Jakmile zná bytí sebe samo, tělesná totožnost je zapomenuta

Jakmile zná bytí sebe samo, tělesná totožnost je zapomenuta

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 23. lis 2015 9:48:02

Je třeba zvážit, co je to svět, zkušenost světa a ´my´. Zkušenost světa je zakoušení kosmické podstaty. Puruša neboli kosmický duch je pouze svědek. Veškeré činnosti jsou v důsledku Prakrti. Puruša se nezapojuje do žádného konání. Pro toto použití budeme nazývat Purušu jako Satgurua, za předpokladu, že Satguru je tichý. Veškeré činnosti a konání je Prakrti. V tělesné totožnosti stanoviska ´Já jsem muž´ či ´Já jsem žena´ jsou názvy náležící Prakrti, označení určená tělu. Satguru je před tím vším, není v tomto vědomí. K tomu, abychom popsali veškeré činnosti a chování, se tato kosmické podstata neboli Prakrti označuje jako guny. Abychom se seznámili s Prakrti, uveďme příklady světla a tmy, slunce a temnoty, dne a noci. Noc neboli tma označuje nevědomost. Slunce a světlo značí poznání. Jakmile díky Satguruovi dojde k osvícení, tma či noc se stávají neviditelné. Tma neboli nevědomost jsou představovány jako pravdivé, ale my tím nejsme; my jsme bezforemní, avšak domníváme se, že máme formu – toto je všechno tma, mája (iluze), nevědomost, Prakrti. Stejně jako den a noc nenastanou souběžně, podobně Puruša a Prakrti nepřicházejí společně. Puruša zůstává skrytý či je neprojevený, a prakrti je projevená. Prakrti je brána jako vada, kterou ego neboli ´Já jsem tělesná totožnost´ ochraňuje. Tělo je vada a ego je její ochránce. Ego značí - ´Já jsem tělo, já mám formu´ - to samotné je temnota, nevědomost. Den procitne, když slunce vysvitne; jakmile dojde k pochopení nevědomosti tělesné totožnosti neboli zbavení pocitu ´Já mám formu, já jsem tělo´, dojde k vyjasnění skutečnosti, že ´Já nemám formu, já nejsem tělo´. Potom bude také zřejmé, že ´Já nejsem muž, já nejsem žena´. ´Já jsem tělo, tělo je moje forma´ - toto samotné je ego, které odejde. S Guruovým osvícením bez jakéhokoliv úsilí, bez nějakého pohybu, ego (temnota) zmizí. Podobně i noc zmizí poté, když vyjde slunce. Je to takto spontánní. Dříve bylo ego nevědomky vybudováno; nevědomě byla přijata forma těla za svou formu. To byla nevědomost. Tato totožnost byla dříve ustanovena. S tělesnou totožností přichází vjem ´já jsem muž či já jsem žena´. Nejste-li tělem, není zde tato totožnost ´já jsem muž či já jsem žena´. Vy jste světlem v těle, Bhagavan, jež je jako slunce – dňána surjá, což značí poznání-slunce. Do té doby, dokud nedojde k tomuto pochopení, nevědomá osoba se ztotožňuje s tělem, a nakonec umře se stejným přesvědčením. Když umře s touto totožností, zůstává v oblasti Prakrti, kosmické podstaty a máji (iluze). Nemůže se dostat před (za) máju či iluzi. Cokoliv děláte s touto totožností, to vše je kvalita Prakrti, kosmické podstaty – to je nevědomost, tma; to si pamatujte. ´Já jsem muž´, ´já jsem žena´- tato vaše paměť je zbytečná, toto vaše povědomí neboli takovéto poznání sebe je bezcenné. Poté, co vyjde slunce (Satguruovo přímé pochopení), temnota je k ničemu, stejně tak je to s tímto poznáním sebe (jako tělo). Temnota vám nemůže stát v cestě; s přesvědčením, že nejste tělo zmizí Prakrti a mája (iluze). Není nutné je vypudit.
Poté, co vyjde slunce, temnota noci se vytratí; není potřeba ji odehnat. Noc odejde, ale kam? Nevíme, protože je neskutečná. Temnota je falešná, ale dokud nevyjde slunce, jeví se jako skutečná. Temnota značí naše přesvědčení, že jsme muž nebo žena. Temnota je označení pro nevědomost, představuje naši domněnku, že jsme muž nebo žena – a toto je Prakrti. Já je zářné, nemá formu, ani tvar; poznání je má přirozenost, nemá žádný tvar. Žádné poznání nemá tvar. Mají chutě ostrosti, sladkosti, kyselosti nějaký tvar? Jsou viditelné? Hmota či její složení má tvar, ale její kvality nemají žádný tvar. Vidíte-li něco, máte o tom poznání, ale je toto poznání viditelné? Můžete ho někomu ukázat? Vaše poznání můžete ostatním popsat pomocí slov, ale nemůžete jim ho ukázat. Vaše Bytí nemá žádný tvar ani formu, a je označeno jako Bhagavan – což je zářné, nejvyšší Bytí. Nazývá se Vasudhév, Bůh, Íšvara, Brahman. A toto Brahman je vaše Bytí, vaše poznání ´Já jsem´- kdy je to pochopeno? Kdo si to uvědomí? Vaše Bytí, vaše poznání ´Já jsem´. Poté je tělesná totožnost zapomenuta; jakmile Bytí pochopí sebe samo, pak je tělesná totožnost zapomenuta. Když tělesná totožnost odejde, ego rovněž zmizí – bez úsilí. Ego odejde bez toho, aby bylo odseknuto. Koncept ´Já mám formu´ se vytratí. Jakmile koncept zmizí, znamená to, že zmizí ochránce vady (ego), je zneškodněn. Ego tu bylo proto, že jste ho přijímali. Každý ví, že není tělo. Jakmile tělo umře, znamená to, že životní dech tělo opustil. Kdo jiný opustil tělo než tento dech? Životní dech opustil tělo, ale naše Bytí, naše Já ho neopustilo. Já je ve své přirozenosti poznáním. Já neodešlo. Tělo se stalo nevědomé, stalo se bez života. Pro Já neexistuje žádné přicházení ani odcházení.

Tělo bylo pohřbeno a zmizelo, životní dech se také vytratil. Životní dech se stal vše-prostupující. Já nepřišlo ani neodešlo. To je fakt neboli skutečnost. Říká se, že tělo se skládá ze čtyř těl – hrubého, jemného, kauzálního a superkauzálního. To je jen pro objasnění, ve skutečnosti tu nic takového jako tělo není. Pozřená potrava nabývá formu – to je tělo. Tělo je vytvořeno z potravinového výtažku (esence). Tak jako je cukr sladký, kvalita této potravinové šťávy je vědomí neboli bytí. Kvalita potravinové šťávy je paměť – to je bytí. Vědění, bytí je kvalita potravinového výtažku. Dokud je zde potravinová šťáva, je zde bytí, a když vyschne, bytí také odejde. Toto je kvalita primární iluze. Tak jako se mléko upraví na máslo a poté na ghí, podobně potravinový výtažek se změní na elán, záři a potřeby.

Dokud je tu kvalita potravinového výtažku, pocit bytí přetrvává. Naše bytí je kvalita potravinového výtažku. Bytí nemá žádnou formu, šťáva z cukru má formu, ale sladkost cukru nemá žádnou formu. Potravinový výtažek v těle umožňuje vyvstání pocitu být někým. Potravinový výtažek je formován z pěti elementů a vychází ze země. Na zemi rostou různé druhy rostlin, z nichž ty dvě hlavní jsou pšenice a rýže. Pak je zde ovoce a listy, které konzumují a využívají lidské bytosti a také zvířata. Když je tato potravinová látka pozřena tělem, dochází zde k jejímu vstřebání a to je kvalita bytí.

Pokud je potravinová šťáva dobrá, zdravá a čistá, je tu bytí. S nečistotou vyvstane nemoc. S příchodem tělesné nemoci počne též mentální nemoc. Tělesná nemoc se označuje jako ghjadi a mentální nemoc se označuje jako adhi. Doktoři a léčitelé zkoumají těla, znají je a umějí odstranit poruchy v tělech a vyléčit je. A poté se tělu uleví. Když je tělo zdravé a není zde žádná bolest či žádný problém, mysl je také v pořádku. Tato tělesná nebo mentální nemoc je kvalitou Prakrti, kosmické substance, to je nutné zmínit. Tato potravinová esence, výtažek mléka, se stane součástí těla a v této esenci je kvalita bytí, vaše paměť. Ale toto vše jsou kvality Prakrti, Máji – nikoli Já. Toto poznání je realizováno pomocí milosti Gurua a pak se stanete odděleni neboli stranou od Prakrti a Máji.

Potravinová esence vám dává vaše bytí, ale vy se ztotožňujete s tělem. Pokládáte se za tělo a výsledkem je smrt. Jakmile pochopíte, že nejste tělo, transcendujete všechny tři guny. Satva guna vám dává pocit bytí. Radžas guna vás podněcuje k činnosti a tamas guna značí přivlastnění si konatelství. Toto vše jsou kvality potravinového výtažku. Satva guna vám dává vaše bytí a pak kvůli mentálním změnám přichází činnosti. Poté nastanou všechny aktivity. Vy víte, ale díky čemu existuje toto vědění, to nechápete. Bez milosti Guru to poznat nelze.

Uveďme příklad: Ve vesnici se někdy stává, že lidi přepadne pocit zvracení. Je to kvůli štípnutí určitého druhu hmyzu, který běžně kouše krávy a voly. Když štípne tento hmyz lidskou bytost, zůstává zde pocit zvracení, který nelze snadno odstranit. Takže dokud tento hmyz štípe, tento pocit zvracení je přítomen. Podobně k vašemu pocitu bytí dochází v důsledku kvality potravinového výtažku. Avšak vaše pravé Bytí je mimo (za) tím. Pocit bytí je kvalita potravinového výtažku. Ale vy se nepovažujete ani za bytí, ale za tělo, v kterém je potravinový výtažek.

Dokud se pokládáte za tělo, máte zrození a smrt, jak je uvedeno ve védách a písmu. Znalec nezná žádné zrození a smrt, to znamená, že to ani nepřijme. Pro Něho tu není žádné zrození, k čemu pak otázka smrti; žádná smrt tu není. Ale to není povídačka, je to jeho vlastní poznání. Jestliže se nepovažujete za tělo, ale za bytí, vědění, princip Íšvary, tak tato identita je kvůli satva guně, potravinovému výtažku.

Ze tří gun je to satva guna, která vám dává váš pocit bytí, a také vaše poznání světa. Dojde také k činnostem. Tak jako naše dvě ruce pracují, stejně tak radžas guna a tamas guna vykonávají činnosti. Radžas a tamas guna uskutečňují práci satva guny, nikoliv vaši nebo naši. Džňánin (realizovaná bytost) to zná a nikdy se nenechá vtáhnout do jakýchkoliv činností, aktivit a práce. Přijímá to stejně tak, jako vy vnímáte všechny objekty okolo sebe a víte, že jimi nejste. Je to tomu podobné. S Guruovou milostí on došel k poznání Sebe sama. Jeho vědění je kvalita potravinového výtažku stejně tak jako je zde pocit zvracení kvůli štípnutí hmyzu.

Ten, kdo zná pocit bytí, je za pocitem bytím. Stručně řečeno tento pocit bytí, vědění, je kvalita Prakrti, a nikoliv Já. Kvůli tělu a přijmutí těla za svou formu je zde ego. Když zde není žádná forma, není zde ego. Ahankara znamená – ´Já jsem tělo, tělo je moje forma´. Kvůli přesvědčení ´Já jsem tělo, tělo je moje forma´ se Prakrti stává silnou. Když víte, že tělo není vaše forma, že to je forma potravinového výtažku a pocit ´jáství´ je kvalita potravinového výtažku, pak nejste ani tělo a ani kvalita potravinového výtažku. Jestliže toto víte, dostanete se mimo nevědomost (omyl).

Dostanete se za ego, za zrození, za smrt. To vše se stane spontánně, ihned bez rozmyšlení. Pro něho zde není žádné přicházení nebo odcházení. Ale pro toto vše je zapotřebí milost Gurua. Prakrti, neboli kosmické substance sílí a stává se bez strachu kvůli egu, které přijímá všechny činnosti za své. Přivlastňuje si vše. Říká: "Já jsem tělo, tělo je moje forma, já dělám vše." Ono (ego) je ochránce tohoto omylu. Ego je plné nadějí, tužeb a žádostí. Ego je tím vším obklopené. Tělo se neustále soustředí na domněnku ´Já jsem tělo, tělo je moje forma´- a toto je ego. Ale když je to takto viděno, jsou zde pociťovány všechny ty tužby pro smyslové objekty. Avšak jestliže cítíme, že nejsme tělo, víme také, že nejsme třemi gunami: satva, radžas, a tamas. Poté světské naděje, touhy a chtění zmizí. To se stane pro Něho. Ale jestliže je tělo bráno jako vlastní totožnost spolu s věděním potravinového výtažku, přicházejí všechny naděje, tužby a chtění. Pocit bytí se ztotožňuje s tělem, ale ono je kvalitou potravinového výtažku. Jestliže nejsem potravinovým výtažkem, jak můžeme být pocitem bytí?

Když přijdete na to, co je satva guna, a také poznáte, že nejste touto satva gunou, dostanete se za pocit bytí. Jak může mít někdo, kdo je za pocitem bytí, a nemá žádnou formu, zrození a smrt? K tomu je možné dojít s pomocí milosti Gurua. Proto následujte svého Gurua. Více než jak se staráte o svůj život, se věnujte opakování mantry od Gurua. Opakování mantry od Gurua věnujte více pozornosti, než věnujete svému dechu. Poté dojde k vnitřnímu osvícení a vaše bytí samo odkryje všechna tajemství jako svědek omilostnění. Když je zločinec omilostněn, postaví se na stranu zákona, a odkryje všechny karty, které byly dříve utajeny. Potom pochopíte Sebe sama jako svědka pocitu bytí, budete za poznáním ve stavu Parabrahman. Potom znáte smysl slov, jejich kvalitu a následek, aniž byste se snažili to poznat. K tomu je nezbytná milost Gurua. Jste muž nebo žena, to se jeví jako fakt. Nastává to díky třem gunám. Ale vy nejste tímto zdánlivým projevem vůbec dotčeni. To se může uskutečnit jen díky milostí Gurua. S jeho milostí to budete realizovat a proto říkejte Džaj Guru!
Návštěvník
 

Re: Jakmile zná bytí sebe samo, tělesná totožnost je zapomen

Nový příspěvekod nop » pát 04. pro 2015 10:26:47

V podstatě všichni tady vnímáme Pravdu ve slovech realizovaných.

Když chceš, aby byla vnímána i ve tvých slovech, tak ji už konečně realizuj. :)

REALIZOVAT = USKUTEČNIT

další významy:
to realize=
uvědomit si / uvědomovat si , pochopit , chápat (skutečný stav ap.),
realizovat se , využít svých schopností , uplatnit svůj potenciál
vynést (prodej něčeho).
=
a na konec příběh z kláštera.
Tomáš Akvinský měl za sebou celou řadu děl.
Jednou přestal spisovat.
Mniši dominikáni bydlí vždy dva v jedné cele.
Jeho společník se ho ptal, proč nepíše.
Tomáš řekl: "dostalo se mi poznání, nevyjádřitelné, proti kterému to, co jsem doposud psal je jako mlácení prázdné slámy."
Tomáš žil ještě několik týdnů, a nezanechal po sobě zápis o tom, co potkal.
=
píšeš"
...tak ji už konečně realizuj.

V středověkém klášteru by poradili: "modli se, aby se ti dostalo milosti poznání".
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2467
Registrován: ned 04. zář 2011 22:53:28
Bydliště: Praha

Re: Jakmile zná bytí sebe samo, tělesná totožnost je zapomen

Nový příspěvekod Siddha » úte 09. úno 2016 17:52:48

Vaše vědomí se chybně pokládá za tělo. Proto na konci života zemřete. Nemluvím k tělu, ale k Vědomí, které slyší prostřednictvím uší. Toto Vědomí, které se mylně spolu s jménem pokládá za tělo, touží po osvobození. Avšak toto bezforemné a bezejmenné Vědomí, které obývá tělo uvnitř srdce a praktikuje oddanost, se nazývá ´aspirant´ neboli sádhaka.
Většina oddaných ve světě jsou takzvaní mumukšu – to jsou ti, kdo dychtí po osvobození. Mohou být sečtělí, ale nejsou aspiranty. Toto je nejnižší stav na duchovní stezce. Tento stav prožívá ten, kdo hledá Skutečnost a je ztotožněn s tělem a myslí. Vždy zkouší odvozovat zisky a ztráty z hlediska smyslového vnímání těla a mysli. Žije v takzvaném druhém snu, kterému se také říká sen ve snu, kdy sebe vnímá ve světě jako muže či ženu se jménem a žije ve svém rodinném prostředí. Mumukšu má tedy pohlaví, neboť se ztotožňuje s tělem. To je osoba, od které je třeba se osvobodit. Jestliže tu energie, která je netělesná, není, má potom osoba neboli tělo nějakou hodnotu? Bude-li mít mumukšu štěstí, potká Gurua, který mu řekne: ´Nejsi tělo a mysl, jsi projevené ´Jáství´ a snaž se to uskutečnit.´ Svět se projevuje prostřednictvím ´Já jsem´, a tuto zkušenost pozná a realizuje až aspirant, neboli sádhaka, který se probudil z druhého snu a žije již v tom snu prvním. Poznání ´Já jsem´ vyvstalo bez jeho vědění o tom. Toto poznání nemá žádný tvar či formu. Aspirant není ani mužem, ani ženou. Když se aspirant stabilizuje jako ´Já jsem´, zjistí, že není tělo-mysl, ale celkové projevené Vědomí.
Nakonec poté, když jste přesvědčeni o své přirozenosti, zjistíte, že nejste ani tímto ´Jástvím´, tedy že nejste Vědomí ani projevený svět, a že jste Absolutno, a stanete se Siddha, neboli osvobozenou Bytostí. V tu chvíli jste probuzeni z prvního snu a žijete konečně ve Skutečnosti.
Pokud nechápete svou vlastní hodnotu, budete mít strach ze smrti. Přirozeností Já je přirozenost poznání – ne přirozenost osoby, která věří v rozdílnosti. Je proto oddělenou individualitou. Objekty se stanou viditelné pouze proto, že jim mysl dává tvar. ´Vy´ jenž posloucháte a ´Já´, co mluví, jsou neoddělení. Není mezi námi žádný rozdíl.
Přirozenost toku mysli je podle hodnoty vaší formy. To znamená, že mysl bude mít pouze takový druh myšlenek. Ten, kdo věří, že nemá žádný tvar, žádné jméno, žádné pohlaví, prostě je bezforemný, bude mít mysl, která bude proudit tímto způsobem.

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej
http://www.advaita.cz/24895-neco-od-sri ... te=2015-11
Siddha
 

Re: Jakmile zná bytí sebe samo, tělesná totožnost je zapomen

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 18. lis 2019 14:45:29

Ten, kdo ví, že se nikdy nenarodil, může říci „Nejsem konatel." – (Nirupany)

V jádru všech živých bytostí je věčnost. Ve věčné Pravdě se objevila vada, jejíž důsledkem jsme si uvědomili, že ´my jsme´. Na Pravdě se objevil vřídek. Bolest jím způsobená je pociťována jako ´já jsem´. Světlo, které prochází skrz otvor vřídku, se nazývá svět. V duchovním jazyce můžete nazvat tento vřídek atomem (projevem). Dospět k uvědomění si tohoto vředu je stejné jako vědomí ´já jsem´. Bůh, který prostupuje vesmírem, nyní přebývá v domě o velikosti sezamového semínka!

Vědomí (poznání ´já jsem´) je těžce snesitelné, a to je důvod, proč se lidé nechávají vtahovat do světských činností. Výjimečně, jeden z miliónů, dokáže setrvat v tichosti. Vědomí není naší pravou přirozeností. Zkušenost je hodně výmluvná, ale je tu prožitek zakoušejícího? Vize světa je vizí vašeho vědomí. Berete svatá písma za autoritu, ale tím, kdo je zná, jste vy. Jste znalcem. Ve vašem vědomí je přítomen poklad všech knih celého světa.

Fakt, že jste naživu a bdělí, je původní klam. Intelektuální vnímání je zbytečné; je suché.

Poznání Já je jako pohár nektaru (učiní vás nesmrtelným).


Proč nebyl váš pocit bytí dříve poznán a proč je poznán nyní?

Opravdová spokojenost přijde tehdy, jakmile to pochopíte.

Bůh je obsažen v tomto poznání ´já jsem´. Když skončí čas, končí i Bůh. Vy jste prvotní. Átman je věčné. Říkáte, že jste zde před sto lety nebyli, ale dnes víte, že ´vy jste´. Ten, kdo ´nebyl´, bude vůbec kdy vědět, že ´je´? Pouze ten, kdo byl v existenci, se dozví, že ´on je´. Vědění odejde, ale znalec nikoli. Domníváte se, že jste vědomím. Nicméně znalec toto vědomí pozoruje. Vědomí není věčné, znalec ano. Svět je uvnitř vědomí. Když vědomí odejde, zmizí také svět. Co může ztratit Svědek?

Během snění o bdělém stavu můžete vidět Rámu a Krišnu. Jenže samotný koncept ´jsem bdělý´ je falešný.

Světec Tukáram řekl:

„Tam, kde nebyl žádný prostor, žádná voda, jsem pořád existoval jako Absolutno.“


Co je to, co prostoupilo vše? Je to láska jakožto ´já jsem´.

Pokračujete-li v pozorování svého vědomí, není zapotřebí dělat žádný rituál. Nemáme kontrolu nad svými sny, podobně i během bdělého stavu se vše děje automaticky. Vy jen pozorujte. Dokud říkáte ´já jsem konatel´, nemůžete se stát Svědkem. Tento sen o bdělém stavu je sám o sobě neskutečný. Vidění i viděné je obojí nepravdivé.

Vnitřní bytí aspiranta ještě nedozrálo. To je důvod, proč se potuluje po světě se svým verbálním pochopením. Musí jasně pochopit, že jeho pocit bdělého stavu je neskutečný. O tom by měl být přesvědčen. Rádi se považujete za lidskou formu. Jak k tomu došlo? Máte společnost svého vědomí a tudíž světa. V mé věčné podstatě není společnost žádného druhu. Vy přijímáte podporu Boha, zatímco putujete po světě. Jinak je vědomí nesnesitelné. Není v tom o nic větší rozdíl, než jako když si během putování po lese vezmete k dodání odvahy hůl.

Narodí se vůbec ten, kdo neví, že je? On je před zrozením. Bez poznání Já jsou všechny činnosti zbytečné. Po realizaci jsou všechny činnosti stejně tak zbytečné. To, co je pochopeno skrze význam slova, je neskutečné. To, co se pohybuje, je falešné. Buď následujte to, co jste si vyslechli, anebo vše zahoďte. Nikomu toto neříkejte. Vysmáli by se vám.

Ten, kdo ví, že se nikdy nenarodil, může říci ´nejsem konatel´.

Pocit, že znáte Pravdu, je nepravdivý. Udělal jsem něco pro fakt, že jste sem přišli? Děje se pouze pozorování. Svědek je jemnější než prostor. Vědomí se chová, jak chce. Přišlo nevědomky. Je spontánní. Vy nejste vědomí. Jste před ním. Znalce nelze vyjádřit slovy.

Pravdu není možné spatřit. Ona neví, zda JE, nebo zda NENÍ. Ten, kdo zná, nemůže být poznán. Váš pocit, že ´vy jste´ také odejde. Kvůli tělesnému vědomí k vám přišla zkušenost bytí a světa. Zapomněli jste, že vy jste vědomí, které si tělo uvědomuje. Považujete tělo za pravé Já, to způsobuje připoutanost k hmotným věcem. Jste Átman, ryzí Svědek.

Vy jste na Pravdu nezapomněli, a proto si na ni ani nemůžete vzpomenout. Jak si můžete pamatovat to, co není zapomenuto? Je to jako lampa, která je svědkem. V jejím světle děláte vše, bojujete či se hádáte. Tato lampa se o to nestará. Podobně ani Absolutno nemá spojitost s vědomím a následným chováním. Ten, kdo toto ví, je světec. Duchovno znamená uvědomit si absolutní význam vašeho pocitu bytí, nikoli význam toho, co je viděno či cítěno.

Stavy bdění a spánku samovolně přicházejí a odcházejí. Nemůžete to změnit. Znalec nemá s těmito stavy žádnou spojitost. Není bdělý, a tudíž nikdy nespí. Bdělost je jen mikroskopická forma vědomí. Stejně je těžko snesitelná. Ten, kdo nemá zkušenost bdělosti a spánku, je vše pozorující princip. Můžete jej nazývat poznáním Brahman. Je to vaše vlastní poznání. Pocity štěstí a utrpení jsou součástí vašeho vědomí. Džňánin má tichý pocit bytí, neví, že je Džňánin.

Stejně jako se v cukru nachází sladkost, ve vědomí je přítomna sebe-láska/láska Já. Tato spojitost s vědomím je pomíjivá. Abychom ho učinili snesitelným, je nutno o něj pečovat jako o Boha či Brahman. Vědomí je semínko, které může vytvořit nesčetné množství vesmírů.

Spřátelte si toto vědomí. Jakmile je potěšeno, samo se vám odhalí.


Radžádirádž Satgurunáth Šrí Nisargadatta Maharádž kí Džej!
Návštěvník
 


Zpět na Nisargadatta Maharaj

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron