe sama. Ve stavu snění se rozhýbe nepatrná tečka vědomí, a i když spící jedinec není ještě plně probuzen, ve zlomku vteřiny se v této tečce vědomí vytvoří celý svět, s horami a údolími, řekami a jezery, městy a vesnicemi, s budovami a lidmi různých věkových kategorií, včetně samotné snící postavy. A nejdůležitější na tom je to, že ten, kdo sní, nemá možnost ovlivnit činnost vysněných postav! (pozn. včetně té postavy, s kterou došlo ke ztotožnění a která se vydává za konatele!). Jinými slovy, ve zlomku vteřiny je vytvořen snový svět, jenž je vykonstruován ze vzpomínek a představivosti, a to pouze díky jedinému pohybu nepatrné tečky vědomí. Představte si tu mimořádnou sílu vědomí, když pouhá tečka vědomí může obsáhnout a vytvořit celý vesmír. Jakmile se snící probudí, jeho snový svět a snové postavy zmizí.
Jak ve snovém stavu, tak i v bdělém jsou světy tvořeny z jediného atomu vědomí . Světy se tvoří spontánně, sami od sebe, nebo chcete-li z moci bytí, živé síly, která je vždy s "já jsem". Vyjádření těchto dvou stavů vychází z jednoho principu tvoření, jehož jedinou příčinou je "já jsem". Mistr je oba nazývá jedním snovým stavem; pro něj je bdělý a snový stav nevědomého stále pouze jedním stavem snění, ( hluboký spánek je druhým stavem vědomí).
Vědomí "já jsem" a životní síla jsou jedním.
Pokud jsou vědomí a životní síla přítomny, pak tu existuje svět. Svět je stvořením těchto dvou – vědomí a životní síly. Vjem "jáství" (vědomí neboli podstata bytí), tak i životní síla, existují společně jako jedna složka ( podobně jako cukr a sladkost).
Bytí je na začátku před zjevením světa a i po konci duchovního světa. "Já jsem" může být bez světa, ale svět včetně osob se bez "já jsem" nemůže ani jevit.
Mysl je jazykem životní síly, vezmeme- li v úvahu spojení mezi myslí a životní silou. Když tu není žádná životní síla, není tu také žádná mysl. Slova prány označují mysl. Jak by zde potom mohla být mysl bez životní síly? Díky této práně tu je mysl. V důsledku přítomnosti mysli tu jsou Védy. Takže nakonec zdrojem všech svatých písem je tato životní síla.
Pokud však snížíte a degradujete tento životní princip k pouhému ztotožnění se s tělem, není tomuto životnímu principu dán status, jež by mu umožnil odkrýt podstata sebe sama. Závisí to jen a jen na vás. Pokud budu ztotožňovat tento životní princip se svým tělem, bude vše dělat podle potřeb těla. Ale pokud jej pozdvihnu k božskému statusu a budu s ním tak zacházet, pak tento životní princip odkryje sama sebe a dá mi potřebné duchovní poznání.
Jakmile je tato životní síla s plnou láskou opětována, je tímto procesem očišťována a rozpuštěna se světlem atman.
Životní síla je činným principem a to, co člověku dává vnímat, je vědomí. Když vědomí a životní síla splynou, stabilizují se v brahma –randře, všechny myšlenky ustanou.
Nejsme tělem, ale životní silou a vědomím, což je naší přirozeností. Sjednocení s touto životní silou není v žádném případě odlišné od lásky k této životní síle, tj. od snahy o společenství s životní silou. Toto sjednocení je láskou. Životní síla, láska a vědomí jsou v podstatě jedním a tím samým.
Spočívání v poznání "já jsem" čili sattva advaita je vaším opravdovým náboženstvím.
Ti, kdo opravdu chápou, budou spočívat sami v sobě.
Být sjednocen s poznáním "já jsem" znamená advaitová oddanost.
Víte, že "jste", beze slov.
Milujete "já jsem". Odevzdejte tomu celé srdce i mysl a nemyslete na nic jiného. Tento stav, pokud je nenucený a přirozený, je tím nejvyšším. V něm je sama láska milujícím i milovaným.
Vaše Vědomí vám poskytne poznání sebe sama jen pokud se stanete jeho důvěrným přítelem. Když Vědomí pozná, čím ve skutečnosti je, vytratí se !."
Návštěvník píše:Bezhlavá cesta[/url], v téhle knize se tvrdí:Tento kurz Bezhlavé cesty má devět lekcí, během nichž objevíte nesmírně cenný poklad, jímž je zjištění, kdo skutečně jste. Nejste to, jak vypadáte – z nulové vzdálenosti nejste nic – jste celistvá prázdnota obsahující úplně všechno. V centru vašeho lidského já sídlí Bůh, Já, Buddhova podstata – můžete to nazvat jakkoli. Chcete-li „vidět“, nemusíte ve svém životě vůbec nic měnit. Dokonce ani nemusíte meditovat – nezáleží na vaší minulosti a okolním prostředí, protože stačí jen být pozorní.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník