arikiran píše:jsem také dychtící poznat svého Hráče...onu Zlatou rybku..a také Authora..a vůbec, všechny ve Hře zúčastněné
arikiran píše:jako obvykle.... z extremu do extremu
a co takhle nemít strach být NĚČÍM?...malým posraným něčím....nebo velkým požehnaným něčím....jen ne vším a jen ne ničím... . ...
... . ...
Co takhle nemít strach být tím, co má strach?
arikiran píše:Ale ted pozor!
Jeste, pratele, nic nedopadlo.....jeste padame...a kdo chce, ma cas zacit si....v tom padu....MONTOVAT KRIDLA!...mam tusaka, ze by se mohly hodit... . ...
Jak je to s padlými anděly?
Na padlé anděly existuje mnoho názorů a mnoho různých úhlů pohledu, protože mnoho "duchovně smýšlejících" lidí se ani přesně neshodne na definici toho, kdo je to vlastně anděl. Budu-li ale vycházet z toho, co vím já a co za informace od andělů mám já osobně, vysvětlila bych padlé anděly takto.
Jde o to, že andělé nejenom, že jsou bytosti tvořené světlem (= fotony), které jsou naplněné nekonečnou Láskou, ale také jsou to bytosti, které nikdy (narozdíl např. od člověka) nezažily oddělení od prvotní Jednoty. To znamená, že nemají ego, nemají vlastní názor a vše, co činí, dělají přímo v souladu s Vesmírnými zákony, se směřováním událostí od protního bodu, můžeme to nazvat i boží moudrostí. Prostě andělé mají od počátku svůj úkol, chránit dobro a světlo, vysílat lásku a nemají na to vlastní názor. De facto jsou to otroci, sice ve jméně lásky, ale pořád otroci, kteří nemají svou vlastní vůli ani identitu a vše, co konají, konají ve "jménu božím", nikoli ve svém vlastním zájmu. Andělé nemají vlastní touhy, přání, nemají pohlaví ani věk, nemají jména. Lidské chápání andělů jako jednotlivých bytostí je omezené, protože jinak vnímat neumíme. Ale anděl je zároveň u nás a zároveň v Jednotě, je to jakoby malý paprsek jedné velké andělské energie, ale nikoli jediná bytost.
Vzhledem k tomu, že andělé nemají ego, mohou být takoví, jací jsou. Nekonečně láskyplní, milující a obětaví. Ale čas od času se stane, že některý z andělů (neptej se mě ale, jak se to může stát) ego získá. Jeho energie si začnou uvědomovat sami sebe a proběhne proces oddělení od Jednoty. Anděl získá vlastní já, své jméno, své názory, své touhy a taky svobodu v rozhodování, která mu díky absenci ega nebyla dána. V tuto chvíli anděl přestává být andělem, protože podstatou andělské bytosti je to, že nemá ego. Ale čím se stává? Většinou tyto bytosti nazýváme padlými anděly, protože velká část z nich je obrovsky mocná a tuto moc nakonec zneužije ve svůj prospěch, přidají se "na temnou stranu", prostě začnou páchat sobecké skutky, aby ukojili svou touhu po moci. Jsou ale i tací padlí andělé, kteří ačkoli mají ego, nesnaží se násobit svoji moc, ale chtějí žít, žít tak, jako lidé, rozhodovat se, milovat, učit se, konat... Mít emoce, touhy, bolesti i radosti. Většina z těchto bytostí nakonec skončí v reinkarnačním koloběhu v lidských tělech a prožívají hodně emočně vypjaté životy, protože jim stále něco chybí, stále po něčem touží a nevědí po čem - a je to právě to sjednocení s Jednotou, o které přišli a kterého mohou znovunabýt jen velmi obtížně.
http://poselsvetla.blog.cz/1104/jak-je- ... ymi-andely
V ŽENĚ JE ANDĚL, PRINCEZNA I PROTIVA....
arikiran píše:Co takhle nemít strach být tím, co má strach?
jojo, to je ono, dík
... . ...
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků