OPUS MAGUS

[vostalpetr]

Pokud vím, tak říkal to, co obvykle říkají i ostatní, když zmizí ztotožnění, že karmu má jeho tělo, ale on žádnou karmu nemá.

Jo tohle je průser,

kdekomu mizí ztotožnění a on nemá karmu...

To je ta Ramanova sračka sraček, sorry, jinak to říct nejde,

NEJSEM ZTOTOŽNĚNEJ....


Božíčku, fakt jsem z toho dojatej....

[vostalpetr]

PS.

Naštěstí s tím dojetím nejsem ztotožněnej....

[vostalpetr]

Prostě se čert vyhání dáblem,

jedna představa jinou představou...

[nop]

prý

smích je reakce přechodu z napjatého očekávání....

Tak při popisu napjatého očekávání, kdy se šermuje s nožem, mi přichází na mysl otázka očekávaného cíle (prozření do srdce) a co se očekávalo.

Jestli se neuskutečnil pohled na srdce, nebo došlo k selhání hůlky, nebo do toho nezapadla správná slovní odpověď?
Následkem napjatého očekávání není-liž potom potřeba enzymu, který promění očekávání na výsledek?
A není-li přítomen, vztyčuje se hůlka, nůž nebo kobra ?
Arikiran za svou roztrpčenost ovšem nemůže, když potom seděl ve vlaku a přemýšlel.

[vostalpetr]

A není-li přítomen, vztyčuje se hůlka, nůž nebo kobra ?

Nestačil by třeba prstík....

To vypadá kultivovaněji...

[Návštěvník]

Nestačil by třeba prstík....

To vypadá kultivovaněji...

Asi takto:

[Návštěvník]

Těžko posoudit něco za druhé, je fajn , když se scházejí lidé, kterým je společně fajn,

těm, co samotným fajn není, nemusí být fajn nikde.

[vostalpetr]

To je vono,

tedy až na tu barvu, asi má žloutenku...

Ale v tom mu helfne afirmace...

[Návštěvník]

"Jednoho večera v malé vesnici na severu Indie seděl Buddha Šákjamuni obklopen svými žáky. Konec jeho pozemského života se blížil. Ánanda, jeho oblíbený žák se jej zeptal: „Mistře, léta následujeme Vaše učení. Můžete nám říci, co je jeho podstatou?” A všichni čekali na odpověď. Ale Buddha beze slova utrhnul květinu, která byla před ním, zdvihnul ji do výšky a usmál se. Jediný žák, Mahákášjapa, intuitivně pochopil smysl této němé odpovědi, a stal se prvním patriarchou zenu. Protože zen odvozuje svou tradici od tohoto nádherného setkání květiny a Buddhova úsměvu."

[nop]

"Jednoho večera v malé vesnici na severu Indie seděl Buddha Šákjamuni obklopen svými žáky. Konec jeho pozemského života se blížil. Ánanda, jeho oblíbený žák se jej zeptal: „Mistře, léta následujeme Vaše učení. Můžete nám říci, co je jeho podstatou?” A všichni čekali na odpověď. Ale Buddha beze slova utrhnul květinu, která byla před ním, zdvihnul ji do výšky a usmál se. Jediný žák, Mahákášjapa, intuitivně pochopil smysl této němé odpovědi, a stal se prvním patriarchou zenu. Protože zen odvozuje svou tradici od tohoto nádherného setkání květiny a Buddhova úsměvu."

S postupem času dochází ke změnám. Změny se šíří dále a zamlžují učení. Někdy i písemné dokumenty mají odchylky od originálu.

Akademická otázka: ví někdo jak to bylo opravdu?

[vostálník]

Akademická otázka: ví někdo jak to bylo opravdu?

Tak to vím naprosto přesně,

Ananada byl pravej vopak Mahákašjapy,

a tak mu schválně přišil tu kytku,

voni ti pocitáři prostě nemaj tu hlavu v lásce už dlouho...

[arikiran1]

DEN 102

Su unavenej
.......

[Návštěvník]

S postupem času dochází ke změnám.

To, oč v Buddhově odpovědi jde, nezná postup času, nemění se, proto když se nalézá podstata, o které Buddha mlčí, nalézá se i jasnost v jednoduchosti odpovědi, která se nedotýká mysli.

[arikiran]

HRA

Představte si, že by v hračkářství byla Hra...něco jako Člověče.....jejíž pravidla by hovořila jassně:
všechny figurky se vám rozpadnou...domečky zničí....na kostce není žádná šestka...a každou minutu vás ještě majznou do hlavy....
kdo, kurvA, BY ASI TAKOVOU HRU HRÁL?

no a ted se podívej na svůj život, ty pičo....
stárneš, chorobuješ, blbneš a sereš si to ke smrti....a ještě fůru energie vydáš na to, abys vypadala delikátně a nad věcí....boha jeho...je ti blbě ale je to ok, bo takhle to bylo nastavený a nedá se s tím nic dělat....a i kdyby se just dalo...tak..a to by bylo fakt překvapení...ty bys ani nechtěl, vole, bo seš už úplně zblblej...

omlouvám se za poněkud silnější výrazy, ale myslím, že nastal Čas Kurvování...kurva je slovo síly...poslední záchrana před naprostým kolapsem....a taxi to slovo , milé děti, každý den stokrát opakujte..bo jinak jsme kurva v prdeli....

.......

[Tara]

SMS od kamaráda:

"Zkus se podívat na sebe jako na herce v divadle, třeba by ta osoba mohla tu vyprahlost, marnost zahrát tak, že by se mohla sama proměnit. Posledních několik let jsem věnoval studiu forem ztotožnění se pozornosti vědomí s individuální formou osoby a můžu skutečně potvrdit, že je to opruz. Nejvíce mě na tom zaujala ta vnitřní oslepenost, protože to je jako barevná mlha, kde skutečnost jakoby ani neexistovala a jsou vidět jen obrazy mysli a často i nesouvisle, jakoby bez kontextu. Odosobnění ale není jedinou cestou jak z té mlhy ven... :-)"

[arikiran]

jediné odosobnění, které bych ještě uznal je vpálit si kulku do čela...ok?
tyhle vaše psychologické sračky, jako že su odosobněn in-mental...to je pro psychiatra
.......

[.Petra]

HRA

Představte si, že by v hračkářství byla Hra...něco jako Člověče.....jejíž pravidla by hovořila jassně:
všechny figurky se vám rozpadnou...domečky zničí....na kostce není žádná šestka...a každou minutu vás ještě majznou do hlavy....
kdo, kurvA, BY ASI TAKOVOU HRU HRÁL?

no a ted se podívej na svůj život, ty pičo....
stárneš, chorobuješ, blbneš a sereš si to ke smrti....a ještě fůru energie vydáš na to, abys vypadala delikátně a nad věcí....boha jeho...je ti blbě ale je to ok, bo takhle to bylo nastavený a nedá se s tím nic dělat....a i kdyby se just dalo...tak..a to by bylo fakt překvapení...ty bys ani nechtěl, vole, bo seš už úplně zblblej...

omlouvám se za poněkud silnější výrazy, ale myslím, že nastal Čas Kurvování...kurva je slovo síly...poslední záchrana před naprostým kolapsem....a taxi to slovo , milé děti, každý den stokrát opakujte..bo jinak jsme kurva v prdeli....

.......

Na tech fotkach ze setkani jen z tebe vyzaruje spiritualni energie. Zrejme te to tema smrt procistuje. Uz neni potreba si brat servitky a hrat si na laskaveho a laskyplneho duchovnaka.

[Návštěvník]

Nesnažit se být někým, kým si myslíš, že bys měl být, ale jen být a nechat svou pravou přirozenost projevit.

Ta přirozenost je pak pravdivá a moudrá, je trpělivá, laskavá, nezávidí, nevychloubá se a není domýšlivá.
nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy, nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.

[.Petra]

Ty predstavy, jak by se mel spravny duchovnak projevovat, jsou obvykle velmi zakorene. Musi byt prece pravdivy, trpelivy, laskavy atd, atd,, aby bylo hned kazdemu jasne, ze on uz To ma.

[Návštěvník]

Dokud je tady ztotožnění s osobou, s představou, že za přirozeností stojí duchovňák, který dosáhl osvícení, tak je jakékoliv duchovní dosahování ve finále na kulku do hlavy.

Přirozenost tady zůstává, když to poměřování duchovního dosahování zmizí, když nepotřebuješ být někým, kdo něčeho dosáhl nebo nedosáhl, kdo už je na nějaké úrovni a teď o to dosažené nesmí přijít, kdo musí obhájit svou pravdu, své dosažení, svou pozici.

Osoba zmizí ze scény a je tady jen projev. Přirozený projev.